Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
„Evropská unie, která vznikla primárně s cílem využívat Spojené státy v oblasti OBCHODU, je nesmírně obtížným partnerem,“ napsal Trump na své sociální síti. „Naše rozhovory nikam nevedou! Proto doporučuji přímé clo ve výši 50 % na zboží z Evropské unie, s platností od 1. června 2025.“
Hrozba přichází ve chvíli, kdy se Washington a Brusel pokoušejí restartovat stagnující vyjednávání a odvrátit eskalaci obchodního konfliktu. Jen několik dní před tímto Trumpovým výrokem totiž Evropská komise upravila svůj návrh ústupků vůči USA – podle informací serveru Politico měla nabídka obsahovat nové prvky pro strategickou spolupráci, například v oblasti energetiky, 5G a 6G sítí, polovodičů nebo automobilového průmyslu.
Podle deníku Financial Times ale americká strana reagovala zamítavě. Greer údajně odmítá vzájemné snižování cel a místo toho požaduje jednostranné ústupky ze strany EU. Tato neústupnost se zřejmě promítla i do prezidentova rozhodnutí zahrozit bezprecedentním clem, které by mohlo mít ničivý dopad na transatlantický obchod.
Trump se navíc dlouhodobě vymezuje vůči evropské regulaci digitálních platforem a kritizuje DPH uvalovanou členskými státy EU, kterou považuje za netarifní bariéru poškozující americké firmy.
Zástupce Evropské komise Olof Gill uvedl, že Brusel předložil „vynikající, podrobný a oboustranně výhodný návrh“. Dokument zahrnuje také rozšíření dovozů v méně citlivých zemědělských oblastech, což mělo být vstřícným gestem vůči USA.
Navzdory tvrdému postoji Washingtonu doufá Šefčovič, že se v červnu osobně sejde s Greerem v Paříži. Od Trumpova návratu do Bílého domu navštívil Brusel Washington nejméně třikrát, a to vždy s cílem odvrátit narůstající obchodní napětí.
Evropská komise však na aktuální Trumpovu hrozbu odmítla oficiálně reagovat.
V diplomatických kruzích panují obavy, že Spojené státy za Trumpova vedení opouštějí tradiční multilaterální rámec mezinárodního obchodu a místo toho sázejí na konfrontaci. Potenciální 50% clo by postihlo širokou škálu evropského vývozu – od automobilů přes chemikálie až po luxusní zboží a zemědělské produkty.
Evropské podniky a investoři sledují vývoj s rostoucí nervozitou. Mnozí varují, že takový krok by mohl mít nejen ekonomické, ale i geopolitické důsledky, včetně oslabení transatlantické jednoty v době sílícího vlivu Číny.
Zda Trump skutečně uvede svou hrozbu v život, nebo ji použije jako nátlakový prostředek k dosažení výhodnějších podmínek, ukáží následující dny. Jisté ale je, že současná americká administrativa razí mnohem tvrdší linii, než jaká byla obvyklá v předchozích desetiletích.
Evropská unie nyní stojí před nelehkým rozhodnutím – buď přistoupí na jednostranné ústupky, nebo bude čelit zásadnímu zásahu do vzájemného obchodu, který by mohl vážně narušit globální ekonomickou rovnováhu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
