Ursula von der Leyenová pohodlně ustála kritiku, ale její vztah s Evropským parlamentem už nikdy nebude jako dřív. Prezidentka Evropské komise sice v jednom z politicky nejtvrdších týdnů svého druhého funkčního období čelila dvěma návrhům na vyslovení nedůvěry a zároveň vzpouře poslanců z vlastní konzervativní strany, ale z boje vyšla s posílenou podporou. Musí za to však platit.
Von der Leyenová bude nyní muset brát Parlament, dlouho považovaný za nejslabší ze tří hlavních institucí EU, mnohem vážněji než kdy dříve ona nebo její předchůdci. Hlas Parlamentu navíc sílí v době, kdy v komoře získávají vliv krajně pravicové skupiny, jako jsou Vlastenci pro Evropu. Pro poslance, kteří se roky snažili získat stejnou váhu jako národní lídři v Evropské radě, je pohled na von der Leyenovou, jak pokorně slibuje zohlednit jejich názory, velkým vítězstvím.
Tato situace se shoduje s nedávnou revizí rámcové dohody mezi Komisí a Parlamentem. Ta dala volenému shromáždění mírně větší dohled nad Komisí. Bývalý europoslanec Andrew Duff a spolutvůrce Lisabonské smlouvy EU uvedl, že poslanci trvale posilují svůj vliv na tvorbu zákonů tím, že drží Komisi za slovo ohledně jejích smluvních závazků. To je mnohem důležitější než „pózování“ s návrhy na vyslovení nedůvěry.
Pro von der Leyenovou je však asertivnější Parlament problémem. Zároveň totiž čelí odporu od lídrů EU, jako je německý kancléř Friedrich Merz, proti jejím plánům na „dronovou zeď“ proti ruským vzdušným útokům. Prezidentka Komise tak musí bojovat na dvou frontách, aby udržela svou agendu v chodu.
Vůči kritice se minulý týden snažila zmírnit tón. Pryč byly vzdorovité poznámky z její červencové řeči, kdy sponzory návrhu na nedůvěru obvinila z toho, že jsou loutkami Vladimira Putina. Tentokrát si nasadila „dětské rukavičky“. Stěžovatelé Parlamentu „vycházejí ze skutečného a legitimního zájmu,“ prohlásila smířlivě.
Mírnější tón mohl být způsoben i poznáním, že ji neohrožují jen okrajoví politici, ale i členové jejího vlastního politického kmene. Návrhy na vyslovení nedůvěry nejenže narušily image von der Leyenové, ale také poskytly jejím socialistickým a liberálním spojencům příležitost vyjádřit svou frustraci. Socialisté a demokraté dokonce zdvojnásobili své požadavky, přičemž významný německý poslanec René Repasi jí dal šest měsíců na splnění slibů.
Ještě větší starostí je vzpoura poslanců z její vlastní konzervativní frakce Evropské lidové strany. Ti se bouří proti dlouhodobému rozpočtovému plánu. Ačkoliv to není bezprecedentní, taková neposlušnost ukazuje, že se její politická rodina stává asertivnější.
Diplomaté se přesto domnívají, že pokud jde o hierarchii institucí EU, Rada s národními lídry stále vládne suverénně. „Nevěřím v tento nový Parlament, omlouvám se,“ řekl jeden z diplomatů. „Mohou vyhrožovat, ale když lídr zvedne telefon, vždy se podvolí.“
Příkladem je situace, kdy socialisté sice hrozili potopením návrhu von der Leyenové, ale nakonec se podřídili poté, co kancléř Merz požádal svého španělského protějšku Pedra Sáncheze, aby své socialistické kolegy usměrnil. Přestože Parlament získává asertivitu, hierarchie EU zůstává víceméně nedotčena. Pro von der Leyenovou to ovšem nebude velká útěcha, protože tlak, kterému čelí, je značný.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.