Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Major vyzval současnou vládu k naprosté upřímnosti vůči britským občanům ohledně ničivých ekonomických dopadů brexitu a zdůraznil, že nový premiér musí učinit sblížení s Evropou ústředním bodem svého mandátu. Návrat na jednotný trh bude sice podle něj znamenat nutnost opětovně přijmout řadu unijních pravidel i volný pohyb osob, představuje však klíčový krok k dlouhodobému cíli, kterým je plnohodnotné znovupřipojení k Evropské unii.
Major v rozhovoru ostře napadl lídry tehdejší kampaně za odchod z unie, zejména Nigela Farage, Borise Johnsona a Michaela Govea. Slogan o znovuzískání kontroly označil za prázdnou frázi a připomněl Goveovo tehdejší tvrzení, že Británie bude mít po brexitu v rukou všechny karty, přičemž realitou byly podle expremiéra pouze výpovědi pro lidi, kteří kvůli tomuto rozhodnutí ztratili práci. S odkazem na nedávnou analýzu britské centrální banky Major upozornil, že tamní ekonomika je v důsledku brexitu o šest až osm procent menší. Země tak ročně přichází o obchodní výměnu v hodnotě zhruba 100 miliard liber, což pro státní pokladnu znamená ztrátu přibližně 40 miliard liber na daních. Tyto chybějící finance mohly podle něj odvrátit nutnost přijímat řadu nepopulárních vládních opatření z posledních let.
Ačkoli bývalý předseda vlády z let 1990 až 1997 nepovažuje úplný návrat do Evropské unie za bezprostředně proveditelný, klíč k tomuto kroku vidí v nastupující generaci. Poukázal na to, že pro brexit hlasovali převážně starší lidé, zatímco v současné době považuje odchod z unie za chybu už 68 procent obyvatel. V rozhovoru se vyjádřil také k aktuální politické situaci, kdy vyjádřil obavy ohledně nastupujícího premiéra Andyho Burnhama, pochválil lídryni konzervativců Kemi Badenochovou za sjednocení strany a popsal chybu, která podle něj vedla k pádu Keira Starmera v čele Labouristické strany.
Značnou část kritiky Major nasměroval vůči Nigelovi Farageovi a jeho straně Reform UK, jejíž program podle něj nenabízí žádnou inspiraci ani naději a staví pouze na odporu k migraci, která však aktuálně klesá stejně jako volební preference této strany. Expremiér vyjádřil pobouření nad tím, že se Farage po poškození země brexitem nyní uchází o post předsedy vlády, a důrazně jej vyzval ke zveřejnění podrobností o sponzorském daru ve výši pěti milionů liber od britského miliardáře Christophera Harbornea. Tuto částku přirovnal k celoživotnímu výdělku pěti průměrných Britů a varoval, že se Farageova strana stává dceřinou společností peněz zahraničních miliardářů, kvůli čemuž má veřejnost právo vědět, k jakým závazkům se Farage vůči dárci zavázal.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.