Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Místní úřady sice přesně nespecifikovaly zasažené cíle, přiznaly však, že drony poškodily tamní infrastrukturu. Bezpečnostní situaci ještě více vyostřil otevřený dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který přímo během fóra vyzval Vladimira Putina ke schůzce v neutrální zemi, kde by projednali mír. Ruský prezident však nabídku rázně odmítl, tón dopisu označil za hrubý a prohlásil, že jeho jedinou odpovědí je vzkaz vojákům na frontě, aby pokračovali v boji.
Vystoupení Vladimira Putina na plenárním zasedání fóra nepřineslo žádná překvapení a neslo se v duchu nekompromisnosti a snahy demonstrovat neochvějnou sílu. Ruský vůdce se snažil působit sebevědomě jak ohledně vývoje konfliktu, který trvá již pátým rokem, tak v otázce domácího hospodářství, o němž prohlásil, že je stabilní a přes uvalené sankce se rozvíjí.
Podobně odmítavě a plně v souladu s oficiální linií Kremlu reagovali na dotazy novinářů i další přítomní vysocí představitelé, jako místopředseda Státní dumy Alexandr Žukov nebo gubernátor Smolenské oblasti Vasilij Anochin. Ti na otázky ohledně trvání války či dronových útoků odpovídali výhradně citováním prezidentových prohlášení o nutnosti brzkého vyřešení situace či o snahách nepřátel Rusku škodit.
Navzdory optimistickým prezentacím v nablýskaných výstavních halách se ruská ekonomika potýká s obrovským tlakem, přičemž růst ve většině sektorů stagnuje a probíhající konflikt odčerpává masivní lidské i finanční zdroje. Zvláštní zmocněnec pro zahraniční investice Kirill Dmitrijev na fóru připustil, že úrokové sazby jsou v zemi příliš vysoké a pro podporu investic by bylo potřeba je snížit, zároveň však vyzdvihoval odolnost hospodářství vůči západním předpovědím o kolapsu.
Někteří podnikatelé v současné situaci vidí i příležitost, například kvůli sankcím a změněnému přístupu k Rusům v zahraničí se začíná masivně rozvíjet domácí cestovní ruch. Kreml se navíc snažil přitáhnout pozornost kontroverzními hosty, když prezentoval přítomnost předsedy americké Komise pro krásná umění Rodneyho Mimse Cooka Jr. jako první oficiální delegaci z USA po deseti letech. Americký ministr zahraničí Marco Rubio však jakýkoliv oficiální status této návštěvy popřel a uvedl, že o žádné vládní delegaci na vysoké úrovni neví.
Celkovou atmosféru fóra dotvářela bizarní směsice atrakcí od boxujících robotů po vystoupení folklórních umělců a postavy kouzelníka Koščěje Nesmrtelného, který bavil kolemjdoucí. Jednou z nejvýraznějších instalací v halách se stala obří ruská vanka-vstanka, tradiční hračka, která se sice kýve, ale nikdy nespadne. Právě tento obraz se ruské úřady snaží vnutit světu jako symbol země, která po letech války a pod náporem sankcí stále stojí na nohou. Pro přilákání dlouhodobých zahraničních investorů, kteří vyžadují především stabilitu a klid, však neustálé politické a bezpečnostní otřesy příliš dobrou reklamou nejsou.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.