Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Místní úřady sice přesně nespecifikovaly zasažené cíle, přiznaly však, že drony poškodily tamní infrastrukturu. Bezpečnostní situaci ještě více vyostřil otevřený dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který přímo během fóra vyzval Vladimira Putina ke schůzce v neutrální zemi, kde by projednali mír. Ruský prezident však nabídku rázně odmítl, tón dopisu označil za hrubý a prohlásil, že jeho jedinou odpovědí je vzkaz vojákům na frontě, aby pokračovali v boji.
Vystoupení Vladimira Putina na plenárním zasedání fóra nepřineslo žádná překvapení a neslo se v duchu nekompromisnosti a snahy demonstrovat neochvějnou sílu. Ruský vůdce se snažil působit sebevědomě jak ohledně vývoje konfliktu, který trvá již pátým rokem, tak v otázce domácího hospodářství, o němž prohlásil, že je stabilní a přes uvalené sankce se rozvíjí.
Podobně odmítavě a plně v souladu s oficiální linií Kremlu reagovali na dotazy novinářů i další přítomní vysocí představitelé, jako místopředseda Státní dumy Alexandr Žukov nebo gubernátor Smolenské oblasti Vasilij Anochin. Ti na otázky ohledně trvání války či dronových útoků odpovídali výhradně citováním prezidentových prohlášení o nutnosti brzkého vyřešení situace či o snahách nepřátel Rusku škodit.
Navzdory optimistickým prezentacím v nablýskaných výstavních halách se ruská ekonomika potýká s obrovským tlakem, přičemž růst ve většině sektorů stagnuje a probíhající konflikt odčerpává masivní lidské i finanční zdroje. Zvláštní zmocněnec pro zahraniční investice Kirill Dmitrijev na fóru připustil, že úrokové sazby jsou v zemi příliš vysoké a pro podporu investic by bylo potřeba je snížit, zároveň však vyzdvihoval odolnost hospodářství vůči západním předpovědím o kolapsu.
Někteří podnikatelé v současné situaci vidí i příležitost, například kvůli sankcím a změněnému přístupu k Rusům v zahraničí se začíná masivně rozvíjet domácí cestovní ruch. Kreml se navíc snažil přitáhnout pozornost kontroverzními hosty, když prezentoval přítomnost předsedy americké Komise pro krásná umění Rodneyho Mimse Cooka Jr. jako první oficiální delegaci z USA po deseti letech. Americký ministr zahraničí Marco Rubio však jakýkoliv oficiální status této návštěvy popřel a uvedl, že o žádné vládní delegaci na vysoké úrovni neví.
Celkovou atmosféru fóra dotvářela bizarní směsice atrakcí od boxujících robotů po vystoupení folklórních umělců a postavy kouzelníka Koščěje Nesmrtelného, který bavil kolemjdoucí. Jednou z nejvýraznějších instalací v halách se stala obří ruská vanka-vstanka, tradiční hračka, která se sice kýve, ale nikdy nespadne. Právě tento obraz se ruské úřady snaží vnutit světu jako symbol země, která po letech války a pod náporem sankcí stále stojí na nohou. Pro přilákání dlouhodobých zahraničních investorů, kteří vyžadují především stabilitu a klid, však neustálé politické a bezpečnostní otřesy příliš dobrou reklamou nejsou.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.
Papež Lev zahájil svou oficiální návštěvu Španělska, která je jeho vůbec první cestou do členské země Evropské unie s výjimkou Itálie. Ve svém úvodním projevu v královském paláci v Madridu, kterého se zúčastnil i král Filip VI., vyzval politické lídry k odmítnutí polarizace a k hledání společné jednoty. Pontifik upozornil, že snaha získávat popularitu podněcováním společenských rozporů roste, a apeloval na politiky, aby namísto rozdělování obyvatelstva bojovali za světový mír.
Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
