Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
„Evropská unie, která vznikla primárně s cílem využívat Spojené státy v oblasti OBCHODU, je nesmírně obtížným partnerem,“ napsal Trump na své sociální síti. „Naše rozhovory nikam nevedou! Proto doporučuji přímé clo ve výši 50 % na zboží z Evropské unie, s platností od 1. června 2025.“
Hrozba přichází ve chvíli, kdy se Washington a Brusel pokoušejí restartovat stagnující vyjednávání a odvrátit eskalaci obchodního konfliktu. Jen několik dní před tímto Trumpovým výrokem totiž Evropská komise upravila svůj návrh ústupků vůči USA – podle informací serveru Politico měla nabídka obsahovat nové prvky pro strategickou spolupráci, například v oblasti energetiky, 5G a 6G sítí, polovodičů nebo automobilového průmyslu.
Podle deníku Financial Times ale americká strana reagovala zamítavě. Greer údajně odmítá vzájemné snižování cel a místo toho požaduje jednostranné ústupky ze strany EU. Tato neústupnost se zřejmě promítla i do prezidentova rozhodnutí zahrozit bezprecedentním clem, které by mohlo mít ničivý dopad na transatlantický obchod.
Trump se navíc dlouhodobě vymezuje vůči evropské regulaci digitálních platforem a kritizuje DPH uvalovanou členskými státy EU, kterou považuje za netarifní bariéru poškozující americké firmy.
Zástupce Evropské komise Olof Gill uvedl, že Brusel předložil „vynikající, podrobný a oboustranně výhodný návrh“. Dokument zahrnuje také rozšíření dovozů v méně citlivých zemědělských oblastech, což mělo být vstřícným gestem vůči USA.
Navzdory tvrdému postoji Washingtonu doufá Šefčovič, že se v červnu osobně sejde s Greerem v Paříži. Od Trumpova návratu do Bílého domu navštívil Brusel Washington nejméně třikrát, a to vždy s cílem odvrátit narůstající obchodní napětí.
Evropská komise však na aktuální Trumpovu hrozbu odmítla oficiálně reagovat.
V diplomatických kruzích panují obavy, že Spojené státy za Trumpova vedení opouštějí tradiční multilaterální rámec mezinárodního obchodu a místo toho sázejí na konfrontaci. Potenciální 50% clo by postihlo širokou škálu evropského vývozu – od automobilů přes chemikálie až po luxusní zboží a zemědělské produkty.
Evropské podniky a investoři sledují vývoj s rostoucí nervozitou. Mnozí varují, že takový krok by mohl mít nejen ekonomické, ale i geopolitické důsledky, včetně oslabení transatlantické jednoty v době sílícího vlivu Číny.
Zda Trump skutečně uvede svou hrozbu v život, nebo ji použije jako nátlakový prostředek k dosažení výhodnějších podmínek, ukáží následující dny. Jisté ale je, že současná americká administrativa razí mnohem tvrdší linii, než jaká byla obvyklá v předchozích desetiletích.
Evropská unie nyní stojí před nelehkým rozhodnutím – buď přistoupí na jednostranné ústupky, nebo bude čelit zásadnímu zásahu do vzájemného obchodu, který by mohl vážně narušit globální ekonomickou rovnováhu.
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
