Tchaj-wan v problémech: Trump odložil podpis kontraktu, USA mu přitom zbraně dodat musí

Tchaj-wan
Tchaj-wan, foto: Pixabay
Klára Marková 7. června 2026 12:36
Sdílej:

Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.

Reakcí Donalda Trumpa bylo pozastavení schválení nového zbrojního balíku v hodnotě 14 miliard dolarů, který předtím prošel Kongresem. Šéf Bílého domu tento krok označil za strategickou výhodu pro další vyjednávání s Pekingem. Zatímco dočasný tajemník amerického námořnictva Hung Cao odklad zdůvodnil potřebou zajistit dostatek techniky pro konflikt s Íránem, tchajwanský resort obrany uvedl, že ze strany USA žádné oficiální zprávy o zpoždění nedostal.

Vojenská pomoc Washingtonu demokratickému ostrovu se opírá o legislativu z roku 1979. Tehdejší vláda prezidenta Jimmyho Cartera totiž uznala Peking jako jedinou legitimní vládu Číny, čímž původní obranná aliance s Tchaj-pejí zanikla. Americký Kongres však reagoval schválením Zákona o vztazích s Tchaj-wanem, který Spojené státy zavazuje dodávat ostrovu obranné prostředky a trvá na mírovém řešení jeho budoucnosti. To je klíčové i proto, že Peking považuje území za svou součást a nevyloučil ani možnost vojenského zásahu. I když bilaterální ujednání z roku 1982 předpokládalo postupné omezování amerických dodávek v závislosti na uklidnění situace, obě strany si ho vykládají jinak. Čína ho bere jako pevný slib, kdežto USA odmítají, že by souhlasily s přesným termínem ukončení prodejů, a od té doby dodaly Tchaj-wanu techniku za desítky miliard dolarů.

Samotný přesun vojenského materiálu z USA na ostrov je však velmi zdlouhavý proces. Podle jarních dat projektu Taiwan Security Monitor dluží Američané Tchaj-wanu techniku za téměř 30 miliard dolarů. Například vyřízení objednávky na neřízenou munici zabralo bezmála dva roky, zatímco dodávka tanků Abrams schválená již v roce 2019 byla dokončena teprve minulý měsíc. Na stíhací letouny F-16 z téhož roku ostrov stále čeká. To vyvolává vnitrostátní diskuse, zda se tchajwanská armáda příliš nespoléhá na nákladné systémy, které jsou kvůli dlouhé výrobě a obrovské přesile čínských sil zranitelné. Část expertů proto doporučuje přechod na takzvanou strategii dikobraza, jež sází na levnější, asymetrické zbraně domácí výroby, jako jsou drony či protilodní rakety.

Současné Trumpovo otálení s podpisem nového kontraktu sice aktuální obranyschopnost ostrova bezprostředně neohrožuje, protože pokročilé systémy jako Patriot nebo NASAMS by kvůli vytíženosti továren dorazily nejdříve v roce 2028. Komplikuje však dlouhodobé plánování modernizace tchajwanské armády. Situaci navíc ztěžuje konflikt s Íránem, který odčerpává americké zásoby protiletadlové munice. Podle analytiků tak samotné dodávky zbraní situaci v regionu nevyřeší a zásadní vliv na stabilizaci vztahů bude mít především diplomacie.

Stalo se