Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
Prezident nařídil přehodnocení členství USA v únoru 2025 a výsledkem je rozhodnutí Spojené státy opět z organizace stáhnout – podobně jako tomu bylo v roce 2017 během jeho prvního funkčního období. Tentokrát je však důvodů ještě více.
Mluvčí Bílého domu Anna Kelly uvedla, že UNESCO podle Washingtonu „podporuje kulturně rozdělující agendu, která je v naprostém rozporu s tím, pro co se Američané rozhodli ve volbách“. Dodala také, že prezident Trump bude vždy hájit zásadu „America First“ a dbát na to, aby se členství Spojených států v mezinárodních institucích shodovalo s jejich strategickými cíli.
Jedním z hlavních důvodů odchodu je rostoucí vliv ideologie „woke“ – tedy kulturní citlivosti a snahy o sociální spravedlnost, které UNESCO podle amerických představitelů agresivně prosazuje. Jmenovitě vadí například tzv. „anti-rasistická příručka“, kterou organizace vydala v roce 2023.
Ta vyzývala členské státy, aby se aktivně zapojily do boje proti systémovému rasismu a zavedly politiky na podporu rovnosti. Kromě toho Bílý dům kritizuje i kampaň „Transforming MEN’talities“, zaměřenou na změnu mužských postojů vůči genderovým otázkám. Tato iniciativa se snažila především bojovat proti zakořeněným genderovým stereotypům a propagovala mimo jiné i využití videoher k posilování rovnosti pohlaví.
Americká administrativa rovněž ostře odsoudila dlouhodobé postoje UNESCO vůči Izraeli. Organizace podle Trumpových úředníků často používá terminologii, která delegitimizuje izraelskou politiku a uznává palestinské nároky na místa, která mají pro židovský národ náboženský nebo historický význam.
Mezi kontroverzní kroky patří například označování některých židovských památek za „Palestinské světové dědictví“ nebo opakovaná kritika izraelských vojenských operací v Gaze. Podle americké vlády UNESCO nevyváženě odsuzuje Izrael, zatímco o teroristických aktivitách Hamasu mlčí.
Dalším podstatným důvodem k odchodu je podle Bílého domu rostoucí čínský vliv v rámci UNESCO. Čína je druhým největším přispěvatelem do rozpočtu organizace a má zastoupení v klíčových vedoucích funkcích, například prostřednictvím zástupce generálního ředitele Xing Qu. Washington obviňuje Peking, že používá své postavení k prosazování své verze dějin, například zamlčováním perzekuce ujgurské menšiny nebo potlačováním disentu.
Spojené státy přitom nejsou v kritice UNESCO nováčkem. Již v roce 1983 během vlády Ronalda Reagana USA z organizace odešly, protože považovaly její agendu za příliš politizovanou, nepřátelskou ke svobodnému trhu a tisku a za finančně neudržitelnou.
Trump sám ohlásil první odchod v roce 2017, kdy argumentoval obdobně – tehdy jako prezident také tvrdil, že UNESCO dlouhodobě znevýhodňuje Izrael. USA přestaly do UNESCO přispívat už v roce 2011 poté, co organizace uznala Palestinu jako plnoprávného člena.
Trumpovo rozhodnutí z roku 2025 tak navazuje na předchozí postoj, přičemž kontrastuje s politikou bývalého prezidenta Joea Bidena, který v roce 2023 členství obnovil. Bidenova administrativa argumentovala, že je důležité, aby Spojené státy měly v UNESCO svůj hlas, zejména kvůli rostoucímu vlivu Číny. Washington se tehdy zavázal uhradit více než 600 milionů dolarů, které dlužil za dobu nečlenství.
Zatímco kritici Trumpova rozhodnutí varují, že Spojené státy tímto krokem přenechávají globální kulturní a vzdělávací vliv jiným mocnostem – zejména právě Číně – Bílý dům tvrdí, že jde o nutný zásah proti „zpolitizovaným a ideologickým“ institucím, které podle něj zneužívají svůj mandát k prosazování jednostranných hodnot.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.