Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Současnou epidemii v roce 2026 má ovšem na svědomí kmen Bundibugyo, který si v DRK a sousední Ugandě vyžádal již 61 lidských životů při 359 potvrzených případech nákazy. Ohnisko šíření se nachází v severovýchodní konžské provincii Ituri, kde boj s virem zásadně komplikují probíhající konflikty, velké množství vysídlených lidí, migrující komunity a celkově špatně vybavená zdravotnická zařízení.
Do tohoto celosvětového úsilí se zapojil vědecký tým z organizace Oxford Vaccine Group při Oxfordské univerzitě, konkrétně profesorka Teresa Lambe a postdoktorandská výzkumnice Rebecca Makinson. Jejich výzkumná skupina se stala jedním ze tří vědeckých týmů, které na začátku června obdržely zrychlené krizové financování od Koalice pro inovace v epidemické připravenosti (CEPI), přičemž zbylé granty získaly společnosti Moderna a IAVI.
Oxfordský tým při vývoji nové očkovací látky proti kmeni Bundibugyo využívá osvědčenou platformu virového vektoru ChAdOx1. Tato technologie v minulosti posloužila jako základ pro úspěšnou vakcínu Oxford-AstraZeneca proti onemocnění COVID-19 a vědci na ni navazují i díky svým dřívějším zkušenostem s vývojem očkovací látky proti jinému kmeni eboly z roku 2022.
Standardní vývoj jakékoli očkovací látky obvykle probíhá ve třech po sobě jdoucích fázích, které zahrnují preklinické testování, zkoušky na zvířatech a následnou výrobu šarží vakcíny určených pro klinické studie na lidských dobrovolnících. Vzhledem k tomu, že oxfordský tým pracuje s již dobře známou a prozkoumanou technologickou platformou, snaží se lékaři jednotlivé vývojové procesy maximálně urychlit a spouštět je paralelně vedle sebe.
Vědci již zahájili testování nového preparátu na malých zvířatech a současně s tím pracují na výrobě testovacích šarží pro humánní studie, přičemž první fázi klinických testů na lidech plánují zahájit ve velmi krátké době a výrazně rychleji, než bývá v medicíně běžné.
Podle vyjádření samotných výzkumníků dnes vědecká komunita neřeší otázku, zda je vůbec technicky možné účinnou vakcínu proti ebole vyrobit, protože předchozí úspěchy jasně dokázaly, že ano.
Hlavní a mnohem složitější výzvu představuje schopnost financovat a systematicky vyvíjet tyto specifické očkovací látky i v klidových obdobích, kdy zrovna ve světě žádná aktivní epidemie neprobíhá. Klíčové je zajistit, aby byly hotové a bezpečné vakcíny okamžitě dostupné a uskladněné přesně v těch místech a regionech, kde k nečekanému propuknutí nákazy dojde.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu požádal regionální úřady o zavedení částečných a lokálních zákazů vycházení v některých městech. Reagoval tak na vlnu násilných nepokojů, během nichž vláda otevřeně připustila, že policie ztratila v řadě míst nad situací kontrolu. Lecornu po pondělním krizovém zasedání kabinetu uvedl, že je odhodlán plně obnovit veřejný pořádek. Dodal však, že o celoplošném zákazu vycházení v metropoli se prozatím neuvažuje.
Vzájemné vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy čelí v současné době vážnému napětí kvůli neshodám ohledně sdílení zpravodajských informací, sankcí a ukrajinských útoků na ruský energetický sektor. Mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským panuje hluboká vzájemná nedůvěra. Situace v diplomatických kruzích je podle CNN označována za nejhorší od chvíle, kdy se oba státníci před osmnácti měsíci střetli v Bílém domě.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.