Spojené státy pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia oznámily uvalení sankcí na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) kvůli jejich zapojení do rozhodnutí, která Washington považuje za „nelegitimní“ a zaměřená proti Izraeli a samotným USA.
Sankce přicházejí jako reakce na nedávná rozhodnutí ICC, který vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta za údajné válečné zločiny v Gaze. Zároveň soud vede vyšetřování možných amerických válečných zločinů v Afghánistánu.
Na sankční seznam se dostaly čtyři soudkyně: Solomy Balungi Bossa z Ugandy, Luz del Carmen Ibáñez Carranza z Peru, Reine Adelaide Sophie Alapini Gansou z Beninu a Beti Hohler ze Slovinska. Všechny jim přidělené majetky a finanční prostředky ve Spojených státech budou zmrazeny a hlášeny americkému ministerstvu financí.
Rubio rozhodnutí odůvodnil tím, že tyto soudkyně „aktivně participovaly na nezákonném a politicky motivovaném stíhání Američanů a našeho blízkého spojence, Izraele“. Zároveň označil ICC za „politizovaný orgán“, který si „falešně nárokuje právo“ vyšetřovat americké občany a představitele spojeneckých států.
„Tato nebezpečná arogance a zneužití pravomocí ohrožují svrchovanost a národní bezpečnost Spojených států i našich partnerů,“ uvedl Rubio ve čtvrtečním prohlášení.
Na krok okamžitě reagoval Mezinárodní trestní soud, který sankce označil za „zjevný pokus narušit nezávislost soudu“. ICC ve svém vyjádření uvedl, že se postaví za všechny své zaměstnance a bude i nadále vykonávat svou práci „neohroženě“.
„Zaměřit se na osoby, které usilují o spravedlnost, ničemu nepomůže – a už vůbec ne civilistům uvězněným v ozbrojených konfliktech,“ uvedl soud. „Tyto sankce míří nejen na konkrétní soudce, ale na všechny, kteří se podílejí na práci soudu – včetně obětí válečných zločinů ve všech případech.“
Netanjahu vyjádřil za americkou intervenci vděčnost a poděkoval jak prezidentu Donaldu Trumpovi, tak Rubiovi. „Postavili jste se za právo Izraele bránit se proti pokusům o jeho kriminalizaci,“ napsal v prohlášení.
ICC minulý rok vydal zatykače nejen na izraelské představitele, ale také na Mohammeda Deifa, velitele vojenského křídla Hamásu. Deif však podle Hamásu zahynul při izraelském leteckém útoku. Soudkyně rozhodly, že existují „opodstatněné důvody“ se domnívat, že Netanjahu, Gallant a Deif nesou osobní odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Obě strany konfliktu – Izrael i Hamás – však všechna obvinění odmítají. Izrael dlouhodobě neuznává pravomoc ICC a tvrdí, že soud nemá mandát vyšetřovat jeho činy, protože Izrael není jeho členem.
Už letos v únoru prezident Trump uvalil sankce na hlavního žalobce ICC Karima Khana a obvinil soud z „zneužití moci“. Čtvrteční rozhodnutí rozšiřuje tento přístup na samotné soudce, kteří se podíleli na klíčových rozhodnutích.
Dvě ze sankcionovaných soudkyň – Bossa a Ibáñez Carranza – podle ministerstva zahraničí USA autorizovaly zahájení vyšetřování amerických vojáků v Afghánistánu. Zbylé dvě – Alapini Gansou a Hohler – se pak podílely na vydání zatykačů na izraelské představitele.
Tento krok Spojených států znovu rozdmýchal mezinárodní debatu o nezávislosti mezinárodního práva, suverenitě států a spravedlnosti v ozbrojených konfliktech. Kritici krok Washingtonu považují za zastrašování soudců, kteří se snaží uplatňovat mezinárodní normy rovnoměrně.
Jak Spojené státy, tak Izrael zůstávají mimo rámec ICC, přestože soud deklaruje právo jednat v případech, kdy jsou zločiny páchány na území států, které jeho jurisdikci uznávají – jako například Palestina nebo Afghánistán.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
