Protesty proti imigrantským raziím a rozmístění armády v Los Angeles vyústily v hromadná zatýkání a vyhlášení nočního zákazu vycházení. Prezident Donald Trump prohlásil, že město „osvobodí“, čímž dále rozdmýchal politické napětí s kalifornskými představiteli.
Pátý den demonstrací vyústil v dramatické záběry z centra města, kde policie použila gumové projektily a provedla hromadná zatčení. Starostka Karen Bassová vyhlásila zákaz vycházení od 20:00 do 6:00 hodin v oblasti o velikosti zhruba jednoho čtverečního míle kvůli „vandalismu a rabování“, které podle ní přesáhly únosnou mez.
„Dosáhli jsme bodu zlomu,“ uvedla starostka. LAPD večer potvrdila, že v oblasti se stále zdržuje více protestních skupin, a že došlo k téměř 200 zatčením.
Trump, který do města vyslal 4 000 příslušníků Národní gardy a 700 mariňáků, hájí své rozhodnutí jako nezbytný krok k „zabránění dobytí města cizím nepřítelem“. Vojáci nemají pravomoc zatýkat a jsou určeni pouze k ochraně federálního majetku a personálu.
Kalifornský guvernér Gavin Newsom ostře zareagoval: „Opět zvolil eskalaci a sílu.“ Nazval Trumpovy kroky „útokem na demokracii“ a varoval, že „Kalifornie je první, ale nebude poslední“.
Prezident naopak tvrdí, že protesty jsou „plnohodnotným útokem na mír a veřejný pořádek“ a slíbil využít „všechny dostupné prostředky k potlačení násilí“. V projevu na vojenské základně Fort Bragg dokonce vyzval vojáky, aby vypískali jména Newsoma a bývalého prezidenta Joea Bidena.
Nepokoje se neomezily pouze na Los Angeles. V Atlantě použila policie slzný plyn proti demonstrantům, kteří na ni stříleli pyrotechniku. V New Yorku bylo zatčeno několik desítek lidí za blokování dopravy při protestním pochodu. Texas povolal Národní gardu do San Antonia kvůli plánovaným demonstracím.
Guvernérka Bassová uvedla, že za poslední noc bylo v LA vyrabováno 23 podniků. Přes dramatické události v centru města ale jinde pokračoval běžný život – děti chodily do škol, doprava zůstala přetížená a turisté se procházeli po Hollywood Boulevardu.
Demonstrace odstartovaly poté, co imigrační úřad ICE zahájil razie v latinskoamerických čtvrtích Los Angeles. Ty podle starostky vyvolaly v komunitě vlnu strachu. ICE ve spolupráci s Národní gardou nyní pokračuje ve „každodenních výkonných operacích“. Mariňáci mezitím střeží federální objekty.
Vojenská přítomnost v oblasti bude podle Pentagonu stát 134 milionů dolarů.
Federální soudce Charles Breyer zamítl nouzovou žádost Kalifornie o zastavení nasazení vojáků v Los Angeles. Slyšení k celé věci proběhne ve čtvrtek.
Trump stanovil cíl pro pohraničníky: 3 000 zatčení denně – součást plánu na masové deportace, klíčového slibu jeho znovuzvolení.
Podle průzkumu CBS News/YouGov z počátku června, tedy před vypuknutím protestů, 54 % Američanů schvalovalo Trumpovu deportační politiku, zatímco jeho ekonomickou politiku podporovalo 42 % a kroky proti inflaci jen 39 %.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.