Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
Prezident nařídil přehodnocení členství USA v únoru 2025 a výsledkem je rozhodnutí Spojené státy opět z organizace stáhnout – podobně jako tomu bylo v roce 2017 během jeho prvního funkčního období. Tentokrát je však důvodů ještě více.
Mluvčí Bílého domu Anna Kelly uvedla, že UNESCO podle Washingtonu „podporuje kulturně rozdělující agendu, která je v naprostém rozporu s tím, pro co se Američané rozhodli ve volbách“. Dodala také, že prezident Trump bude vždy hájit zásadu „America First“ a dbát na to, aby se členství Spojených států v mezinárodních institucích shodovalo s jejich strategickými cíli.
Jedním z hlavních důvodů odchodu je rostoucí vliv ideologie „woke“ – tedy kulturní citlivosti a snahy o sociální spravedlnost, které UNESCO podle amerických představitelů agresivně prosazuje. Jmenovitě vadí například tzv. „anti-rasistická příručka“, kterou organizace vydala v roce 2023.
Ta vyzývala členské státy, aby se aktivně zapojily do boje proti systémovému rasismu a zavedly politiky na podporu rovnosti. Kromě toho Bílý dům kritizuje i kampaň „Transforming MEN’talities“, zaměřenou na změnu mužských postojů vůči genderovým otázkám. Tato iniciativa se snažila především bojovat proti zakořeněným genderovým stereotypům a propagovala mimo jiné i využití videoher k posilování rovnosti pohlaví.
Americká administrativa rovněž ostře odsoudila dlouhodobé postoje UNESCO vůči Izraeli. Organizace podle Trumpových úředníků často používá terminologii, která delegitimizuje izraelskou politiku a uznává palestinské nároky na místa, která mají pro židovský národ náboženský nebo historický význam.
Mezi kontroverzní kroky patří například označování některých židovských památek za „Palestinské světové dědictví“ nebo opakovaná kritika izraelských vojenských operací v Gaze. Podle americké vlády UNESCO nevyváženě odsuzuje Izrael, zatímco o teroristických aktivitách Hamasu mlčí.
Dalším podstatným důvodem k odchodu je podle Bílého domu rostoucí čínský vliv v rámci UNESCO. Čína je druhým největším přispěvatelem do rozpočtu organizace a má zastoupení v klíčových vedoucích funkcích, například prostřednictvím zástupce generálního ředitele Xing Qu. Washington obviňuje Peking, že používá své postavení k prosazování své verze dějin, například zamlčováním perzekuce ujgurské menšiny nebo potlačováním disentu.
Spojené státy přitom nejsou v kritice UNESCO nováčkem. Již v roce 1983 během vlády Ronalda Reagana USA z organizace odešly, protože považovaly její agendu za příliš politizovanou, nepřátelskou ke svobodnému trhu a tisku a za finančně neudržitelnou.
Trump sám ohlásil první odchod v roce 2017, kdy argumentoval obdobně – tehdy jako prezident také tvrdil, že UNESCO dlouhodobě znevýhodňuje Izrael. USA přestaly do UNESCO přispívat už v roce 2011 poté, co organizace uznala Palestinu jako plnoprávného člena.
Trumpovo rozhodnutí z roku 2025 tak navazuje na předchozí postoj, přičemž kontrastuje s politikou bývalého prezidenta Joea Bidena, který v roce 2023 členství obnovil. Bidenova administrativa argumentovala, že je důležité, aby Spojené státy měly v UNESCO svůj hlas, zejména kvůli rostoucímu vlivu Číny. Washington se tehdy zavázal uhradit více než 600 milionů dolarů, které dlužil za dobu nečlenství.
Zatímco kritici Trumpova rozhodnutí varují, že Spojené státy tímto krokem přenechávají globální kulturní a vzdělávací vliv jiným mocnostem – zejména právě Číně – Bílý dům tvrdí, že jde o nutný zásah proti „zpolitizovaným a ideologickým“ institucím, které podle něj zneužívají svůj mandát k prosazování jednostranných hodnot.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.