Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Až 35 tisíc rublů pokuty dostala Anastasie Šolochovová z Bratsku v Irkutské oblasti poté, co se spolu s dalšími obyvateli zdevastovaného domu rozhodla natočit „exkurzi hrůzy“ pro prezidenta. Chtěli ukázat rozpadlou budovu, kterou město slíbilo už před lety vyklidit, ale stále v ní lidé žijí. Video dlouhé 17 minut ukazuje rozpadlé schodiště, vypadlá okna i sesouvající se zdi.
Policii však z celého materiálu zaujaly jen poslední dvě sekundy, kdy Šolochovová mimo kameru říká: „Tohle nám závidí NATO. Kvůli tomu na nás útočí. Vy tam někde pochodujete po cizích zemích a chráníte cizí lidi. A kdo ochrání nás?“ Tato slova podle ruských médií stačila k obvinění z diskreditace armády.
Po rozsudku se u ženy rozvinul nervový kolaps. „Ztratila jsem vědomí, ochrnutá jsem ležela. Ale pochopila jsem jedno: nahoře nejsou lidé, kteří chrání národ – tam sedí krysy, které jdou proti nám,“ řekla Šolochovová. Policie si mezitím předvolává i další obyvatele domu.
Obyvatelé města Frolovo ve Volgogradské oblasti se zase rozhodli promluvit o černém dýmu ze staré ocelárny. Ve videu zaznívá, že lidé nemohou ani v noci otevřít okna a všechny lavičky jsou pokryty sazemi. Ekologické rozbory v oblasti potvrdily přítomnost desítek toxických látek.
Hlavní tvář vystoupení, 76letý důchodce Janoš Malinovskij, byl vzápětí obviněn z pořádání nepovoleného shromáždění. Podle místního starosty, který na něj podal oznámení, šlo o „nepovolený protest“, přestože šlo pouze o video. Malinovskij uvádí, že mu bylo vyhrožováno – i samotným předsedou místní dumy, který mu měl napsat, že by ho měli „postavit ke zdi“.
„Nežijeme, přežíváme. Smetiště hoří za okny, děti se dusí, město vymírá, ale mluvit o tom je nebezpečné,“ říká místní obyvatelka Anastasie. „Chcete pravdu? Pak skončíte jako Janoš. Přijdou si pro vás.“
V dubnu natočil bloger Jurij Ozarovskij znečištěný břeh v Aluště – kameny pokryté tmavou hmotou připomínající mazut. O den později ho zatkla policie a strávil noc na stanici. Poté musel smazat původní video a natočit nové, ve kterém tvrdí, že šlo o „mastiku“, ne mazut. Expertizu mu ale nikdo neukázal. Následovala pokuta 15 tisíc rublů.
Ozarovskij se dříve věnoval i ekologickým dopadům havárie tankerů v Kerčském průlivu. Jeho blog se stal klíčovým zdrojem informací pro dobrovolníky uklízející mazut z pláží u Anapy a dalších letovisek.
Dobrovolnice, které na místě pomáhají, mezitím varují: „Pláže nejsou ještě bezpečné. Děti tam nepouštím. Na některých místech je potřeba technika, lidé nestačí.“
Ljudmila Bagirová z Rostovské oblasti se 21. dubna účastnila videovýzvy k prezidentovi – skupina žen se postavila před budovu okresní správy v Semikarakorsku a s plakáty žádala o pomoc. Po havárii tankerů se totiž do okolí města vozí znečištěný písek s mazutem.
Přestože šlo o tiché natáčení, místní úřednice obvinila ženy z nepovoleného shromáždění a policie proti Bagirové zahájila správní řízení. To bylo zastaveno až poté, co se do případu vložila poslankyně z Rostova na Donu, která zveřejnila video na sociálních sítích.
„Bez její pomoci by nás zadupali,“ říká jedna z žen. Sama poslankyně však úspěch připisuje mediálnímu tlaku, nikoli své zásluze.
Navzdory občasné veřejné podpoře se lidé stále bojí ozývat. „Lidé se ptali, jak to dopadlo, drželi mi palce. Ale většina nevěří, že se lze dovolat spravedlnosti,“ říká Bagirová. Její příběh ukazuje, že snaha o změnu může mít vysokou osobní cenu – a že v Rusku platí paradox: čím víc si stěžujete na porušování zákonů, tím pravděpodobnější je, že sami skončíte před soudem.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
