Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Oznámení bylo veřejně oceněno generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, který Trumpovi vyjádřil uznání slovy: „Pane prezidente, drahý Donalde, tohle je opravdu velké,“ je však v jádru výsledkem intenzivní diplomacie evropských zemí, především Německa.
Podle zákulisních informací webu Politico ale právě Německo sehrálo klíčovou roli při vytváření tohoto mechanismu. Německý kancléř Friedrich Merz měl v posledních dnech několikrát jednat s Trumpem a ubezpečit ho, že Berlín „sehraje rozhodující roli“ při zajištění amerických zbraní pro Ukrajinu.
Merz k tomu uvedl: „Jednáme ve svém vlastním zájmu. Ukrajině to pomůže bránit se proti ruské agresi a zvýší to tlak na Moskvu, aby přistoupila k mírovým jednáním. Jako partneři v oblasti bezpečnosti nyní konečně táhneme za jeden provaz.“
V praxi to ale vypadá, že evropské státy spíše tlačí Trumpa k akci, než že by on sám proaktivně vedl. I když americký prezident údajně ztrácí iluze o Vladimiru Putinovi, stále váhá s větším navýšením vojenské pomoci Ukrajině. Evropa, s Německem a Nizozemskem v čele, proto přišla s obcházejícím řešením, které Trumpovi umožňuje zůstat „o krok pozadu“, jak to popsal německý vládní poradce.
Evropští lídři si uvědomují, že Trumpa, který vnímá mezinárodní vztahy spíše jako obchodní transakce, lze snadněji přesvědčit, pokud z toho budou mít i Spojené státy zisk. Evropa se tedy rozhodla jednoduše koupit americké zbraně sama. Tento krok také Trumpovi usnadní domácí politickou situaci, protože mu umožní zůstat věrný své izolacionistické MAGA základně, která kritizuje přímé americké zapojení do konfliktu.
Tento pragmatický přístup, který Německo a další evropské státy zvolily, přitom zachovává určitý odstup, který byl charakteristický pro počáteční měsíce Trumpovy administrativy. Takzvaný „realpolitik“ zůstává klíčovým motivem, kdy Evropa sází na konkrétní výsledky místo ideologických konfliktů.
Není však vše tak jednoduché. Zatímco Rutte zmiňuje podporu Británie, Nizozemska a severských států, Francie se k tomuto plánu staví skepticky. Prezident Emmanuel Macron dlouhodobě prosazuje budování evropských obranných kapacit z domácích zdrojů a odmítá nákup amerických zbraní. Navíc se Paříž potýká s vysokým rozpočtovým deficitem a škrty v oblasti obrany.
Německo trvá na tom, že kvůli omezené výrobní kapacitě v Evropě není jiná možnost, jak Ukrajině rychle pomoci. Klíčovými prioritami jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti poděkoval za další dodávky a připomněl, že USA, Německo a Norsko již spolupracují na posílení protivzdušné obrany Ukrajiny.
Pro kancléře Merze jde o významný posun. Při únorovém volebním vítězství sliboval, že Evropa musí co nejdříve dosáhnout větší nezávislosti na USA. Od té doby však změnil tón a začal veřejně vyjadřovat důvěru v Trumpa a nezastupitelnost transatlantické spolupráce.
Výsledkem je politická taktika, která nevyžaduje přímou konfrontaci s Trumpem ani Putinem, ale přesto výrazně mění poměr sil na Ukrajině. Tento krok Evropě umožňuje jednat rychle a efektivně, přičemž zachovává určitou flexibilitu v politických vztazích, která je v dnešní nejisté geopolitické situaci klíčová.
Luxusní superjachta Nord, jejíž hodnota se odhaduje na 500 milionů dolarů, o víkendu proplula Hormuzským průlivem. Toto plavidlo je spojováno s jedním z klíčových spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Alexejem Mordašovem. Jachta Nord absolvovala trasu z Dubaje do ománského Maskatu navzdory probíhající blokádě této strategické námořní cesty.
Česko vstoupilo do nového kalendářního týdne, který má pouze čtyři pracovní dny. Následovat po nich bude prodloužený víkend. Státní svátek ovlivní i výplatní termíny důchodů. Senioři by se tak měli informovat o změnách.
Češi dnes na poslední cestu vyprovodí jedinečného herce Jana Potměšila, ale jedno poslední rozloučení proběhlo již v pondělí. Zpěváci, hudebníci či herci dali sbohem kapelníkovi Václavu Hybšovi, který v průběhu dubna zemřel ve věku 90 let.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.