Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Když se řekne, že jeho majetek ze dvou hlavních veřejných firem – Tesly a SpaceX – dosáhne hodnoty zhruba 1,11 bilionu dolarů, zní to jako statistický údaj. Jak obrovská kupa peněz to ale ve skutečnosti je?
Následující srovnání ukazují, co všechno má dnes na planetě menší hodnotu než majetek jednoho jediného člověka.
Když Mezinárodní měnový fond sestavuje žebříčky států podle velikosti jejich ekonomik, pouze 20 zemí na celém světě vyprodukuje ročně více než 1,1 bilionu dolarů. Celá řada technologicky vyspělých a bohatých států má roční hrubý domácí produkt nižší než odhadované Muskovo jmění.
Musk je tak pomyslně bohatší než celé ekonomiky zemí jako Tchaj-wan (977 miliard dolarů), Irsko (779 miliard dolarů), Švédsko (760 miliard dolarů), Singapur (660 miliard dolarů) nebo Jihoafrická republika (480 miliard dolarů), která je přitom Muskovou rodnou zemí.
Pro srovnání netřeba chodit jen do zahraničí, obrovské měřítko ukazují i data z USA. Celý ostrov Manhattan, který je globálním centrem financí a domovem Wall Street, měl v roce 2024 hrubý domácí produkt těsně nad hranicí jednoho bilionu dolarů.
Pokud bychom se podívali na americký Houston, který je třetím největším městem Spojených států a klíčovým centrem tamního ropného a plynárenského průmyslu, hodnota úplně všech rezidenčních i komerčních nemovitostí ve městě dává dohromady zhruba 879 miliard dolarů. To je stále o stovky miliard méně než hodnota Muskova portfolia.
Nákup automobilu je pro většinu domácností hned po pořízení bydlení tou největší životní investicí. V loňském roce si Američané koupili celkem 16,3 milionu nových osobních a nákladních vozů. Přestože průměrná cena nového auta vyšplhala na rekordních 48 402 dolarů, celková částka za všechna tato prodaná vozidla v zemi činila 789 miliard dolarů. Elon Musk by mohl z hodnoty svých akcií zaplatit každé jedno nové auto koupené v USA za celý rok, a ještě by mu zbyla astronomická rezerva.
Musk si drží pozici nejbohatšího člověka planety už nyní, ale po úspěšném úpisu akcií SpaceX své konkurenty zanechá daleko za sebou. Když se totiž sečte majetek čtyř dalších nejbohatších technologických lídrů – zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, zakladatele Oracle Larryho Ellisona a spoluzakladatelů Googlu Larryho Page a Sergeje Brina – jejich kombinované jmění dosáhne 1,09 bilionu dolarů. Na pokoření Muska by to tedy nestačilo ani jim všem dohromady.
Vlastnictví sportovních klubů je oblíbenou kratochvílí světových miliardářů, ovšem s jedním bilionem dolarů by bylo možné skoupit v podstatě jakýkoliv profesionální tým na Zemi. Jen pro představu: padesát nejhodnotnějších sportovních klubů světa má dohromady hodnotu pouhých 353 miliard dolarů, což je zhruba třetina Muskova majetku. Do této padesátky přitom spadají nejúspěšnější giganti od týmu amerického fotbalu Dallas Cowboys (s hodnotou 13 miliard dolarů) až po basketbalové Toronto Raptors z NBA (5 miliard dolarů).
Pokud byste se rozhodli utrácet jeden milion dolarů každou hodinu, 24 hodin denně, trvalo by vám více než jedno celé století, než byste jeden bilion dolarů dokázali kompletně utratit. Je však nutné připomenout, že se stále jedná o takzvané „papírové bohatství“. Veškeré tyto peníze jsou vázány v akciích a opcích, takže jejich skutečná hodnota bude vždy stoprocentně záviset na tom, jak investoři na burze ocení budoucí úspěch Tesly a SpaceX.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.