Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Poslední rozloučení proběhne v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 15. listopadu od 11 hodin. Následovat bude uložení do hrobky arcibiskupů. Kondolenční kniha bude k dispozici v arcibiskupském paláci od úterý 4. listopadu po 12. hodině.
Veřejnost bude mít možnost se s kardinálem osobně rozloučit ve čtvrtek 13. a v pátek 14. listopadu v kostele Všech svatých, vždy od 12:00 do 18:00. Arcibiskupství rovněž poděkovalo Ústřední vojenské nemocnici za „mimořádnou péči do poslední chvíle“.
Dominik Duka, rodným jménem Jaroslav Václav Duka, se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Jeho otec František bojoval během druhé světové války v československé zahraniční armádě a po únoru 1948 byl vězněn. Po maturitě na hradeckém gymnáziu pracoval mladý Duka v podniku ZVU a po vojenské službě zahájil v roce 1965 studium teologie.
Do dominikánského řádu vstoupil tajně v roce 1968 a přijal jméno Dominik. Kněžské svěcení obdržel v roce 1970. V roce 1975 mu stát odebral souhlas k duchovní službě a Duka následujících patnáct let pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. Zároveň pokračoval v ilegální řádové činnosti a studiu.
V roce 1981 byl odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi a strávil 15 měsíců ve vězení v Plzni-Borech. Po propuštění působil dál v utajeném dominikánském prostředí a roku 1988 byl tajně jmenován provinciálem řádu.
Po roce 1990 se stal veřejně provinciálem dominikánské provincie, vyučoval na teologické fakultě v Olomouci a spolupracoval na českém překladu Jeruzalémské bible. Vedl také řeholní konferenci a editoval teologickou revue Salve.
V roce 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval královéhradeckým biskupem. Do čela pražské arcidiecéze byl Duka povolán v roce 2010 jako nástupce kardinála Miloslava Vlka. Papež Benedikt XVI. jej v roce 2012 uvedl mezi kardinály.
Za jeho působení došlo k majetkovému vyrovnání státu s církvemi a k uzavření sporu o vlastnictví katedrály sv. Víta. Duka se zasloužil o její moderní vybavení a také o obnovu poutních míst ve Staré Boleslavi, na Svaté Hoře či o vznik komunitního centra na Barrandově a charitního projektu v Žirči.
Svou službu spojoval s podporou ozbrojených složek i duchovní péče ve věznicích. „V některých chvílích jsem byl blízko smrti,“ napsal v posledních dnech na sociálních sítích, kde děkoval veřejnosti za modlitby.
V roce 2018 podal rezignaci z funkce pražského arcibiskupa podle církevních předpisů. Papež František ji přijal v roce 2022 a Dukovým nástupcem se stal Jan Graubner.
Kardinál Duka obdržel řadu domácích i zahraničních vyznamenání, mimo jiné Řád Bílého lva, Řád čestné legie či polský Řád bílé orlice. Ve svých veřejných vystoupeních často zdůrazňoval téma lidských práv, svobody a odporu vůči totalitním ideologiím. Jeho biskupské motto znělo In Spiritu Veritatis – V duchu pravdy.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.
Policie se rozhodla obrátit na novináře v rámci probíhajícího vyšetřování možného teroristického útoku v Pardubicích, kde v pátek došlo k podezřelému požáru. Podle strážců zákona by mohlo být ohroženo dopadení pachatelů činu.