Evropská unie musí výrazně urychlit proces rozšiřování, shodli se lídři

Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti upozornil, že skutečnost, kdy do Unie za posledních třináct let nepřibyl žádný nový stát, jasně ukazuje na vnitřní nedostatky bloku. Podle něj je nezbytné vyslat jasný signál, že tato část Evropy do společné evropské budoucnosti jednoznačně patří. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na setkání dodala, že Unie musí zajistit, aby byl integrační proces rychlejší a důvěryhodnější.

Téma rozšiřování unijních řad získalo na naléhavosti především v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Brusel si uvědomuje potřebu omezit vliv cizích mocností v regionu, což vedlo k tomu, že se k balkánským žadatelům – Albánii, Bosně, Kosovu, Severní Makedonii, Černé Hoře a Srbsku – připojily také Ukrajina a Moldavsko. Celý proces je však mimořádně složitý, vyžaduje roky legislativních změn a souhlas všech současných členů v každém jednotlivém kroku. Nejblíže ke vstupu má momentálně hostitelská Černá Hora, která podala žádost již před osmnácti lety a ráda by se stala členem do roku 2028, což však mnozí unijní představitelé stále považují za velmi ambiciózní cíl.

Francie a Německo využily summitu k prosazení konceptu takzvané postupné integrace. Francouzský prezident Emmanuel Macron vysvětlil, že by tento model umožnil kandidátským zemím, které splní určitá kritéria, zapojit se do vybraných unijních formátů včetně účasti na summitech lídrů Evropské rady. Myšlenka částečného začlenění získává podporu i mezi samotnými uchazeči. Srbský prezident Aleksandar Vučić a albánský premiér Edi Rama nedávno navrhli rychlejší přístup na jednotný trh a do schengenského prostoru výměnou za to, že by se jejich země zpočátku vzdaly práva veta. Kancléř Merz v této souvislosti zmínil možnost udělit Ukrajině status přidruženého člena, který by jejím zástupcům umožnil účastnit se ministerských schůzí bez hlasovacího práva.

Zákaz práva veta pro nové členy po dobu několika prvních let je v Bruselu vážně zvažován jako opatření, které má zabránit opakování situace z minulosti, kdy maďarský lídr Viktor Orbán opakovaně blokoval klíčová unijní rozhodnutí. Macron zdůraznil, že integrace tohoto regionu je geopolitickou nutností, protože na západním Balkáně se rozhoduje o evropské nezávislosti v oblastech energetiky, bezpečnosti a migračních tras. Zdlouhavost celého přístupového procesu nicméně v některých balkánských státech vede k poklesu nadšení veřejnosti. Například v Srbsku, které udržuje tradičně blízké vztahy s Moskvou, klesla podpora vstupu do Evropské unie pod padesát procent. Ačkoliv Brusel původně plánoval přijmout všech šest zemí společně, unijní diplomaté nyní považují za jasné favority Černou Horu a Albánii.