Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Občané požadují zrušení plánu na výstavbu luxusního letoviska, za nímž stojí investiční firma Jareda Kushnera, zeťe amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti i ekologové upozorňují, že stavební záměr přímo ohrožuje chráněnou krajinnou oblast Vjosa-Narta, která je domovem plameňáků, tuleňů a hnízdišť želv.
Brusel dal jasně najevo, že projekt by mohl Albánii dostat do přímého rozporu s unijními ekologickými pravidly, což by zemi znemožnilo úspěšně uzavřít kapitolu 27 v přístupových rozhovorech, jež se týká životního prostředí a klimatických změn. Mluvčí Evropské komise uvedl, že se od albánských orgánů očekává plný soulad s legislativou unie, včetně směrnic o ptácích a stanovištích. Unie proto naléhá na Tiranu, aby zrušila sporné změny zákona o chráněných územích z roku 2024 a ukončila platnost zákona o strategických investicích z roku 2015, který umožňuje vybraným projektům zrychlené řízení a obcházení ekologických záruk.
Podle vyjádření unijního mluvčího již albánský ministr životního prostředí Sofjan Jaupaj informoval komisi v Bruselu, že práce na projektu byly pozastaveny a v kooperaci s občanskou společností bude vypracováno posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Celá záležitost je navíc předmětem vyšetřování albánského protikorupčního úřadu SPAK, který prověřuje nejen environmentální dopady, ale také samotné změny statusu chráněného území a vlastnictví tamních pozemků.
Do protestů, které získaly označení „plameňáková revoluce“, se zapojili také Albánci žijící v zahraničních metropolích, jako je New York, Londýn, Brusel, Milán či Berlín. Ti všichni odmítají, aby panenská příroda padla za oběť nekontrolovanému turistickému ruchu. Albánie je přitom společně s Černou Horou považována za favorita na vstup do evropského bloku. Premiér Rama si dříve stanovil za cíl plnohodnotné členství do roku 2030 s tím, že technická vyjednávání by měla skončit v závěru roku 2027.
Sám předseda albánské vlády Edi Rama však situaci vidí odlišně a na okraji nedávného summitu EU a západního Balkánu v Černé Hoře prohlásil, že unijní lídry nynější politický neklid v zemi příliš nezajímá. Rozhořčení veřejnosti a mezinárodní pozornost připsal především politickému pozadí celého projektu. Podle jeho slov by se o luxusní resort nikdo nestaral, kdyby v něm nefigurovalo jméno Jareda Kushnera.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.