Současná energetická krize, vyvolaná válečným konfliktem a následným uzavřením Hormuzského průlivu, paradoxně urychluje globální přechod od fosilních paliv k čisté energii. Zatímco dlouholetá závislost na ropě, plynu a uhlí byla obhajována jako záruka spolehlivosti, současné otřesy na trzích ukazují přesný opak. Fosilní paliva se pro mnohé země stala nejen drahou, ale i vysoce rizikovou komoditou.
Na tento vývoj reaguje bezprecedentní diplomatické úsilí, které se odehrává mimo rámec běžných klimatických summitů. V kolumbijském městě Santa Marta se setkávají zástupci více než padesáti států, aby společně hledali způsoby, jak ukončit závislost na fosilních zdrojích. Tato konference, plánovaná již před vypuknutím konfliktu, získala díky aktuálním událostem na zásadním významu.
Uzavření strategického Hormuzského průlivu způsobilo největší narušení dodávek ropy v historii, což zasáhlo především asijsko-pacifický region. Vlády postižených zemí jsou nuceny zavádět nouzová opatření, jako je přídělový systém pohonných hmot, omezení školní výuky či redukce cestovních nákladů. Ostrovní státy, které jsou na dovozu nafty pro výrobu elektřiny extrémně závislé, čelí obrovskému tlaku na své rozpočty.
Krize nutí světové lídry ke změně strategie, která zahrnuje snížení spotřeby a hledání alternativ. Podobně jako během ropných šoků v sedmdesátých letech minulého století se ukazuje, že zvyšování energetické efektivity vede k trvalým změnám ve spotřebitelském chování. Rozdíl oproti minulé době je však v tom, že dnes jsou technologie využívající obnovitelné zdroje již plně vyspělé a cenově dostupné.
Náklady na solární panely, větrné elektrárny i baterie klesly za poslední dekády natolik, že přechod na tyto zdroje je ekonomicky schůdný pro stále více zemí. Evropská unie například zrychluje elektrifikaci a navyšuje státní podporu pro domácnosti, aby usnadnila přechod na elektromobily a moderní vytápění. Jižní Korea, která dříve spoléhala na dovoz ropy přes zmíněný průliv, plánuje během čtyř let zdvojnásobit svou kapacitu obnovitelných zdrojů.
Růst zájmu o elektromobilitu je patrný po celém světě a projevuje se rekordními prodeji. V zemích, kde ceny benzinu a nafty prudce vzrostly, se elektromobily staly vyhledávanou alternativou, a to i na sekundárním trhu. Tento trend naznačuje, že současný otřes na trhu s pohonnými hmotami může představovat bod zlomu, po němž se systémy rychle transformují do nového stavu.
Snahy o vyjednání mezinárodní dohody o útlumu fosilních paliv se doposud potýkaly s odporem vlivných vývozců a lobbistů. Koalice států se proto rozhodla obejít dosavadní zdlouhavé procesy a zahájila přímá jednání o smlouvě, která by umožnila řízený ústup od uhlí, ropy a plynu. Cílem je zajistit nejen ochranu klimatu, ale také sociální stabilitu a spravedlivou transformaci pro pracovníky v energetickém sektoru.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.