V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Arménie byla po většinu své postsovětské éry nejbližším spojencem Moskvy v regionu Jižního Kavkazu, hostila ruské vojáky, nakupovala tamní zbraně a integrovala se do struktur ovládaných Kremlem. Vzájemné vztahy se však začaly postupně hroutit po nástupu současného premiéra Nikola Pašinjana, jehož strana Občanská smlouva se dostala k moci po lidové revoluci. Pašinjanova snaha o přeorientování země směrem k Evropě představuje nejvýraznější geopolitický obrat od vyhlášení nezávislosti, a nedělní hlasování tak bude zásadním testem této nové politiky. Moskva si uvědomuje, že nad zemí ztrácí kontrolu, a snaží se tamní vedení donutit k jasné volbě ve prospěch Ruska, na které je arménské hospodářství se svými čtyřiceti procenty celkového exportu stále kriticky závislé.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno varoval, že pokud bude Arménie pokračovat ve svých integračních snahách směrem k Evropské unii, může čelit tvrdému ukrajinskému scénáři. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv navíc nevybíravě naznačil, že by Pašinjan mohl skončit podobně jako bolševický vůdce Lev Trockij, kterého nechal Josif Stalin zavraždit horolezeckým čakanem. Vztahy mezi oběma státy utrpěly fatální ránu poté, co sousední Ázerbájdžán ovládl sporný region Náhorní Karabach, což vedlo k exodu více než sta tisíc etnických Arménů. Moskva tehdy i přes existující obranné spojenectví a přítomnost vlastních mírových sil zůstala zcela stranou, což Arménce donutilo pozastavit své členství ve vojenské Alianci v čele s Ruskem.
Další vlnu nevole v Moskvě vyvolalo rozhodnutí Jerevanu uspořádat summit Evropského politického společenství, kterého se osobně zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle dlouhodobějších snah o přiblížení k evropským strukturám navíc Pašinjan úspěšně navázal hlubší kontakty s Washingtonem. Americký prezident Donald Trump vyjádřil arménskému premiérovi veřejnou podporu, přičemž viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio zemi dokonce navštívili, což pro Jerevan znamenalo bezprecedentní úroveň americké politické i ekonomické pozornosti. Pro Kreml přichází tato kavkazská ztráta v mimořádně citlivou chvíli, kdy se po čtyřech letech vleklé války na Ukrajině snaží s vypětím všech sil udržet svůj vliv v bývalém sovětském prostoru.
Kreml se podle analytiků pokouší ovlivnit arménské volební klání podobnými metodami dezinformací a skrytých operací, jaké dříve neúspěšně nasadil v Moldavsku nebo Maďarsku. Ruská podpora proudí zejména za hlavním Pašinjanovým vyzyvatelem Samvelem Karapetjanem, rusko-arménským miliardářem, jehož strana Silnější Arménie otevřeně prosazuje návrat do ruské sféry vlivu. Karapetjan se přitom momentálně nachází v domácím vězení kvůli obviněním spojeným s výzvami k nezákonnému převzetí moci. Podle průzkumů veřejného mínění se však zdá, že tato nátlaková kampaň Moskvy paradoxně selhala a současného premiéra spíše posílila. Pašinjanova strana vede s přibližně třiceti procenty hlasů, zatímco opozice spojená s Ruskem se potýká s nízkou důvěrou a dosahuje zhruba deseti procent.
Moskva si uvědomuje riziko příliš agresivního postupu, který by mohl v arménské společnosti vyvolat ještě silnější protiruské nálady, a proto bude muset v případě Pašinjanova znovuzvolení hledat nový způsob vzájemného fungování. Sám arménský premiér staví svou kampaň na vizi proměny země v regionální dopravní uzel, který by znovu otevřel dlouhodobě uzavřené hranice s Ázerbájdžánem a Tureckem. Zároveň si realisticky uvědomuje, že Arménie potřebuje spíše diverzifikaci partnerů než okamžitý rozvod s Moskvou. Ve svých projevech proto zdůrazňuje, že Rusko si v zemi ponechá svou velkou vojenskou základnu, a hned po volbách má v plánu odcestovat za Vladimirem Putinem na osobní jednání.
Západní lídři přesto dávají jasně najevo, že si přejí vítězství současného arménského vládního kabinetu. Pašinjan si vybudoval mimořádně blízké osobní vztahy zejména s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, což oba státníci demonstrovali i neformálním hudebním vystoupením během Macronovy návštěvy v Jerevanu, kde arménský premiér doprovodil francouzského prezidenta hrou na bicí při jeho zpěvu. Tato výrazná evropská podpora pokračuje i přes sílící kritiku ohledně stavu demokracie v zemi, neboť arménské úřady před volbami zadržely desítky opozičních aktivistů z řad Karapetjanových přívrženců. Brusel však tato varování opomíjí a snaží se Arménii v jejím odklonu od Moskvy maximálně podpořit.
Evropská unie schválila počáteční balíček ekonomické podpory ve výši 50 milionů eur, který má Arménii pomoci čelit ruským obchodním restrikcím a otevřít cestu k další hospodářské kooperaci. V rámci symbolického gesta solidarity navíc Ukrajina začala z Arménie dovážet růže, jejichž export do Ruska byl v uplynulých týdnech rovněž zablokován. Přes veškeré snahy o hledání nových spojenců však Moskva stále drží v rukou obrovské ekonomické páky, které mohou stabilitu země snadno ohrozit. Ruští představitelé v poslední době naznačují, že by Arménie mohla přijít o dotované ceny ruského plynu, na nichž stojí podstatná část tamního hospodářství, což by pro Jerevan znamenalo okamžitý vznik hluboké energetické krize.
Pentagon uvedl, že od sedmého července utrpěla různé stupně zranění téměř stovka amerických vojáků, přičemž převážně šlo o lehčí otřesy mozku. Armáda podle zpráv CNN zveřejňovala informace o zraněných s prodlevou, aby své příslušníky chránila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku ruské invaze. V Kyjevě již pátým dnem pokračují protesty vyvolané odvoláním populárního a reformního ministra obrany Mychajla Fedorova, jehož snahy o modernizaci armády vedly k opakovaným sporům s nejvyšším vojenským velením. Lidé v ulicích požadují hluboké reformy v armádě a demisi vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, přičemž prezident se snaží najít řešení, které by zabránilo vnitřnímu rozštěpení země během probíhajícího válečného konfliktu.
Ukrajinské síly vyslaly směrem k Moskvě více než 400 dronů, jak v pondělí uvedl starosta ruské metropole. Útok způsobil požár v průmyslovém parku Južnyje Vrata, kde se nachází další ze skladů společnosti Wildberries. Tyto objekty byly terčem již během víkendu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že důvodem úderů je jejich zapojení do ruského válečného úsilí.
Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš (ANO) nejspíš omylem odhalil svou komunikační strategii ve sporu s prezidentem Petrem Pavlem. Podle poznámek, které se objevily v jeho videu na sociálních sítích, jej hodlá maximálně ignorovat. Babiš ale přispěchal s jiným vysvětlením.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce i v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.