Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Tým složený z představitelů 11 zemí včetně USA, Velké Británie, států EU a Japonska zjistil, že od září 2023 dodala KLDR Rusku přes 20 tisíc kontejnerů munice. Dokument označuje spolupráci obou zemí za „četné protiprávní aktivity“, které porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Podle zprávy bylo z KLDR do Ruska odesláno až devět milionů kusů dělostřelecké a raketové munice, včetně nejméně 100 balistických raket, samohybných děl, vícenásobných raketometů a další výzbroje. Zbraně byly dodávány po moři, železnici i vzduchem.
V červnu 2024 podepsali Kim Čong-un a Vladimir Putin smlouvu o strategickém partnerství, která zahrnuje vzájemnou pomoc v případě napadení. Tato dohoda předznamenala ještě těsnější vojenskou spolupráci, která podle monitorovacího týmu bude pokračovat i nadále – v rozporu s mezinárodním právem.
Zpráva upozorňuje, že severokorejské balistické rakety byly použity proti civilním cílům včetně hlavního města Kyjeva a města Záporoží, kde způsobily značné škody a ohrozily životy civilistů.
Na oplátku Rusko poskytlo KLDR data z bojového nasazení raket, čímž Severní Korea vylepšila navádění svých střel. Moskva také předala protiletadlové systémy, techniku pro elektronický boj a systémy protivzdušné obrany, uvádí zpráva.
Zpráva také potvrzuje, že KLDR výměnou za vojenskou pomoc usiluje o ruskou podporu při vývoji svého neúspěšného programu špionážních satelitů. Kimův režim kromě zbraní posílá i vojenský personál – v roce 2024 vyslala Severní Korea na Ukrajinu až 11 000 vojáků, kteří nyní získávají bojové zkušenosti. Nedávno byly podle zprávy nasazeny další 3 000 vojáků.
Tato spolupráce vyvolává znepokojení v Jižní Koreji, která sleduje zapojení severokorejských jednotek do bojů na Ukrajině s rostoucím alarmem.
Monitorovací tým vznikl poté, co Rusko v březnu 2024 vetovalo návrh na pokračování původního panelu expertů OSN, který měl dohlížet na dodržování sankcí vůči KLDR kvůli jejímu jadernému programu.
Minulý měsíc Kim a Putin oficiálně potvrdili, že Severní Korea poslala své vojáky na Ukrajinu bojovat po boku ruských sil – označili je za „hrdiny“.
Zpráva tak podle pozorovatelů ukazuje nejen na rozsah porušování sankcí, ale i na vznikající vojenskou osu Moskva–Pchjongjang, která ohrožuje stabilitu nejen ve východní Evropě, ale i ve východní Asii.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
