Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
Prezident nařídil přehodnocení členství USA v únoru 2025 a výsledkem je rozhodnutí Spojené státy opět z organizace stáhnout – podobně jako tomu bylo v roce 2017 během jeho prvního funkčního období. Tentokrát je však důvodů ještě více.
Mluvčí Bílého domu Anna Kelly uvedla, že UNESCO podle Washingtonu „podporuje kulturně rozdělující agendu, která je v naprostém rozporu s tím, pro co se Američané rozhodli ve volbách“. Dodala také, že prezident Trump bude vždy hájit zásadu „America First“ a dbát na to, aby se členství Spojených států v mezinárodních institucích shodovalo s jejich strategickými cíli.
Jedním z hlavních důvodů odchodu je rostoucí vliv ideologie „woke“ – tedy kulturní citlivosti a snahy o sociální spravedlnost, které UNESCO podle amerických představitelů agresivně prosazuje. Jmenovitě vadí například tzv. „anti-rasistická příručka“, kterou organizace vydala v roce 2023.
Ta vyzývala členské státy, aby se aktivně zapojily do boje proti systémovému rasismu a zavedly politiky na podporu rovnosti. Kromě toho Bílý dům kritizuje i kampaň „Transforming MEN’talities“, zaměřenou na změnu mužských postojů vůči genderovým otázkám. Tato iniciativa se snažila především bojovat proti zakořeněným genderovým stereotypům a propagovala mimo jiné i využití videoher k posilování rovnosti pohlaví.
Americká administrativa rovněž ostře odsoudila dlouhodobé postoje UNESCO vůči Izraeli. Organizace podle Trumpových úředníků často používá terminologii, která delegitimizuje izraelskou politiku a uznává palestinské nároky na místa, která mají pro židovský národ náboženský nebo historický význam.
Mezi kontroverzní kroky patří například označování některých židovských památek za „Palestinské světové dědictví“ nebo opakovaná kritika izraelských vojenských operací v Gaze. Podle americké vlády UNESCO nevyváženě odsuzuje Izrael, zatímco o teroristických aktivitách Hamasu mlčí.
Dalším podstatným důvodem k odchodu je podle Bílého domu rostoucí čínský vliv v rámci UNESCO. Čína je druhým největším přispěvatelem do rozpočtu organizace a má zastoupení v klíčových vedoucích funkcích, například prostřednictvím zástupce generálního ředitele Xing Qu. Washington obviňuje Peking, že používá své postavení k prosazování své verze dějin, například zamlčováním perzekuce ujgurské menšiny nebo potlačováním disentu.
Spojené státy přitom nejsou v kritice UNESCO nováčkem. Již v roce 1983 během vlády Ronalda Reagana USA z organizace odešly, protože považovaly její agendu za příliš politizovanou, nepřátelskou ke svobodnému trhu a tisku a za finančně neudržitelnou.
Trump sám ohlásil první odchod v roce 2017, kdy argumentoval obdobně – tehdy jako prezident také tvrdil, že UNESCO dlouhodobě znevýhodňuje Izrael. USA přestaly do UNESCO přispívat už v roce 2011 poté, co organizace uznala Palestinu jako plnoprávného člena.
Trumpovo rozhodnutí z roku 2025 tak navazuje na předchozí postoj, přičemž kontrastuje s politikou bývalého prezidenta Joea Bidena, který v roce 2023 členství obnovil. Bidenova administrativa argumentovala, že je důležité, aby Spojené státy měly v UNESCO svůj hlas, zejména kvůli rostoucímu vlivu Číny. Washington se tehdy zavázal uhradit více než 600 milionů dolarů, které dlužil za dobu nečlenství.
Zatímco kritici Trumpova rozhodnutí varují, že Spojené státy tímto krokem přenechávají globální kulturní a vzdělávací vliv jiným mocnostem – zejména právě Číně – Bílý dům tvrdí, že jde o nutný zásah proti „zpolitizovaným a ideologickým“ institucím, které podle něj zneužívají svůj mandát k prosazování jednostranných hodnot.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.