Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Tento útok představuje již nejméně třetí izraelský úder na libanonské hlavní město od uzavření příměří ze 17. dubna, v rámci něhož se Washington snažil omezit izraelské operace v Bejrútu výměnou za zastavení palby Hizballáhu. Od začátku obnovené války 2. března, kterou odstartovalo ostřelování severního Izraele po zabití bývalého íránského nejvyššího vůdce v Teheránu, zahynulo v Libanonu podle tamního ministerstva zdravotnictví nejméně 3 526 lidí.
Přestože Izrael vede s Libanonem diplomatická jednání, pokračuje v úderech na jihu země a téměř denně nařizuje masové evakuace, zatímco Hizballáh odmítá odzbrojení i izraelskou okupaci pohraničí a nadále útočí na izraelské pozice.
Nedělní eskalace v Bejrútu podle analytiků pravděpodobně zkomplikuje americké mírové rozhovory s Íránem, neboť Teherán podmiňuje ukončení konfliktu právě zastavením izraelské ofenzivy v Libanonu. Omezenou schopnost Washingtonu ovlivnit vojenské kroky Izraele dokládá i zpráva serveru Axios, podle níž měl americký prezident Donald Trump minulované pondělí ostrý telefonát s Netanjahuem kvůli hrozbám obnovení náletů na libanonskou metropoli.
Sám Trump v rozhovoru pro stanici NBC potvrdil, že dosažení míru je blízko, ale v případě krachu jednání pohrozil tvrdým zásahem. Zopakoval, že Spojené státy neuvolní íránská aktiva ani nezruší sankce dříve, než bude podepsána finální dohoda, přičemž dodal, že zapojení Libanonu do krátkodobé smlouvy s Teheránem nepožaduje.
Kromě diplomatických sporů pokračují i přímé vojenské střety v regionu. Regionální velitelství americké armády CENTCOM v neděli oznámilo, že nad Hormuzským průlivem zničilo dva íránské drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu, a to jen několik hodin po likvidaci čtyř jiných bezpilotních letounů a pobřežních radarů.
Tyto incidenty dále narušují křehké dubnové příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Írán strategický průliv pro nepřátelské země fakticky uzavřel na konci února v reakci na začátek války s USA a Izraelem, což vyvolalo prudký nárůst globálních cen energií. Spojené státy následně 13. dubna zavedly jako protiopatření blokádu lodí využívajících íránské přístavy.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.