Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
K aktivnějšímu zapojení a převzetí iniciativy v rozhovorech dlouhodobě vyzývá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého musí mít Evropa v tomto procesu silný hlas. Určitý prostor pro vyjednávání naznačil i Vladimir Putin, jeho návrh, aby Evropu zastupoval bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, však unijní státi jednoznačně odmítli. Možné zapojení do vyjednávání vyloučila také další bývalá německá lídryně Angela Merkelová.
V Evropě navíc panuje vůči Kremlu silná nedůvěra, kterou umocňují nedávné masivní útoky na Kyjev, při nichž Rusko použilo balistickou raketu Orešnik. Podle Moskvy šlo o odvetu za ukrajinský útok na studentskou kolej v okupovaném Luhansku, který si vyžádal 21 obětí. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že tyto nálety jasně dokazují, že Rusko momentálně žádnou skutečnou vůli k míru neprojevuje.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová proto dlouhodobě prosazuje stanovení pevných mantinelů, mezi které řadí vyhlášení příměří ještě před začátkem rozhovorů, neuznání anektovaných území a vyvození odpovědnosti za válečné zločiny. Kallasová zdůraznila, že Evropská unie nemůže fungovat jako neutrální prostředník, protože stojí jednoznačně na straně Ukrajiny, což potvrzují i někteří anonymní unijní diplomaté. Podle informací z diplomatických kruhů ukrajinský ministr zahraničí tento měsíc navrhl, aby Evropa v první fázi pomohla vyjednat alespoň zastavení útoků na klíčovou infrastrukturu, jako jsou například letiště.
Zatímco lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs vyjádřil pochybnosti o tom, zda je k diplomatickému úsilí vhodná doba a zda je na něj Rusko připraveno, debaty o konkrétním unijním vyslanci pokračují. O tuto roli projevila zájem samotná Kallasová, podle některých názorů je však pro Kreml nepřijatelná.
Pokud se vyjednavač nenajde mezi nejvyššími představiteli unijních institucí, měl by to být podle diplomatů některý ze současných prezidentů či premiérů členských zemí. Mezi potenciálními kandidáty padlo jméno finského prezidenta Alexandera Stubba, který má mimo jiné dobré osobní vztahy s Donaldem Trumpem. Od kyperských jednání se nicméně neočekává, že by přinesla okamžité rozhodnutí o společné pozici nebo konkrétním jménu.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.