Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti upozornil, že skutečnost, kdy do Unie za posledních třináct let nepřibyl žádný nový stát, jasně ukazuje na vnitřní nedostatky bloku. Podle něj je nezbytné vyslat jasný signál, že tato část Evropy do společné evropské budoucnosti jednoznačně patří. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na setkání dodala, že Unie musí zajistit, aby byl integrační proces rychlejší a důvěryhodnější.
Téma rozšiřování unijních řad získalo na naléhavosti především v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Brusel si uvědomuje potřebu omezit vliv cizích mocností v regionu, což vedlo k tomu, že se k balkánským žadatelům – Albánii, Bosně, Kosovu, Severní Makedonii, Černé Hoře a Srbsku – připojily také Ukrajina a Moldavsko. Celý proces je však mimořádně složitý, vyžaduje roky legislativních změn a souhlas všech současných členů v každém jednotlivém kroku. Nejblíže ke vstupu má momentálně hostitelská Černá Hora, která podala žádost již před osmnácti lety a ráda by se stala členem do roku 2028, což však mnozí unijní představitelé stále považují za velmi ambiciózní cíl.
Francie a Německo využily summitu k prosazení konceptu takzvané postupné integrace. Francouzský prezident Emmanuel Macron vysvětlil, že by tento model umožnil kandidátským zemím, které splní určitá kritéria, zapojit se do vybraných unijních formátů včetně účasti na summitech lídrů Evropské rady. Myšlenka částečného začlenění získává podporu i mezi samotnými uchazeči. Srbský prezident Aleksandar Vučić a albánský premiér Edi Rama nedávno navrhli rychlejší přístup na jednotný trh a do schengenského prostoru výměnou za to, že by se jejich země zpočátku vzdaly práva veta. Kancléř Merz v této souvislosti zmínil možnost udělit Ukrajině status přidruženého člena, který by jejím zástupcům umožnil účastnit se ministerských schůzí bez hlasovacího práva.
Zákaz práva veta pro nové členy po dobu několika prvních let je v Bruselu vážně zvažován jako opatření, které má zabránit opakování situace z minulosti, kdy maďarský lídr Viktor Orbán opakovaně blokoval klíčová unijní rozhodnutí. Macron zdůraznil, že integrace tohoto regionu je geopolitickou nutností, protože na západním Balkáně se rozhoduje o evropské nezávislosti v oblastech energetiky, bezpečnosti a migračních tras. Zdlouhavost celého přístupového procesu nicméně v některých balkánských státech vede k poklesu nadšení veřejnosti. Například v Srbsku, které udržuje tradičně blízké vztahy s Moskvou, klesla podpora vstupu do Evropské unie pod padesát procent. Ačkoliv Brusel původně plánoval přijmout všech šest zemí společně, unijní diplomaté nyní považují za jasné favority Černou Horu a Albánii.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
