Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Tým složený z představitelů 11 zemí včetně USA, Velké Británie, států EU a Japonska zjistil, že od září 2023 dodala KLDR Rusku přes 20 tisíc kontejnerů munice. Dokument označuje spolupráci obou zemí za „četné protiprávní aktivity“, které porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Podle zprávy bylo z KLDR do Ruska odesláno až devět milionů kusů dělostřelecké a raketové munice, včetně nejméně 100 balistických raket, samohybných děl, vícenásobných raketometů a další výzbroje. Zbraně byly dodávány po moři, železnici i vzduchem.
V červnu 2024 podepsali Kim Čong-un a Vladimir Putin smlouvu o strategickém partnerství, která zahrnuje vzájemnou pomoc v případě napadení. Tato dohoda předznamenala ještě těsnější vojenskou spolupráci, která podle monitorovacího týmu bude pokračovat i nadále – v rozporu s mezinárodním právem.
Zpráva upozorňuje, že severokorejské balistické rakety byly použity proti civilním cílům včetně hlavního města Kyjeva a města Záporoží, kde způsobily značné škody a ohrozily životy civilistů.
Na oplátku Rusko poskytlo KLDR data z bojového nasazení raket, čímž Severní Korea vylepšila navádění svých střel. Moskva také předala protiletadlové systémy, techniku pro elektronický boj a systémy protivzdušné obrany, uvádí zpráva.
Zpráva také potvrzuje, že KLDR výměnou za vojenskou pomoc usiluje o ruskou podporu při vývoji svého neúspěšného programu špionážních satelitů. Kimův režim kromě zbraní posílá i vojenský personál – v roce 2024 vyslala Severní Korea na Ukrajinu až 11 000 vojáků, kteří nyní získávají bojové zkušenosti. Nedávno byly podle zprávy nasazeny další 3 000 vojáků.
Tato spolupráce vyvolává znepokojení v Jižní Koreji, která sleduje zapojení severokorejských jednotek do bojů na Ukrajině s rostoucím alarmem.
Monitorovací tým vznikl poté, co Rusko v březnu 2024 vetovalo návrh na pokračování původního panelu expertů OSN, který měl dohlížet na dodržování sankcí vůči KLDR kvůli jejímu jadernému programu.
Minulý měsíc Kim a Putin oficiálně potvrdili, že Severní Korea poslala své vojáky na Ukrajinu bojovat po boku ruských sil – označili je za „hrdiny“.
Zpráva tak podle pozorovatelů ukazuje nejen na rozsah porušování sankcí, ale i na vznikající vojenskou osu Moskva–Pchjongjang, která ohrožuje stabilitu nejen ve východní Evropě, ale i ve východní Asii.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
