V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Arménie byla po většinu své postsovětské éry nejbližším spojencem Moskvy v regionu Jižního Kavkazu, hostila ruské vojáky, nakupovala tamní zbraně a integrovala se do struktur ovládaných Kremlem. Vzájemné vztahy se však začaly postupně hroutit po nástupu současného premiéra Nikola Pašinjana, jehož strana Občanská smlouva se dostala k moci po lidové revoluci. Pašinjanova snaha o přeorientování země směrem k Evropě představuje nejvýraznější geopolitický obrat od vyhlášení nezávislosti, a nedělní hlasování tak bude zásadním testem této nové politiky. Moskva si uvědomuje, že nad zemí ztrácí kontrolu, a snaží se tamní vedení donutit k jasné volbě ve prospěch Ruska, na které je arménské hospodářství se svými čtyřiceti procenty celkového exportu stále kriticky závislé.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno varoval, že pokud bude Arménie pokračovat ve svých integračních snahách směrem k Evropské unii, může čelit tvrdému ukrajinskému scénáři. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv navíc nevybíravě naznačil, že by Pašinjan mohl skončit podobně jako bolševický vůdce Lev Trockij, kterého nechal Josif Stalin zavraždit horolezeckým čakanem. Vztahy mezi oběma státy utrpěly fatální ránu poté, co sousední Ázerbájdžán ovládl sporný region Náhorní Karabach, což vedlo k exodu více než sta tisíc etnických Arménů. Moskva tehdy i přes existující obranné spojenectví a přítomnost vlastních mírových sil zůstala zcela stranou, což Arménce donutilo pozastavit své členství ve vojenské Alianci v čele s Ruskem.
Další vlnu nevole v Moskvě vyvolalo rozhodnutí Jerevanu uspořádat summit Evropského politického společenství, kterého se osobně zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle dlouhodobějších snah o přiblížení k evropským strukturám navíc Pašinjan úspěšně navázal hlubší kontakty s Washingtonem. Americký prezident Donald Trump vyjádřil arménskému premiérovi veřejnou podporu, přičemž viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio zemi dokonce navštívili, což pro Jerevan znamenalo bezprecedentní úroveň americké politické i ekonomické pozornosti. Pro Kreml přichází tato kavkazská ztráta v mimořádně citlivou chvíli, kdy se po čtyřech letech vleklé války na Ukrajině snaží s vypětím všech sil udržet svůj vliv v bývalém sovětském prostoru.
Kreml se podle analytiků pokouší ovlivnit arménské volební klání podobnými metodami dezinformací a skrytých operací, jaké dříve neúspěšně nasadil v Moldavsku nebo Maďarsku. Ruská podpora proudí zejména za hlavním Pašinjanovým vyzyvatelem Samvelem Karapetjanem, rusko-arménským miliardářem, jehož strana Silnější Arménie otevřeně prosazuje návrat do ruské sféry vlivu. Karapetjan se přitom momentálně nachází v domácím vězení kvůli obviněním spojeným s výzvami k nezákonnému převzetí moci. Podle průzkumů veřejného mínění se však zdá, že tato nátlaková kampaň Moskvy paradoxně selhala a současného premiéra spíše posílila. Pašinjanova strana vede s přibližně třiceti procenty hlasů, zatímco opozice spojená s Ruskem se potýká s nízkou důvěrou a dosahuje zhruba deseti procent.
Moskva si uvědomuje riziko příliš agresivního postupu, který by mohl v arménské společnosti vyvolat ještě silnější protiruské nálady, a proto bude muset v případě Pašinjanova znovuzvolení hledat nový způsob vzájemného fungování. Sám arménský premiér staví svou kampaň na vizi proměny země v regionální dopravní uzel, který by znovu otevřel dlouhodobě uzavřené hranice s Ázerbájdžánem a Tureckem. Zároveň si realisticky uvědomuje, že Arménie potřebuje spíše diverzifikaci partnerů než okamžitý rozvod s Moskvou. Ve svých projevech proto zdůrazňuje, že Rusko si v zemi ponechá svou velkou vojenskou základnu, a hned po volbách má v plánu odcestovat za Vladimirem Putinem na osobní jednání.
Západní lídři přesto dávají jasně najevo, že si přejí vítězství současného arménského vládního kabinetu. Pašinjan si vybudoval mimořádně blízké osobní vztahy zejména s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, což oba státníci demonstrovali i neformálním hudebním vystoupením během Macronovy návštěvy v Jerevanu, kde arménský premiér doprovodil francouzského prezidenta hrou na bicí při jeho zpěvu. Tato výrazná evropská podpora pokračuje i přes sílící kritiku ohledně stavu demokracie v zemi, neboť arménské úřady před volbami zadržely desítky opozičních aktivistů z řad Karapetjanových přívrženců. Brusel však tato varování opomíjí a snaží se Arménii v jejím odklonu od Moskvy maximálně podpořit.
Evropská unie schválila počáteční balíček ekonomické podpory ve výši 50 milionů eur, který má Arménii pomoci čelit ruským obchodním restrikcím a otevřít cestu k další hospodářské kooperaci. V rámci symbolického gesta solidarity navíc Ukrajina začala z Arménie dovážet růže, jejichž export do Ruska byl v uplynulých týdnech rovněž zablokován. Přes veškeré snahy o hledání nových spojenců však Moskva stále drží v rukou obrovské ekonomické páky, které mohou stabilitu země snadno ohrozit. Ruští představitelé v poslední době naznačují, že by Arménie mohla přijít o dotované ceny ruského plynu, na nichž stojí podstatná část tamního hospodářství, což by pro Jerevan znamenalo okamžitý vznik hluboké energetické krize.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.