Vyjednávání mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa, Ruskem a Ukrajinou o ukončení války vyvolalo v posledních týdnech rozruch. Výsledek těchto rozhovorů může dlouhodobě ovlivnit globální bezpečnost a stát se případovou studií, o níž se budou vedoucí představitelé i odborníci na mezinárodní vztahy přít po celé generace.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem dne 18. března sice nepřinesl zásadní průlom, ale vedl k dočasnému ruskému závazku neútočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Ruská vyjednávací pozice však zůstává tvrdá a Moskva požaduje zastavení zahraniční vojenské podpory Ukrajině.
Trumpova snaha ukončit válku je chvályhodná, podle Andrewa C. Kuchinse, vedoucího pracovníka Centra národního zájmu a profesora na Johns Hopkins University School of Advanced International Studies ale zůstává otázkou, zda jeho tým disponuje dostatečnou trpělivostí a strategickými schopnostmi k úspěšnému vyjednávání.
Kritici poukazují na to, že Trump údajně předčasně ustoupil v klíčových otázkách – zejména vyloučením členství Ukrajiny v NATO a přijetím nutnosti územních ústupků Kyjeva. Na druhou stranu, tyto ústupky mohou být nevyhnutelné a nemusí oslabit vyjednávací pozici USA. Po třech letech války je navíc jasné, že Washingtonova politika „pouze biče a žádné mrkve“ již nefungovala.
Trump nyní drží silné karty. Jedním z klíčových faktorů, který může Putina přimět k ústupkům, je obnovení vojenské podpory Ukrajině. Prezident Joe Biden nikdy Ukrajinu nevyzbrojil natolik, aby mohla skutečně zvítězit – což Trump může změnit. Pokud Putin uvěří, že Trump je ochoten poskytnout Kyjevu vše potřebné k vojenskému vítězství, může být ochoten přistoupit na kompromisy.
Dalším důležitým prvkem je geopolitická situace Ruska. Navzdory vojenským ziskům na frontě, včetně postupu kolem Kurska, čelí ruská armáda vysokým ztrátám a ekonomickým problémům. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruské úspěchy jsou minimální a Kreml se dostává do stále obtížnější situace.
Kromě toho je Rusko mezinárodně izolováno a jeho postavení se čím dál více omezuje na roli juniorského partnera Číny a spojence států jako Severní Korea a Írán. Putin kdysi usiloval o respekt Západu, ale místo toho se jeho země ocitla v diplomatické a ekonomické pasti. Trump by mu mohl nabídnout cestu ven, ale otázkou zůstává, zda je Putin připraven takovou možnost přijmout, nebo zda upřednostní svou vizi sjednocení „ruských zemí“.
Jedním z největších rizik vyjednávání je možnost, že Trump a Putin uzavřou dohodu, kterou Ukrajina odmítne. Ukrajinci prokázali, že jsou ochotni bojovat za svou suverenitu, a pokud se budou cítit zrazeni, mohou pokračovat v boji s podporou evropských zemí. Trumpovi by se pak mohlo stát, že místo triumfu oslabí transatlantické spojenectví a umožní Putinovi dosáhnout svého dlouhodobého cíle – rozdělení Západu.
Navzdory všem nejasnostem se jedno zdá být jisté: Ukrajina přežije. Válka sice Rusko těžce vyčerpala, ale pokud by došlo k mírové dohodě, scénář, že by Moskva za pár let znovu zaútočila, je méně pravděpodobný, než se někteří obávají.
Trump má nyní historickou příležitost napravit chyby svých předchůdců, kteří nedokázali ruskou agresi odradit. Pokud ale selže, jeho pověst nekompromisního vyjednavače utrpí vážné škody. V tuto chvíli zbývá jen čekat, zda jeho strategie přinese kýžený výsledek – a zda Putin vůbec chce dohodu, která by znamenala skutečný mír.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.