Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Americké zásoby zbraní nejsou nevyčerpatelné a jejich dosavadní tempo čerpání je podle Washingtonu dlouhodobě neudržitelné. Colby varoval, že udržování stávající úrovně podpory v americké režii již není reálné. Spojené státy se musí v současné době prioritně soustředit na zabezpečení vlastních obranných kapacit. Tlak na evropské partnery, aby se chopili iniciativy, se tak stává ústředním bodem americké bezpečnostní politiky.
K výraznému útlumu přímé americké pomoci došlo již v průběhu uplynulého roku. Administrativa Donalda Trumpa zaznamenala v roce 2025 pokles nové vojenské podpory pro Kyjev o devětadevadesát procent. Washington sice nadále umožňuje prodej vojenského materiálu, avšak tento model je postaven na komerční bázi prostřednictvím mechanismů NATO. Tyto nákupy musí být nyní financovány výhradně evropskými spojenci.
Evropa na tuto výzvu reagovala zvýšeným úsilím a navýšením vlastních příspěvků. V uplynulém období vzrostla finanční a humanitární pomoc směrem k Ukrajině o 59 procent. Ještě výraznější posun nastal ve vojenské podpoře, která se ve srovnání s předchozím průměrem zvýšila o 67 procent. Evropské metropole tak fakticky přebírají otěže v logistickém i materiálním zajištění konfliktu.
Viceprezident JD Vance otevřeně vyjádřil spokojenost s koncem éry bezplatných dodávek zbraní ze strany USA. Zdůraznil, že pokud evropské země chtějí Kyjev dále vyzbrojovat, mají plnou možnost si potřebný materiál zakoupit. Spojené státy podle jeho slov již nehodlají tyto transakce financovat z vlastního rozpočtu. Tento postoj odráží novou realitu americké zahraniční politiky.
Změna postoje Washingtonu úzce souvisí i s aktuální geopolitickou situací. USA se aktuálně potýkají s eskalujícím konfliktem s Íránem, který pohlcuje značnou část vojenských kapacit. Washington musí vzhledem k této hrozbě soustředit veškeré úsilí na doplnění vlastních zásob, zejména v oblasti protivzdušné obrany. Stejný tlak pociťují i partneři v Perském zálivu.
Během berlínského summitu představili evropští lídři řadu nových balíků pomoci zaměřených na konkrétní technologické potřeby Ukrajiny. Důraz byl kladen především na systémy dálkového úderu a bezpilotní letouny. Evropské státy se snaží zacelit mezery v ukrajinské obraně vlastní produkcí a nákupy. Diskuse v Berlíně potvrdila rostoucí ochotu evropských lídrů angažovat se hlouběji.
Německo v rámci těchto závazků přislíbilo financování klíčových systémů protivzdušné obrany. Konkrétně se jedná o dodávky dalších raket Patriot a komplexů IRIS-T, které jsou pro ukrajinskou armádu kriticky důležité. Berlín tímto krokem potvrzuje svou pozici jednoho z hlavních pilířů evropské pomoci. Snaha o posílení ochrany ukrajinského vzdušného prostoru zůstává prioritou.
Výraznou aktivitu projevila také Velká Británie, která se zavázala k dodání rozsáhlého množství techniky. Londýn přislíbil poskytnutí 120 tisíc dronů, což představuje zásadní posilu pro průzkumné i útočné operace ukrajinských sil. Tento závazek reflektuje současný trend upřednostňující technologicky vyspělé a efektivní prostředky vedení války. Británie tímto způsobem doplňuje německé úsilí v protivzdušné obraně.
Do podpory se aktivně zapojily i další evropské státy. Nizozemsko, Španělsko a Belgie vyčlenily významné finanční prostředky na nákup dělostřeleckých systémů, stíhaček a moderních dronů. Tato koordinovaná akce ukazuje na snahu Evropy diversifikovat typy poskytované pomoci. Cílem je pokrýt široké spektrum potřeb ukrajinské armády na frontě.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na návštěvu Pekingu, která se časově shoduje s 25. výročím podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Oproti nedávné pompézní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně se Putinova cesta nese v podstatně skromnějším duchu a doprovází ji minimum předem zveřejněných informací. Podle mluvčího Kremlu je jedním z cílů Moskvy získat od čínského protějšku Si Ťin-pchinga informace z první ruky o jeho rozhovorech s americkým prezidentem. Naděje některých kruhů ve Washingtonu, že by Trump mohl Peking od Moskvy odpoutat, se ukázaly jako pouhé přání.