Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Oznámení bylo veřejně oceněno generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, který Trumpovi vyjádřil uznání slovy: „Pane prezidente, drahý Donalde, tohle je opravdu velké,“ je však v jádru výsledkem intenzivní diplomacie evropských zemí, především Německa.
Podle zákulisních informací webu Politico ale právě Německo sehrálo klíčovou roli při vytváření tohoto mechanismu. Německý kancléř Friedrich Merz měl v posledních dnech několikrát jednat s Trumpem a ubezpečit ho, že Berlín „sehraje rozhodující roli“ při zajištění amerických zbraní pro Ukrajinu.
Merz k tomu uvedl: „Jednáme ve svém vlastním zájmu. Ukrajině to pomůže bránit se proti ruské agresi a zvýší to tlak na Moskvu, aby přistoupila k mírovým jednáním. Jako partneři v oblasti bezpečnosti nyní konečně táhneme za jeden provaz.“
V praxi to ale vypadá, že evropské státy spíše tlačí Trumpa k akci, než že by on sám proaktivně vedl. I když americký prezident údajně ztrácí iluze o Vladimiru Putinovi, stále váhá s větším navýšením vojenské pomoci Ukrajině. Evropa, s Německem a Nizozemskem v čele, proto přišla s obcházejícím řešením, které Trumpovi umožňuje zůstat „o krok pozadu“, jak to popsal německý vládní poradce.
Evropští lídři si uvědomují, že Trumpa, který vnímá mezinárodní vztahy spíše jako obchodní transakce, lze snadněji přesvědčit, pokud z toho budou mít i Spojené státy zisk. Evropa se tedy rozhodla jednoduše koupit americké zbraně sama. Tento krok také Trumpovi usnadní domácí politickou situaci, protože mu umožní zůstat věrný své izolacionistické MAGA základně, která kritizuje přímé americké zapojení do konfliktu.
Tento pragmatický přístup, který Německo a další evropské státy zvolily, přitom zachovává určitý odstup, který byl charakteristický pro počáteční měsíce Trumpovy administrativy. Takzvaný „realpolitik“ zůstává klíčovým motivem, kdy Evropa sází na konkrétní výsledky místo ideologických konfliktů.
Není však vše tak jednoduché. Zatímco Rutte zmiňuje podporu Británie, Nizozemska a severských států, Francie se k tomuto plánu staví skepticky. Prezident Emmanuel Macron dlouhodobě prosazuje budování evropských obranných kapacit z domácích zdrojů a odmítá nákup amerických zbraní. Navíc se Paříž potýká s vysokým rozpočtovým deficitem a škrty v oblasti obrany.
Německo trvá na tom, že kvůli omezené výrobní kapacitě v Evropě není jiná možnost, jak Ukrajině rychle pomoci. Klíčovými prioritami jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti poděkoval za další dodávky a připomněl, že USA, Německo a Norsko již spolupracují na posílení protivzdušné obrany Ukrajiny.
Pro kancléře Merze jde o významný posun. Při únorovém volebním vítězství sliboval, že Evropa musí co nejdříve dosáhnout větší nezávislosti na USA. Od té doby však změnil tón a začal veřejně vyjadřovat důvěru v Trumpa a nezastupitelnost transatlantické spolupráce.
Výsledkem je politická taktika, která nevyžaduje přímou konfrontaci s Trumpem ani Putinem, ale přesto výrazně mění poměr sil na Ukrajině. Tento krok Evropě umožňuje jednat rychle a efektivně, přičemž zachovává určitou flexibilitu v politických vztazích, která je v dnešní nejisté geopolitické situaci klíčová.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.