Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Oznámení bylo veřejně oceněno generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, který Trumpovi vyjádřil uznání slovy: „Pane prezidente, drahý Donalde, tohle je opravdu velké,“ je však v jádru výsledkem intenzivní diplomacie evropských zemí, především Německa.
Podle zákulisních informací webu Politico ale právě Německo sehrálo klíčovou roli při vytváření tohoto mechanismu. Německý kancléř Friedrich Merz měl v posledních dnech několikrát jednat s Trumpem a ubezpečit ho, že Berlín „sehraje rozhodující roli“ při zajištění amerických zbraní pro Ukrajinu.
Merz k tomu uvedl: „Jednáme ve svém vlastním zájmu. Ukrajině to pomůže bránit se proti ruské agresi a zvýší to tlak na Moskvu, aby přistoupila k mírovým jednáním. Jako partneři v oblasti bezpečnosti nyní konečně táhneme za jeden provaz.“
V praxi to ale vypadá, že evropské státy spíše tlačí Trumpa k akci, než že by on sám proaktivně vedl. I když americký prezident údajně ztrácí iluze o Vladimiru Putinovi, stále váhá s větším navýšením vojenské pomoci Ukrajině. Evropa, s Německem a Nizozemskem v čele, proto přišla s obcházejícím řešením, které Trumpovi umožňuje zůstat „o krok pozadu“, jak to popsal německý vládní poradce.
Evropští lídři si uvědomují, že Trumpa, který vnímá mezinárodní vztahy spíše jako obchodní transakce, lze snadněji přesvědčit, pokud z toho budou mít i Spojené státy zisk. Evropa se tedy rozhodla jednoduše koupit americké zbraně sama. Tento krok také Trumpovi usnadní domácí politickou situaci, protože mu umožní zůstat věrný své izolacionistické MAGA základně, která kritizuje přímé americké zapojení do konfliktu.
Tento pragmatický přístup, který Německo a další evropské státy zvolily, přitom zachovává určitý odstup, který byl charakteristický pro počáteční měsíce Trumpovy administrativy. Takzvaný „realpolitik“ zůstává klíčovým motivem, kdy Evropa sází na konkrétní výsledky místo ideologických konfliktů.
Není však vše tak jednoduché. Zatímco Rutte zmiňuje podporu Británie, Nizozemska a severských států, Francie se k tomuto plánu staví skepticky. Prezident Emmanuel Macron dlouhodobě prosazuje budování evropských obranných kapacit z domácích zdrojů a odmítá nákup amerických zbraní. Navíc se Paříž potýká s vysokým rozpočtovým deficitem a škrty v oblasti obrany.
Německo trvá na tom, že kvůli omezené výrobní kapacitě v Evropě není jiná možnost, jak Ukrajině rychle pomoci. Klíčovými prioritami jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti poděkoval za další dodávky a připomněl, že USA, Německo a Norsko již spolupracují na posílení protivzdušné obrany Ukrajiny.
Pro kancléře Merze jde o významný posun. Při únorovém volebním vítězství sliboval, že Evropa musí co nejdříve dosáhnout větší nezávislosti na USA. Od té doby však změnil tón a začal veřejně vyjadřovat důvěru v Trumpa a nezastupitelnost transatlantické spolupráce.
Výsledkem je politická taktika, která nevyžaduje přímou konfrontaci s Trumpem ani Putinem, ale přesto výrazně mění poměr sil na Ukrajině. Tento krok Evropě umožňuje jednat rychle a efektivně, přičemž zachovává určitou flexibilitu v politických vztazích, která je v dnešní nejisté geopolitické situaci klíčová.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.