Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Poslední rozloučení proběhne v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 15. listopadu od 11 hodin. Následovat bude uložení do hrobky arcibiskupů. Kondolenční kniha bude k dispozici v arcibiskupském paláci od úterý 4. listopadu po 12. hodině.
Veřejnost bude mít možnost se s kardinálem osobně rozloučit ve čtvrtek 13. a v pátek 14. listopadu v kostele Všech svatých, vždy od 12:00 do 18:00. Arcibiskupství rovněž poděkovalo Ústřední vojenské nemocnici za „mimořádnou péči do poslední chvíle“.
Dominik Duka, rodným jménem Jaroslav Václav Duka, se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Jeho otec František bojoval během druhé světové války v československé zahraniční armádě a po únoru 1948 byl vězněn. Po maturitě na hradeckém gymnáziu pracoval mladý Duka v podniku ZVU a po vojenské službě zahájil v roce 1965 studium teologie.
Do dominikánského řádu vstoupil tajně v roce 1968 a přijal jméno Dominik. Kněžské svěcení obdržel v roce 1970. V roce 1975 mu stát odebral souhlas k duchovní službě a Duka následujících patnáct let pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. Zároveň pokračoval v ilegální řádové činnosti a studiu.
V roce 1981 byl odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi a strávil 15 měsíců ve vězení v Plzni-Borech. Po propuštění působil dál v utajeném dominikánském prostředí a roku 1988 byl tajně jmenován provinciálem řádu.
Po roce 1990 se stal veřejně provinciálem dominikánské provincie, vyučoval na teologické fakultě v Olomouci a spolupracoval na českém překladu Jeruzalémské bible. Vedl také řeholní konferenci a editoval teologickou revue Salve.
V roce 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval královéhradeckým biskupem. Do čela pražské arcidiecéze byl Duka povolán v roce 2010 jako nástupce kardinála Miloslava Vlka. Papež Benedikt XVI. jej v roce 2012 uvedl mezi kardinály.
Za jeho působení došlo k majetkovému vyrovnání státu s církvemi a k uzavření sporu o vlastnictví katedrály sv. Víta. Duka se zasloužil o její moderní vybavení a také o obnovu poutních míst ve Staré Boleslavi, na Svaté Hoře či o vznik komunitního centra na Barrandově a charitního projektu v Žirči.
Svou službu spojoval s podporou ozbrojených složek i duchovní péče ve věznicích. „V některých chvílích jsem byl blízko smrti,“ napsal v posledních dnech na sociálních sítích, kde děkoval veřejnosti za modlitby.
V roce 2018 podal rezignaci z funkce pražského arcibiskupa podle církevních předpisů. Papež František ji přijal v roce 2022 a Dukovým nástupcem se stal Jan Graubner.
Kardinál Duka obdržel řadu domácích i zahraničních vyznamenání, mimo jiné Řád Bílého lva, Řád čestné legie či polský Řád bílé orlice. Ve svých veřejných vystoupeních často zdůrazňoval téma lidských práv, svobody a odporu vůči totalitním ideologiím. Jeho biskupské motto znělo In Spiritu Veritatis – V duchu pravdy.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Alexejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.
Postoj západoevropské veřejnosti vůči Spojeným státům se po hrozbách Donalda Trumpa ohledně Grónska výrazně vyostřil. Podle nejnovějšího průzkumu agentury YouGov kleslo příznivé vnímání USA na nejnižší úroveň za posledních deset let, přičemž Evropané stále více upřednostňují vlastní autonomii a hodnoty před transatlantickými vazbami. Pokus amerického prezidenta o ovládnutí Grónska sjednotil obyvatele sledovaných zemí v antipatii vůči Washingtonu.
Prezident Donald Trump čelí v souvislosti s Íránem složitým dilematům, která neslibují žádná snadná vítězství. Pokud by v nejbližší době došlo k novému válečnému střetu, šlo by o obrovský risk v zemi, která se zdá být Trumpovými extrémy již vyčerpaná. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že voliči mají drtivé obavy o ekonomiku a potýkají se s vysokými náklady na potraviny a bydlení.
Pro britského premiéra sira Keira Starmera nastal okamžik pravdy. Vše, co předseda vlády v posledních hodinách udělal nebo řekl, naznačuje, že on i jeho tým si plně uvědomují závažnost situace, ve které se ocitli. Původně plánovaný projev v Hastingsu, který se měl věnovat obnově místních komunit, by v současné atmosféře působil nepatřičně, a proto se premiér rozhodl pro radikální změnu kurzu.
Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Nezávislé kino v Oregonu přišlo o možnost promítat dokumentární snímek o Melanii Trumpové poté, co společnost Amazon zrušila plánovaná představení. Rozhodnutí padlo v reakci na marketingovou strategii kina Lake Theater & Cafe. Vedoucí provozu Jordan Perry uvedl, že vedení Amazonu pobouřily nápisy na vývěsním štítu, jako například: „Abyste porazili svého nepřítele, musíte ho znát. Melania“ nebo „Nosí Melania Pradu? Zjistěte v pátek!“.
Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.