Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Americký ministr financí Scott Bessent na tiskové konferenci v Ženevě uvedl, že „obě strany ukázaly velký respekt“ a shodly se na společném zájmu o „vyvážený obchod“. Vysvětlil také, že tarify budou v rámci přechodného období sníženy recipročním způsobem.
Výsledkem je, že americké clo na čínské zboží klesne z 145 % na 30 %, zatímco čínské clo na americké produkty se sníží ze 125 % na 10 %. Tento krok má platit po dobu 90 dnů.
Přesto zůstává mimo rámec dohody speciální 20% clo, které USA uvalily na čínské zboží v souvislosti s bojem proti dovozu fentanylu – tuto složku dohody Washington ponechává mimo hlavní obchodní jednání. Bessent ale ocenil ochotu čínské strany spolupracovat právě na této citlivé otázce a označil ji za „pozitivní překvapení víkendového summitu“.
Dohoda okamžitě vyvolala pozitivní reakce na finančních trzích. Neil Wilson, investiční stratég britské společnosti Saxo Markets, ji označil za „lepší, než v co jsme mohli doufat“. Akcie prudce vzrostly a globální investoři ocenili deeskalaci jako jasný signál, že jednání pokročila nad očekávání.
„Dnešní zpráva překvapila trhy. Zatímco jsme tušili, že jednání byla konstruktivní, výsledek je mnohem silnější, než kdo čekal,“ uvedl Wilson. Zdůraznil však, že i když dohoda znamená oddechový čas pro vyjednání trvalejšího řešení, Spojené státy nadále sledují strategii postupného oddělování ekonomik – tzv. „decouplingu“ – ačkoliv veřejně to popírají.
Na devizových trzích reagoval nejviditelněji americký dolar, který posílil o 1,2 % vůči koši světových měn. Britská libra se propadla o 1,3 centu na čtyřtýdenní minimum 1,317 dolaru. Euro oslabilo o téměř cent a půl na 1,11 dolaru. Vývoj odráží očekávání silnějšího amerického růstu a stabilnějšího exportního prostředí.
Uvolnění obchodního napětí se projevilo i na komoditních trzích. Cena americké ropy WTI vzrostla o 2,2 %, zatímco severomořský Brent přidal 2 % a vyšplhal na 65,25 dolaru za barel – nejvyšší úroveň za poslední dva týdny. Trhy tak vysílají jasný signál, že obavy z vleklé obchodní války, která by podkopala globální růst, polevily.
Dohoda mezi USA a Čínou poskytuje oběma stranám tři měsíce na vyjednání dlouhodobějšího kompromisu. Bessent zdůraznil, že i když „ani jedna strana neusiluje o rozchod“, strukturální změny v globální ekonomice už jsou v pohybu.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.
Irácká vláda v neděli oznámila historický milník: americké síly definitivně dokončily „úplné stažení“ ze všech vojenských základen a zařízení na federálním území Iráku. Podle prohlášení iráckého ministerstva obrany opustil poslední kontingent poradců USA strategickou základnu Ajn al-Asad v provincii Anbar, která sloužila jako hlavní opěrný bod amerických vojsk po více než dvě desetiletí.