Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Reakcí Donalda Trumpa bylo pozastavení schválení nového zbrojního balíku v hodnotě 14 miliard dolarů, který předtím prošel Kongresem. Šéf Bílého domu tento krok označil za strategickou výhodu pro další vyjednávání s Pekingem. Zatímco dočasný tajemník amerického námořnictva Hung Cao odklad zdůvodnil potřebou zajistit dostatek techniky pro konflikt s Íránem, tchajwanský resort obrany uvedl, že ze strany USA žádné oficiální zprávy o zpoždění nedostal.
Vojenská pomoc Washingtonu demokratickému ostrovu se opírá o legislativu z roku 1979. Tehdejší vláda prezidenta Jimmyho Cartera totiž uznala Peking jako jedinou legitimní vládu Číny, čímž původní obranná aliance s Tchaj-pejí zanikla. Americký Kongres však reagoval schválením Zákona o vztazích s Tchaj-wanem, který Spojené státy zavazuje dodávat ostrovu obranné prostředky a trvá na mírovém řešení jeho budoucnosti. To je klíčové i proto, že Peking považuje území za svou součást a nevyloučil ani možnost vojenského zásahu. I když bilaterální ujednání z roku 1982 předpokládalo postupné omezování amerických dodávek v závislosti na uklidnění situace, obě strany si ho vykládají jinak. Čína ho bere jako pevný slib, kdežto USA odmítají, že by souhlasily s přesným termínem ukončení prodejů, a od té doby dodaly Tchaj-wanu techniku za desítky miliard dolarů.
Samotný přesun vojenského materiálu z USA na ostrov je však velmi zdlouhavý proces. Podle jarních dat projektu Taiwan Security Monitor dluží Američané Tchaj-wanu techniku za téměř 30 miliard dolarů. Například vyřízení objednávky na neřízenou munici zabralo bezmála dva roky, zatímco dodávka tanků Abrams schválená již v roce 2019 byla dokončena teprve minulý měsíc. Na stíhací letouny F-16 z téhož roku ostrov stále čeká. To vyvolává vnitrostátní diskuse, zda se tchajwanská armáda příliš nespoléhá na nákladné systémy, které jsou kvůli dlouhé výrobě a obrovské přesile čínských sil zranitelné. Část expertů proto doporučuje přechod na takzvanou strategii dikobraza, jež sází na levnější, asymetrické zbraně domácí výroby, jako jsou drony či protilodní rakety.
Současné Trumpovo otálení s podpisem nového kontraktu sice aktuální obranyschopnost ostrova bezprostředně neohrožuje, protože pokročilé systémy jako Patriot nebo NASAMS by kvůli vytíženosti továren dorazily nejdříve v roce 2028. Komplikuje však dlouhodobé plánování modernizace tchajwanské armády. Situaci navíc ztěžuje konflikt s Íránem, který odčerpává americké zásoby protiletadlové munice. Podle analytiků tak samotné dodávky zbraní situaci v regionu nevyřeší a zásadní vliv na stabilizaci vztahů bude mít především diplomacie.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.
Papež Lev zahájil svou oficiální návštěvu Španělska, která je jeho vůbec první cestou do členské země Evropské unie s výjimkou Itálie. Ve svém úvodním projevu v královském paláci v Madridu, kterého se zúčastnil i král Filip VI., vyzval politické lídry k odmítnutí polarizace a k hledání společné jednoty. Pontifik upozornil, že snaha získávat popularitu podněcováním společenských rozporů roste, a apeloval na politiky, aby namísto rozdělování obyvatelstva bojovali za světový mír.
Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.