Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Občané požadují zrušení plánu na výstavbu luxusního letoviska, za nímž stojí investiční firma Jareda Kushnera, zeťe amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti i ekologové upozorňují, že stavební záměr přímo ohrožuje chráněnou krajinnou oblast Vjosa-Narta, která je domovem plameňáků, tuleňů a hnízdišť želv.
Brusel dal jasně najevo, že projekt by mohl Albánii dostat do přímého rozporu s unijními ekologickými pravidly, což by zemi znemožnilo úspěšně uzavřít kapitolu 27 v přístupových rozhovorech, jež se týká životního prostředí a klimatických změn. Mluvčí Evropské komise uvedl, že se od albánských orgánů očekává plný soulad s legislativou unie, včetně směrnic o ptácích a stanovištích. Unie proto naléhá na Tiranu, aby zrušila sporné změny zákona o chráněných územích z roku 2024 a ukončila platnost zákona o strategických investicích z roku 2015, který umožňuje vybraným projektům zrychlené řízení a obcházení ekologických záruk.
Podle vyjádření unijního mluvčího již albánský ministr životního prostředí Sofjan Jaupaj informoval komisi v Bruselu, že práce na projektu byly pozastaveny a v kooperaci s občanskou společností bude vypracováno posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Celá záležitost je navíc předmětem vyšetřování albánského protikorupčního úřadu SPAK, který prověřuje nejen environmentální dopady, ale také samotné změny statusu chráněného území a vlastnictví tamních pozemků.
Do protestů, které získaly označení „plameňáková revoluce“, se zapojili také Albánci žijící v zahraničních metropolích, jako je New York, Londýn, Brusel, Milán či Berlín. Ti všichni odmítají, aby panenská příroda padla za oběť nekontrolovanému turistickému ruchu. Albánie je přitom společně s Černou Horou považována za favorita na vstup do evropského bloku. Premiér Rama si dříve stanovil za cíl plnohodnotné členství do roku 2030 s tím, že technická vyjednávání by měla skončit v závěru roku 2027.
Sám předseda albánské vlády Edi Rama však situaci vidí odlišně a na okraji nedávného summitu EU a západního Balkánu v Černé Hoře prohlásil, že unijní lídry nynější politický neklid v zemi příliš nezajímá. Rozhořčení veřejnosti a mezinárodní pozornost připsal především politickému pozadí celého projektu. Podle jeho slov by se o luxusní resort nikdo nestaral, kdyby v něm nefigurovalo jméno Jareda Kushnera.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.
Papež Lev zahájil svou oficiální návštěvu Španělska, která je jeho vůbec první cestou do členské země Evropské unie s výjimkou Itálie. Ve svém úvodním projevu v královském paláci v Madridu, kterého se zúčastnil i král Filip VI., vyzval politické lídry k odmítnutí polarizace a k hledání společné jednoty. Pontifik upozornil, že snaha získávat popularitu podněcováním společenských rozporů roste, a apeloval na politiky, aby namísto rozdělování obyvatelstva bojovali za světový mír.
Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.