Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
Prezident nařídil přehodnocení členství USA v únoru 2025 a výsledkem je rozhodnutí Spojené státy opět z organizace stáhnout – podobně jako tomu bylo v roce 2017 během jeho prvního funkčního období. Tentokrát je však důvodů ještě více.
Mluvčí Bílého domu Anna Kelly uvedla, že UNESCO podle Washingtonu „podporuje kulturně rozdělující agendu, která je v naprostém rozporu s tím, pro co se Američané rozhodli ve volbách“. Dodala také, že prezident Trump bude vždy hájit zásadu „America First“ a dbát na to, aby se členství Spojených států v mezinárodních institucích shodovalo s jejich strategickými cíli.
Jedním z hlavních důvodů odchodu je rostoucí vliv ideologie „woke“ – tedy kulturní citlivosti a snahy o sociální spravedlnost, které UNESCO podle amerických představitelů agresivně prosazuje. Jmenovitě vadí například tzv. „anti-rasistická příručka“, kterou organizace vydala v roce 2023.
Ta vyzývala členské státy, aby se aktivně zapojily do boje proti systémovému rasismu a zavedly politiky na podporu rovnosti. Kromě toho Bílý dům kritizuje i kampaň „Transforming MEN’talities“, zaměřenou na změnu mužských postojů vůči genderovým otázkám. Tato iniciativa se snažila především bojovat proti zakořeněným genderovým stereotypům a propagovala mimo jiné i využití videoher k posilování rovnosti pohlaví.
Americká administrativa rovněž ostře odsoudila dlouhodobé postoje UNESCO vůči Izraeli. Organizace podle Trumpových úředníků často používá terminologii, která delegitimizuje izraelskou politiku a uznává palestinské nároky na místa, která mají pro židovský národ náboženský nebo historický význam.
Mezi kontroverzní kroky patří například označování některých židovských památek za „Palestinské světové dědictví“ nebo opakovaná kritika izraelských vojenských operací v Gaze. Podle americké vlády UNESCO nevyváženě odsuzuje Izrael, zatímco o teroristických aktivitách Hamasu mlčí.
Dalším podstatným důvodem k odchodu je podle Bílého domu rostoucí čínský vliv v rámci UNESCO. Čína je druhým největším přispěvatelem do rozpočtu organizace a má zastoupení v klíčových vedoucích funkcích, například prostřednictvím zástupce generálního ředitele Xing Qu. Washington obviňuje Peking, že používá své postavení k prosazování své verze dějin, například zamlčováním perzekuce ujgurské menšiny nebo potlačováním disentu.
Spojené státy přitom nejsou v kritice UNESCO nováčkem. Již v roce 1983 během vlády Ronalda Reagana USA z organizace odešly, protože považovaly její agendu za příliš politizovanou, nepřátelskou ke svobodnému trhu a tisku a za finančně neudržitelnou.
Trump sám ohlásil první odchod v roce 2017, kdy argumentoval obdobně – tehdy jako prezident také tvrdil, že UNESCO dlouhodobě znevýhodňuje Izrael. USA přestaly do UNESCO přispívat už v roce 2011 poté, co organizace uznala Palestinu jako plnoprávného člena.
Trumpovo rozhodnutí z roku 2025 tak navazuje na předchozí postoj, přičemž kontrastuje s politikou bývalého prezidenta Joea Bidena, který v roce 2023 členství obnovil. Bidenova administrativa argumentovala, že je důležité, aby Spojené státy měly v UNESCO svůj hlas, zejména kvůli rostoucímu vlivu Číny. Washington se tehdy zavázal uhradit více než 600 milionů dolarů, které dlužil za dobu nečlenství.
Zatímco kritici Trumpova rozhodnutí varují, že Spojené státy tímto krokem přenechávají globální kulturní a vzdělávací vliv jiným mocnostem – zejména právě Číně – Bílý dům tvrdí, že jde o nutný zásah proti „zpolitizovaným a ideologickým“ institucím, které podle něj zneužívají svůj mandát k prosazování jednostranných hodnot.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.