Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Americké zásoby zbraní nejsou nevyčerpatelné a jejich dosavadní tempo čerpání je podle Washingtonu dlouhodobě neudržitelné. Colby varoval, že udržování stávající úrovně podpory v americké režii již není reálné. Spojené státy se musí v současné době prioritně soustředit na zabezpečení vlastních obranných kapacit. Tlak na evropské partnery, aby se chopili iniciativy, se tak stává ústředním bodem americké bezpečnostní politiky.
K výraznému útlumu přímé americké pomoci došlo již v průběhu uplynulého roku. Administrativa Donalda Trumpa zaznamenala v roce 2025 pokles nové vojenské podpory pro Kyjev o devětadevadesát procent. Washington sice nadále umožňuje prodej vojenského materiálu, avšak tento model je postaven na komerční bázi prostřednictvím mechanismů NATO. Tyto nákupy musí být nyní financovány výhradně evropskými spojenci.
Evropa na tuto výzvu reagovala zvýšeným úsilím a navýšením vlastních příspěvků. V uplynulém období vzrostla finanční a humanitární pomoc směrem k Ukrajině o 59 procent. Ještě výraznější posun nastal ve vojenské podpoře, která se ve srovnání s předchozím průměrem zvýšila o 67 procent. Evropské metropole tak fakticky přebírají otěže v logistickém i materiálním zajištění konfliktu.
Viceprezident JD Vance otevřeně vyjádřil spokojenost s koncem éry bezplatných dodávek zbraní ze strany USA. Zdůraznil, že pokud evropské země chtějí Kyjev dále vyzbrojovat, mají plnou možnost si potřebný materiál zakoupit. Spojené státy podle jeho slov již nehodlají tyto transakce financovat z vlastního rozpočtu. Tento postoj odráží novou realitu americké zahraniční politiky.
Změna postoje Washingtonu úzce souvisí i s aktuální geopolitickou situací. USA se aktuálně potýkají s eskalujícím konfliktem s Íránem, který pohlcuje značnou část vojenských kapacit. Washington musí vzhledem k této hrozbě soustředit veškeré úsilí na doplnění vlastních zásob, zejména v oblasti protivzdušné obrany. Stejný tlak pociťují i partneři v Perském zálivu.
Během berlínského summitu představili evropští lídři řadu nových balíků pomoci zaměřených na konkrétní technologické potřeby Ukrajiny. Důraz byl kladen především na systémy dálkového úderu a bezpilotní letouny. Evropské státy se snaží zacelit mezery v ukrajinské obraně vlastní produkcí a nákupy. Diskuse v Berlíně potvrdila rostoucí ochotu evropských lídrů angažovat se hlouběji.
Německo v rámci těchto závazků přislíbilo financování klíčových systémů protivzdušné obrany. Konkrétně se jedná o dodávky dalších raket Patriot a komplexů IRIS-T, které jsou pro ukrajinskou armádu kriticky důležité. Berlín tímto krokem potvrzuje svou pozici jednoho z hlavních pilířů evropské pomoci. Snaha o posílení ochrany ukrajinského vzdušného prostoru zůstává prioritou.
Výraznou aktivitu projevila také Velká Británie, která se zavázala k dodání rozsáhlého množství techniky. Londýn přislíbil poskytnutí 120 tisíc dronů, což představuje zásadní posilu pro průzkumné i útočné operace ukrajinských sil. Tento závazek reflektuje současný trend upřednostňující technologicky vyspělé a efektivní prostředky vedení války. Británie tímto způsobem doplňuje německé úsilí v protivzdušné obraně.
Do podpory se aktivně zapojily i další evropské státy. Nizozemsko, Španělsko a Belgie vyčlenily významné finanční prostředky na nákup dělostřeleckých systémů, stíhaček a moderních dronů. Tato koordinovaná akce ukazuje na snahu Evropy diversifikovat typy poskytované pomoci. Cílem je pokrýt široké spektrum potřeb ukrajinské armády na frontě.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.
V Česku ještě nedávno panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.