V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Arménie byla po většinu své postsovětské éry nejbližším spojencem Moskvy v regionu Jižního Kavkazu, hostila ruské vojáky, nakupovala tamní zbraně a integrovala se do struktur ovládaných Kremlem. Vzájemné vztahy se však začaly postupně hroutit po nástupu současného premiéra Nikola Pašinjana, jehož strana Občanská smlouva se dostala k moci po lidové revoluci. Pašinjanova snaha o přeorientování země směrem k Evropě představuje nejvýraznější geopolitický obrat od vyhlášení nezávislosti, a nedělní hlasování tak bude zásadním testem této nové politiky. Moskva si uvědomuje, že nad zemí ztrácí kontrolu, a snaží se tamní vedení donutit k jasné volbě ve prospěch Ruska, na které je arménské hospodářství se svými čtyřiceti procenty celkového exportu stále kriticky závislé.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno varoval, že pokud bude Arménie pokračovat ve svých integračních snahách směrem k Evropské unii, může čelit tvrdému ukrajinskému scénáři. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv navíc nevybíravě naznačil, že by Pašinjan mohl skončit podobně jako bolševický vůdce Lev Trockij, kterého nechal Josif Stalin zavraždit horolezeckým čakanem. Vztahy mezi oběma státy utrpěly fatální ránu poté, co sousední Ázerbájdžán ovládl sporný region Náhorní Karabach, což vedlo k exodu více než sta tisíc etnických Arménů. Moskva tehdy i přes existující obranné spojenectví a přítomnost vlastních mírových sil zůstala zcela stranou, což Arménce donutilo pozastavit své členství ve vojenské Alianci v čele s Ruskem.
Další vlnu nevole v Moskvě vyvolalo rozhodnutí Jerevanu uspořádat summit Evropského politického společenství, kterého se osobně zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle dlouhodobějších snah o přiblížení k evropským strukturám navíc Pašinjan úspěšně navázal hlubší kontakty s Washingtonem. Americký prezident Donald Trump vyjádřil arménskému premiérovi veřejnou podporu, přičemž viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio zemi dokonce navštívili, což pro Jerevan znamenalo bezprecedentní úroveň americké politické i ekonomické pozornosti. Pro Kreml přichází tato kavkazská ztráta v mimořádně citlivou chvíli, kdy se po čtyřech letech vleklé války na Ukrajině snaží s vypětím všech sil udržet svůj vliv v bývalém sovětském prostoru.
Kreml se podle analytiků pokouší ovlivnit arménské volební klání podobnými metodami dezinformací a skrytých operací, jaké dříve neúspěšně nasadil v Moldavsku nebo Maďarsku. Ruská podpora proudí zejména za hlavním Pašinjanovým vyzyvatelem Samvelem Karapetjanem, rusko-arménským miliardářem, jehož strana Silnější Arménie otevřeně prosazuje návrat do ruské sféry vlivu. Karapetjan se přitom momentálně nachází v domácím vězení kvůli obviněním spojeným s výzvami k nezákonnému převzetí moci. Podle průzkumů veřejného mínění se však zdá, že tato nátlaková kampaň Moskvy paradoxně selhala a současného premiéra spíše posílila. Pašinjanova strana vede s přibližně třiceti procenty hlasů, zatímco opozice spojená s Ruskem se potýká s nízkou důvěrou a dosahuje zhruba deseti procent.
Moskva si uvědomuje riziko příliš agresivního postupu, který by mohl v arménské společnosti vyvolat ještě silnější protiruské nálady, a proto bude muset v případě Pašinjanova znovuzvolení hledat nový způsob vzájemného fungování. Sám arménský premiér staví svou kampaň na vizi proměny země v regionální dopravní uzel, který by znovu otevřel dlouhodobě uzavřené hranice s Ázerbájdžánem a Tureckem. Zároveň si realisticky uvědomuje, že Arménie potřebuje spíše diverzifikaci partnerů než okamžitý rozvod s Moskvou. Ve svých projevech proto zdůrazňuje, že Rusko si v zemi ponechá svou velkou vojenskou základnu, a hned po volbách má v plánu odcestovat za Vladimirem Putinem na osobní jednání.
Západní lídři přesto dávají jasně najevo, že si přejí vítězství současného arménského vládního kabinetu. Pašinjan si vybudoval mimořádně blízké osobní vztahy zejména s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, což oba státníci demonstrovali i neformálním hudebním vystoupením během Macronovy návštěvy v Jerevanu, kde arménský premiér doprovodil francouzského prezidenta hrou na bicí při jeho zpěvu. Tato výrazná evropská podpora pokračuje i přes sílící kritiku ohledně stavu demokracie v zemi, neboť arménské úřady před volbami zadržely desítky opozičních aktivistů z řad Karapetjanových přívrženců. Brusel však tato varování opomíjí a snaží se Arménii v jejím odklonu od Moskvy maximálně podpořit.
Evropská unie schválila počáteční balíček ekonomické podpory ve výši 50 milionů eur, který má Arménii pomoci čelit ruským obchodním restrikcím a otevřít cestu k další hospodářské kooperaci. V rámci symbolického gesta solidarity navíc Ukrajina začala z Arménie dovážet růže, jejichž export do Ruska byl v uplynulých týdnech rovněž zablokován. Přes veškeré snahy o hledání nových spojenců však Moskva stále drží v rukou obrovské ekonomické páky, které mohou stabilitu země snadno ohrozit. Ruští představitelé v poslední době naznačují, že by Arménie mohla přijít o dotované ceny ruského plynu, na nichž stojí podstatná část tamního hospodářství, což by pro Jerevan znamenalo okamžitý vznik hluboké energetické krize.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.