Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Tým složený z představitelů 11 zemí včetně USA, Velké Británie, států EU a Japonska zjistil, že od září 2023 dodala KLDR Rusku přes 20 tisíc kontejnerů munice. Dokument označuje spolupráci obou zemí za „četné protiprávní aktivity“, které porušují rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
Podle zprávy bylo z KLDR do Ruska odesláno až devět milionů kusů dělostřelecké a raketové munice, včetně nejméně 100 balistických raket, samohybných děl, vícenásobných raketometů a další výzbroje. Zbraně byly dodávány po moři, železnici i vzduchem.
V červnu 2024 podepsali Kim Čong-un a Vladimir Putin smlouvu o strategickém partnerství, která zahrnuje vzájemnou pomoc v případě napadení. Tato dohoda předznamenala ještě těsnější vojenskou spolupráci, která podle monitorovacího týmu bude pokračovat i nadále – v rozporu s mezinárodním právem.
Zpráva upozorňuje, že severokorejské balistické rakety byly použity proti civilním cílům včetně hlavního města Kyjeva a města Záporoží, kde způsobily značné škody a ohrozily životy civilistů.
Na oplátku Rusko poskytlo KLDR data z bojového nasazení raket, čímž Severní Korea vylepšila navádění svých střel. Moskva také předala protiletadlové systémy, techniku pro elektronický boj a systémy protivzdušné obrany, uvádí zpráva.
Zpráva také potvrzuje, že KLDR výměnou za vojenskou pomoc usiluje o ruskou podporu při vývoji svého neúspěšného programu špionážních satelitů. Kimův režim kromě zbraní posílá i vojenský personál – v roce 2024 vyslala Severní Korea na Ukrajinu až 11 000 vojáků, kteří nyní získávají bojové zkušenosti. Nedávno byly podle zprávy nasazeny další 3 000 vojáků.
Tato spolupráce vyvolává znepokojení v Jižní Koreji, která sleduje zapojení severokorejských jednotek do bojů na Ukrajině s rostoucím alarmem.
Monitorovací tým vznikl poté, co Rusko v březnu 2024 vetovalo návrh na pokračování původního panelu expertů OSN, který měl dohlížet na dodržování sankcí vůči KLDR kvůli jejímu jadernému programu.
Minulý měsíc Kim a Putin oficiálně potvrdili, že Severní Korea poslala své vojáky na Ukrajinu bojovat po boku ruských sil – označili je za „hrdiny“.
Zpráva tak podle pozorovatelů ukazuje nejen na rozsah porušování sankcí, ale i na vznikající vojenskou osu Moskva–Pchjongjang, která ohrožuje stabilitu nejen ve východní Evropě, ale i ve východní Asii.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.
