Americké Ministerstvo zahraničí zveřejnilo anonymní stostránkovou zprávu s názvem Kuba: Hlavní město komunismu 21. století, která obviňuje kubánskou vládu z dlouholeté podvratné činnosti na území Spojených států.
Dokument tvrdí, že Havana stojí za klíčovými politickými nepokoji v amerických dějinách a představuje unikátní hrozbu pro vnitřní bezpečnost. Zpráva přisuzuje Kubě vliv na protesty po smrti George Floyda, vzestup hnutí antifa i současné propalestinské aktivismy na tamních univerzitách.
Tento dokument je součástí kampaně maximálního tlaku, jejímž cílem je svrhnout tamní komunistický režim. Americká opatření zahrnují půlroční ropnou blokádu, sankce vůči zahraničním firmám a hrozby vojenské intervence, což ostrovní stát zcela paralyzovalo.
Obyvatelé Havany se mezitím potýkají s více než celodenními výpadky elektřiny a nedostatkem základních potravin, které hledají i v neodvezeném odpadu. Washington navíc označil domácí levicové organizace za pouhé nástroje kubánského vlivu.
Zpráva pod vedením ministra zahraničí Marca Rubia popisuje kubánské působení jako revoluci proti celé západní civilizaci. Při výčtu historických agresí z roku 1959 však dokument pomíjí, že tehdejší diktátorské režimy na Haiti, v Dominikánské republice či Nikaragui měly na svědomí desítky tisíc obětí. Text se rovněž vyhýbá zmínkám o historických atentátech CIA na Fidela Castra či o americkém azylu pro exilové teroristy stojící za výbuchem kubánského letadla.
Americké ministerstvo přerámovalo dlouholeté domácí boje za občanská práva na střet s cizími mocnostmi a vyzdvihuje vazby na hnutí Černých panterů. Někteří zasažení aktivisté žijící v kubánském exilu však dříve zdůrazňovali, že jejich postoj pramenil z vlastní zkušenosti s rasismem v USA, nikoliv z podřízenosti Havaně. Autoři zprávy přesto argumentují, že chudobu Kuby nelze zaměňovat za beznebezpečnost a že materiálna slabost nikdy nebyla měřítkem hrozby.
Současná kubánská vláda se přitom potýká s hlubokou hospodářskou krizí a již pět let nedokáže plně zajistit obživu pro svých devět a půl milionu obyvatel. Prezident Miguel Díaz-Canel označil americký postup za novou a nebezpečnější formu makartismu. Místní analytici s nadsázkou dodávají, že rétorika i styl amerického dokumentu nápadně připomínají propagační zprávy, které o Spojených státech běžně produkují kubánská státní média.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.