Americká armáda pracuje na vývoji obranného systému „Zlatá kopule“ (Golden Dome), který by měl chránit USA před raketovými útoky. Podle CNN jde o projekt iniciovaný prezidentem Donaldem Trumpem, inspirovaný izraelským Železným dómem (Iron Dome).
Administrativa Donalda Trumpa tlačí na vývoj ambiciózního systému protiraketové obrany „Zlatá kopule“, který by měl chránit celé Spojené státy před raketovými útoky. Podle zdrojů CNN Bílý dům sdělil vývojářům, že na tomto projektu se nebude šetřit, a nařídil Pentagonu, aby jeho financování zahrnul do rozpočtových plánů na období 2026–2030.
Projekt „Zlatá kopule“ je snahou Trumpovy administrativy přejmenovat a konkretizovat dosud vágní plány na rozšíření americké protiraketové obrany. Oproti izraelskému systému Iron Dome, který chrání malá území před krátkodosahovými hrozbami, má jít o rozsáhlý štít schopný zastavit i mezikontinentální a hypersonické rakety.
„V tuto chvíli je Zlatá kopule jen nápad,“ uvedl zdroj obeznámený s interními diskusemi a dodal, že se teprve zvažuje, jaké technologie by bylo možné využít. Výstavba a údržba by podle odborníků mohly stát miliardy dolarů, avšak konkrétní odhady zatím neexistují.
Trump už během prvního týdne po návratu do Bílého domu podepsal exekutivní příkaz, který ministra obrany Peta Hegsetha zavazuje k předložení konkrétního plánu do 28. března. Pentagon již údajně pracuje na úpravách rozpočtových priorit, přičemž klíčové memorandum z minulého týdne nařizuje zaměřit se právě na rozvoj Zlaté kopule.
„Izrael je malý, což umožňuje pokrýt ho kombinací radarů a mobilních antiraketových systémů. Ale jak něco podobného vytvoříte ve Spojených státech? Nemůžete se spoléhat jen na ochranu hranic, protože mezikontinentální střely mohou znovu vstoupit do atmosféry třeba nad Kansasem,“ upozornil jeden z odborníků.
Zatím není jasné, kolik prostředků bude na Zlatou kopuli vyčleněno, ani jak úředníci Pentagonu určí výši financování. V době, kdy ministerstvo obrany čelí tlaku na rozpočtové škrty, je tento projekt obzvlášť kontroverzní.
Trump však opakovaně trvá na tom, že Spojené státy potřebují novou generaci obranných technologií. Zda se Zlatá kopule stane realitou, nebo zůstane jen v rovině konceptu, zatím není jisté.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
