Americké Ministerstvo zahraničí zveřejnilo anonymní stostránkovou zprávu s názvem Kuba: Hlavní město komunismu 21. století, která obviňuje kubánskou vládu z dlouholeté podvratné činnosti na území Spojených států.
Dokument tvrdí, že Havana stojí za klíčovými politickými nepokoji v amerických dějinách a představuje unikátní hrozbu pro vnitřní bezpečnost. Zpráva přisuzuje Kubě vliv na protesty po smrti George Floyda, vzestup hnutí antifa i současné propalestinské aktivismy na tamních univerzitách.
Tento dokument je součástí kampaně maximálního tlaku, jejímž cílem je svrhnout tamní komunistický režim. Americká opatření zahrnují půlroční ropnou blokádu, sankce vůči zahraničním firmám a hrozby vojenské intervence, což ostrovní stát zcela paralyzovalo.
Obyvatelé Havany se mezitím potýkají s více než celodenními výpadky elektřiny a nedostatkem základních potravin, které hledají i v neodvezeném odpadu. Washington navíc označil domácí levicové organizace za pouhé nástroje kubánského vlivu.
Zpráva pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia popisuje kubánské působení jako revoluci proti celé západní civilizaci. Při výčtu historických agresí z roku 1959 však dokument pomíjí, že tehdejší diktátorské režimy na Haiti, v Dominikánské republice či Nikaragui měly na svědomí desítky tisíc obětí. Text se rovněž vyhýbá zmínkám o historických atentátech CIA na Fidela Castra či o americkém azylu pro exilové teroristy stojící za výbuchem kubánského letadla.
Americké ministerstvo přerámovalo dlouholeté domácí boje za občanská práva na střet s cizími mocnostmi a vyzdvihuje vazby na hnutí Černých panterů. Někteří zasažení aktivisté žijící v kubánském exilu však dříve zdůrazňovali, že jejich postoj pramenil z vlastní zkušenosti s rasismem v USA, nikoliv z podřízenosti Havaně. Autoři zprávy přesto argumentují, že chudobu Kuby nelze zaměňovat za beznebezpečnost a že materiálna slabost nikdy nebyla měřítkem hrozby.
Současná kubánská vláda se přitom potýká s hlubokou hospodářskou krizí a již pět let nedokáže plně zajistit obživu pro svých devět a půl milionu obyvatel. Prezident Miguel Díaz-Canel označil americký postup za novou a nebezpečnější formu makartismu. Místní analytici s nadsázkou dodávají, že rétorika i styl amerického dokumentu nápadně připomínají propagační zprávy, které o Spojených státech běžně produkují kubánská státní média.
Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.
Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.