Americká armáda pracuje na vývoji obranného systému „Zlatá kopule“ (Golden Dome), který by měl chránit USA před raketovými útoky. Podle CNN jde o projekt iniciovaný prezidentem Donaldem Trumpem, inspirovaný izraelským Železným dómem (Iron Dome).
Administrativa Donalda Trumpa tlačí na vývoj ambiciózního systému protiraketové obrany „Zlatá kopule“, který by měl chránit celé Spojené státy před raketovými útoky. Podle zdrojů CNN Bílý dům sdělil vývojářům, že na tomto projektu se nebude šetřit, a nařídil Pentagonu, aby jeho financování zahrnul do rozpočtových plánů na období 2026–2030.
Projekt „Zlatá kopule“ je snahou Trumpovy administrativy přejmenovat a konkretizovat dosud vágní plány na rozšíření americké protiraketové obrany. Oproti izraelskému systému Iron Dome, který chrání malá území před krátkodosahovými hrozbami, má jít o rozsáhlý štít schopný zastavit i mezikontinentální a hypersonické rakety.
„V tuto chvíli je Zlatá kopule jen nápad,“ uvedl zdroj obeznámený s interními diskusemi a dodal, že se teprve zvažuje, jaké technologie by bylo možné využít. Výstavba a údržba by podle odborníků mohly stát miliardy dolarů, avšak konkrétní odhady zatím neexistují.
Trump už během prvního týdne po návratu do Bílého domu podepsal exekutivní příkaz, který ministra obrany Peta Hegsetha zavazuje k předložení konkrétního plánu do 28. března. Pentagon již údajně pracuje na úpravách rozpočtových priorit, přičemž klíčové memorandum z minulého týdne nařizuje zaměřit se právě na rozvoj Zlaté kopule.
„Izrael je malý, což umožňuje pokrýt ho kombinací radarů a mobilních antiraketových systémů. Ale jak něco podobného vytvoříte ve Spojených státech? Nemůžete se spoléhat jen na ochranu hranic, protože mezikontinentální střely mohou znovu vstoupit do atmosféry třeba nad Kansasem,“ upozornil jeden z odborníků.
Zatím není jasné, kolik prostředků bude na Zlatou kopuli vyčleněno, ani jak úředníci Pentagonu určí výši financování. V době, kdy ministerstvo obrany čelí tlaku na rozpočtové škrty, je tento projekt obzvlášť kontroverzní.
Trump však opakovaně trvá na tom, že Spojené státy potřebují novou generaci obranných technologií. Zda se Zlatá kopule stane realitou, nebo zůstane jen v rovině konceptu, zatím není jisté.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
