Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Oznámení bylo veřejně oceněno generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, který Trumpovi vyjádřil uznání slovy: „Pane prezidente, drahý Donalde, tohle je opravdu velké,“ je však v jádru výsledkem intenzivní diplomacie evropských zemí, především Německa.
Podle zákulisních informací webu Politico ale právě Německo sehrálo klíčovou roli při vytváření tohoto mechanismu. Německý kancléř Friedrich Merz měl v posledních dnech několikrát jednat s Trumpem a ubezpečit ho, že Berlín „sehraje rozhodující roli“ při zajištění amerických zbraní pro Ukrajinu.
Merz k tomu uvedl: „Jednáme ve svém vlastním zájmu. Ukrajině to pomůže bránit se proti ruské agresi a zvýší to tlak na Moskvu, aby přistoupila k mírovým jednáním. Jako partneři v oblasti bezpečnosti nyní konečně táhneme za jeden provaz.“
V praxi to ale vypadá, že evropské státy spíše tlačí Trumpa k akci, než že by on sám proaktivně vedl. I když americký prezident údajně ztrácí iluze o Vladimiru Putinovi, stále váhá s větším navýšením vojenské pomoci Ukrajině. Evropa, s Německem a Nizozemskem v čele, proto přišla s obcházejícím řešením, které Trumpovi umožňuje zůstat „o krok pozadu“, jak to popsal německý vládní poradce.
Evropští lídři si uvědomují, že Trumpa, který vnímá mezinárodní vztahy spíše jako obchodní transakce, lze snadněji přesvědčit, pokud z toho budou mít i Spojené státy zisk. Evropa se tedy rozhodla jednoduše koupit americké zbraně sama. Tento krok také Trumpovi usnadní domácí politickou situaci, protože mu umožní zůstat věrný své izolacionistické MAGA základně, která kritizuje přímé americké zapojení do konfliktu.
Tento pragmatický přístup, který Německo a další evropské státy zvolily, přitom zachovává určitý odstup, který byl charakteristický pro počáteční měsíce Trumpovy administrativy. Takzvaný „realpolitik“ zůstává klíčovým motivem, kdy Evropa sází na konkrétní výsledky místo ideologických konfliktů.
Není však vše tak jednoduché. Zatímco Rutte zmiňuje podporu Británie, Nizozemska a severských států, Francie se k tomuto plánu staví skepticky. Prezident Emmanuel Macron dlouhodobě prosazuje budování evropských obranných kapacit z domácích zdrojů a odmítá nákup amerických zbraní. Navíc se Paříž potýká s vysokým rozpočtovým deficitem a škrty v oblasti obrany.
Německo trvá na tom, že kvůli omezené výrobní kapacitě v Evropě není jiná možnost, jak Ukrajině rychle pomoci. Klíčovými prioritami jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti poděkoval za další dodávky a připomněl, že USA, Německo a Norsko již spolupracují na posílení protivzdušné obrany Ukrajiny.
Pro kancléře Merze jde o významný posun. Při únorovém volebním vítězství sliboval, že Evropa musí co nejdříve dosáhnout větší nezávislosti na USA. Od té doby však změnil tón a začal veřejně vyjadřovat důvěru v Trumpa a nezastupitelnost transatlantické spolupráce.
Výsledkem je politická taktika, která nevyžaduje přímou konfrontaci s Trumpem ani Putinem, ale přesto výrazně mění poměr sil na Ukrajině. Tento krok Evropě umožňuje jednat rychle a efektivně, přičemž zachovává určitou flexibilitu v politických vztazích, která je v dnešní nejisté geopolitické situaci klíčová.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.