Putin varoval ArméniI: Pokud se pokusí připojit k EU, bude čelit ukrajinskému scénáři

Arménie byla po většinu své postsovětské éry nejbližším spojencem Moskvy v regionu Jižního Kavkazu, hostila ruské vojáky, nakupovala tamní zbraně a integrovala se do struktur ovládaných Kremlem. Vzájemné vztahy se však začaly postupně hroutit po nástupu současného premiéra Nikola Pašinjana, jehož strana Občanská smlouva se dostala k moci po lidové revoluci. Pašinjanova snaha o přeorientování země směrem k Evropě představuje nejvýraznější geopolitický obrat od vyhlášení nezávislosti, a nedělní hlasování tak bude zásadním testem této nové politiky. Moskva si uvědomuje, že nad zemí ztrácí kontrolu, a snaží se tamní vedení donutit k jasné volbě ve prospěch Ruska, na které je arménské hospodářství se svými čtyřiceti procenty celkového exportu stále kriticky závislé.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno varoval, že pokud bude Arménie pokračovat ve svých integračních snahách směrem k Evropské unii, může čelit tvrdému ukrajinskému scénáři. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv navíc nevybíravě naznačil, že by Pašinjan mohl skončit podobně jako bolševický vůdce Lev Trockij, kterého nechal Josif Stalin zavraždit horolezeckým čakanem. Vztahy mezi oběma státy utrpěly fatální ránu poté, co sousední Ázerbájdžán ovládl sporný region Náhorní Karabach, což vedlo k exodu více než sta tisíc etnických Arménů. Moskva tehdy i přes existující obranné spojenectví a přítomnost vlastních mírových sil zůstala zcela stranou, což Arménce donutilo pozastavit své členství ve vojenské Alianci v čele s Ruskem.

Další vlnu nevole v Moskvě vyvolalo rozhodnutí Jerevanu uspořádat summit Evropského politického společenství, kterého se osobně zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle dlouhodobějších snah o přiblížení k evropským strukturám navíc Pašinjan úspěšně navázal hlubší kontakty s Washingtonem. Americký prezident Donald Trump vyjádřil arménskému premiérovi veřejnou podporu, přičemž viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio zemi dokonce navštívili, což pro Jerevan znamenalo bezprecedentní úroveň americké politické i ekonomické pozornosti. Pro Kreml přichází tato kavkazská ztráta v mimořádně citlivou chvíli, kdy se po čtyřech letech vleklé války na Ukrajině snaží s vypětím všech sil udržet svůj vliv v bývalém sovětském prostoru.

Kreml se podle analytiků pokouší ovlivnit arménské volební klání podobnými metodami dezinformací a skrytých operací, jaké dříve neúspěšně nasadil v Moldavsku nebo Maďarsku. Ruská podpora proudí zejména za hlavním Pašinjanovým vyzyvatelem Samvelem Karapetjanem, rusko-arménským miliardářem, jehož strana Silnější Arménie otevřeně prosazuje návrat do ruské sféry vlivu. Karapetjan se přitom momentálně nachází v domácím vězení kvůli obviněním spojeným s výzvami k nezákonnému převzetí moci. Podle průzkumů veřejného mínění se však zdá, že tato nátlaková kampaň Moskvy paradoxně selhala a současného premiéra spíše posílila. Pašinjanova strana vede s přibližně třiceti procenty hlasů, zatímco opozice spojená s Ruskem se potýká s nízkou důvěrou a dosahuje zhruba deseti procent.

Moskva si uvědomuje riziko příliš agresivního postupu, který by mohl v arménské společnosti vyvolat ještě silnější protiruské nálady, a proto bude muset v případě Pašinjanova znovuzvolení hledat nový způsob vzájemného fungování. Sám arménský premiér staví svou kampaň na vizi proměny země v regionální dopravní uzel, který by znovu otevřel dlouhodobě uzavřené hranice s Ázerbájdžánem a Tureckem. Zároveň si realisticky uvědomuje, že Arménie potřebuje spíše diverzifikaci partnerů než okamžitý rozvod s Moskvou. Ve svých projevech proto zdůrazňuje, že Rusko si v zemi ponechá svou velkou vojenskou základnu, a hned po volbách má v plánu odcestovat za Vladimirem Putinem na osobní jednání.

Západní lídři přesto dávají jasně najevo, že si přejí vítězství současného arménského vládního kabinetu. Pašinjan si vybudoval mimořádně blízké osobní vztahy zejména s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, což oba státníci demonstrovali i neformálním hudebním vystoupením během Macronovy návštěvy v Jerevanu, kde arménský premiér doprovodil francouzského prezidenta hrou na bicí při jeho zpěvu. Tato výrazná evropská podpora pokračuje i přes sílící kritiku ohledně stavu demokracie v zemi, neboť arménské úřady před volbami zadržely desítky opozičních aktivistů z řad Karapetjanových přívrženců. Brusel však tato varování opomíjí a snaží se Arménii v jejím odklonu od Moskvy maximálně podpořit.

Evropská unie schválila počáteční balíček ekonomické podpory ve výši 50 milionů eur, který má Arménii pomoci čelit ruským obchodním restrikcím a otevřít cestu k další hospodářské kooperaci. V rámci symbolického gesta solidarity navíc Ukrajina začala z Arménie dovážet růže, jejichž export do Ruska byl v uplynulých týdnech rovněž zablokován. Přes veškeré snahy o hledání nových spojenců však Moskva stále drží v rukou obrovské ekonomické páky, které mohou stabilitu země snadno ohrozit. Ruští představitelé v poslední době naznačují, že by Arménie mohla přijít o dotované ceny ruského plynu, na nichž stojí podstatná část tamního hospodářství, což by pro Jerevan znamenalo okamžitý vznik hluboké energetické krize.