Zatímco prezident Donald Trump plánuje velkolepou vojenskou přehlídku k oslavě 250. výročí americké armády, v celých Spojených státech se na sobotu chystá více než 1 500 demonstrací s názvem „No Kings Day“. Cílem je protest proti prezidentově autoritářskému stylu vlády a nedávnému nasazení armády v Los Angeles.
Akce, organizovaná progresivním hnutím Indivisible, má být podle jejích organizátorů masovým projevem odporu vůči snahám prezidenta Trumpa koncentrovat moc a potlačovat občanská práva.
„V Americe neuznáváme krále,“ uvádějí organizátoři na webu události. „Tihle lidé ignorují soudy, deportují občany, unášejí lidi z ulic, útočí na naše občanská práva a ničí veřejné služby. Korupce zašla příliš daleko.“
Protesty se konají v reakci na poslední vývoj v Los Angeles, kde prezident Trump proti vůli kalifornského guvernéra Gavina Newsoma nařídil nasazení Národní gardy a následně stovek mariňáků. Cílem zásahu byly protesty proti raziím imigrační služby ICE, které ale probíhaly převážně pokojně.
Organizátoři záměrně nezvolili Washington jako místo hlavního protestu. Chtějí, aby se sobotní události odehrávaly decentralizovaně, aby přehlušily pozornost věnovanou vojenské přehlídce, která se podle nich stává symbolem autoritářství.
„No Kings Day je den celonárodního odporu. Od městských ulic po maloměsta, od soudních budov po komunitní parky – odmítáme autoritářství a ukazujeme, jak vypadá skutečná demokracie,“ stojí v oficiálním prohlášení.
Prezident Trump se k plánovaným protestům vyjádřil s výhružným podtónem. „Každý, kdo přijde protestovat, bude čelit velmi silné odpovědi,“ varoval v úterý. „Ne že bych slyšel, že se nějaké protesty chystají – ale víte, tihle lidé nenávidí naši zemi. A budou čelit velmi těžké síle.“
Jeho výrok podle kritiků posiluje obavy z dalšího zneužívání moci a militarizace domácí politiky. V době, kdy Spojené státy slaví výročí své armády, čelí zároveň vlně občanského odporu – nikoli kvůli zahraničním hrozbám, ale kvůli zásahům vlastní vlády.
„Ne trůny, ne koruny, ne krále,“ vzkazují organizátoři. V sobotu tak budou desítky tisíc lidí po celé zemi připomínat, že americká demokracie byla založena právě na odmítnutí monarchie – a že žádný prezident by se neměl pokoušet stát vládcem.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
