Už to nikdy nebude jako dřív. Von der Leyenová ustála kritiku, musí za to ale zaplatit

Donald Tusk a Ursula von der Layenová
Donald Tusk a Ursula von der Layenová, foto: Fb/Donald Tusk
Klára Marková 10. října 2025 21:46
Sdílej:

Ursula von der Leyenová pohodlně ustála kritiku, ale její vztah s Evropským parlamentem už nikdy nebude jako dřív. Prezidentka Evropské komise sice v jednom z politicky nejtvrdších týdnů svého druhého funkčního období čelila dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry a zároveň vzpouře poslanců z vlastní konzervativní strany, ale z boje vyšla s posílenou podporou. Musí za to však platit.

Von der Leyenová bude nyní muset brát Parlament, dlouho považovaný za nejslabší ze tří hlavních institucí EU, mnohem vážněji než kdy dříve ona nebo její předchůdci. Hlas Parlamentu navíc sílí v době, kdy v komoře získávají vliv krajně pravicové skupiny, jako jsou Vlastenci pro Evropu. Pro poslance, kteří se roky snažili získat stejnou váhu jako národní lídři v Evropské radě, je pohled na von der Leyenovou, jak pokorně slibuje zohlednit jejich názory, velkým vítězstvím.

Tato situace se shoduje s nedávnou revizí rámcové dohody mezi Komisí a Parlamentem. Ta dala volenému shromáždění mírně větší dohled nad Komisí. Bývalý europoslanec Andrew Duff a spolutvůrce Lisabonské smlouvy EU uvedl, že poslanci trvale posilují svůj vliv na tvorbu zákonů tím, že drží Komisi za slovo ohledně jejích smluvních závazků. To je mnohem důležitější než „pózování“ s návrhy na vyslovení nedůvěry.

Pro von der Leyenovou je však asertivnější Parlament problémem. Zároveň totiž čelí odporu od lídrů EU, jako je německý kancléř Friedrich Merz, proti jejím plánům na „dronovou zeď“ proti ruským vzdušným útokům. Prezidentka Komise tak musí bojovat na dvou frontách, aby udržela svou agendu v chodu.

Vůči kritice se minulý týden snažila zmírnit tón. Pryč byly vzdorovité poznámky z její červencové řeči, kdy sponzory návrhu na nedůvěru obvinila z toho, že jsou loutkami Vladimira Putina. Tentokrát si nasadila „dětské rukavičky“. Stěžovatelé Parlamentu „vycházejí ze skutečného a legitimního zájmu,“ prohlásila smířlivě.

Mírnější tón mohl být způsoben i poznáním, že ji neohrožují jen okrajoví politici, ale i členové jejího vlastního politického kmene. Návrhy na vyslovení nedůvěry nejenže narušily image von der Leyenové, ale také poskytly jejím socialistickým a liberálním spojencům příležitost vyjádřit svou frustraci. Socialisté a demokraté dokonce zdvojnásobili své požadavky, přičemž významný německý poslanec René Repasi jí dal šest měsíců na splnění slibů.

Ještě větší starostí je vzpoura poslanců z její vlastní konzervativní frakce Evropské lidové strany. Ti se bouří proti dlouhodobému rozpočtovému plánu. Ačkoliv to není bezprecedentní, taková neposlušnost ukazuje, že se její politická rodina stává asertivnější.

Diplomaté se přesto domnívají, že pokud jde o hierarchii institucí EU, Rada s národními lídry stále vládne suverénně. „Nevěřím v tento nový Parlament, omlouvám se,“ řekl jeden z diplomatů. „Mohou vyhrožovat, ale když lídr zvedne telefon, vždy se podvolí.“

Příkladem je situace, kdy socialisté sice hrozili potopením návrhu von der Leyenové, ale nakonec se podřídili poté, co kancléř Merz požádal svého španělského protějšku Pedra Sáncheze, aby své socialistické kolegy usměrnil. Přestože Parlament získává asertivitu, hierarchie EU zůstává víceméně nedotčena. Pro von der Leyenovou to ovšem nebude velká útěcha, protože tlak, kterému čelí, je značný. 

Stalo se
Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Zpráva o rakovině papeže Lva překvapila celou církev. Co bude dál?

Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.

Novinky
Ilustrační foto

Lídři členských států EU se sešli v Bruselu, řeší financování Ukrajiny i rozpočet

Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.

Novinky
Starlink

Ukrajinu čeká bez Starlinku těžká zima. Dopady mohou být katastrofální

Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.

Novinky
Ilustrační foto

Proč Rusko na okupovaných územích zadržuje tisíce Ukrajinců?

Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.