USA se mstí. Uvalily sankce na soudkyně Mezinárodního trestního soudu

Sankce přicházejí jako reakce na nedávná rozhodnutí ICC, který vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta za údajné válečné zločiny v Gaze. Zároveň soud vede vyšetřování možných amerických válečných zločinů v Afghánistánu.

Na sankční seznam se dostaly čtyři soudkyně: Solomy Balungi Bossa z Ugandy, Luz del Carmen Ibáñez Carranza z Peru, Reine Adelaide Sophie Alapini Gansou z Beninu a Beti Hohler ze Slovinska. Všechny jim přidělené majetky a finanční prostředky ve Spojených státech budou zmrazeny a hlášeny americkému ministerstvu financí.

Rubio rozhodnutí odůvodnil tím, že tyto soudkyně „aktivně participovaly na nezákonném a politicky motivovaném stíhání Američanů a našeho blízkého spojence, Izraele“. Zároveň označil ICC za „politizovaný orgán“, který si „falešně nárokuje právo“ vyšetřovat americké občany a představitele spojeneckých států.

„Tato nebezpečná arogance a zneužití pravomocí ohrožují svrchovanost a národní bezpečnost Spojených států i našich partnerů,“ uvedl Rubio ve čtvrtečním prohlášení.

Na krok okamžitě reagoval Mezinárodní trestní soud, který sankce označil za „zjevný pokus narušit nezávislost soudu“. ICC ve svém vyjádření uvedl, že se postaví za všechny své zaměstnance a bude i nadále vykonávat svou práci „neohroženě“.

„Zaměřit se na osoby, které usilují o spravedlnost, ničemu nepomůže – a už vůbec ne civilistům uvězněným v ozbrojených konfliktech,“ uvedl soud. „Tyto sankce míří nejen na konkrétní soudce, ale na všechny, kteří se podílejí na práci soudu – včetně obětí válečných zločinů ve všech případech.“

Netanjahu vyjádřil za americkou intervenci vděčnost a poděkoval jak prezidentu Donaldu Trumpovi, tak Rubiovi. „Postavili jste se za právo Izraele bránit se proti pokusům o jeho kriminalizaci,“ napsal v prohlášení.

ICC minulý rok vydal zatykače nejen na izraelské představitele, ale také na Mohammeda Deifa, velitele vojenského křídla Hamásu. Deif však podle Hamásu zahynul při izraelském leteckém útoku. Soudkyně rozhodly, že existují „opodstatněné důvody“ se domnívat, že Netanjahu, Gallant a Deif nesou osobní odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Obě strany konfliktu – Izrael i Hamás – však všechna obvinění odmítají. Izrael dlouhodobě neuznává pravomoc ICC a tvrdí, že soud nemá mandát vyšetřovat jeho činy, protože Izrael není jeho členem.

Už letos v únoru prezident Trump uvalil sankce na hlavního žalobce ICC Karima Khana a obvinil soud z „zneužití moci“. Čtvrteční rozhodnutí rozšiřuje tento přístup na samotné soudce, kteří se podíleli na klíčových rozhodnutích.

Dvě ze sankcionovaných soudkyň – Bossa a Ibáñez Carranza – podle ministerstva zahraničí USA autorizovaly zahájení vyšetřování amerických vojáků v Afghánistánu. Zbylé dvě – Alapini Gansou a Hohler – se pak podílely na vydání zatykačů na izraelské představitele.

Tento krok Spojených států znovu rozdmýchal mezinárodní debatu o nezávislosti mezinárodního práva, suverenitě států a spravedlnosti v ozbrojených konfliktech. Kritici krok Washingtonu považují za zastrašování soudců, kteří se snaží uplatňovat mezinárodní normy rovnoměrně.

Jak Spojené státy, tak Izrael zůstávají mimo rámec ICC, přestože soud deklaruje právo jednat v případech, kdy jsou zločiny páchány na území států, které jeho jurisdikci uznávají – jako například Palestina nebo Afghánistán.