Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
„Evropská unie, která vznikla primárně s cílem využívat Spojené státy v oblasti OBCHODU, je nesmírně obtížným partnerem,“ napsal Trump na své sociální síti. „Naše rozhovory nikam nevedou! Proto doporučuji přímé clo ve výši 50 % na zboží z Evropské unie, s platností od 1. června 2025.“
Hrozba přichází ve chvíli, kdy se Washington a Brusel pokoušejí restartovat stagnující vyjednávání a odvrátit eskalaci obchodního konfliktu. Jen několik dní před tímto Trumpovým výrokem totiž Evropská komise upravila svůj návrh ústupků vůči USA – podle informací serveru Politico měla nabídka obsahovat nové prvky pro strategickou spolupráci, například v oblasti energetiky, 5G a 6G sítí, polovodičů nebo automobilového průmyslu.
Podle deníku Financial Times ale americká strana reagovala zamítavě. Greer údajně odmítá vzájemné snižování cel a místo toho požaduje jednostranné ústupky ze strany EU. Tato neústupnost se zřejmě promítla i do prezidentova rozhodnutí zahrozit bezprecedentním clem, které by mohlo mít ničivý dopad na transatlantický obchod.
Trump se navíc dlouhodobě vymezuje vůči evropské regulaci digitálních platforem a kritizuje DPH uvalovanou členskými státy EU, kterou považuje za netarifní bariéru poškozující americké firmy.
Zástupce Evropské komise Olof Gill uvedl, že Brusel předložil „vynikající, podrobný a oboustranně výhodný návrh“. Dokument zahrnuje také rozšíření dovozů v méně citlivých zemědělských oblastech, což mělo být vstřícným gestem vůči USA.
Navzdory tvrdému postoji Washingtonu doufá Šefčovič, že se v červnu osobně sejde s Greerem v Paříži. Od Trumpova návratu do Bílého domu navštívil Brusel Washington nejméně třikrát, a to vždy s cílem odvrátit narůstající obchodní napětí.
Evropská komise však na aktuální Trumpovu hrozbu odmítla oficiálně reagovat.
V diplomatických kruzích panují obavy, že Spojené státy za Trumpova vedení opouštějí tradiční multilaterální rámec mezinárodního obchodu a místo toho sázejí na konfrontaci. Potenciální 50% clo by postihlo širokou škálu evropského vývozu – od automobilů přes chemikálie až po luxusní zboží a zemědělské produkty.
Evropské podniky a investoři sledují vývoj s rostoucí nervozitou. Mnozí varují, že takový krok by mohl mít nejen ekonomické, ale i geopolitické důsledky, včetně oslabení transatlantické jednoty v době sílícího vlivu Číny.
Zda Trump skutečně uvede svou hrozbu v život, nebo ji použije jako nátlakový prostředek k dosažení výhodnějších podmínek, ukáží následující dny. Jisté ale je, že současná americká administrativa razí mnohem tvrdší linii, než jaká byla obvyklá v předchozích desetiletích.
Evropská unie nyní stojí před nelehkým rozhodnutím – buď přistoupí na jednostranné ústupky, nebo bude čelit zásadnímu zásahu do vzájemného obchodu, který by mohl vážně narušit globální ekonomickou rovnováhu.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
