Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Prezident prohlásil, že Spojené státy neposkytnou bezpečný průjezd nikomu, kdo platí Íránu „nezákonné mýtné“ za cestu mezinárodními vodami. Kromě blokády hodlá americká armáda pokračovat v odminování Hormuzského průlivu. Trump v sérii příspěvků zdůraznil, že ozbrojené síly jsou v plné pohotovosti a připraveny obnovit útoky proti Íránu ve „vhodný okamžik“.
Ačkoli Trump zmínil určitý pokrok v jednáních, jako hlavní kámen úrazu označil neochotu Íránu vzdát se jaderných ambicí. Zdroje blízké vyjednávacímu týmu však naznačují, že neshod je mnohem více – od kontroly nad strategickým průlivem až po íránskou podporu povstalcům v Jemenu a hnutí Hizballáh v Libanonu.
Nová strategie blokády přináší řadu rizik, na která zatím nejsou jasné odpovědi. Není zřejmé, zda se USA uchýlí k síle proti lodím plujícím pod cizími vlajkami nebo jak budou reagovat země závislé na íránské ropě, jako je Čína. Odstřižení hlavního příjmu Teheránu by navíc mohlo vyhnat ceny ropy do extrémních výšin, což by pocítila globální ekonomika.
Demokraté i někteří republikáni vyjadřují nad efektivitou tohoto kroku pochybnosti. Zatímco senátor Mark Warner se ptá, jak má blokáda přimět Íránce k otevření průlivu, republikán Mike Turner ji vnímá jako prostředek k vynucení mezinárodního řešení. Trump nicméně pro Fox News prohlásil, že Írán nakonec USA ustoupí a „dá jim vše, co chtějí“.
Prezident se nachází v politicky složité situaci. Válka je u americké veřejnosti nepopulární a frustruje i část jeho příznivců, kteří věřili slibům o vyhýbání se konfliktům na Blízkém východě. Podle aktuálního průzkumu CBS se 59 % Američanů domnívá, že se válka pro USA nevyvíjí dobře, a klíčové cíle, jako trvalé ukončení íránského jaderného programu, zůstávají nenaplněny.
Zatímco se v Pákistánu rozhodovalo o osudu příměří, Trump se v Miami účastnil zápasů v kleci UFC. Podle očitých svědků šlo o bizarní pohled, kdy prezident sledoval brutální souboje a zároveň přímo v hledišti vedl intenzivní porady se šéfem diplomacie Marcem Rubiem. Na rozdíl od zápasů v kleci však íránský konflikt nemá jasná pravidla ani časový limit.
Válka, která nyní vstupuje do svého druhého měsíce, se změnila v test vůle. Stojí proti sobě schopnost Íránu odolávat americkým a izraelským útokům a Trumpova tolerance vůči ekonomickým a politickým škodám, které konflikt přináší. Blížící se listopadové volby do Kongresu navíc znamenají, že pokud se prezidentův riskantní hazard nevyplatí, může za to jeho strana draze zaplatit.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.
Přicházejí první reakce českých politiků na drtivé vítězství Petera Magyara nad Viktorem Orbánem v maďarských parlamentních volbách. Vítězi pogratuloval Andrej Babiš (ANO), reagovali také předsedové některých opozičních stran.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.