Vyjednávání mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa, Ruskem a Ukrajinou o ukončení války vyvolalo v posledních týdnech rozruch. Výsledek těchto rozhovorů může dlouhodobě ovlivnit globální bezpečnost a stát se případovou studií, o níž se budou vedoucí představitelé i odborníci na mezinárodní vztahy přít po celé generace.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem dne 18. března sice nepřinesl zásadní průlom, ale vedl k dočasnému ruskému závazku neútočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Ruská vyjednávací pozice však zůstává tvrdá a Moskva požaduje zastavení zahraniční vojenské podpory Ukrajině.
Trumpova snaha ukončit válku je chvályhodná, podle Andrewa C. Kuchinse, vedoucího pracovníka Centra národního zájmu a profesora na Johns Hopkins University School of Advanced International Studies ale zůstává otázkou, zda jeho tým disponuje dostatečnou trpělivostí a strategickými schopnostmi k úspěšnému vyjednávání.
Kritici poukazují na to, že Trump údajně předčasně ustoupil v klíčových otázkách – zejména vyloučením členství Ukrajiny v NATO a přijetím nutnosti územních ústupků Kyjeva. Na druhou stranu, tyto ústupky mohou být nevyhnutelné a nemusí oslabit vyjednávací pozici USA. Po třech letech války je navíc jasné, že Washingtonova politika „pouze biče a žádné mrkve“ již nefungovala.
Trump nyní drží silné karty. Jedním z klíčových faktorů, který může Putina přimět k ústupkům, je obnovení vojenské podpory Ukrajině. Prezident Joe Biden nikdy Ukrajinu nevyzbrojil natolik, aby mohla skutečně zvítězit – což Trump může změnit. Pokud Putin uvěří, že Trump je ochoten poskytnout Kyjevu vše potřebné k vojenskému vítězství, může být ochoten přistoupit na kompromisy.
Dalším důležitým prvkem je geopolitická situace Ruska. Navzdory vojenským ziskům na frontě, včetně postupu kolem Kurska, čelí ruská armáda vysokým ztrátám a ekonomickým problémům. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruské úspěchy jsou minimální a Kreml se dostává do stále obtížnější situace.
Kromě toho je Rusko mezinárodně izolováno a jeho postavení se čím dál více omezuje na roli juniorského partnera Číny a spojence států jako Severní Korea a Írán. Putin kdysi usiloval o respekt Západu, ale místo toho se jeho země ocitla v diplomatické a ekonomické pasti. Trump by mu mohl nabídnout cestu ven, ale otázkou zůstává, zda je Putin připraven takovou možnost přijmout, nebo zda upřednostní svou vizi sjednocení „ruských zemí“.
Jedním z největších rizik vyjednávání je možnost, že Trump a Putin uzavřou dohodu, kterou Ukrajina odmítne. Ukrajinci prokázali, že jsou ochotni bojovat za svou suverenitu, a pokud se budou cítit zrazeni, mohou pokračovat v boji s podporou evropských zemí. Trumpovi by se pak mohlo stát, že místo triumfu oslabí transatlantické spojenectví a umožní Putinovi dosáhnout svého dlouhodobého cíle – rozdělení Západu.
Navzdory všem nejasnostem se jedno zdá být jisté: Ukrajina přežije. Válka sice Rusko těžce vyčerpala, ale pokud by došlo k mírové dohodě, scénář, že by Moskva za pár let znovu zaútočila, je méně pravděpodobný, než se někteří obávají.
Trump má nyní historickou příležitost napravit chyby svých předchůdců, kteří nedokázali ruskou agresi odradit. Pokud ale selže, jeho pověst nekompromisního vyjednavače utrpí vážné škody. V tuto chvíli zbývá jen čekat, zda jeho strategie přinese kýžený výsledek – a zda Putin vůbec chce dohodu, která by znamenala skutečný mír.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.