Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Občané požadují zrušení plánu na výstavbu luxusního letoviska, za nímž stojí investiční firma Jareda Kushnera, zeťe amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti i ekologové upozorňují, že stavební záměr přímo ohrožuje chráněnou krajinnou oblast Vjosa-Narta, která je domovem plameňáků, tuleňů a hnízdišť želv.
Brusel dal jasně najevo, že projekt by mohl Albánii dostat do přímého rozporu s unijními ekologickými pravidly, což by zemi znemožnilo úspěšně uzavřít kapitolu 27 v přístupových rozhovorech, jež se týká životního prostředí a klimatických změn. Mluvčí Evropské komise uvedl, že se od albánských orgánů očekává plný soulad s legislativou unie, včetně směrnic o ptácích a stanovištích. Unie proto naléhá na Tiranu, aby zrušila sporné změny zákona o chráněných územích z roku 2024 a ukončila platnost zákona o strategických investicích z roku 2015, který umožňuje vybraným projektům zrychlené řízení a obcházení ekologických záruk.
Podle vyjádření unijního mluvčího již albánský ministr životního prostředí Sofjan Jaupaj informoval komisi v Bruselu, že práce na projektu byly pozastaveny a v kooperaci s občanskou společností bude vypracováno posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Celá záležitost je navíc předmětem vyšetřování albánského protikorupčního úřadu SPAK, který prověřuje nejen environmentální dopady, ale také samotné změny statusu chráněného území a vlastnictví tamních pozemků.
Do protestů, které získaly označení „plameňáková revoluce“, se zapojili také Albánci žijící v zahraničních metropolích, jako je New York, Londýn, Brusel, Milán či Berlín. Ti všichni odmítají, aby panenská příroda padla za oběť nekontrolovanému turistickému ruchu. Albánie je přitom společně s Černou Horou považována za favorita na vstup do evropského bloku. Premiér Rama si dříve stanovil za cíl plnohodnotné členství do roku 2030 s tím, že technická vyjednávání by měla skončit v závěru roku 2027.
Sám předseda albánské vlády Edi Rama však situaci vidí odlišně a na okraji nedávného summitu EU a západního Balkánu v Černé Hoře prohlásil, že unijní lídry nynější politický neklid v zemi příliš nezajímá. Rozhořčení veřejnosti a mezinárodní pozornost připsal především politickému pozadí celého projektu. Podle jeho slov by se o luxusní resort nikdo nestaral, kdyby v něm nefigurovalo jméno Jareda Kushnera.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
