Ursula von der Leyenová pohodlně ustála kritiku, ale její vztah s Evropským parlamentem už nikdy nebude jako dřív. Prezidentka Evropské komise sice v jednom z politicky nejtvrdších týdnů svého druhého funkčního období čelila dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry a zároveň vzpouře poslanců z vlastní konzervativní strany, ale z boje vyšla s posílenou podporou. Musí za to však platit.
Von der Leyenová bude nyní muset brát Parlament, dlouho považovaný za nejslabší ze tří hlavních institucí EU, mnohem vážněji než kdy dříve ona nebo její předchůdci. Hlas Parlamentu navíc sílí v době, kdy v komoře získávají vliv krajně pravicové skupiny, jako jsou Vlastenci pro Evropu. Pro poslance, kteří se roky snažili získat stejnou váhu jako národní lídři v Evropské radě, je pohled na von der Leyenovou, jak pokorně slibuje zohlednit jejich názory, velkým vítězstvím.
Tato situace se shoduje s nedávnou revizí rámcové dohody mezi Komisí a Parlamentem. Ta dala volenému shromáždění mírně větší dohled nad Komisí. Bývalý europoslanec Andrew Duff a spolutvůrce Lisabonské smlouvy EU uvedl, že poslanci trvale posilují svůj vliv na tvorbu zákonů tím, že drží Komisi za slovo ohledně jejích smluvních závazků. To je mnohem důležitější než „pózování“ s návrhy na vyslovení nedůvěry.
Pro von der Leyenovou je však asertivnější Parlament problémem. Zároveň totiž čelí odporu od lídrů EU, jako je německý kancléř Friedrich Merz, proti jejím plánům na „dronovou zeď“ proti ruským vzdušným útokům. Prezidentka Komise tak musí bojovat na dvou frontách, aby udržela svou agendu v chodu.
Vůči kritice se minulý týden snažila zmírnit tón. Pryč byly vzdorovité poznámky z její červencové řeči, kdy sponzory návrhu na nedůvěru obvinila z toho, že jsou loutkami Vladimira Putina. Tentokrát si nasadila „dětské rukavičky“. Stěžovatelé Parlamentu „vycházejí ze skutečného a legitimního zájmu,“ prohlásila smířlivě.
Mírnější tón mohl být způsoben i poznáním, že ji neohrožují jen okrajoví politici, ale i členové jejího vlastního politického kmene. Návrhy na vyslovení nedůvěry nejenže narušily image von der Leyenové, ale také poskytly jejím socialistickým a liberálním spojencům příležitost vyjádřit svou frustraci. Socialisté a demokraté dokonce zdvojnásobili své požadavky, přičemž významný německý poslanec René Repasi jí dal šest měsíců na splnění slibů.
Ještě větší starostí je vzpoura poslanců z její vlastní konzervativní frakce Evropské lidové strany. Ti se bouří proti dlouhodobému rozpočtovému plánu. Ačkoliv to není bezprecedentní, taková neposlušnost ukazuje, že se její politická rodina stává asertivnější.
Diplomaté se přesto domnívají, že pokud jde o hierarchii institucí EU, Rada s národními lídry stále vládne suverénně. „Nevěřím v tento nový Parlament, omlouvám se,“ řekl jeden z diplomatů. „Mohou vyhrožovat, ale když lídr zvedne telefon, vždy se podvolí.“
Příkladem je situace, kdy socialisté sice hrozili potopením návrhu von der Leyenové, ale nakonec se podřídili poté, co kancléř Merz požádal svého španělského protějšku Pedra Sáncheze, aby své socialistické kolegy usměrnil. Přestože Parlament získává asertivitu, hierarchie EU zůstává víceméně nedotčena. Pro von der Leyenovou to ovšem nebude velká útěcha, protože tlak, kterému čelí, je značný.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.