Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti upozornil, že skutečnost, kdy do Unie za posledních třináct let nepřibyl žádný nový stát, jasně ukazuje na vnitřní nedostatky bloku. Podle něj je nezbytné vyslat jasný signál, že tato část Evropy do společné evropské budoucnosti jednoznačně patří. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na setkání dodala, že Unie musí zajistit, aby byl integrační proces rychlejší a důvěryhodnější.
Téma rozšiřování unijních řad získalo na naléhavosti především v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Brusel si uvědomuje potřebu omezit vliv cizích mocností v regionu, což vedlo k tomu, že se k balkánským žadatelům – Albánii, Bosně, Kosovu, Severní Makedonii, Černé Hoře a Srbsku – připojily také Ukrajina a Moldavsko. Celý proces je však mimořádně složitý, vyžaduje roky legislativních změn a souhlas všech současných členů v každém jednotlivém kroku. Nejblíže ke vstupu má momentálně hostitelská Černá Hora, která podala žádost již před osmnácti lety a ráda by se stala členem do roku 2028, což však mnozí unijní představitelé stále považují za velmi ambiciózní cíl.
Francie a Německo využily summitu k prosazení konceptu takzvané postupné integrace. Francouzský prezident Emmanuel Macron vysvětlil, že by tento model umožnil kandidátským zemím, které splní určitá kritéria, zapojit se do vybraných unijních formátů včetně účasti na summitech lídrů Evropské rady. Myšlenka částečného začlenění získává podporu i mezi samotnými uchazeči. Srbský prezident Aleksandar Vučić a albánský premiér Edi Rama nedávno navrhli rychlejší přístup na jednotný trh a do schengenského prostoru výměnou za to, že by se jejich země zpočátku vzdaly práva veta. Kancléř Merz v této souvislosti zmínil možnost udělit Ukrajině status přidruženého člena, který by jejím zástupcům umožnil účastnit se ministerských schůzí bez hlasovacího práva.
Zákaz práva veta pro nové členy po dobu několika prvních let je v Bruselu vážně zvažován jako opatření, které má zabránit opakování situace z minulosti, kdy maďarský lídr Viktor Orbán opakovaně blokoval klíčová unijní rozhodnutí. Macron zdůraznil, že integrace tohoto regionu je geopolitickou nutností, protože na západním Balkáně se rozhoduje o evropské nezávislosti v oblastech energetiky, bezpečnosti a migračních tras. Zdlouhavost celého přístupového procesu nicméně v některých balkánských státech vede k poklesu nadšení veřejnosti. Například v Srbsku, které udržuje tradičně blízké vztahy s Moskvou, klesla podpora vstupu do Evropské unie pod padesát procent. Ačkoliv Brusel původně plánoval přijmout všech šest zemí společně, unijní diplomaté nyní považují za jasné favority Černou Horu a Albánii.
Ačkoli volební preference amerického prezidenta Donalda Trumpa klesají, jeho politický cit pro výběr protivníka zůstává ostrý. Tentokrát zaměřil svou pozornost na nového starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho.
Pentagon uvedl, že od sedmého července utrpěla různé stupně zranění téměř stovka amerických vojáků, přičemž převážně šlo o lehčí otřesy mozku. Armáda podle zpráv CNN zveřejňovala informace o zraněných s prodlevou, aby své příslušníky chránila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku ruské invaze. V Kyjevě již pátým dnem pokračují protesty vyvolané odvoláním populárního a reformního ministra obrany Mychajla Fedorova, jehož snahy o modernizaci armády vedly k opakovaným sporům s nejvyšším vojenským velením. Lidé v ulicích požadují hluboké reformy v armádě a demisi vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, přičemž prezident se snaží najít řešení, které by zabránilo vnitřnímu rozštěpení země během probíhajícího válečného konfliktu.
Ukrajinské síly vyslaly směrem k Moskvě více než 400 dronů, jak v pondělí uvedl starosta ruské metropole. Útok způsobil požár v průmyslovém parku Južnyje Vrata, kde se nachází další ze skladů společnosti Wildberries. Tyto objekty byly terčem již během víkendu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že důvodem úderů je jejich zapojení do ruského válečného úsilí.
Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš (ANO) nejspíš omylem odhalil svou komunikační strategii ve sporu s prezidentem Petrem Pavlem. Podle poznámek, které se objevily v jeho videu na sociálních sítích, jej hodlá maximálně ignorovat. Babiš ale přispěchal s jiným vysvětlením.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce i v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.