Vyjednávání mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa, Ruskem a Ukrajinou o ukončení války vyvolalo v posledních týdnech rozruch. Výsledek těchto rozhovorů může dlouhodobě ovlivnit globální bezpečnost a stát se případovou studií, o níž se budou vedoucí představitelé i odborníci na mezinárodní vztahy přít po celé generace.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem dne 18. března sice nepřinesl zásadní průlom, ale vedl k dočasnému ruskému závazku neútočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Ruská vyjednávací pozice však zůstává tvrdá a Moskva požaduje zastavení zahraniční vojenské podpory Ukrajině.
Trumpova snaha ukončit válku je chvályhodná, podle Andrewa C. Kuchinse, vedoucího pracovníka Centra národního zájmu a profesora na Johns Hopkins University School of Advanced International Studies ale zůstává otázkou, zda jeho tým disponuje dostatečnou trpělivostí a strategickými schopnostmi k úspěšnému vyjednávání.
Kritici poukazují na to, že Trump údajně předčasně ustoupil v klíčových otázkách – zejména vyloučením členství Ukrajiny v NATO a přijetím nutnosti územních ústupků Kyjeva. Na druhou stranu, tyto ústupky mohou být nevyhnutelné a nemusí oslabit vyjednávací pozici USA. Po třech letech války je navíc jasné, že Washingtonova politika „pouze biče a žádné mrkve“ již nefungovala.
Trump nyní drží silné karty. Jedním z klíčových faktorů, který může Putina přimět k ústupkům, je obnovení vojenské podpory Ukrajině. Prezident Joe Biden nikdy Ukrajinu nevyzbrojil natolik, aby mohla skutečně zvítězit – což Trump může změnit. Pokud Putin uvěří, že Trump je ochoten poskytnout Kyjevu vše potřebné k vojenskému vítězství, může být ochoten přistoupit na kompromisy.
Dalším důležitým prvkem je geopolitická situace Ruska. Navzdory vojenským ziskům na frontě, včetně postupu kolem Kurska, čelí ruská armáda vysokým ztrátám a ekonomickým problémům. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) upozorňují, že ruské úspěchy jsou minimální a Kreml se dostává do stále obtížnější situace.
Kromě toho je Rusko mezinárodně izolováno a jeho postavení se čím dál více omezuje na roli juniorského partnera Číny a spojence států jako Severní Korea a Írán. Putin kdysi usiloval o respekt Západu, ale místo toho se jeho země ocitla v diplomatické a ekonomické pasti. Trump by mu mohl nabídnout cestu ven, ale otázkou zůstává, zda je Putin připraven takovou možnost přijmout, nebo zda upřednostní svou vizi sjednocení „ruských zemí“.
Jedním z největších rizik vyjednávání je možnost, že Trump a Putin uzavřou dohodu, kterou Ukrajina odmítne. Ukrajinci prokázali, že jsou ochotni bojovat za svou suverenitu, a pokud se budou cítit zrazeni, mohou pokračovat v boji s podporou evropských zemí. Trumpovi by se pak mohlo stát, že místo triumfu oslabí transatlantické spojenectví a umožní Putinovi dosáhnout svého dlouhodobého cíle – rozdělení Západu.
Navzdory všem nejasnostem se jedno zdá být jisté: Ukrajina přežije. Válka sice Rusko těžce vyčerpala, ale pokud by došlo k mírové dohodě, scénář, že by Moskva za pár let znovu zaútočila, je méně pravděpodobný, než se někteří obávají.
Trump má nyní historickou příležitost napravit chyby svých předchůdců, kteří nedokázali ruskou agresi odradit. Pokud ale selže, jeho pověst nekompromisního vyjednavače utrpí vážné škody. V tuto chvíli zbývá jen čekat, zda jeho strategie přinese kýžený výsledek – a zda Putin vůbec chce dohodu, která by znamenala skutečný mír.
Když David Stypka před více než čtyřmi lety zemřel, doufali fanoušci, že se ještě dočkají alespoň nějakých jeho nahrávek. Přišla jedna oceňovaná deska, kterou všichni považovali za poslední. Nyní ale byla oznámena velká novinka.
Jen zbytek nedělního dne a celé pondělí mají lidé na to, aby si nakoupili. Úterní státní svátek totiž ovlivní provozní dobu obchodů v Česku. A nebude to letos zdaleka naposledy.
Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová připustila, že se měla už dříve pokusit přesvědčit Joea Bidena, aby nekandidoval na druhé funkční období v Bílém domě. Harrisová nakonec byla soupeřkou Donalda Trumpa v loňské prezidentské volbě, ale neuspěla.
Poslední týdny ve vrcholné politice zbývají končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka jedné ze stran koalice Spolu už dlouho před volbami řekla, že nebude obhajovat poslanecký mandát. Detailně ale důvody svého rozhodnutí vysvětlila až nyní.
Ruská armáda v tomto týdnu otestovala novou mezikontinentální raketu s jaderným pohonem. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jde o zbraň, jakou nemá k dispozici žádná jiná armáda na světě.
Dara Rolins je momentálně zamilovaná a rozhodně to není poprvé. To všichni tak nějak víme, protože se zpěvačka nachází ve světlech reflektorů už od dětství. Kterou ze svých lásek označila za ohnivou a proč tento konkrétní vztah nevydržel do dneška?
Česko v neděli podle očekávání trápí větrné počasí. Na začátku nového týdne se na některých místech přidá i sníh, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na horách může napadnout až 20 centimetrů sněhu.
Končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podrobil důchodové sliby hnutí ANO kritice. Domnívá se, že i Andrej Babiš se svými spolupracovníky dobře ví, že český stát reálně nemá na vyšší důchody peníze. ANO přitom slibovalo lidem úpravu valorizací.
Baby boom v českém šoubyznyse bude pokračovat i v příštím roce. Důkazem jsou nejnovější slova Vladimíra Polívky, který už před několika týdny oznámil, že se těší na miminko. A není sám. Těší se i jeho rodiče.
Počasí během příštího víkendu příjemně překvapí. Přestože bude začínat listopad, nejvyšší teploty mají dosahovat poměrně vysokých hodnot. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se neplánuje osobně setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem, dokud Moskva nebude připravena uzavřít mírovou dohodu týkající se války na Ukrajině.
Jakub Prachař si neotřelým způsobem zase jednou řekl o pozornost. Možná byste ho teď ani nepoznali, ale herec udělal zásadní věc. Na chystanou změnu image předem upozornil svou partnerku.