Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
Prezident nařídil přehodnocení členství USA v únoru 2025 a výsledkem je rozhodnutí Spojené státy opět z organizace stáhnout – podobně jako tomu bylo v roce 2017 během jeho prvního funkčního období. Tentokrát je však důvodů ještě více.
Mluvčí Bílého domu Anna Kelly uvedla, že UNESCO podle Washingtonu „podporuje kulturně rozdělující agendu, která je v naprostém rozporu s tím, pro co se Američané rozhodli ve volbách“. Dodala také, že prezident Trump bude vždy hájit zásadu „America First“ a dbát na to, aby se členství Spojených států v mezinárodních institucích shodovalo s jejich strategickými cíli.
Jedním z hlavních důvodů odchodu je rostoucí vliv ideologie „woke“ – tedy kulturní citlivosti a snahy o sociální spravedlnost, které UNESCO podle amerických představitelů agresivně prosazuje. Jmenovitě vadí například tzv. „anti-rasistická příručka“, kterou organizace vydala v roce 2023.
Ta vyzývala členské státy, aby se aktivně zapojily do boje proti systémovému rasismu a zavedly politiky na podporu rovnosti. Kromě toho Bílý dům kritizuje i kampaň „Transforming MEN’talities“, zaměřenou na změnu mužských postojů vůči genderovým otázkám. Tato iniciativa se snažila především bojovat proti zakořeněným genderovým stereotypům a propagovala mimo jiné i využití videoher k posilování rovnosti pohlaví.
Americká administrativa rovněž ostře odsoudila dlouhodobé postoje UNESCO vůči Izraeli. Organizace podle Trumpových úředníků často používá terminologii, která delegitimizuje izraelskou politiku a uznává palestinské nároky na místa, která mají pro židovský národ náboženský nebo historický význam.
Mezi kontroverzní kroky patří například označování některých židovských památek za „Palestinské světové dědictví“ nebo opakovaná kritika izraelských vojenských operací v Gaze. Podle americké vlády UNESCO nevyváženě odsuzuje Izrael, zatímco o teroristických aktivitách Hamasu mlčí.
Dalším podstatným důvodem k odchodu je podle Bílého domu rostoucí čínský vliv v rámci UNESCO. Čína je druhým největším přispěvatelem do rozpočtu organizace a má zastoupení v klíčových vedoucích funkcích, například prostřednictvím zástupce generálního ředitele Xing Qu. Washington obviňuje Peking, že používá své postavení k prosazování své verze dějin, například zamlčováním perzekuce ujgurské menšiny nebo potlačováním disentu.
Spojené státy přitom nejsou v kritice UNESCO nováčkem. Již v roce 1983 během vlády Ronalda Reagana USA z organizace odešly, protože považovaly její agendu za příliš politizovanou, nepřátelskou ke svobodnému trhu a tisku a za finančně neudržitelnou.
Trump sám ohlásil první odchod v roce 2017, kdy argumentoval obdobně – tehdy jako prezident také tvrdil, že UNESCO dlouhodobě znevýhodňuje Izrael. USA přestaly do UNESCO přispívat už v roce 2011 poté, co organizace uznala Palestinu jako plnoprávného člena.
Trumpovo rozhodnutí z roku 2025 tak navazuje na předchozí postoj, přičemž kontrastuje s politikou bývalého prezidenta Joea Bidena, který v roce 2023 členství obnovil. Bidenova administrativa argumentovala, že je důležité, aby Spojené státy měly v UNESCO svůj hlas, zejména kvůli rostoucímu vlivu Číny. Washington se tehdy zavázal uhradit více než 600 milionů dolarů, které dlužil za dobu nečlenství.
Zatímco kritici Trumpova rozhodnutí varují, že Spojené státy tímto krokem přenechávají globální kulturní a vzdělávací vliv jiným mocnostem – zejména právě Číně – Bílý dům tvrdí, že jde o nutný zásah proti „zpolitizovaným a ideologickým“ institucím, které podle něj zneužívají svůj mandát k prosazování jednostranných hodnot.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.