Spojené státy pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia oznámily uvalení sankcí na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jejich zapojení do rozhodnutí, která Washington považuje za „nelegitimní“ a zaměřená proti Izraeli a samotným USA.
Sankce přicházejí jako reakce na nedávná rozhodnutí ICC, který vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta za údajné válečné zločiny v Gaze. Zároveň soud vede vyšetřování možných amerických válečných zločinů v Afghánistánu.
Na sankční seznam se dostaly čtyři soudkyně: Solomy Balungi Bossa z Ugandy, Luz del Carmen Ibáñez Carranza z Peru, Reine Adelaide Sophie Alapini Gansou z Beninu a Beti Hohler ze Slovinska. Všechny jim přidělené majetky a finanční prostředky ve Spojených státech budou zmrazeny a hlášeny americkému ministerstvu financí.
Rubio rozhodnutí odůvodnil tím, že tyto soudkyně „aktivně participovaly na nezákonném a politicky motivovaném stíhání Američanů a našeho blízkého spojence, Izraele“. Zároveň označil ICC za „politizovaný orgán“, který si „falešně nárokuje právo“ vyšetřovat americké občany a představitele spojeneckých států.
„Tato nebezpečná arogance a zneužití pravomocí ohrožují svrchovanost a národní bezpečnost Spojených států i našich partnerů,“ uvedl Rubio ve čtvrtečním prohlášení.
Na krok okamžitě reagoval Mezinárodní trestní soud, který sankce označil za „zjevný pokus narušit nezávislost soudu“. ICC ve svém vyjádření uvedl, že se postaví za všechny své zaměstnance a bude i nadále vykonávat svou práci „neohroženě“.
„Zaměřit se na osoby, které usilují o spravedlnost, ničemu nepomůže – a už vůbec ne civilistům uvězněným v ozbrojených konfliktech,“ uvedl soud. „Tyto sankce míří nejen na konkrétní soudce, ale na všechny, kteří se podílejí na práci soudu – včetně obětí válečných zločinů ve všech případech.“
Netanjahu vyjádřil za americkou intervenci vděčnost a poděkoval jak prezidentu Donaldu Trumpovi, tak Rubiovi. „Postavili jste se za právo Izraele bránit se proti pokusům o jeho kriminalizaci,“ napsal v prohlášení.
ICC minulý rok vydal zatykače nejen na izraelské představitele, ale také na Mohammeda Deifa, velitele vojenského křídla Hamásu. Deif však podle Hamásu zahynul při izraelském leteckém útoku. Soudkyně rozhodly, že existují „opodstatněné důvody“ se domnívat, že Netanjahu, Gallant a Deif nesou osobní odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Obě strany konfliktu – Izrael i Hamás – však všechna obvinění odmítají. Izrael dlouhodobě neuznává pravomoc ICC a tvrdí, že soud nemá mandát vyšetřovat jeho činy, protože Izrael není jeho členem.
Už letos v únoru prezident Trump uvalil sankce na hlavního žalobce ICC Karima Khana a obvinil soud z „zneužití moci“. Čtvrteční rozhodnutí rozšiřuje tento přístup na samotné soudce, kteří se podíleli na klíčových rozhodnutích.
Dvě ze sankcionovaných soudkyň – Bossa a Ibáñez Carranza – podle ministerstva zahraničí USA autorizovaly zahájení vyšetřování amerických vojáků v Afghánistánu. Zbylé dvě – Alapini Gansou a Hohler – se pak podílely na vydání zatykačů na izraelské představitele.
Tento krok Spojených států znovu rozdmýchal mezinárodní debatu o nezávislosti mezinárodního práva, suverenitě států a spravedlnosti v ozbrojených konfliktech. Kritici krok Washingtonu považují za zastrašování soudců, kteří se snaží uplatňovat mezinárodní normy rovnoměrně.
Jak Spojené státy, tak Izrael zůstávají mimo rámec ICC, přestože soud deklaruje právo jednat v případech, kdy jsou zločiny páchány na území států, které jeho jurisdikci uznávají – jako například Palestina nebo Afghánistán.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
