Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Major vyzval současnou vládu k naprosté upřímnosti vůči britským občanům ohledně ničivých ekonomických dopadů brexitu a zdůraznil, že nový premiér musí učinit sblížení s Evropou ústředním bodem svého mandátu. Návrat na jednotný trh bude sice podle něj znamenat nutnost opětovně přijmout řadu unijních pravidel i volný pohyb osob, představuje však klíčový krok k dlouhodobému cíli, kterým je plnohodnotné znovupřipojení k Evropské unii.
Major v rozhovoru ostře napadl lídry tehdejší kampaně za odchod z unie, zejména Nigela Farage, Borise Johnsona a Michaela Govea. Slogan o znovuzískání kontroly označil za prázdnou frázi a připomněl Goveovo tehdejší tvrzení, že Británie bude mít po brexitu v rukou všechny karty, přičemž realitou byly podle expremiéra pouze výpovědi pro lidi, kteří kvůli tomuto rozhodnutí ztratili práci. S odkazem na nedávnou analýzu britské centrální banky Major upozornil, že tamní ekonomika je v důsledku brexitu o šest až osm procent menší. Země tak ročně přichází o obchodní výměnu v hodnotě zhruba 100 miliard liber, což pro státní pokladnu znamená ztrátu přibližně 40 miliard liber na daních. Tyto chybějící finance mohly podle něj odvrátit nutnost přijímat řadu nepopulárních vládních opatření z posledních let.
Ačkoli bývalý předseda vlády z let 1990 až 1997 nepovažuje úplný návrat do Evropské unie za bezprostředně proveditelný, klíč k tomuto kroku vidí v nastupující generaci. Poukázal na to, že pro brexit hlasovali převážně starší lidé, zatímco v současné době považuje odchod z unie za chybu už 68 procent obyvatel. V rozhovoru se vyjádřil také k aktuální politické situaci, kdy vyjádřil obavy ohledně nastupujícího premiéra Andyho Burnhama, pochválil lídryni konzervativců Kemi Badenochovou za sjednocení strany a popsal chybu, která podle něj vedla k pádu Keira Starmera v čele Labouristické strany.
Značnou část kritiky Major nasměroval vůči Nigelovi Farageovi a jeho straně Reform UK, jejíž program podle něj nenabízí žádnou inspiraci ani naději a staví pouze na odporu k migraci, která však aktuálně klesá stejně jako volební preference této strany. Expremiér vyjádřil pobouření nad tím, že se Farage po poškození země brexitem nyní uchází o post předsedy vlády, a důrazně jej vyzval ke zveřejnění podrobností o sponzorském daru ve výši pěti milionů liber od britského miliardáře Christophera Harbornea. Tuto částku přirovnal k celoživotnímu výdělku pěti průměrných Britů a varoval, že se Farageova strana stává dceřinou společností peněz zahraničních miliardářů, kvůli čemuž má veřejnost právo vědět, k jakým závazkům se Farage vůči dárci zavázal.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
