V Británii sílí hlasy volající po aspoň částečném návratu k EU

Major vyzval současnou vládu k naprosté upřímnosti vůči britským občanům ohledně ničivých ekonomických dopadů brexitu a zdůraznil, že nový premiér musí učinit sblížení s Evropou ústředním bodem svého mandátu. Návrat na jednotný trh bude sice podle něj znamenat nutnost opětovně přijmout řadu unijních pravidel i volný pohyb osob, představuje však klíčový krok k dlouhodobému cíli, kterým je plnohodnotné znovupřipojení k Evropské unii.

Major v rozhovoru ostře napadl lídry tehdejší kampaně za odchod z unie, zejména Nigela Farage, Borise Johnsona a Michaela Govea. Slogan o znovuzískání kontroly označil za prázdnou frázi a připomněl Goveovo tehdejší tvrzení, že Británie bude mít po brexitu v rukou všechny karty, přičemž realitou byly podle expremiéra pouze výpovědi pro lidi, kteří kvůli tomuto rozhodnutí ztratili práci. S odkazem na nedávnou analýzu britské centrální banky Major upozornil, že tamní ekonomika je v důsledku brexitu o šest až osm procent menší. Země tak ročně přichází o obchodní výměnu v hodnotě zhruba 100 miliard liber, což pro státní pokladnu znamená ztrátu přibližně 40 miliard liber na daních. Tyto chybějící finance mohly podle něj odvrátit nutnost přijímat řadu nepopulárních vládních opatření z posledních let.

Ačkoli bývalý předseda vlády z let 1990 až 1997 nepovažuje úplný návrat do Evropské unie za bezprostředně proveditelný, klíč k tomuto kroku vidí v nastupující generaci. Poukázal na to, že pro brexit hlasovali převážně starší lidé, zatímco v současné době považuje odchod z unie za chybu už 68 procent obyvatel. V rozhovoru se vyjádřil také k aktuální politické situaci, kdy vyjádřil obavy ohledně nastupujícího premiéra Andyho Burnhama, pochválil lídryni konzervativců Kemi Badenochovou za sjednocení strany a popsal chybu, která podle něj vedla k pádu Keira Starmera v čele Labouristické strany.

Značnou část kritiky Major nasměroval vůči Nigelovi Farageovi a jeho straně Reform UK, jejíž program podle něj nenabízí žádnou inspiraci ani naději a staví pouze na odporu k migraci, která však aktuálně klesá stejně jako volební preference této strany. Expremiér vyjádřil pobouření nad tím, že se Farage po poškození země brexitem nyní uchází o post předsedy vlády, a důrazně jej vyzval ke zveřejnění podrobností o sponzorském daru ve výši pěti milionů liber od britského miliardáře Christophera Harbornea. Tuto částku přirovnal k celoživotnímu výdělku pěti průměrných Britů a varoval, že se Farageova strana stává dceřinou společností peněz zahraničních miliardářů, kvůli čemuž má veřejnost právo vědět, k jakým závazkům se Farage vůči dárci zavázal.