Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Prezident prohlásil, že Spojené státy neposkytnou bezpečný průjezd nikomu, kdo platí Íránu „nezákonné mýtné“ za cestu mezinárodními vodami. Kromě blokády hodlá americká armáda pokračovat v odminování Hormuzského průlivu. Trump v sérii příspěvků zdůraznil, že ozbrojené síly jsou v plné pohotovosti a připraveny obnovit útoky proti Íránu ve „vhodný okamžik“.
Ačkoli Trump zmínil určitý pokrok v jednáních, jako hlavní kámen úrazu označil neochotu Íránu vzdát se jaderných ambicí. Zdroje blízké vyjednávacímu týmu však naznačují, že neshod je mnohem více – od kontroly nad strategickým průlivem až po íránskou podporu povstalcům v Jemenu a hnutí Hizballáh v Libanonu.
Nová strategie blokády přináší řadu rizik, na která zatím nejsou jasné odpovědi. Není zřejmé, zda se USA uchýlí k síle proti lodím plujícím pod cizími vlajkami nebo jak budou reagovat země závislé na íránské ropě, jako je Čína. Odstřižení hlavního příjmu Teheránu by navíc mohlo vyhnat ceny ropy do extrémních výšin, což by pocítila globální ekonomika.
Demokraté i někteří republikáni vyjadřují nad efektivitou tohoto kroku pochybnosti. Zatímco senátor Mark Warner se ptá, jak má blokáda přimět Íránce k otevření průlivu, republikán Mike Turner ji vnímá jako prostředek k vynucení mezinárodního řešení. Trump nicméně pro Fox News prohlásil, že Írán nakonec USA ustoupí a „dá jim vše, co chtějí“.
Prezident se nachází v politicky složité situaci. Válka je u americké veřejnosti nepopulární a frustruje i část jeho příznivců, kteří věřili slibům o vyhýbání se konfliktům na Blízkém východě. Podle aktuálního průzkumu CBS se 59 % Američanů domnívá, že se válka pro USA nevyvíjí dobře, a klíčové cíle, jako trvalé ukončení íránského jaderného programu, zůstávají nenaplněny.
Zatímco se v Pákistánu rozhodovalo o osudu příměří, Trump se v Miami účastnil zápasů v kleci UFC. Podle očitých svědků šlo o bizarní pohled, kdy prezident sledoval brutální souboje a zároveň přímo v hledišti vedl intenzivní porady se šéfem diplomacie Marcem Rubiem. Na rozdíl od zápasů v kleci však íránský konflikt nemá jasná pravidla ani časový limit.
Válka, která nyní vstupuje do svého druhého měsíce, se změnila v test vůle. Stojí proti sobě schopnost Íránu odolávat americkým a izraelským útokům a Trumpova tolerance vůči ekonomickým a politickým škodám, které konflikt přináší. Blížící se listopadové volby do Kongresu navíc znamenají, že pokud se prezidentův riskantní hazard nevyplatí, může za to jeho strana draze zaplatit.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
