Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Americký ministr financí Scott Bessent na tiskové konferenci v Ženevě uvedl, že „obě strany ukázaly velký respekt“ a shodly se na společném zájmu o „vyvážený obchod“. Vysvětlil také, že tarify budou v rámci přechodného období sníženy recipročním způsobem.
Výsledkem je, že americké clo na čínské zboží klesne z 145 % na 30 %, zatímco čínské clo na americké produkty se sníží ze 125 % na 10 %. Tento krok má platit po dobu 90 dnů.
Přesto zůstává mimo rámec dohody speciální 20% clo, které USA uvalily na čínské zboží v souvislosti s bojem proti dovozu fentanylu – tuto složku dohody Washington ponechává mimo hlavní obchodní jednání. Bessent ale ocenil ochotu čínské strany spolupracovat právě na této citlivé otázce a označil ji za „pozitivní překvapení víkendového summitu“.
Dohoda okamžitě vyvolala pozitivní reakce na finančních trzích. Neil Wilson, investiční stratég britské společnosti Saxo Markets, ji označil za „lepší, než v co jsme mohli doufat“. Akcie prudce vzrostly a globální investoři ocenili deeskalaci jako jasný signál, že jednání pokročila nad očekávání.
„Dnešní zpráva překvapila trhy. Zatímco jsme tušili, že jednání byla konstruktivní, výsledek je mnohem silnější, než kdo čekal,“ uvedl Wilson. Zdůraznil však, že i když dohoda znamená oddechový čas pro vyjednání trvalejšího řešení, Spojené státy nadále sledují strategii postupného oddělování ekonomik – tzv. „decouplingu“ – ačkoliv veřejně to popírají.
Na devizových trzích reagoval nejviditelněji americký dolar, který posílil o 1,2 % vůči koši světových měn. Britská libra se propadla o 1,3 centu na čtyřtýdenní minimum 1,317 dolaru. Euro oslabilo o téměř cent a půl na 1,11 dolaru. Vývoj odráží očekávání silnějšího amerického růstu a stabilnějšího exportního prostředí.
Uvolnění obchodního napětí se projevilo i na komoditních trzích. Cena americké ropy WTI vzrostla o 2,2 %, zatímco severomořský Brent přidal 2 % a vyšplhal na 65,25 dolaru za barel – nejvyšší úroveň za poslední dva týdny. Trhy tak vysílají jasný signál, že obavy z vleklé obchodní války, která by podkopala globální růst, polevily.
Dohoda mezi USA a Čínou poskytuje oběma stranám tři měsíce na vyjednání dlouhodobějšího kompromisu. Bessent zdůraznil, že i když „ani jedna strana neusiluje o rozchod“, strukturální změny v globální ekonomice už jsou v pohybu.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.