Americká armáda pracuje na vývoji obranného systému „Zlatá kopule“ (Golden Dome), který by měl chránit USA před raketovými útoky. Podle CNN jde o projekt iniciovaný prezidentem Donaldem Trumpem, inspirovaný izraelským Železným dómem (Iron Dome).
Administrativa Donalda Trumpa tlačí na vývoj ambiciózního systému protiraketové obrany „Zlatá kopule“, který by měl chránit celé Spojené státy před raketovými útoky. Podle zdrojů CNN Bílý dům sdělil vývojářům, že na tomto projektu se nebude šetřit, a nařídil Pentagonu, aby jeho financování zahrnul do rozpočtových plánů na období 2026–2030.
Projekt „Zlatá kopule“ je snahou Trumpovy administrativy přejmenovat a konkretizovat dosud vágní plány na rozšíření americké protiraketové obrany. Oproti izraelskému systému Iron Dome, který chrání malá území před krátkodosahovými hrozbami, má jít o rozsáhlý štít schopný zastavit i mezikontinentální a hypersonické rakety.
„V tuto chvíli je Zlatá kopule jen nápad,“ uvedl zdroj obeznámený s interními diskusemi a dodal, že se teprve zvažuje, jaké technologie by bylo možné využít. Výstavba a údržba by podle odborníků mohly stát miliardy dolarů, avšak konkrétní odhady zatím neexistují.
Trump už během prvního týdne po návratu do Bílého domu podepsal exekutivní příkaz, který ministra obrany Peta Hegsetha zavazuje k předložení konkrétního plánu do 28. března. Pentagon již údajně pracuje na úpravách rozpočtových priorit, přičemž klíčové memorandum z minulého týdne nařizuje zaměřit se právě na rozvoj Zlaté kopule.
„Izrael je malý, což umožňuje pokrýt ho kombinací radarů a mobilních antiraketových systémů. Ale jak něco podobného vytvoříte ve Spojených státech? Nemůžete se spoléhat jen na ochranu hranic, protože mezikontinentální střely mohou znovu vstoupit do atmosféry třeba nad Kansasem,“ upozornil jeden z odborníků.
Zatím není jasné, kolik prostředků bude na Zlatou kopuli vyčleněno, ani jak úředníci Pentagonu určí výši financování. V době, kdy ministerstvo obrany čelí tlaku na rozpočtové škrty, je tento projekt obzvlášť kontroverzní.
Trump však opakovaně trvá na tom, že Spojené státy potřebují novou generaci obranných technologií. Zda se Zlatá kopule stane realitou, nebo zůstane jen v rovině konceptu, zatím není jisté.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.
