V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Jeden z hlavních aktérů projektu, Joe Golden, jako mladý student absolvoval víc než tucet letů do „očí bouře“, kde se jeho letoun potýkal s větrem o rychlosti přes 260 km/h a častými blesky. Spolu s dalšími průkopníky jako Hugh Willoughby poskytli svědectví o odvaze i nasazení, které doprovázely vědecké snahy o zkrocení hurikánů.
Kořeny snah o ovládnutí počasí sahají až do poválečného období, kdy vědecký optimismus povzbuzovaný vynálezem atomové bomby podnítil i úvahy o možnosti ovlivnit přírodní jevy. Už v roce 1946 experimentovali vědci z General Electric s tzv. „cloud seedingem“, tedy rozprašováním suchého ledu do oblaků s cílem vyvolat srážky. První úspěšný pokus sledoval přímo ze země chemik Irving Langmuir, který nadšeně prohlásil, že je svědkem historie.
V roce 1947 se projekt Cirrus pokusil upravit trajektorii hurikánu nad Floridou vypuštěním suchého ledu z letadla. Hurikán se ale náhle otočil a udeřil na město Savannah, což vyvolalo obavy i obvinění, že experimenty s počasím mohou mít nečekané a tragické následky.
Přesto se ve Spojených státech výzkum nezastavil. S nástupem války ve Vietnamu se metody upravování počasí staly i nástrojem vojenské strategie. V rámci tajné operace Popeye byla vyvíjena technologie pro zesílení monzunových dešťů, které měly znesnadnit přesun nepřítele po Ho Či Minově stezce. Stormfury tak částečně posloužil jako zástěrka pro skutečné vojenské operace.
Hlavním principem projektu Stormfury bylo rozprašování jodidu stříbrného do oblasti těsně za okem hurikánu. Tím měla vzniknout nová vnější stěna oka, která by zpomalila rotaci vichru podobně jako krasobruslař zpomalující otočku rozpažením paží. V některých případech, například během hurikánu Debbie v roce 1969, byly výsledky povzbudivé – vítr se údajně zpomalil až o 31 %.
Úspěchy ale byly ojedinělé. Kvůli přísným pravidlům, kde a za jakých podmínek bylo možné hurikány ovlivňovat, letadla často do bouří ani nezasáhla. V roce 1965 se tým připravoval na úpravu hurikánu Betsy, ale kvůli malé odchylce mimo vymezenou zónu nebyla mise povolena. Ukázalo se, že tím byl zřejmě odvrácen skandál, protože hurikán nečekaně změnil směr a udeřil na Miami.
Poslední významný pokus proběhl v roce 1971 při hurikánu Ginger, ale bez jakéhokoliv prokazatelného účinku. Zároveň vycházely nové studie, které zpochybňovaly předpoklad, že v hurikánech existuje dostatek superchladné vody, kterou by bylo možné uměle ovlivnit. Mnoho jevů, dříve připisovaných lidskému zásahu, se ukázalo být přirozenými výkyvy intenzity.
Projekt byl formálně ukončen v roce 1983. Podle závěrečného hodnocení se předpokládané výsledky seedingových misí nedaly spolehlivě odlišit od běžného vývoje bouře. Přesto ale přinesl Stormfury zásadní vědecké poznatky. Letouny, které se vydávaly do srdce hurikánů, poskytly data, která výrazně zpřesnila modely a předpovědi – dnes jsou odhady trajektorie hurikánu až třikrát přesnější než na počátku projektu.
Některé z letadel, jako slavný Kermit a Miss Piggy, se stále používají k výzkumu tropických bouří. Ačkoliv je modifikace hurikánů v současnosti opuštěnou cestou, nápady na její obnovu se objevují. Po katastrofě hurikánu Katrina pracoval Joe Golden na nové metodě využívající drobné solné aerosoly namísto jodidu stříbrného. Modely naznačovaly, že by bylo možné hurikán nejen oslabit, ale i ovlivnit jeho směr.
Golden je přesvědčen, že vláda výzkum ukončila předčasně. Naproti tomu Willoughby, dnes profesor na Floridské mezinárodní univerzitě, tvrdí, že NOAA rozhodla správně – hurikán je natolik komplexní jev, že jej dosud neumíme efektivně ovlivnit.
Zůstává tedy otázkou, zda budou budoucí generace vědců znovu hledat způsob, jak změnit běh hurikánu. Dědictví projektu Stormfury ale přetrvává – v podobě lepších modelů, přesnějších předpovědí a vědeckého poznání, které pomáhá chránit lidské životy.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).