Spojené státy americké by mohly po turistech z desítek zemí, včetně Česka, požadovat doložení historie jejich sociálních sítí za posledních pět let jako podmínku pro vstup do země. Tento nový návrh, který představili američtí úředníci, by se týkal osob způsobilých pro program Electronic System for Travel Authorization (ESTA). Ten umožňuje občanům přibližně 40 zemí cestovat do USA bez víza na dobu až 90 dnů.
Prezident Donald Trump, který se v lednu vrátil do Bílého domu, se snaží obecně zpřísnit hraniční kontrolu s odvoláním na národní bezpečnost. Analytici upozorňují, že nový plán by mohl představovat překážku pro potenciální návštěvníky a mohl by poškodit jejich digitální práva.
Návrh dokumentu byl předložen Úřadem pro cla a ochranu hranic (CBP) a Ministerstvem pro vnitřní bezpečnost (DHS), pod které agentura spadá. Podle amerických médií se objevil ve Federálním rejstříku, což je oficiální vládní deník USA.
Návrh uvádí, že „datový prvek bude vyžadovat, aby žadatelé o ESTA poskytli své sociální sítě z posledních pěti let“, aniž by upřesnil, jaké konkrétní informace budou požadovány.
Stávající formulář ESTA, který stojí 40 dolarů, vyžaduje poměrně omezené množství informací a umožňuje občanům zemí jako Spojené království, Francie, Austrálie či Japonsko opakovaně navštívit USA po dobu dvou let.
Kromě sběru informací ze sociálních sítí se v novém dokumentu navrhuje shromažďování telefonních čísel a e-mailových adres, které žadatel používal během posledních pěti, respektive deseti let, a více informací o jejich rodinných příslušnících.
Text se odvolává na Trumpův exekutivní příkaz z ledna, který nese název „Ochrana Spojených států před zahraničními teroristy a jinými hrozbami pro národní bezpečnost a veřejnou bezpečnost“. Trumpova administrativa již dříve oznámila, že bude prověřovat účty na sociálních sítích při schvalování studentských víz a víz H1B pro kvalifikované pracovníky.
Sophia Cope z organizace pro digitální práva Electronic Frontier Foundation (EFF) plán kritizovala s tím, že by mohl „zhoršit poškození občanských svobod“. Imigrační kancelář Fragomen zase naznačila, že by mohlo dojít k prodloužení čekacích dob na schválení ESTA.
Experti již dříve naznačili, že změny v cestovní politice zavedené Trumpovou administrativou mají negativní dopad na americký cestovní ruch. Například Světová rada pro cestování a turistiku uvedla, že USA byly jedinou z analyzovaných ekonomik, u které se očekávalo, že v roce 2025 zaznamená pokles výdajů mezinárodních návštěvníků. Další politické kroky, jako například cla, vedly k tomu, že mnoho Kanaďanů začalo bojkotovat cestování do USA na protest proti Trumpově politice.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.