Ursula von der Leyenová pohodlně ustála kritiku, ale její vztah s Evropským parlamentem už nikdy nebude jako dřív. Prezidentka Evropské komise sice v jednom z politicky nejtvrdších týdnů svého druhého funkčního období čelila dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry a zároveň vzpouře poslanců z vlastní konzervativní strany, ale z boje vyšla s posílenou podporou. Musí za to však platit.
Von der Leyenová bude nyní muset brát Parlament, dlouho považovaný za nejslabší ze tří hlavních institucí EU, mnohem vážněji než kdy dříve ona nebo její předchůdci. Hlas Parlamentu navíc sílí v době, kdy v komoře získávají vliv krajně pravicové skupiny, jako jsou Vlastenci pro Evropu. Pro poslance, kteří se roky snažili získat stejnou váhu jako národní lídři v Evropské radě, je pohled na von der Leyenovou, jak pokorně slibuje zohlednit jejich názory, velkým vítězstvím.
Tato situace se shoduje s nedávnou revizí rámcové dohody mezi Komisí a Parlamentem. Ta dala volenému shromáždění mírně větší dohled nad Komisí. Bývalý europoslanec Andrew Duff a spolutvůrce Lisabonské smlouvy EU uvedl, že poslanci trvale posilují svůj vliv na tvorbu zákonů tím, že drží Komisi za slovo ohledně jejích smluvních závazků. To je mnohem důležitější než „pózování“ s návrhy na vyslovení nedůvěry.
Pro von der Leyenovou je však asertivnější Parlament problémem. Zároveň totiž čelí odporu od lídrů EU, jako je německý kancléř Friedrich Merz, proti jejím plánům na „dronovou zeď“ proti ruským vzdušným útokům. Prezidentka Komise tak musí bojovat na dvou frontách, aby udržela svou agendu v chodu.
Vůči kritice se minulý týden snažila zmírnit tón. Pryč byly vzdorovité poznámky z její červencové řeči, kdy sponzory návrhu na nedůvěru obvinila z toho, že jsou loutkami Vladimira Putina. Tentokrát si nasadila „dětské rukavičky“. Stěžovatelé Parlamentu „vycházejí ze skutečného a legitimního zájmu,“ prohlásila smířlivě.
Mírnější tón mohl být způsoben i poznáním, že ji neohrožují jen okrajoví politici, ale i členové jejího vlastního politického kmene. Návrhy na vyslovení nedůvěry nejenže narušily image von der Leyenové, ale také poskytly jejím socialistickým a liberálním spojencům příležitost vyjádřit svou frustraci. Socialisté a demokraté dokonce zdvojnásobili své požadavky, přičemž významný německý poslanec René Repasi jí dal šest měsíců na splnění slibů.
Ještě větší starostí je vzpoura poslanců z její vlastní konzervativní frakce Evropské lidové strany. Ti se bouří proti dlouhodobému rozpočtovému plánu. Ačkoliv to není bezprecedentní, taková neposlušnost ukazuje, že se její politická rodina stává asertivnější.
Diplomaté se přesto domnívají, že pokud jde o hierarchii institucí EU, Rada s národními lídry stále vládne suverénně. „Nevěřím v tento nový Parlament, omlouvám se,“ řekl jeden z diplomatů. „Mohou vyhrožovat, ale když lídr zvedne telefon, vždy se podvolí.“
Příkladem je situace, kdy socialisté sice hrozili potopením návrhu von der Leyenové, ale nakonec se podřídili poté, co kancléř Merz požádal svého španělského protějšku Pedra Sáncheze, aby své socialistické kolegy usměrnil. Přestože Parlament získává asertivitu, hierarchie EU zůstává víceméně nedotčena. Pro von der Leyenovou to ovšem nebude velká útěcha, protože tlak, kterému čelí, je značný.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.