Vyjednávání mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa, Ruskem a Ukrajinou o ukončení války vyvolalo v posledních týdnech rozruch. Výsledek těchto rozhovorů může dlouhodobě ovlivnit globální bezpečnost a stát se případovou studií, o níž se budou vedoucí představitelé i odborníci na mezinárodní vztahy přít po celé generace.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem dne 18. března sice nepřinesl zásadní průlom, ale vedl k dočasnému ruskému závazku neútočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Ruská vyjednávací pozice však zůstává tvrdá a Moskva požaduje zastavení zahraniční vojenské podpory Ukrajině.
Trumpova snaha ukončit válku je chvályhodná, podle Andrewa C. Kuchinse, vedoucího pracovníka Centra národního zájmu a profesora na Johns Hopkins University School of Advanced International Studies ale zůstává otázkou, zda jeho tým disponuje dostatečnou trpělivostí a strategickými schopnostmi k úspěšnému vyjednávání.
Kritici poukazují na to, že Trump údajně předčasně ustoupil v klíčových otázkách – zejména vyloučením členství Ukrajiny v NATO a přijetím nutnosti územních ústupků Kyjeva. Na druhou stranu, tyto ústupky mohou být nevyhnutelné a nemusí oslabit vyjednávací pozici USA. Po třech letech války je navíc jasné, že Washingtonova politika „pouze biče a žádné mrkve“ již nefungovala.
Trump nyní drží silné karty. Jedním z klíčových faktorů, který může Putina přimět k ústupkům, je obnovení vojenské podpory Ukrajině. Prezident Joe Biden nikdy Ukrajinu nevyzbrojil natolik, aby mohla skutečně zvítězit – což Trump může změnit. Pokud Putin uvěří, že Trump je ochoten poskytnout Kyjevu vše potřebné k vojenskému vítězství, může být ochoten přistoupit na kompromisy.
Dalším důležitým prvkem je geopolitická situace Ruska. Navzdory vojenským ziskům na frontě, včetně postupu kolem Kurska, čelí ruská armáda vysokým ztrátám a ekonomickým problémům. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruské úspěchy jsou minimální a Kreml se dostává do stále obtížnější situace.
Kromě toho je Rusko mezinárodně izolováno a jeho postavení se čím dál více omezuje na roli juniorského partnera Číny a spojence států jako Severní Korea a Írán. Putin kdysi usiloval o respekt Západu, ale místo toho se jeho země ocitla v diplomatické a ekonomické pasti. Trump by mu mohl nabídnout cestu ven, ale otázkou zůstává, zda je Putin připraven takovou možnost přijmout, nebo zda upřednostní svou vizi sjednocení „ruských zemí“.
Jedním z největších rizik vyjednávání je možnost, že Trump a Putin uzavřou dohodu, kterou Ukrajina odmítne. Ukrajinci prokázali, že jsou ochotni bojovat za svou suverenitu, a pokud se budou cítit zrazeni, mohou pokračovat v boji s podporou evropských zemí. Trumpovi by se pak mohlo stát, že místo triumfu oslabí transatlantické spojenectví a umožní Putinovi dosáhnout svého dlouhodobého cíle – rozdělení Západu.
Navzdory všem nejasnostem se jedno zdá být jisté: Ukrajina přežije. Válka sice Rusko těžce vyčerpala, ale pokud by došlo k mírové dohodě, scénář, že by Moskva za pár let znovu zaútočila, je méně pravděpodobný, než se někteří obávají.
Trump má nyní historickou příležitost napravit chyby svých předchůdců, kteří nedokázali ruskou agresi odradit. Pokud ale selže, jeho pověst nekompromisního vyjednavače utrpí vážné škody. V tuto chvíli zbývá jen čekat, zda jeho strategie přinese kýžený výsledek – a zda Putin vůbec chce dohodu, která by znamenala skutečný mír.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.