Protesty proti imigrantským raziím a rozmístění armády v Los Angeles vyústily v hromadná zatýkání a vyhlášení nočního zákazu vycházení. Prezident Donald Trump prohlásil, že město „osvobodí“, čímž dále rozdmýchal politické napětí s kalifornskými představiteli.
Pátý den demonstrací vyústil v dramatické záběry z centra města, kde policie použila gumové projektily a provedla hromadná zatčení. Starostka Karen Bassová vyhlásila zákaz vycházení od 20:00 do 6:00 hodin v oblasti o velikosti zhruba jednoho čtverečního míle kvůli „vandalismu a rabování“, které podle ní přesáhly únosnou mez.
„Dosáhli jsme bodu zlomu,“ uvedla starostka. LAPD večer potvrdila, že v oblasti se stále zdržuje více protestních skupin, a že došlo k téměř 200 zatčením.
Trump, který do města vyslal 4 000 příslušníků Národní gardy a 700 mariňáků, hájí své rozhodnutí jako nezbytný krok k „zabránění dobytí města cizím nepřítelem“. Vojáci nemají pravomoc zatýkat a jsou určeni pouze k ochraně federálního majetku a personálu.
Kalifornský guvernér Gavin Newsom ostře zareagoval: „Opět zvolil eskalaci a sílu.“ Nazval Trumpovy kroky „útokem na demokracii“ a varoval, že „Kalifornie je první, ale nebude poslední“.
Prezident naopak tvrdí, že protesty jsou „plnohodnotným útokem na mír a veřejný pořádek“ a slíbil využít „všechny dostupné prostředky k potlačení násilí“. V projevu na vojenské základně Fort Bragg dokonce vyzval vojáky, aby vypískali jména Newsoma a bývalého prezidenta Joea Bidena.
Nepokoje se neomezily pouze na Los Angeles. V Atlantě použila policie slzný plyn proti demonstrantům, kteří na ni stříleli pyrotechniku. V New Yorku bylo zatčeno několik desítek lidí za blokování dopravy při protestním pochodu. Texas povolal Národní gardu do San Antonia kvůli plánovaným demonstracím.
Guvernérka Bassová uvedla, že za poslední noc bylo v LA vyrabováno 23 podniků. Přes dramatické události v centru města ale jinde pokračoval běžný život – děti chodily do škol, doprava zůstala přetížená a turisté se procházeli po Hollywood Boulevardu.
Demonstrace odstartovaly poté, co imigrační úřad ICE zahájil razie v latinskoamerických čtvrtích Los Angeles. Ty podle starostky vyvolaly v komunitě vlnu strachu. ICE ve spolupráci s Národní gardou nyní pokračuje ve „každodenních výkonných operacích“. Mariňáci mezitím střeží federální objekty.
Vojenská přítomnost v oblasti bude podle Pentagonu stát 134 milionů dolarů.
Federální soudce Charles Breyer zamítl nouzovou žádost Kalifornie o zastavení nasazení vojáků v Los Angeles. Slyšení k celé věci proběhne ve čtvrtek.
Trump stanovil cíl pro pohraničníky: 3 000 zatčení denně – součást plánu na masové deportace, klíčového slibu jeho znovuzvolení.
Podle průzkumu CBS News/YouGov z počátku června, tedy před vypuknutím protestů, 54 % Američanů schvalovalo Trumpovu deportační politiku, zatímco jeho ekonomickou politiku podporovalo 42 % a kroky proti inflaci jen 39 %.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.