Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Až 35 tisíc rublů pokuty dostala Anastasie Šolochovová z Bratsku v Irkutské oblasti poté, co se spolu s dalšími obyvateli zdevastovaného domu rozhodla natočit „exkurzi hrůzy“ pro prezidenta. Chtěli ukázat rozpadlou budovu, kterou město slíbilo už před lety vyklidit, ale stále v ní lidé žijí. Video dlouhé 17 minut ukazuje rozpadlé schodiště, vypadlá okna i sesouvající se zdi.
Policii však z celého materiálu zaujaly jen poslední dvě sekundy, kdy Šolochovová mimo kameru říká: „Tohle nám závidí NATO. Kvůli tomu na nás útočí. Vy tam někde pochodujete po cizích zemích a chráníte cizí lidi. A kdo ochrání nás?“ Tato slova podle ruských médií stačila k obvinění z diskreditace armády.
Po rozsudku se u ženy rozvinul nervový kolaps. „Ztratila jsem vědomí, ochrnutá jsem ležela. Ale pochopila jsem jedno: nahoře nejsou lidé, kteří chrání národ – tam sedí krysy, které jdou proti nám,“ řekla Šolochovová. Policie si mezitím předvolává i další obyvatele domu.
Obyvatelé města Frolovo ve Volgogradské oblasti se zase rozhodli promluvit o černém dýmu ze staré ocelárny. Ve videu zaznívá, že lidé nemohou ani v noci otevřít okna a všechny lavičky jsou pokryty sazemi. Ekologické rozbory v oblasti potvrdily přítomnost desítek toxických látek.
Hlavní tvář vystoupení, 76letý důchodce Janoš Malinovskij, byl vzápětí obviněn z pořádání nepovoleného shromáždění. Podle místního starosty, který na něj podal oznámení, šlo o „nepovolený protest“, přestože šlo pouze o video. Malinovskij uvádí, že mu bylo vyhrožováno – i samotným předsedou místní dumy, který mu měl napsat, že by ho měli „postavit ke zdi“.
„Nežijeme, přežíváme. Smetiště hoří za okny, děti se dusí, město vymírá, ale mluvit o tom je nebezpečné,“ říká místní obyvatelka Anastasie. „Chcete pravdu? Pak skončíte jako Janoš. Přijdou si pro vás.“
V dubnu natočil bloger Jurij Ozarovskij znečištěný břeh v Aluště – kameny pokryté tmavou hmotou připomínající mazut. O den později ho zatkla policie a strávil noc na stanici. Poté musel smazat původní video a natočit nové, ve kterém tvrdí, že šlo o „mastiku“, ne mazut. Expertizu mu ale nikdo neukázal. Následovala pokuta 15 tisíc rublů.
Ozarovskij se dříve věnoval i ekologickým dopadům havárie tankerů v Kerčském průlivu. Jeho blog se stal klíčovým zdrojem informací pro dobrovolníky uklízející mazut z pláží u Anapy a dalších letovisek.
Dobrovolnice, které na místě pomáhají, mezitím varují: „Pláže nejsou ještě bezpečné. Děti tam nepouštím. Na některých místech je potřeba technika, lidé nestačí.“
Ljudmila Bagirová z Rostovské oblasti se 21. dubna účastnila videovýzvy k prezidentovi – skupina žen se postavila před budovu okresní správy v Semikarakorsku a s plakáty žádala o pomoc. Po havárii tankerů se totiž do okolí města vozí znečištěný písek s mazutem.
Přestože šlo o tiché natáčení, místní úřednice obvinila ženy z nepovoleného shromáždění a policie proti Bagirové zahájila správní řízení. To bylo zastaveno až poté, co se do případu vložila poslankyně z Rostova na Donu, která zveřejnila video na sociálních sítích.
„Bez její pomoci by nás zadupali,“ říká jedna z žen. Sama poslankyně však úspěch připisuje mediálnímu tlaku, nikoli své zásluze.
Navzdory občasné veřejné podpoře se lidé stále bojí ozývat. „Lidé se ptali, jak to dopadlo, drželi mi palce. Ale většina nevěří, že se lze dovolat spravedlnosti,“ říká Bagirová. Její příběh ukazuje, že snaha o změnu může mít vysokou osobní cenu – a že v Rusku platí paradox: čím víc si stěžujete na porušování zákonů, tím pravděpodobnější je, že sami skončíte před soudem.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
