Zatímco prezident Donald Trump plánuje velkolepou vojenskou přehlídku k oslavě 250. výročí americké armády, v celých Spojených státech se na sobotu chystá více než 1 500 demonstrací s názvem „No Kings Day“. Cílem je protest proti prezidentově autoritářskému stylu vlády a nedávnému nasazení armády v Los Angeles.
Akce, organizovaná progresivním hnutím Indivisible, má být podle jejích organizátorů masovým projevem odporu vůči snahám prezidenta Trumpa koncentrovat moc a potlačovat občanská práva.
„V Americe neuznáváme krále,“ uvádějí organizátoři na webu události. „Tihle lidé ignorují soudy, deportují občany, unášejí lidi z ulic, útočí na naše občanská práva a ničí veřejné služby. Korupce zašla příliš daleko.“
Protesty se konají v reakci na poslední vývoj v Los Angeles, kde prezident Trump proti vůli kalifornského guvernéra Gavina Newsoma nařídil nasazení Národní gardy a následně stovek mariňáků. Cílem zásahu byly protesty proti raziím imigrační služby ICE, které ale probíhaly převážně pokojně.
Organizátoři záměrně nezvolili Washington jako místo hlavního protestu. Chtějí, aby se sobotní události odehrávaly decentralizovaně, aby přehlušily pozornost věnovanou vojenské přehlídce, která se podle nich stává symbolem autoritářství.
„No Kings Day je den celonárodního odporu. Od městských ulic po maloměsta, od soudních budov po komunitní parky – odmítáme autoritářství a ukazujeme, jak vypadá skutečná demokracie,“ stojí v oficiálním prohlášení.
Prezident Trump se k plánovaným protestům vyjádřil s výhružným podtónem. „Každý, kdo přijde protestovat, bude čelit velmi silné odpovědi,“ varoval v úterý. „Ne že bych slyšel, že se nějaké protesty chystají – ale víte, tihle lidé nenávidí naši zemi. A budou čelit velmi těžké síle.“
Jeho výrok podle kritiků posiluje obavy z dalšího zneužívání moci a militarizace domácí politiky. V době, kdy Spojené státy slaví výročí své armády, čelí zároveň vlně občanského odporu – nikoli kvůli zahraničním hrozbám, ale kvůli zásahům vlastní vlády.
„Ne trůny, ne koruny, ne krále,“ vzkazují organizátoři. V sobotu tak budou desítky tisíc lidí po celé zemi připomínat, že americká demokracie byla založena právě na odmítnutí monarchie – a že žádný prezident by se neměl pokoušet stát vládcem.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
