Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Samotné tvrzení se navíc nezakládá na pravdě, neboť oficiální federální statistiky ukazují zcela jiná čísla. Míra nezaměstnanosti afroamerického obyvatelstva sice v květnu klesla na 6,6 % oproti dubnovým 7,3 % a zaznamenala zlepšení vůči loňskému listopadu, kdy v rámci Trumpova druhého funkčního období dosáhla maxima 8,2 %, k historickému rekordu má však daleko.
Hodnota je dokonce vyšší než v době, kdy Trump v lednu 2025 přebíral úřad od administrativy Joea Bidena, za jehož posledních čtyřiatřicet měsíců u moci nebyla nezaměstnanost Afroameričanů nikdy tak vysoko jako v uplynulém měsíci. Absolutní historické minimum od počátku sledování v 70. letech minulého století činí 4,8 % a padlo v dubnu 2023 za Bidenova prezidentství, přičemž předchozí rekord 5,3 % drží Trump z podzimu roku 2019.
Během nynějšího Trumpova druhého mandátu se tato hodnota ještě nedostala pod hranici 6 % a ani meziměsíční květnový pokles o 0,7 procentního bodu nepředstavuje historický zvrat. Celostátní míra nezaměstnanosti v USA v květnu činila 4,3 %, přičemž nezaměstnanost u černochů zůstává dlouhodobě vyšší než u ostatních etnických skupin bez ohledu na to, která politická strana zrovna vládne.
Během wisconsinské akce Trump bez dalšího komentáře zopakoval i několik dalších nepřesných údajů, které byly v minulosti opakovaně vyvráceny. Opětovně hovořil o investicích ve výši 18 bilionů dolarů směřujících do USA, což je fiktivní částka výrazně převyšující i samotný oficiální web Bílého domu, který uvádí silně nadsazených 10,6 bilionu dolarů.
Prezident znovu zmínil také tvrzení, že za Bidenovy éry vstoupilo do země 25 milionů migrantů. Oficiální data přitom za celé toto období zaznamenala necelých 11 milionů pohraničních incidentů, které navíc zahrnují miliony osob okamžitě vyhoštěných zpět, přičemž ani po započtení odhadovaných migrantů bez registrace se celkové číslo Trumpovu údaji nepřibližuje.
V neposlední řadě Trump označil inflaci za Bidenovy vlády za nejhorší v dějinách Spojených států, přestože její tehdejší vrchol ve výši 9,1 % z června 2022 znamenal nejvyšší hodnotu za zhruba 40 let, nikoliv v celé historii země. Historické maximum USA totiž činí 23,7 % z roku 1920 a například v éře prezidenta Jimmyho Cartera v roce 1980 dosáhla inflace 14,8 %, přičemž v lednu 2025 při Trumpově inauguraci se již nacházela na úrovni 3 %.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.
Papež Lev zahájil svou oficiální návštěvu Španělska, která je jeho vůbec první cestou do členské země Evropské unie s výjimkou Itálie. Ve svém úvodním projevu v královském paláci v Madridu, kterého se zúčastnil i král Filip VI., vyzval politické lídry k odmítnutí polarizace a k hledání společné jednoty. Pontifik upozornil, že snaha získávat popularitu podněcováním společenských rozporů roste, a apeloval na politiky, aby namísto rozdělování obyvatelstva bojovali za světový mír.
Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.