Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Americký ministr financí Scott Bessent na tiskové konferenci v Ženevě uvedl, že „obě strany ukázaly velký respekt“ a shodly se na společném zájmu o „vyvážený obchod“. Vysvětlil také, že tarify budou v rámci přechodného období sníženy recipročním způsobem.
Výsledkem je, že americké clo na čínské zboží klesne z 145 % na 30 %, zatímco čínské clo na americké produkty se sníží ze 125 % na 10 %. Tento krok má platit po dobu 90 dnů.
Přesto zůstává mimo rámec dohody speciální 20% clo, které USA uvalily na čínské zboží v souvislosti s bojem proti dovozu fentanylu – tuto složku dohody Washington ponechává mimo hlavní obchodní jednání. Bessent ale ocenil ochotu čínské strany spolupracovat právě na této citlivé otázce a označil ji za „pozitivní překvapení víkendového summitu“.
Dohoda okamžitě vyvolala pozitivní reakce na finančních trzích. Neil Wilson, investiční stratég britské společnosti Saxo Markets, ji označil za „lepší, než v co jsme mohli doufat“. Akcie prudce vzrostly a globální investoři ocenili deeskalaci jako jasný signál, že jednání pokročila nad očekávání.
„Dnešní zpráva překvapila trhy. Zatímco jsme tušili, že jednání byla konstruktivní, výsledek je mnohem silnější, než kdo čekal,“ uvedl Wilson. Zdůraznil však, že i když dohoda znamená oddechový čas pro vyjednání trvalejšího řešení, Spojené státy nadále sledují strategii postupného oddělování ekonomik – tzv. „decouplingu“ – ačkoliv veřejně to popírají.
Na devizových trzích reagoval nejviditelněji americký dolar, který posílil o 1,2 % vůči koši světových měn. Britská libra se propadla o 1,3 centu na čtyřtýdenní minimum 1,317 dolaru. Euro oslabilo o téměř cent a půl na 1,11 dolaru. Vývoj odráží očekávání silnějšího amerického růstu a stabilnějšího exportního prostředí.
Uvolnění obchodního napětí se projevilo i na komoditních trzích. Cena americké ropy WTI vzrostla o 2,2 %, zatímco severomořský Brent přidal 2 % a vyšplhal na 65,25 dolaru za barel – nejvyšší úroveň za poslední dva týdny. Trhy tak vysílají jasný signál, že obavy z vleklé obchodní války, která by podkopala globální růst, polevily.
Dohoda mezi USA a Čínou poskytuje oběma stranám tři měsíce na vyjednání dlouhodobějšího kompromisu. Bessent zdůraznil, že i když „ani jedna strana neusiluje o rozchod“, strukturální změny v globální ekonomice už jsou v pohybu.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.