Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
„Evropská unie, která vznikla primárně s cílem využívat Spojené státy v oblasti OBCHODU, je nesmírně obtížným partnerem,“ napsal Trump na své sociální síti. „Naše rozhovory nikam nevedou! Proto doporučuji přímé clo ve výši 50 % na zboží z Evropské unie, s platností od 1. června 2025.“
Hrozba přichází ve chvíli, kdy se Washington a Brusel pokoušejí restartovat stagnující vyjednávání a odvrátit eskalaci obchodního konfliktu. Jen několik dní před tímto Trumpovým výrokem totiž Evropská komise upravila svůj návrh ústupků vůči USA – podle informací serveru Politico měla nabídka obsahovat nové prvky pro strategickou spolupráci, například v oblasti energetiky, 5G a 6G sítí, polovodičů nebo automobilového průmyslu.
Podle deníku Financial Times ale americká strana reagovala zamítavě. Greer údajně odmítá vzájemné snižování cel a místo toho požaduje jednostranné ústupky ze strany EU. Tato neústupnost se zřejmě promítla i do prezidentova rozhodnutí zahrozit bezprecedentním clem, které by mohlo mít ničivý dopad na transatlantický obchod.
Trump se navíc dlouhodobě vymezuje vůči evropské regulaci digitálních platforem a kritizuje DPH uvalovanou členskými státy EU, kterou považuje za netarifní bariéru poškozující americké firmy.
Zástupce Evropské komise Olof Gill uvedl, že Brusel předložil „vynikající, podrobný a oboustranně výhodný návrh“. Dokument zahrnuje také rozšíření dovozů v méně citlivých zemědělských oblastech, což mělo být vstřícným gestem vůči USA.
Navzdory tvrdému postoji Washingtonu doufá Šefčovič, že se v červnu osobně sejde s Greerem v Paříži. Od Trumpova návratu do Bílého domu navštívil Brusel Washington nejméně třikrát, a to vždy s cílem odvrátit narůstající obchodní napětí.
Evropská komise však na aktuální Trumpovu hrozbu odmítla oficiálně reagovat.
V diplomatických kruzích panují obavy, že Spojené státy za Trumpova vedení opouštějí tradiční multilaterální rámec mezinárodního obchodu a místo toho sázejí na konfrontaci. Potenciální 50% clo by postihlo širokou škálu evropského vývozu – od automobilů přes chemikálie až po luxusní zboží a zemědělské produkty.
Evropské podniky a investoři sledují vývoj s rostoucí nervozitou. Mnozí varují, že takový krok by mohl mít nejen ekonomické, ale i geopolitické důsledky, včetně oslabení transatlantické jednoty v době sílícího vlivu Číny.
Zda Trump skutečně uvede svou hrozbu v život, nebo ji použije jako nátlakový prostředek k dosažení výhodnějších podmínek, ukáží následující dny. Jisté ale je, že současná americká administrativa razí mnohem tvrdší linii, než jaká byla obvyklá v předchozích desetiletích.
Evropská unie nyní stojí před nelehkým rozhodnutím – buď přistoupí na jednostranné ústupky, nebo bude čelit zásadnímu zásahu do vzájemného obchodu, který by mohl vážně narušit globální ekonomickou rovnováhu.
Elon Musk prohlásil, že agresivní federální program na snižování počtu pracovních míst ve státní správě, který vedl na začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa, byl pouze „trochu úspěšný“. Miliardář, který je generálním ředitelem automobilky Tesla a vlastní společnost SpaceX i platformu X, uvedl, že projekt známý jako „oddělení pro vládní efektivitu“ (DOGE) by již znovu neřídil.
Spojené státy americké požadují, aby evropské členské země Severoatlantické aliance (NATO) převzaly většinu konvenčních obranných schopností do roku 2027. Informovali o tom představitelé Pentagonu diplomatické delegace v rámci jednání ve Washingtonu, kde stanovili tento ambiciózní a pro některé Evropany nerealistický termín.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v úterý vydal diplomatům pokyn k návratu k používání fontu Times New Roman v oficiální komunikaci. Tímto krokem zrušil rozhodnutí svého předchůdce Antonyho Blinkena, který zavedení písma Calibri označil za program diverzity. Interní sdělení ministerstva zahraničí podle CNN uvádí, že typografie formuje profesionalitu úředního dokumentu a že Calibri je oproti patkovým písmům neformální.
Prezident Donald Trump se během svého úterního vystoupení v Pensylvánii cítil zjevně dobře, nicméně je otázkou, zda dokázal utěšit voliče sužované vysokými cenami. Trump, který se vrátil k formátu předvolebních mítinků, podle CNN pracoval s davem jako bavič, odhodil připravený scénář a používal divokou rétoriku a gesta, jako by hrál na imaginární akordeon.
Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí.
I v 94 letech je možné se seznamovat s novou životní rolí. Důkazem je legendární Jiřina Bohdalová, která se na začátku prosince stala prababičkou. Prvního potomka se totiž dočkal její vnuk Vojta, syn herečky Simony Stašové. Právě on dostal od slavné babičky velmi zajímavý dárek.
Vánoční počasí může být jiné než v předchozích letech, především co se týká teplot. Vyplývá to z informací od pracovníků Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Sníh se však má po oblevě vrátit zejména na hory.
Členy rodiny bývalého prezidenta Miloše Zemana trápí v posledních týdnech zdraví. Po samotném Zemanovi se v motolské nemocnici objevila i jeho dcera Kateřina, která je jinak dlouhodobě v zahraničí. Co se děje?
Počtvrté od nástupu na trůn vybírali britský král Karel III. a jeho manželka Camilla fotografii pro vánoční pohlednici. Už to bylo třeba, protože svátky se nezadržitelně blíží.
Na Ukrajině by v příštích 60 až 90 dnech mohly proběhnout volby, řekl to v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Stanovil ale podmínku, spojenci Kyjeva musí zajistit bezpečnost pro hlasování. Zelenskyj tímto způsobem reagoval na kritiku ze strany amerického protějška Donalda Trumpa.
Na den přesně týden poté, co Česko oběhla smutná zpráva o jeho odchodu, se rodina a přátelé rozloučí s moderátorem Patrikem Hezuckým. Uzavřený smuteční obřad proběhne v pátek odpoledne v Praze. Hezucký podlehl vážné nemoci, bylo mu 55 let.
Google ohlásil plány na opětovné uvedení chytrých brýlí s umělou inteligencí (AI) na trh v roce 2026. Toto rozhodnutí přichází poté, co se jeho první ambiciózní pokus v podobě Google Glass v roce 2015 setkal s neúspěchem. Technologický gigant, který v roce 2013 představil Google Glass s velkými očekáváními jako možnou budoucnost technologie, se nyní snaží vrátit s čistším a elegantnějším designem brýlí.
