Spojené státy americké by mohly po turistech z desítek zemí, včetně Česka, požadovat doložení historie jejich sociálních sítí za posledních pět let jako podmínku pro vstup do země. Tento nový návrh, který představili američtí úředníci, by se týkal osob způsobilých pro program Electronic System for Travel Authorization (ESTA). Ten umožňuje občanům přibližně 40 zemí cestovat do USA bez víza na dobu až 90 dnů.
Prezident Donald Trump, který se v lednu vrátil do Bílého domu, se snaží obecně zpřísnit hraniční kontrolu s odvoláním na národní bezpečnost. Analytici upozorňují, že nový plán by mohl představovat překážku pro potenciální návštěvníky a mohl by poškodit jejich digitální práva.
Návrh dokumentu byl předložen Úřadem pro cla a ochranu hranic (CBP) a Ministerstvem pro vnitřní bezpečnost (DHS), pod které agentura spadá. Podle amerických médií se objevil ve Federálním rejstříku, což je oficiální vládní deník USA.
Návrh uvádí, že „datový prvek bude vyžadovat, aby žadatelé o ESTA poskytli své sociální sítě z posledních pěti let“, aniž by upřesnil, jaké konkrétní informace budou požadovány.
Stávající formulář ESTA, který stojí 40 dolarů, vyžaduje poměrně omezené množství informací a umožňuje občanům zemí jako Spojené království, Francie, Austrálie či Japonsko opakovaně navštívit USA po dobu dvou let.
Kromě sběru informací ze sociálních sítí se v novém dokumentu navrhuje shromažďování telefonních čísel a e-mailových adres, které žadatel používal během posledních pěti, respektive deseti let, a více informací o jejich rodinných příslušnících.
Text se odvolává na Trumpův exekutivní příkaz z ledna, který nese název „Ochrana Spojených států před zahraničními teroristy a jinými hrozbami pro národní bezpečnost a veřejnou bezpečnost“. Trumpova administrativa již dříve oznámila, že bude prověřovat účty na sociálních sítích při schvalování studentských víz a víz H1B pro kvalifikované pracovníky.
Sophia Cope z organizace pro digitální práva Electronic Frontier Foundation (EFF) plán kritizovala s tím, že by mohl „zhoršit poškození občanských svobod“. Imigrační kancelář Fragomen zase naznačila, že by mohlo dojít k prodloužení čekacích dob na schválení ESTA.
Experti již dříve naznačili, že změny v cestovní politice zavedené Trumpovou administrativou mají negativní dopad na americký cestovní ruch. Například Světová rada pro cestování a turistiku uvedla, že USA byly jedinou z analyzovaných ekonomik, u které se očekávalo, že v roce 2025 zaznamená pokles výdajů mezinárodních návštěvníků. Další politické kroky, jako například cla, vedly k tomu, že mnoho Kanaďanů začalo bojkotovat cestování do USA na protest proti Trumpově politice.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.