Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Restrikce v komunikaci trvají i v době, kdy svět čelí epidemii hantaviru, jemuž byli vystaveni také američtí občané. K mírnému rozvolnění pravidel došlo teprve nedávno kvůli hrozbě sílící epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Podle interního e-mailu z poloviny května se vybraní pracovníci mohou virtuálních porad mezinárodní organizace účastnit, avšak pouze v omezeném počtu a striktně jako pasivní posluchači. Jakékoli další kroky či předávání informací pak podléhají schválení nadřízeného ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb. U eboly se navíc uplatňuje stejný model jako u hantaviru, kdy se schůzek smí účastnit maximálně tříčlenný tým specialistů, a případné podněty k výzkumu musí zaměstnanci posílat výhradně oficiální úřední cestou.
Podle současných i bývalých expertů tato pravidla zásadně brzdí operativní spolupráci na mezinárodní úrovni a v kontextu reakcí na zdravotní hrozby jde o zcela bezprecedentní přístup. Nařízení zapadá do širší strategie Trumpovy administrativy, která na začátku roku vyvrcholila úplným vystoupením Spojených států ze Světové zdravotnické organizace na základě přímého příkazu prezidenta Donalda Trumpa.
Krok vyvolal silnou vlnu kritiky z řad odborné veřejnosti a přichází v momentě, kdy řada amerických zdravotnických úřadů nemá řádné vedení. Dočasní šéfové stojí v čele agentury pro infekční choroby, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a neobsazené jsou i posty hlavního chirurga či náměstka ministra zdravotnictví. Nezávislí pozorovatelé upozorňují, že takto rozsáhlé bezvládí v klíčových institucích nemá v historii země obdoby.
Resort zdravotnictví situaci hájí s tím, že koordinaci a sdílení dat zajišťuje prostřednictvím CDC, které má své lidi přímo v ohniscích nákazy a dokáže Američany efektivně chránit. Ministerské týmy podle vyjádření úřadu centralizují diagnostiku a trasování kontaktů, aby se zamezilo chaosu a zdvojování činností. Když v Nebrasce přistáli američtí cestující z lodi zasažené hantavirem, byl do nemocnice v Omaze vyslán jako oficiální tvář vládní delegace náměstek ministra Brian Christine, jehož specializací jsou penisové implantáty a do povědomí veřejnosti se dříve zapsal krajně pravicovými výroky. Christine sice řešení situace kolem hantaviru sám neřídí, na místo však byl vyslán prostě proto, že žádný výše postavený zdravotnický činitel nebyl k dispozici.
Prezident Donald Trump sice nedávno navrhl nové kandidáty na posty šéfa CDC a hlavního chirurga, obsazení těchto míst je však v nedohlednu, protože dosud nebyly podány dokumenty pro schválení Senátem a neplánují se ani slyšení. Pozice hlavního chirurga nebyla za této administrativy plně obsazena nikdy a jediný potvrzený ředitel CDC ve funkci setrval necelý měsíc. Úřad FDA přišel o svého komisaře teprve nedávno a řada manažerů v CDC odešla již loni. Bývalý funkcionář CDC Dan Jernigan, který odešel po loňském odvolání ředitelky Susan Monarezové ministrem zdravotnictví Robertem F. Kennedym mladším, popsal aktuální stav jako situaci, kterou za třicet let své praxe nezažil. Samotný institut NIAID navíc přišel o provizorního šéfa Jefferyho Taubenbergera, který podle zjištění demokratických senátorů z funkce odstoupil.
Prezident organizace Refugees International Jeremy Konyndyk vidí za omezením spolupráce přetrvávající odpor Donalda Trumpa a republikánů k tomu, jak mezinárodní organizace v minulosti zvládla pandemii covidu-19. Zpřetrhání dřívějších komunikačních kanálů přitom podle něj způsobilo, že Spojené státy nebyly na riziko eboly upozorněny včas. Současné vládní špičky podle něj globální zdravotnické instituce v podstatě ignorují.
Souběžně s tím byla ochromena činnost zdravotnických organizací v Demokratické republice Kongo a okolních státech. Tyto subjekty dříve financovala Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID), kterou však loni v rámci plošných úspor zrušilo Ministerstvo pro vládní efektivitu. Kvůli chybějícím strukturám tak nyní terénní pracovníci nemají komu hlásit případné výskyty nevysvětlitelných krvácivých horeček.
Představitelé ministerstva zahraničí odmítají, že by odchod ze Světové zdravotnické organizace nebo zrušení USAID komplikovaly odhalování eboly. Ministr zahraničí Marco Rubio naopak obvinil samotnou mezinárodní organizaci, že na epidemii neupozornila včas. Ta přitom nedávno zvýšila riziko eboly v Kongu na velmi vysoké, byť globální hrozba zůstává nízká.
V samotných Spojených státech se sice ebola dosud neobjevila, lety zasažené nákazou však mohou z důvodu zdravotních kontrol přistávat pouze na třech vybraných letištích v Houstonu, Atlantě nebo ve státě Washington. V Africe se onemocněním nakazil jeden americký lékař, který je nyní v izolaci v německé nemocnici i se svou rodinou, a pod dohledem je další občan USA. Středisko CDC deklarovalo, že situaci nepřetržitě řeší a plánuje vyslat další experty do Konga a Ugandy. Na území USA se neprokázal ani žádný případ hantaviru, avšak osmnáct pasažérů z dotčeného plavidla zůstává v karanténě v Nebrasce a desítky dalších osob, které s nimi přišly do styku, jsou pod přísným dohledem úřadů.
Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.