Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Americké zásoby zbraní nejsou nevyčerpatelné a jejich dosavadní tempo čerpání je podle Washingtonu dlouhodobě neudržitelné. Colby varoval, že udržování stávající úrovně podpory v americké režii již není reálné. Spojené státy se musí v současné době prioritně soustředit na zabezpečení vlastních obranných kapacit. Tlak na evropské partnery, aby se chopili iniciativy, se tak stává ústředním bodem americké bezpečnostní politiky.
K výraznému útlumu přímé americké pomoci došlo již v průběhu uplynulého roku. Administrativa Donalda Trumpa zaznamenala v roce 2025 pokles nové vojenské podpory pro Kyjev o devětadevadesát procent. Washington sice nadále umožňuje prodej vojenského materiálu, avšak tento model je postaven na komerční bázi prostřednictvím mechanismů NATO. Tyto nákupy musí být nyní financovány výhradně evropskými spojenci.
Evropa na tuto výzvu reagovala zvýšeným úsilím a navýšením vlastních příspěvků. V uplynulém období vzrostla finanční a humanitární pomoc směrem k Ukrajině o 59 procent. Ještě výraznější posun nastal ve vojenské podpoře, která se ve srovnání s předchozím průměrem zvýšila o 67 procent. Evropské metropole tak fakticky přebírají otěže v logistickém i materiálním zajištění konfliktu.
Viceprezident JD Vance otevřeně vyjádřil spokojenost s koncem éry bezplatných dodávek zbraní ze strany USA. Zdůraznil, že pokud evropské země chtějí Kyjev dále vyzbrojovat, mají plnou možnost si potřebný materiál zakoupit. Spojené státy podle jeho slov již nehodlají tyto transakce financovat z vlastního rozpočtu. Tento postoj odráží novou realitu americké zahraniční politiky.
Změna postoje Washingtonu úzce souvisí i s aktuální geopolitickou situací. USA se aktuálně potýkají s eskalujícím konfliktem s Íránem, který pohlcuje značnou část vojenských kapacit. Washington musí vzhledem k této hrozbě soustředit veškeré úsilí na doplnění vlastních zásob, zejména v oblasti protivzdušné obrany. Stejný tlak pociťují i partneři v Perském zálivu.
Během berlínského summitu představili evropští lídři řadu nových balíků pomoci zaměřených na konkrétní technologické potřeby Ukrajiny. Důraz byl kladen především na systémy dálkového úderu a bezpilotní letouny. Evropské státy se snaží zacelit mezery v ukrajinské obraně vlastní produkcí a nákupy. Diskuse v Berlíně potvrdila rostoucí ochotu evropských lídrů angažovat se hlouběji.
Německo v rámci těchto závazků přislíbilo financování klíčových systémů protivzdušné obrany. Konkrétně se jedná o dodávky dalších raket Patriot a komplexů IRIS-T, které jsou pro ukrajinskou armádu kriticky důležité. Berlín tímto krokem potvrzuje svou pozici jednoho z hlavních pilířů evropské pomoci. Snaha o posílení ochrany ukrajinského vzdušného prostoru zůstává prioritou.
Výraznou aktivitu projevila také Velká Británie, která se zavázala k dodání rozsáhlého množství techniky. Londýn přislíbil poskytnutí 120 tisíc dronů, což představuje zásadní posilu pro průzkumné i útočné operace ukrajinských sil. Tento závazek reflektuje současný trend upřednostňující technologicky vyspělé a efektivní prostředky vedení války. Británie tímto způsobem doplňuje německé úsilí v protivzdušné obraně.
Do podpory se aktivně zapojily i další evropské státy. Nizozemsko, Španělsko a Belgie vyčlenily významné finanční prostředky na nákup dělostřeleckých systémů, stíhaček a moderních dronů. Tato koordinovaná akce ukazuje na snahu Evropy diversifikovat typy poskytované pomoci. Cílem je pokrýt široké spektrum potřeb ukrajinské armády na frontě.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
Americký prezident Donald Trump je jako kolovrátek. Poté, co Teherán opět uzavřel klíčový Hormuzský průliv, opět nepříteli pohrozil útokem na elektrárny či klíčovou dopravní infrastrukturu. Írán zároveň nařkl z porušení dohody o příměří.
Agáta Hanychová se zdá být tou pravou osobou, pokud chceme někoho v Česku označit za profesionální celebritu. Zatímco mnohým by jistě takové označení vadilo, influencerka a dcera jedné ze známých hereček neváhá přiznat, že by bez slávy snad ani nedokázala žít.
Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Jen složení tanečních párů zůstává po dnešku tajemstvím. Česká televize v neděli představila posledního přímého účastníka letošní řady StarDance, který bude bavit televizní diváky na tanečním parketu.
Padlo další soudní rozhodnutí v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích, kde hořela hala. Soud poslal do vazby podezřelého, kterého policie v průběhu týdne převzala od slovenských kolegů.
Není žádným tajemstvím, že Dominika Gottová a její manžel si nemohou vyskakovat. Nyní se to opět potvrdilo. Timo Tolkki sice vymyslel nový projekt, ale peníze na jeho tvorbu nemá. Pomoci mu mohou fanoušci z celého světa.