Útoky proti LGBTQ+ komunitě v Ghaně prudce narůstají. Kriminalita, která k lákání obětí používá online platformy, je povzbuzena otevřeně homofobními politiky a celospolečenskou nesnášenlivostí. Oběti jsou nejčastěji lákány na seznamkách a jiných digitálních platformách, kde se pachatelé vydávají za queer osoby.
Delali, 25letá trans žena, zažila na vlastní kůži, jak zrádné je online seznamování v Akkře, hlavním městě Ghany. Přestože byla opatrná, v únoru 2019 se zaregistrovala na seznamovací aplikaci Grindr. Potkala muže a domluvili si schůzku na odlehlém místě.
Na místě setkání ji muž zavedl do opuštěné budovy, kde zamkl dveře. Než se Delali stačila rozkoukat, objevili se další dva lidé s baterkami a začali ji natáčet. Během následujících tří hodin ji útočníci bili, uráželi a ponižovali. Ukradli jí peníze i telefon a vyhrožovali, že odhalí její identitu jejím kontaktům a policii.
Delali je jen jednou ze stovek LGBTQ+ jedinců v Ghaně, na které cílí kriminální gangy. Ty zneužívají rozšířenou homofobii a transfobii v zemi. Oběťmi se stávají zejména gayové, bisexuální muži a trans ženy. Jsou vlákány na izolovaná místa, kde jsou vystaveni loupežím, útokům, vydírání a mučení.
Častou taktikou je nahrávání a šíření nepatřičných videí či vynucených přiznání, které jsou následně použity k vydírání oběti. Dále slouží k podněcování dalších útoků. Ebenezer Peegah, ředitel humanitární organizace Rightify Ghana, upozorňuje, že nahrávky jsou pro pachatele i způsobem, jak získat online návštěvnost.
Situaci dramaticky zhoršuje legislativní a politické klima v Ghaně. Parlament loni v únoru schválil Zákon o lidských sexuálních právech a rodinných hodnotách, který navzdory neplatným homosexuálním vztahům zpřísňoval tresty za LGBTQ+ aktivity. Navrhoval například až tři roky vězení za stejnopohlavní styk. Přestože bývalý prezident zákon nepodepsal kvůli právním sporům, snaha o jeho zavedení vedla k prudkému nárůstu homofobního násilí.
Politici navíc používali otevřeně homofobní rétoriku během prezidentských voleb v roce 2024, což ještě více eskalovalo netolerantní atmosféru. Počet nahlášených útoků organizaci Rightify Ghana se v roce 2024 vyšplhal na 300, což je třikrát více než v předchozím roce. V roce 2025 bylo nahlášeno už více než 120 případů.
Přes rozsah útoků je většina případů kvůli strachu a stigmatizaci nenahlášena. Pokud se oběti odhodlají k podání oznámení, často se setkávají s lhostejností ze strany policie, nebo dokonce s dalším vydíráním ze strany samotných příslušníků zákona. Hudebník a aktivista Wanluv the Kubolor vysvětluje, že pro kriminálníky, kteří se ocitli pod hranicí chudoby, je zneužívání queer komunity méně nebezpečným způsobem, jak si vydělat.
Nejčastějšími platformami pro lákání a šikanu jsou Grindr (který je oblíbený pro svou anonymitu), TikTok, Snapchat, Facebook a WhatsApp. Nenávistné kampaně na těchto platformách přetrvávají, přestože porušují jejich pravidla. Jako odstrašující příklad slouží nedávný případ 14letého chlapce, který byl napaden a donucen nazpívat ponižující píseň a tanec. Zvuková stopa z tohoto útoku se stala virálním trendem na TikToku.
I po odstranění původního videa z TikToku se z nahrávky stala zvuková šablona pro virální obsah. Mezi dubnem a koncem května 2025 vzniklo na TikToku 12 400 videí s tímto zvukem. Někteří uživatelé dokonce použili staré fotky oběti a pomocí AI efektů je přinutili „tančit“ na ponižující zvuk.
Z tohoto digitálního šikanování se dokonce zrodila „Kofi dance challenge“, která zaznamenala přes 4 000 videí, kde uživatelé napodobovali týrání chlapce. Ředitel Rightify Peegah upozorňuje na znepokojivý trend: zdokumentovali nejméně tři podobné útoky, kdy útočníci nutili oběti, aby zpívaly a tančily stejně jako chlapec Kofi. TikTok sice po upozornění odstranil příslušné hashtagy, ale Meta, Snapchat a Grindr na žádosti o komentář nereagovaly.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.