Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
„Evropská unie, která vznikla primárně s cílem využívat Spojené státy v oblasti OBCHODU, je nesmírně obtížným partnerem,“ napsal Trump na své sociální síti. „Naše rozhovory nikam nevedou! Proto doporučuji přímé clo ve výši 50 % na zboží z Evropské unie, s platností od 1. června 2025.“
Hrozba přichází ve chvíli, kdy se Washington a Brusel pokoušejí restartovat stagnující vyjednávání a odvrátit eskalaci obchodního konfliktu. Jen několik dní před tímto Trumpovým výrokem totiž Evropská komise upravila svůj návrh ústupků vůči USA – podle informací serveru Politico měla nabídka obsahovat nové prvky pro strategickou spolupráci, například v oblasti energetiky, 5G a 6G sítí, polovodičů nebo automobilového průmyslu.
Podle deníku Financial Times ale americká strana reagovala zamítavě. Greer údajně odmítá vzájemné snižování cel a místo toho požaduje jednostranné ústupky ze strany EU. Tato neústupnost se zřejmě promítla i do prezidentova rozhodnutí zahrozit bezprecedentním clem, které by mohlo mít ničivý dopad na transatlantický obchod.
Trump se navíc dlouhodobě vymezuje vůči evropské regulaci digitálních platforem a kritizuje DPH uvalovanou členskými státy EU, kterou považuje za netarifní bariéru poškozující americké firmy.
Zástupce Evropské komise Olof Gill uvedl, že Brusel předložil „vynikající, podrobný a oboustranně výhodný návrh“. Dokument zahrnuje také rozšíření dovozů v méně citlivých zemědělských oblastech, což mělo být vstřícným gestem vůči USA.
Navzdory tvrdému postoji Washingtonu doufá Šefčovič, že se v červnu osobně sejde s Greerem v Paříži. Od Trumpova návratu do Bílého domu navštívil Brusel Washington nejméně třikrát, a to vždy s cílem odvrátit narůstající obchodní napětí.
Evropská komise však na aktuální Trumpovu hrozbu odmítla oficiálně reagovat.
V diplomatických kruzích panují obavy, že Spojené státy za Trumpova vedení opouštějí tradiční multilaterální rámec mezinárodního obchodu a místo toho sázejí na konfrontaci. Potenciální 50% clo by postihlo širokou škálu evropského vývozu – od automobilů přes chemikálie až po luxusní zboží a zemědělské produkty.
Evropské podniky a investoři sledují vývoj s rostoucí nervozitou. Mnozí varují, že takový krok by mohl mít nejen ekonomické, ale i geopolitické důsledky, včetně oslabení transatlantické jednoty v době sílícího vlivu Číny.
Zda Trump skutečně uvede svou hrozbu v život, nebo ji použije jako nátlakový prostředek k dosažení výhodnějších podmínek, ukáží následující dny. Jisté ale je, že současná americká administrativa razí mnohem tvrdší linii, než jaká byla obvyklá v předchozích desetiletích.
Evropská unie nyní stojí před nelehkým rozhodnutím – buď přistoupí na jednostranné ústupky, nebo bude čelit zásadnímu zásahu do vzájemného obchodu, který by mohl vážně narušit globální ekonomickou rovnováhu.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
