Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Tým složený z představitelů 11 zemí včetně USA, Velké Británie, států EU a Japonska zjistil, že od září 2023 dodala KLDR Rusku přes 20 tisíc kontejnerů munice. Dokument označuje spolupráci obou zemí za „četné protiprávní aktivity“, které porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Podle zprávy bylo z KLDR do Ruska odesláno až devět milionů kusů dělostřelecké a raketové munice, včetně nejméně 100 balistických raket, samohybných děl, vícenásobných raketometů a další výzbroje. Zbraně byly dodávány po moři, železnici i vzduchem.
V červnu 2024 podepsali Kim Čong-un a Vladimir Putin smlouvu o strategickém partnerství, která zahrnuje vzájemnou pomoc v případě napadení. Tato dohoda předznamenala ještě těsnější vojenskou spolupráci, která podle monitorovacího týmu bude pokračovat i nadále – v rozporu s mezinárodním právem.
Zpráva upozorňuje, že severokorejské balistické rakety byly použity proti civilním cílům včetně hlavního města Kyjeva a města Záporoží, kde způsobily značné škody a ohrozily životy civilistů.
Na oplátku Rusko poskytlo KLDR data z bojového nasazení raket, čímž Severní Korea vylepšila navádění svých střel. Moskva také předala protiletadlové systémy, techniku pro elektronický boj a systémy protivzdušné obrany, uvádí zpráva.
Zpráva také potvrzuje, že KLDR výměnou za vojenskou pomoc usiluje o ruskou podporu při vývoji svého neúspěšného programu špionážních satelitů. Kimův režim kromě zbraní posílá i vojenský personál – v roce 2024 vyslala Severní Korea na Ukrajinu až 11 000 vojáků, kteří nyní získávají bojové zkušenosti. Nedávno byly podle zprávy nasazeny další 3 000 vojáků.
Tato spolupráce vyvolává znepokojení v Jižní Koreji, která sleduje zapojení severokorejských jednotek do bojů na Ukrajině s rostoucím alarmem.
Monitorovací tým vznikl poté, co Rusko v březnu 2024 vetovalo návrh na pokračování původního panelu expertů OSN, který měl dohlížet na dodržování sankcí vůči KLDR kvůli jejímu jadernému programu.
Minulý měsíc Kim a Putin oficiálně potvrdili, že Severní Korea poslala své vojáky na Ukrajinu bojovat po boku ruských sil – označili je za „hrdiny“.
Zpráva tak podle pozorovatelů ukazuje nejen na rozsah porušování sankcí, ale i na vznikající vojenskou osu Moskva–Pchjongjang, která ohrožuje stabilitu nejen ve východní Evropě, ale i ve východní Asii.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
