Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Poslední rozloučení proběhne v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v sobotu 15. listopadu od 11 hodin. Následovat bude uložení do hrobky arcibiskupů. Kondolenční kniha bude k dispozici v arcibiskupském paláci od úterý 4. listopadu po 12. hodině.
Veřejnost bude mít možnost se s kardinálem osobně rozloučit ve čtvrtek 13. a v pátek 14. listopadu v kostele Všech svatých, vždy od 12:00 do 18:00. Arcibiskupství rovněž poděkovalo Ústřední vojenské nemocnici za „mimořádnou péči do poslední chvíle“.
Dominik Duka, rodným jménem Jaroslav Václav Duka, se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Jeho otec František bojoval během druhé světové války v československé zahraniční armádě a po únoru 1948 byl vězněn. Po maturitě na hradeckém gymnáziu pracoval mladý Duka v podniku ZVU a po vojenské službě zahájil v roce 1965 studium teologie.
Do dominikánského řádu vstoupil tajně v roce 1968 a přijal jméno Dominik. Kněžské svěcení obdržel v roce 1970. V roce 1975 mu stát odebral souhlas k duchovní službě a Duka následujících patnáct let pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. Zároveň pokračoval v ilegální řádové činnosti a studiu.
V roce 1981 byl odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi a strávil 15 měsíců ve vězení v Plzni-Borech. Po propuštění působil dál v utajeném dominikánském prostředí a roku 1988 byl tajně jmenován provinciálem řádu.
Po roce 1990 se stal veřejně provinciálem dominikánské provincie, vyučoval na teologické fakultě v Olomouci a spolupracoval na českém překladu Jeruzalémské bible. Vedl také řeholní konferenci a editoval teologickou revue Salve.
V roce 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval královéhradeckým biskupem. Do čela pražské arcidiecéze byl Duka povolán v roce 2010 jako nástupce kardinála Miloslava Vlka. Papež Benedikt XVI. jej v roce 2012 uvedl mezi kardinály.
Za jeho působení došlo k majetkovému vyrovnání státu s církvemi a k uzavření sporu o vlastnictví katedrály sv. Víta. Duka se zasloužil o její moderní vybavení a také o obnovu poutních míst ve Staré Boleslavi, na Svaté Hoře či o vznik komunitního centra na Barrandově a charitního projektu v Žirči.
Svou službu spojoval s podporou ozbrojených složek i duchovní péče ve věznicích. „V některých chvílích jsem byl blízko smrti,“ napsal v posledních dnech na sociálních sítích, kde děkoval veřejnosti za modlitby.
V roce 2018 podal rezignaci z funkce pražského arcibiskupa podle církevních předpisů. Papež František ji přijal v roce 2022 a Dukovým nástupcem se stal Jan Graubner.
Kardinál Duka obdržel řadu domácích i zahraničních vyznamenání, mimo jiné Řád Bílého lva, Řád čestné legie či polský Řád bílé orlice. Ve svých veřejných vystoupeních často zdůrazňoval téma lidských práv, svobody a odporu vůči totalitním ideologiím. Jeho biskupské motto znělo In Spiritu Veritatis – V duchu pravdy.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
Americký prezident Donald Trump je jako kolovrátek. Poté, co Teherán opět uzavřel klíčový Hormuzský průliv, opět nepříteli pohrozil útokem na elektrárny či klíčovou dopravní infrastrukturu. Írán zároveň nařkl z porušení dohody o příměří.