V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Jeden z hlavních aktérů projektu, Joe Golden, jako mladý student absolvoval víc než tucet letů do „očí bouře“, kde se jeho letoun potýkal s větrem o rychlosti přes 260 km/h a častými blesky. Spolu s dalšími průkopníky jako Hugh Willoughby poskytli svědectví o odvaze i nasazení, které doprovázely vědecké snahy o zkrocení hurikánů.
Kořeny snah o ovládnutí počasí sahají až do poválečného období, kdy vědecký optimismus povzbuzovaný vynálezem atomové bomby podnítil i úvahy o možnosti ovlivnit přírodní jevy. Už v roce 1946 experimentovali vědci z General Electric s tzv. „cloud seedingem“, tedy rozprašováním suchého ledu do oblaků s cílem vyvolat srážky. První úspěšný pokus sledoval přímo ze země chemik Irving Langmuir, který nadšeně prohlásil, že je svědkem historie.
V roce 1947 se projekt Cirrus pokusil upravit trajektorii hurikánu nad Floridou vypuštěním suchého ledu z letadla. Hurikán se ale náhle otočil a udeřil na město Savannah, což vyvolalo obavy i obvinění, že experimenty s počasím mohou mít nečekané a tragické následky.
Přesto se ve Spojených státech výzkum nezastavil. S nástupem války ve Vietnamu se metody upravování počasí staly i nástrojem vojenské strategie. V rámci tajné operace Popeye byla vyvíjena technologie pro zesílení monzunových dešťů, které měly znesnadnit přesun nepřítele po Ho Či Minově stezce. Stormfury tak částečně posloužil jako zástěrka pro skutečné vojenské operace.
Hlavním principem projektu Stormfury bylo rozprašování jodidu stříbrného do oblasti těsně za okem hurikánu. Tím měla vzniknout nová vnější stěna oka, která by zpomalila rotaci vichru podobně jako krasobruslař zpomalující otočku rozpažením paží. V některých případech, například během hurikánu Debbie v roce 1969, byly výsledky povzbudivé – vítr se údajně zpomalil až o 31 %.
Úspěchy ale byly ojedinělé. Kvůli přísným pravidlům, kde a za jakých podmínek bylo možné hurikány ovlivňovat, letadla často do bouří ani nezasáhla. V roce 1965 se tým připravoval na úpravu hurikánu Betsy, ale kvůli malé odchylce mimo vymezenou zónu nebyla mise povolena. Ukázalo se, že tím byl zřejmě odvrácen skandál, protože hurikán nečekaně změnil směr a udeřil na Miami.
Poslední významný pokus proběhl v roce 1971 při hurikánu Ginger, ale bez jakéhokoliv prokazatelného účinku. Zároveň vycházely nové studie, které zpochybňovaly předpoklad, že v hurikánech existuje dostatek superchladné vody, kterou by bylo možné uměle ovlivnit. Mnoho jevů, dříve připisovaných lidskému zásahu, se ukázalo být přirozenými výkyvy intenzity.
Projekt byl formálně ukončen v roce 1983. Podle závěrečného hodnocení se předpokládané výsledky seedingových misí nedaly spolehlivě odlišit od běžného vývoje bouře. Přesto ale přinesl Stormfury zásadní vědecké poznatky. Letouny, které se vydávaly do srdce hurikánů, poskytly data, která výrazně zpřesnila modely a předpovědi – dnes jsou odhady trajektorie hurikánu až třikrát přesnější než na počátku projektu.
Některé z letadel, jako slavný Kermit a Miss Piggy, se stále používají k výzkumu tropických bouří. Ačkoliv je modifikace hurikánů v současnosti opuštěnou cestou, nápady na její obnovu se objevují. Po katastrofě hurikánu Katrina pracoval Joe Golden na nové metodě využívající drobné solné aerosoly namísto jodidu stříbrného. Modely naznačovaly, že by bylo možné hurikán nejen oslabit, ale i ovlivnit jeho směr.
Golden je přesvědčen, že vláda výzkum ukončila předčasně. Naproti tomu Willoughby, dnes profesor na Floridské mezinárodní univerzitě, tvrdí, že NOAA rozhodla správně – hurikán je natolik komplexní jev, že jej dosud neumíme efektivně ovlivnit.
Zůstává tedy otázkou, zda budou budoucí generace vědců znovu hledat způsob, jak změnit běh hurikánu. Dědictví projektu Stormfury ale přetrvává – v podobě lepších modelů, přesnějších předpovědí a vědeckého poznání, které pomáhá chránit lidské životy.
Na tenhle červnový let z Prahy do Abú Dhabí se jen tak nezapomene. Na palubě se totiž strhl konflikt, jehož aktérem byl i Jakub Prachař. Někteří lidé dokonce tvrdili, že jej z letounu vyváděli v poutech. Čím dál víc to ale vypadá, že to až tak dramatické nebylo.
Z případu násilné smrti ženy na Pardubicku se vyklubala nájemná vražda. Kriminalisté zjistili, že jeden z obviněných si najal toho druhého, aby usmrtil blízkou osobu. Dvojice mužů byla obviněna z vraždy.
Prezident USA Donald Trump dnes v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nemá v úmyslu se v nejbližší době bavit s miliardářem Elonem Muskem a že o něm momentálně ani nepřemýšlí. „Nepřemýšlím o Elonovi. Chudák má problém,“ řekl prezident v krátkém telefonátu s novináři. Na dotaz, zda s Muskem hovořil, odpověděl: „Ne. Asi s ním nějakou dobu mluvit nebudu, ale přeju mu vše nejlepší.“
Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Vztah Elona Muska a prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech změnil z pevného spojenectví na veřejný konflikt, který má čím dál větší dopad nejen na politickou scénu, ale především na Muskovo podnikání. Ztráta federální podpory a zákaznické základny na obou stranách amerického politického spektra může mít pro jeho firmy, zejména Teslu a SpaceX, dalekosáhlé následky.
Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Přestože si to možná nepřipouštíme, většina z nás má v kuchyni zlozvyky, které mohou zvyšovat riziko kontaminace potravin. Ať už jde o používání jedné houbičky celý týden, nebo o ponechání zbytků jídla na lince přes noc, podle mikrobiologů si těmito zdánlivě nevinnými chybami koledujeme o přítomnost nebezpečných bakterií a toxinů. Vědci proto sestavili přehled základních zásad, které nám pomohou udržet kuchyni bezpečnou.
Volební preference v Česku se po vypuknutí bitcoinové aféry začínají hýbat. Podle čerstvého průzkumu agentury NMS Market Research si sice nejsilnější opoziční hnutí ANO udrželo svou stabilní podporu přes 30 procent, avšak vládní koalice SPOLU oslabila a prudce roste podpora SPD. Analytici varují, že další dopady skandálu na politické rozložení sil mohou teprve přijít.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
Rozhodnutí vlády Roberta Fica zrušit 17. listopad jako den pracovního klidu není jen technická úprava kalendáře, ale varovný signál, že se Slovensko nebezpečně přibližuje autoritářským praktikám. Fico svým stylem vládnutí i rétorikou připomíná ruského vůdce Vladimira Putina. Oba využívají nacionalismus, démonizaci Západu a útoky na demokratické instituce k upevnění své moci. Srovnání Fica s Putinem je proto nejen oprávněné, ale i nezbytné.