Spojené státy pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia oznámily uvalení sankcí na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jejich zapojení do rozhodnutí, která Washington považuje za „nelegitimní“ a zaměřená proti Izraeli a samotným USA.
Sankce přicházejí jako reakce na nedávná rozhodnutí ICC, který vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta za údajné válečné zločiny v Gaze. Zároveň soud vede vyšetřování možných amerických válečných zločinů v Afghánistánu.
Na sankční seznam se dostaly čtyři soudkyně: Solomy Balungi Bossa z Ugandy, Luz del Carmen Ibáñez Carranza z Peru, Reine Adelaide Sophie Alapini Gansou z Beninu a Beti Hohler ze Slovinska. Všechny jim přidělené majetky a finanční prostředky ve Spojených státech budou zmrazeny a hlášeny americkému ministerstvu financí.
Rubio rozhodnutí odůvodnil tím, že tyto soudkyně „aktivně participovaly na nezákonném a politicky motivovaném stíhání Američanů a našeho blízkého spojence, Izraele“. Zároveň označil ICC za „politizovaný orgán“, který si „falešně nárokuje právo“ vyšetřovat americké občany a představitele spojeneckých států.
„Tato nebezpečná arogance a zneužití pravomocí ohrožují svrchovanost a národní bezpečnost Spojených států i našich partnerů,“ uvedl Rubio ve čtvrtečním prohlášení.
Na krok okamžitě reagoval Mezinárodní trestní soud, který sankce označil za „zjevný pokus narušit nezávislost soudu“. ICC ve svém vyjádření uvedl, že se postaví za všechny své zaměstnance a bude i nadále vykonávat svou práci „neohroženě“.
„Zaměřit se na osoby, které usilují o spravedlnost, ničemu nepomůže – a už vůbec ne civilistům uvězněným v ozbrojených konfliktech,“ uvedl soud. „Tyto sankce míří nejen na konkrétní soudce, ale na všechny, kteří se podílejí na práci soudu – včetně obětí válečných zločinů ve všech případech.“
Netanjahu vyjádřil za americkou intervenci vděčnost a poděkoval jak prezidentu Donaldu Trumpovi, tak Rubiovi. „Postavili jste se za právo Izraele bránit se proti pokusům o jeho kriminalizaci,“ napsal v prohlášení.
ICC minulý rok vydal zatykače nejen na izraelské představitele, ale také na Mohammeda Deifa, velitele vojenského křídla Hamásu. Deif však podle Hamásu zahynul při izraelském leteckém útoku. Soudkyně rozhodly, že existují „opodstatněné důvody“ se domnívat, že Netanjahu, Gallant a Deif nesou osobní odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Obě strany konfliktu – Izrael i Hamás – však všechna obvinění odmítají. Izrael dlouhodobě neuznává pravomoc ICC a tvrdí, že soud nemá mandát vyšetřovat jeho činy, protože Izrael není jeho členem.
Už letos v únoru prezident Trump uvalil sankce na hlavního žalobce ICC Karima Khana a obvinil soud z „zneužití moci“. Čtvrteční rozhodnutí rozšiřuje tento přístup na samotné soudce, kteří se podíleli na klíčových rozhodnutích.
Dvě ze sankcionovaných soudkyň – Bossa a Ibáñez Carranza – podle ministerstva zahraničí USA autorizovaly zahájení vyšetřování amerických vojáků v Afghánistánu. Zbylé dvě – Alapini Gansou a Hohler – se pak podílely na vydání zatykačů na izraelské představitele.
Tento krok Spojených států znovu rozdmýchal mezinárodní debatu o nezávislosti mezinárodního práva, suverenitě států a spravedlnosti v ozbrojených konfliktech. Kritici krok Washingtonu považují za zastrašování soudců, kteří se snaží uplatňovat mezinárodní normy rovnoměrně.
Jak Spojené státy, tak Izrael zůstávají mimo rámec ICC, přestože soud deklaruje právo jednat v případech, kdy jsou zločiny páchány na území států, které jeho jurisdikci uznávají – jako například Palestina nebo Afghánistán.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
Americký prezident Donald Trump se slovně pustil do křížku s Dmitrijem Medveděvem, předchůdcem současného ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle Trumpa si má Medveděv dávat pozor na jazyk. Bývalý ruský prezident si předtím rýpl do amerických ultimát Rusku.
Desítky tisíc fanoušků se ve středu po poledni rozloučily s legendárním zpěvákem Ozzym Osbournem v jeho rodném Birmingamu v Anglii. Osbourne zemřel během minulého týdne, v posledních letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Ruské vzdušné údery proti ukrajinským městům pokračují. V noci na čtvrtek se terčem útoku stalo hlavní město Kyjev, kde přišlo o život nejméně šest lidí. Mezi oběťmi je i šestiletý chlapec. Přes 50 dalších osob utrpělo zranění, informovala BBC.
Česko se příští týden rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel v sobotu večer ve věku 87 let. Podnikatel Tomáš Zajíc, jenž z veškerých tahanic vyšel jako organizátor smutečního obřadu, ve středu večer odhalil, kdy a kde se uskuteční pohřeb zesnulého herce.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
