Americká armáda pracuje na vývoji obranného systému „Zlatá kopule“ (Golden Dome), který by měl chránit USA před raketovými útoky. Podle CNN jde o projekt iniciovaný prezidentem Donaldem Trumpem, inspirovaný izraelským Železným dómem (Iron Dome).
Administrativa Donalda Trumpa tlačí na vývoj ambiciózního systému protiraketové obrany „Zlatá kopule“, který by měl chránit celé Spojené státy před raketovými útoky. Podle zdrojů CNN Bílý dům sdělil vývojářům, že na tomto projektu se nebude šetřit, a nařídil Pentagonu, aby jeho financování zahrnul do rozpočtových plánů na období 2026–2030.
Projekt „Zlatá kopule“ je snahou Trumpovy administrativy přejmenovat a konkretizovat dosud vágní plány na rozšíření americké protiraketové obrany. Oproti izraelskému systému Iron Dome, který chrání malá území před krátkodosahovými hrozbami, má jít o rozsáhlý štít schopný zastavit i mezikontinentální a hypersonické rakety.
„V tuto chvíli je Zlatá kopule jen nápad,“ uvedl zdroj obeznámený s interními diskusemi a dodal, že se teprve zvažuje, jaké technologie by bylo možné využít. Výstavba a údržba by podle odborníků mohly stát miliardy dolarů, avšak konkrétní odhady zatím neexistují.
Trump už během prvního týdne po návratu do Bílého domu podepsal exekutivní příkaz, který ministra obrany Peta Hegsetha zavazuje k předložení konkrétního plánu do 28. března. Pentagon již údajně pracuje na úpravách rozpočtových priorit, přičemž klíčové memorandum z minulého týdne nařizuje zaměřit se právě na rozvoj Zlaté kopule.
„Izrael je malý, což umožňuje pokrýt ho kombinací radarů a mobilních antiraketových systémů. Ale jak něco podobného vytvoříte ve Spojených státech? Nemůžete se spoléhat jen na ochranu hranic, protože mezikontinentální střely mohou znovu vstoupit do atmosféry třeba nad Kansasem,“ upozornil jeden z odborníků.
Zatím není jasné, kolik prostředků bude na Zlatou kopuli vyčleněno, ani jak úředníci Pentagonu určí výši financování. V době, kdy ministerstvo obrany čelí tlaku na rozpočtové škrty, je tento projekt obzvlášť kontroverzní.
Trump však opakovaně trvá na tom, že Spojené státy potřebují novou generaci obranných technologií. Zda se Zlatá kopule stane realitou, nebo zůstane jen v rovině konceptu, zatím není jisté.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.
