Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti upozornil, že skutečnost, kdy do Unie za posledních třináct let nepřibyl žádný nový stát, jasně ukazuje na vnitřní nedostatky bloku. Podle něj je nezbytné vyslat jasný signál, že tato část Evropy do společné evropské budoucnosti jednoznačně patří. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na setkání dodala, že Unie musí zajistit, aby byl integrační proces rychlejší a důvěryhodnější.
Téma rozšiřování unijních řad získalo na naléhavosti především v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Brusel si uvědomuje potřebu omezit vliv cizích mocností v regionu, což vedlo k tomu, že se k balkánským žadatelům – Albánii, Bosně, Kosovu, Severní Makedonii, Černé Hoře a Srbsku – připojily také Ukrajina a Moldavsko. Celý proces je však mimořádně složitý, vyžaduje roky legislativních změn a souhlas všech současných členů v každém jednotlivém kroku. Nejblíže ke vstupu má momentálně hostitelská Černá Hora, která podala žádost již před osmnácti lety a ráda by se stala členem do roku 2028, což však mnozí unijní představitelé stále považují za velmi ambiciózní cíl.
Francie a Německo využily summitu k prosazení konceptu takzvané postupné integrace. Francouzský prezident Emmanuel Macron vysvětlil, že by tento model umožnil kandidátským zemím, které splní určitá kritéria, zapojit se do vybraných unijních formátů včetně účasti na summitech lídrů Evropské rady. Myšlenka částečného začlenění získává podporu i mezi samotnými uchazeči. Srbský prezident Aleksandar Vučić a albánský premiér Edi Rama nedávno navrhli rychlejší přístup na jednotný trh a do schengenského prostoru výměnou za to, že by se jejich země zpočátku vzdaly práva veta. Kancléř Merz v této souvislosti zmínil možnost udělit Ukrajině status přidruženého člena, který by jejím zástupcům umožnil účastnit se ministerských schůzí bez hlasovacího práva.
Zákaz práva veta pro nové členy po dobu několika prvních let je v Bruselu vážně zvažován jako opatření, které má zabránit opakování situace z minulosti, kdy maďarský lídr Viktor Orbán opakovaně blokoval klíčová unijní rozhodnutí. Macron zdůraznil, že integrace tohoto regionu je geopolitickou nutností, protože na západním Balkáně se rozhoduje o evropské nezávislosti v oblastech energetiky, bezpečnosti a migračních tras. Zdlouhavost celého přístupového procesu nicméně v některých balkánských státech vede k poklesu nadšení veřejnosti. Například v Srbsku, které udržuje tradičně blízké vztahy s Moskvou, klesla podpora vstupu do Evropské unie pod padesát procent. Ačkoliv Brusel původně plánoval přijmout všech šest zemí společně, unijní diplomaté nyní považují za jasné favority Černou Horu a Albánii.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).