Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Poslední rozloučení proběhne v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 15. listopadu od 11 hodin. Následovat bude uložení do hrobky arcibiskupů. Kondolenční kniha bude k dispozici v arcibiskupském paláci od úterý 4. listopadu po 12. hodině.
Veřejnost bude mít možnost se s kardinálem osobně rozloučit ve čtvrtek 13. a v pátek 14. listopadu v kostele Všech svatých, vždy od 12:00 do 18:00. Arcibiskupství rovněž poděkovalo Ústřední vojenské nemocnici za „mimořádnou péči do poslední chvíle“.
Dominik Duka, rodným jménem Jaroslav Václav Duka, se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Jeho otec František bojoval během druhé světové války v československé zahraniční armádě a po únoru 1948 byl vězněn. Po maturitě na hradeckém gymnáziu pracoval mladý Duka v podniku ZVU a po vojenské službě zahájil v roce 1965 studium teologie.
Do dominikánského řádu vstoupil tajně v roce 1968 a přijal jméno Dominik. Kněžské svěcení obdržel v roce 1970. V roce 1975 mu stát odebral souhlas k duchovní službě a Duka následujících patnáct let pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. Zároveň pokračoval v ilegální řádové činnosti a studiu.
V roce 1981 byl odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi a strávil 15 měsíců ve vězení v Plzni-Borech. Po propuštění působil dál v utajeném dominikánském prostředí a roku 1988 byl tajně jmenován provinciálem řádu.
Po roce 1990 se stal veřejně provinciálem dominikánské provincie, vyučoval na teologické fakultě v Olomouci a spolupracoval na českém překladu Jeruzalémské bible. Vedl také řeholní konferenci a editoval teologickou revue Salve.
V roce 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval královéhradeckým biskupem. Do čela pražské arcidiecéze byl Duka povolán v roce 2010 jako nástupce kardinála Miloslava Vlka. Papež Benedikt XVI. jej v roce 2012 uvedl mezi kardinály.
Za jeho působení došlo k majetkovému vyrovnání státu s církvemi a k uzavření sporu o vlastnictví katedrály sv. Víta. Duka se zasloužil o její moderní vybavení a také o obnovu poutních míst ve Staré Boleslavi, na Svaté Hoře či o vznik komunitního centra na Barrandově a charitního projektu v Žirči.
Svou službu spojoval s podporou ozbrojených složek i duchovní péče ve věznicích. „V některých chvílích jsem byl blízko smrti,“ napsal v posledních dnech na sociálních sítích, kde děkoval veřejnosti za modlitby.
V roce 2018 podal rezignaci z funkce pražského arcibiskupa podle církevních předpisů. Papež František ji přijal v roce 2022 a Dukovým nástupcem se stal Jan Graubner.
Kardinál Duka obdržel řadu domácích i zahraničních vyznamenání, mimo jiné Řád Bílého lva, Řád čestné legie či polský Řád bílé orlice. Ve svých veřejných vystoupeních často zdůrazňoval téma lidských práv, svobody a odporu vůči totalitním ideologiím. Jeho biskupské motto znělo In Spiritu Veritatis – V duchu pravdy.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.