Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
K aktivnějšímu zapojení a převzetí iniciativy v rozhovorech dlouhodobě vyzývá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého musí mít Evropa v tomto procesu silný hlas. Určitý prostor pro vyjednávání naznačil i Vladimir Putin, jeho návrh, aby Evropu zastupoval bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, však unijní státi jednoznačně odmítli. Možné zapojení do vyjednávání vyloučila také další bývalá německá lídryně Angela Merkelová.
V Evropě navíc panuje vůči Kremlu silná nedůvěra, kterou umocňují nedávné masivní útoky na Kyjev, při nichž Rusko použilo balistickou raketu Orešnik. Podle Moskvy šlo o odvetu za ukrajinský útok na studentskou kolej v okupovaném Luhansku, který si vyžádal 21 obětí. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že tyto nálety jasně dokazují, že Rusko momentálně žádnou skutečnou vůli k míru neprojevuje.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová proto dlouhodobě prosazuje stanovení pevných mantinelů, mezi které řadí vyhlášení příměří ještě před začátkem rozhovorů, neuznání anektovaných území a vyvození odpovědnosti za válečné zločiny. Kallasová zdůraznila, že Evropská unie nemůže fungovat jako neutrální prostředník, protože stojí jednoznačně na straně Ukrajiny, což potvrzují i někteří anonymní unijní diplomaté. Podle informací z diplomatických kruhů ukrajinský ministr zahraničí tento měsíc navrhl, aby Evropa v první fázi pomohla vyjednat alespoň zastavení útoků na klíčovou infrastrukturu, jako jsou například letiště.
Zatímco lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs vyjádřil pochybnosti o tom, zda je k diplomatickému úsilí vhodná doba a zda je na něj Rusko připraveno, debaty o konkrétním unijním vyslanci pokračují. O tuto roli projevila zájem samotná Kallasová, podle některých názorů je však pro Kreml nepřijatelná.
Pokud se vyjednavač nenajde mezi nejvyššími představiteli unijních institucí, měl by to být podle diplomatů některý ze současných prezidentů či premiérů členských zemí. Mezi potenciálními kandidáty padlo jméno finského prezidenta Alexandera Stubba, který má mimo jiné dobré osobní vztahy s Donaldem Trumpem. Od kyperských jednání se nicméně neočekává, že by přinesla okamžité rozhodnutí o společné pozici nebo konkrétním jménu.
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".
Překvapivý byl svým způsobem poslední útok medvěda, ke kterému došlo u sousedů na Slovensku. Zvíře totiž neváhalo vstoupit do obce, kde zaútočilo na člověka, jenž naštěstí neutrpěl vážná zranění. O události informoval zpravodajský web televize JOJ.
Spojené státy americké se vzpamatovávají z naprosto nečekané zprávy o úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o opravdového amerického patriota.
Skončí dusno ve vztahu mezi nejvyššími ústavními činiteli? Prezident Petr Pavel se vyjádřil tak, že by se nyní mohl vztah mezi Pražským hradem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) opět uklidnit. Podle Pavla je totiž stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit.
Írán letos při společných útocích americké a izraelské armády přišel o nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Ajatolláhův syn nyní opět přislíbil spoluobčanům, že přijde odplata za mučednickou smrt jeho otce.
Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Na Ukrajině se i po více než čtyřech letech stále bojuje a z nejnovějších informací nevyplývá, že by eventuální mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem měly vést k úspěchu. Šéf Kremlu Vladimir Putin je naopak odhodlán pokračovat ve válce alespoň do té chvíle, než jeho krajané získají celý Donbas.
Americkou politikou otřásla nečekaná a zdrcující zpráva. Náhle zemřel respektovaný senátor za republikány Lindsey Graham. Bylo mu 71 let. Politik podle pozůstalých onemocněl v posledních dnech, přičemž onemocnění mělo velmi rychlý průběh.
Mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem dostávají další vážné trhliny. Írán v uplynulých hodinách opět uzavřel Hormuzský průliv, přičemž jeho revoluční gardy zaútočily na další loď. Američané opět reagovali údery proti íránským cílům.
Obyčejné Kubánce se v současné situaci sluší politovat. Karibskou zemi totiž postihl druhý celonárodní blackout během pouhých pěti dnů. Celkově jde již o devátý případ úplného výpadku dodávek elektřiny od roku 2024 a čtvrtý v letošním roce, informoval web DW.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl znovu důrazně varovat Írán, protože se dozvěděl, že tamní režim nadále usiluje o jeho život. Šéf Bílého domu zmínil, že armáda má připravené stovky raket a také pokyny pro případ, že dojde k atentátu na jeho osobu.
Třicítky předpovídali meteorologové už na právě probíhající víkend, ale žádné nesnesitelné vedro v Česku nepanuje. Podle předpovědi nabídne příští víkend ještě teplejší počasí. V jeho závěru ale dorazí ochlazení.