Protesty proti imigrantským raziím a rozmístění armády v Los Angeles vyústily v hromadná zatýkání a vyhlášení nočního zákazu vycházení. Prezident Donald Trump prohlásil, že město „osvobodí“, čímž dále rozdmýchal politické napětí s kalifornskými představiteli.
Pátý den demonstrací vyústil v dramatické záběry z centra města, kde policie použila gumové projektily a provedla hromadná zatčení. Starostka Karen Bassová vyhlásila zákaz vycházení od 20:00 do 6:00 hodin v oblasti o velikosti zhruba jednoho čtverečního míle kvůli „vandalismu a rabování“, které podle ní přesáhly únosnou mez.
„Dosáhli jsme bodu zlomu,“ uvedla starostka. LAPD večer potvrdila, že v oblasti se stále zdržuje více protestních skupin, a že došlo k téměř 200 zatčením.
Trump, který do města vyslal 4 000 příslušníků Národní gardy a 700 mariňáků, hájí své rozhodnutí jako nezbytný krok k „zabránění dobytí města cizím nepřítelem“. Vojáci nemají pravomoc zatýkat a jsou určeni pouze k ochraně federálního majetku a personálu.
Kalifornský guvernér Gavin Newsom ostře zareagoval: „Opět zvolil eskalaci a sílu.“ Nazval Trumpovy kroky „útokem na demokracii“ a varoval, že „Kalifornie je první, ale nebude poslední“.
Prezident naopak tvrdí, že protesty jsou „plnohodnotným útokem na mír a veřejný pořádek“ a slíbil využít „všechny dostupné prostředky k potlačení násilí“. V projevu na vojenské základně Fort Bragg dokonce vyzval vojáky, aby vypískali jména Newsoma a bývalého prezidenta Joea Bidena.
Nepokoje se neomezily pouze na Los Angeles. V Atlantě použila policie slzný plyn proti demonstrantům, kteří na ni stříleli pyrotechniku. V New Yorku bylo zatčeno několik desítek lidí za blokování dopravy při protestním pochodu. Texas povolal Národní gardu do San Antonia kvůli plánovaným demonstracím.
Guvernérka Bassová uvedla, že za poslední noc bylo v LA vyrabováno 23 podniků. Přes dramatické události v centru města ale jinde pokračoval běžný život – děti chodily do škol, doprava zůstala přetížená a turisté se procházeli po Hollywood Boulevardu.
Demonstrace odstartovaly poté, co imigrační úřad ICE zahájil razie v latinskoamerických čtvrtích Los Angeles. Ty podle starostky vyvolaly v komunitě vlnu strachu. ICE ve spolupráci s Národní gardou nyní pokračuje ve „každodenních výkonných operacích“. Mariňáci mezitím střeží federální objekty.
Vojenská přítomnost v oblasti bude podle Pentagonu stát 134 milionů dolarů.
Federální soudce Charles Breyer zamítl nouzovou žádost Kalifornie o zastavení nasazení vojáků v Los Angeles. Slyšení k celé věci proběhne ve čtvrtek.
Trump stanovil cíl pro pohraničníky: 3 000 zatčení denně – součást plánu na masové deportace, klíčového slibu jeho znovuzvolení.
Podle průzkumu CBS News/YouGov z počátku června, tedy před vypuknutím protestů, 54 % Američanů schvalovalo Trumpovu deportační politiku, zatímco jeho ekonomickou politiku podporovalo 42 % a kroky proti inflaci jen 39 %.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.