Vyjednávání mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa, Ruskem a Ukrajinou o ukončení války vyvolalo v posledních týdnech rozruch. Výsledek těchto rozhovorů může dlouhodobě ovlivnit globální bezpečnost a stát se případovou studií, o níž se budou vedoucí představitelé i odborníci na mezinárodní vztahy přít po celé generace.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem dne 18. března sice nepřinesl zásadní průlom, ale vedl k dočasnému ruskému závazku neútočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Ruská vyjednávací pozice však zůstává tvrdá a Moskva požaduje zastavení zahraniční vojenské podpory Ukrajině.
Trumpova snaha ukončit válku je chvályhodná, podle Andrewa C. Kuchinse, vedoucího pracovníka Centra národního zájmu a profesora na Johns Hopkins University School of Advanced International Studies ale zůstává otázkou, zda jeho tým disponuje dostatečnou trpělivostí a strategickými schopnostmi k úspěšnému vyjednávání.
Kritici poukazují na to, že Trump údajně předčasně ustoupil v klíčových otázkách – zejména vyloučením členství Ukrajiny v NATO a přijetím nutnosti územních ústupků Kyjeva. Na druhou stranu, tyto ústupky mohou být nevyhnutelné a nemusí oslabit vyjednávací pozici USA. Po třech letech války je navíc jasné, že Washingtonova politika „pouze biče a žádné mrkve“ již nefungovala.
Trump nyní drží silné karty. Jedním z klíčových faktorů, který může Putina přimět k ústupkům, je obnovení vojenské podpory Ukrajině. Prezident Joe Biden nikdy Ukrajinu nevyzbrojil natolik, aby mohla skutečně zvítězit – což Trump může změnit. Pokud Putin uvěří, že Trump je ochoten poskytnout Kyjevu vše potřebné k vojenskému vítězství, může být ochoten přistoupit na kompromisy.
Dalším důležitým prvkem je geopolitická situace Ruska. Navzdory vojenským ziskům na frontě, včetně postupu kolem Kurska, čelí ruská armáda vysokým ztrátám a ekonomickým problémům. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruské úspěchy jsou minimální a Kreml se dostává do stále obtížnější situace.
Kromě toho je Rusko mezinárodně izolováno a jeho postavení se čím dál více omezuje na roli juniorského partnera Číny a spojence států jako Severní Korea a Írán. Putin kdysi usiloval o respekt Západu, ale místo toho se jeho země ocitla v diplomatické a ekonomické pasti. Trump by mu mohl nabídnout cestu ven, ale otázkou zůstává, zda je Putin připraven takovou možnost přijmout, nebo zda upřednostní svou vizi sjednocení „ruských zemí“.
Jedním z největších rizik vyjednávání je možnost, že Trump a Putin uzavřou dohodu, kterou Ukrajina odmítne. Ukrajinci prokázali, že jsou ochotni bojovat za svou suverenitu, a pokud se budou cítit zrazeni, mohou pokračovat v boji s podporou evropských zemí. Trumpovi by se pak mohlo stát, že místo triumfu oslabí transatlantické spojenectví a umožní Putinovi dosáhnout svého dlouhodobého cíle – rozdělení Západu.
Navzdory všem nejasnostem se jedno zdá být jisté: Ukrajina přežije. Válka sice Rusko těžce vyčerpala, ale pokud by došlo k mírové dohodě, scénář, že by Moskva za pár let znovu zaútočila, je méně pravděpodobný, než se někteří obávají.
Trump má nyní historickou příležitost napravit chyby svých předchůdců, kteří nedokázali ruskou agresi odradit. Pokud ale selže, jeho pověst nekompromisního vyjednavače utrpí vážné škody. V tuto chvíli zbývá jen čekat, zda jeho strategie přinese kýžený výsledek – a zda Putin vůbec chce dohodu, která by znamenala skutečný mír.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.