Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Současnou epidemii v roce 2026 má ovšem na svědomí kmen Bundibugyo, který si v DRK a sousední Ugandě vyžádal již 61 lidských životů při 359 potvrzených případech nákazy. Ohnisko šíření se nachází v severovýchodní konžské provincii Ituri, kde boj s virem zásadně komplikují probíhající konflikty, velké množství vysídlených lidí, migrující komunity a celkově špatně vybavená zdravotnická zařízení.
Do tohoto celosvětového úsilí se zapojil vědecký tým z organizace Oxford Vaccine Group při Oxfordské univerzitě, konkrétně profesorka Teresa Lambe a postdoktorandská výzkumnice Rebecca Makinson. Jejich výzkumná skupina se stala jedním ze tří vědeckých týmů, které na začátku června obdržely zrychlené krizové financování od Koalice pro inovace v epidemické připravenosti (CEPI), přičemž zbylé granty získaly společnosti Moderna a IAVI.
Oxfordský tým při vývoji nové očkovací látky proti kmeni Bundibugyo využívá osvědčenou platformu virového vektoru ChAdOx1. Tato technologie v minulosti posloužila jako základ pro úspěšnou vakcínu Oxford-AstraZeneca proti onemocnění COVID-19 a vědci na ni navazují i díky svým dřívějším zkušenostem s vývojem očkovací látky proti jinému kmeni eboly z roku 2022.
Standardní vývoj jakékoli očkovací látky obvykle probíhá ve třech po sobě jdoucích fázích, které zahrnují preklinické testování, zkoušky na zvířatech a následnou výrobu šarží vakcíny určených pro klinické studie na lidských dobrovolnících. Vzhledem k tomu, že oxfordský tým pracuje s již dobře známou a prozkoumanou technologickou platformou, snaží se lékaři jednotlivé vývojové procesy maximálně urychlit a spouštět je paralelně vedle sebe.
Vědci již zahájili testování nového preparátu na malých zvířatech a současně s tím pracují na výrobě testovacích šarží pro humánní studie, přičemž první fázi klinických testů na lidech plánují zahájit ve velmi krátké době a výrazně rychleji, než bývá v medicíně běžné.
Podle vyjádření samotných výzkumníků dnes vědecká komunita neřeší otázku, zda je vůbec technicky možné účinnou vakcínu proti ebole vyrobit, protože předchozí úspěchy jasně dokázaly, že ano.
Hlavní a mnohem složitější výzvu představuje schopnost financovat a systematicky vyvíjet tyto specifické očkovací látky i v klidových obdobích, kdy zrovna ve světě žádná aktivní epidemie neprobíhá. Klíčové je zajistit, aby byly hotové a bezpečné vakcíny okamžitě dostupné a uskladněné přesně v těch místech a regionech, kde k nečekanému propuknutí nákazy dojde.
Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.
Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.