Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Až 35 tisíc rublů pokuty dostala Anastasie Šolochovová z Bratsku v Irkutské oblasti poté, co se spolu s dalšími obyvateli zdevastovaného domu rozhodla natočit „exkurzi hrůzy“ pro prezidenta. Chtěli ukázat rozpadlou budovu, kterou město slíbilo už před lety vyklidit, ale stále v ní lidé žijí. Video dlouhé 17 minut ukazuje rozpadlé schodiště, vypadlá okna i sesouvající se zdi.
Policii však z celého materiálu zaujaly jen poslední dvě sekundy, kdy Šolochovová mimo kameru říká: „Tohle nám závidí NATO. Kvůli tomu na nás útočí. Vy tam někde pochodujete po cizích zemích a chráníte cizí lidi. A kdo ochrání nás?“ Tato slova podle ruských médií stačila k obvinění z diskreditace armády.
Po rozsudku se u ženy rozvinul nervový kolaps. „Ztratila jsem vědomí, ochrnutá jsem ležela. Ale pochopila jsem jedno: nahoře nejsou lidé, kteří chrání národ – tam sedí krysy, které jdou proti nám,“ řekla Šolochovová. Policie si mezitím předvolává i další obyvatele domu.
Obyvatelé města Frolovo ve Volgogradské oblasti se zase rozhodli promluvit o černém dýmu ze staré ocelárny. Ve videu zaznívá, že lidé nemohou ani v noci otevřít okna a všechny lavičky jsou pokryty sazemi. Ekologické rozbory v oblasti potvrdily přítomnost desítek toxických látek.
Hlavní tvář vystoupení, 76letý důchodce Janoš Malinovskij, byl vzápětí obviněn z pořádání nepovoleného shromáždění. Podle místního starosty, který na něj podal oznámení, šlo o „nepovolený protest“, přestože šlo pouze o video. Malinovskij uvádí, že mu bylo vyhrožováno – i samotným předsedou místní dumy, který mu měl napsat, že by ho měli „postavit ke zdi“.
„Nežijeme, přežíváme. Smetiště hoří za okny, děti se dusí, město vymírá, ale mluvit o tom je nebezpečné,“ říká místní obyvatelka Anastasie. „Chcete pravdu? Pak skončíte jako Janoš. Přijdou si pro vás.“
V dubnu natočil bloger Jurij Ozarovskij znečištěný břeh v Aluště – kameny pokryté tmavou hmotou připomínající mazut. O den později ho zatkla policie a strávil noc na stanici. Poté musel smazat původní video a natočit nové, ve kterém tvrdí, že šlo o „mastiku“, ne mazut. Expertizu mu ale nikdo neukázal. Následovala pokuta 15 tisíc rublů.
Ozarovskij se dříve věnoval i ekologickým dopadům havárie tankerů v Kerčském průlivu. Jeho blog se stal klíčovým zdrojem informací pro dobrovolníky uklízející mazut z pláží u Anapy a dalších letovisek.
Dobrovolnice, které na místě pomáhají, mezitím varují: „Pláže nejsou ještě bezpečné. Děti tam nepouštím. Na některých místech je potřeba technika, lidé nestačí.“
Ljudmila Bagirová z Rostovské oblasti se 21. dubna účastnila videovýzvy k prezidentovi – skupina žen se postavila před budovu okresní správy v Semikarakorsku a s plakáty žádala o pomoc. Po havárii tankerů se totiž do okolí města vozí znečištěný písek s mazutem.
Přestože šlo o tiché natáčení, místní úřednice obvinila ženy z nepovoleného shromáždění a policie proti Bagirové zahájila správní řízení. To bylo zastaveno až poté, co se do případu vložila poslankyně z Rostova na Donu, která zveřejnila video na sociálních sítích.
„Bez její pomoci by nás zadupali,“ říká jedna z žen. Sama poslankyně však úspěch připisuje mediálnímu tlaku, nikoli své zásluze.
Navzdory občasné veřejné podpoře se lidé stále bojí ozývat. „Lidé se ptali, jak to dopadlo, drželi mi palce. Ale většina nevěří, že se lze dovolat spravedlnosti,“ říká Bagirová. Její příběh ukazuje, že snaha o změnu může mít vysokou osobní cenu – a že v Rusku platí paradox: čím víc si stěžujete na porušování zákonů, tím pravděpodobnější je, že sami skončíte před soudem.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
