Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Tým složený z představitelů 11 zemí včetně USA, Velké Británie, států EU a Japonska zjistil, že od září 2023 dodala KLDR Rusku přes 20 tisíc kontejnerů munice. Dokument označuje spolupráci obou zemí za „četné protiprávní aktivity“, které porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Podle zprávy bylo z KLDR do Ruska odesláno až devět milionů kusů dělostřelecké a raketové munice, včetně nejméně 100 balistických raket, samohybných děl, vícenásobných raketometů a další výzbroje. Zbraně byly dodávány po moři, železnici i vzduchem.
V červnu 2024 podepsali Kim Čong-un a Vladimir Putin smlouvu o strategickém partnerství, která zahrnuje vzájemnou pomoc v případě napadení. Tato dohoda předznamenala ještě těsnější vojenskou spolupráci, která podle monitorovacího týmu bude pokračovat i nadále – v rozporu s mezinárodním právem.
Zpráva upozorňuje, že severokorejské balistické rakety byly použity proti civilním cílům včetně hlavního města Kyjeva a města Záporoží, kde způsobily značné škody a ohrozily životy civilistů.
Na oplátku Rusko poskytlo KLDR data z bojového nasazení raket, čímž Severní Korea vylepšila navádění svých střel. Moskva také předala protiletadlové systémy, techniku pro elektronický boj a systémy protivzdušné obrany, uvádí zpráva.
Zpráva také potvrzuje, že KLDR výměnou za vojenskou pomoc usiluje o ruskou podporu při vývoji svého neúspěšného programu špionážních satelitů. Kimův režim kromě zbraní posílá i vojenský personál – v roce 2024 vyslala Severní Korea na Ukrajinu až 11 000 vojáků, kteří nyní získávají bojové zkušenosti. Nedávno byly podle zprávy nasazeny další 3 000 vojáků.
Tato spolupráce vyvolává znepokojení v Jižní Koreji, která sleduje zapojení severokorejských jednotek do bojů na Ukrajině s rostoucím alarmem.
Monitorovací tým vznikl poté, co Rusko v březnu 2024 vetovalo návrh na pokračování původního panelu expertů OSN, který měl dohlížet na dodržování sankcí vůči KLDR kvůli jejímu jadernému programu.
Minulý měsíc Kim a Putin oficiálně potvrdili, že Severní Korea poslala své vojáky na Ukrajinu bojovat po boku ruských sil – označili je za „hrdiny“.
Zpráva tak podle pozorovatelů ukazuje nejen na rozsah porušování sankcí, ale i na vznikající vojenskou osu Moskva–Pchjongjang, která ohrožuje stabilitu nejen ve východní Evropě, ale i ve východní Asii.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
