Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Reakcí Donalda Trumpa bylo pozastavení schválení nového zbrojního balíku v hodnotě 14 miliard dolarů, který předtím prošel Kongresem. Šéf Bílého domu tento krok označil za strategickou výhodu pro další vyjednávání s Pekingem. Zatímco dočasný tajemník amerického námořnictva Hung Cao odklad zdůvodnil potřebou zajistit dostatek techniky pro konflikt s Íránem, tchajwanský resort obrany uvedl, že ze strany USA žádné oficiální zprávy o zpoždění nedostal.
Vojenská pomoc Washingtonu demokratickému ostrovu se opírá o legislativu z roku 1979. Tehdejší vláda prezidenta Jimmyho Cartera totiž uznala Peking jako jedinou legitimní vládu Číny, čímž původní obranná aliance s Tchaj-pejí zanikla. Americký Kongres však reagoval schválením Zákona o vztazích s Tchaj-wanem, který Spojené státy zavazuje dodávat ostrovu obranné prostředky a trvá na mírovém řešení jeho budoucnosti. To je klíčové i proto, že Peking považuje území za svou součást a nevyloučil ani možnost vojenského zásahu. I když bilaterální ujednání z roku 1982 předpokládalo postupné omezování amerických dodávek v závislosti na uklidnění situace, obě strany si ho vykládají jinak. Čína ho bere jako pevný slib, kdežto USA odmítají, že by souhlasily s přesným termínem ukončení prodejů, a od té doby dodaly Tchaj-wanu techniku za desítky miliard dolarů.
Samotný přesun vojenského materiálu z USA na ostrov je však velmi zdlouhavý proces. Podle jarních dat projektu Taiwan Security Monitor dluží Američané Tchaj-wanu techniku za téměř 30 miliard dolarů. Například vyřízení objednávky na neřízenou munici zabralo bezmála dva roky, zatímco dodávka tanků Abrams schválená již v roce 2019 byla dokončena teprve minulý měsíc. Na stíhací letouny F-16 z téhož roku ostrov stále čeká. To vyvolává vnitrostátní diskuse, zda se tchajwanská armáda příliš nespoléhá na nákladné systémy, které jsou kvůli dlouhé výrobě a obrovské přesile čínských sil zranitelné. Část expertů proto doporučuje přechod na takzvanou strategii dikobraza, jež sází na levnější, asymetrické zbraně domácí výroby, jako jsou drony či protilodní rakety.
Současné Trumpovo otálení s podpisem nového kontraktu sice aktuální obranyschopnost ostrova bezprostředně neohrožuje, protože pokročilé systémy jako Patriot nebo NASAMS by kvůli vytíženosti továren dorazily nejdříve v roce 2028. Komplikuje však dlouhodobé plánování modernizace tchajwanské armády. Situaci navíc ztěžuje konflikt s Íránem, který odčerpává americké zásoby protiletadlové munice. Podle analytiků tak samotné dodávky zbraní situaci v regionu nevyřeší a zásadní vliv na stabilizaci vztahů bude mít především diplomacie.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.