Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Americký ministr financí Scott Bessent na tiskové konferenci v Ženevě uvedl, že „obě strany ukázaly velký respekt“ a shodly se na společném zájmu o „vyvážený obchod“. Vysvětlil také, že tarify budou v rámci přechodného období sníženy recipročním způsobem.
Výsledkem je, že americké clo na čínské zboží klesne z 145 % na 30 %, zatímco čínské clo na americké produkty se sníží ze 125 % na 10 %. Tento krok má platit po dobu 90 dnů.
Přesto zůstává mimo rámec dohody speciální 20% clo, které USA uvalily na čínské zboží v souvislosti s bojem proti dovozu fentanylu – tuto složku dohody Washington ponechává mimo hlavní obchodní jednání. Bessent ale ocenil ochotu čínské strany spolupracovat právě na této citlivé otázce a označil ji za „pozitivní překvapení víkendového summitu“.
Dohoda okamžitě vyvolala pozitivní reakce na finančních trzích. Neil Wilson, investiční stratég britské společnosti Saxo Markets, ji označil za „lepší, než v co jsme mohli doufat“. Akcie prudce vzrostly a globální investoři ocenili deeskalaci jako jasný signál, že jednání pokročila nad očekávání.
„Dnešní zpráva překvapila trhy. Zatímco jsme tušili, že jednání byla konstruktivní, výsledek je mnohem silnější, než kdo čekal,“ uvedl Wilson. Zdůraznil však, že i když dohoda znamená oddechový čas pro vyjednání trvalejšího řešení, Spojené státy nadále sledují strategii postupného oddělování ekonomik – tzv. „decouplingu“ – ačkoliv veřejně to popírají.
Na devizových trzích reagoval nejviditelněji americký dolar, který posílil o 1,2 % vůči koši světových měn. Britská libra se propadla o 1,3 centu na čtyřtýdenní minimum 1,317 dolaru. Euro oslabilo o téměř cent a půl na 1,11 dolaru. Vývoj odráží očekávání silnějšího amerického růstu a stabilnějšího exportního prostředí.
Uvolnění obchodního napětí se projevilo i na komoditních trzích. Cena americké ropy WTI vzrostla o 2,2 %, zatímco severomořský Brent přidal 2 % a vyšplhal na 65,25 dolaru za barel – nejvyšší úroveň za poslední dva týdny. Trhy tak vysílají jasný signál, že obavy z vleklé obchodní války, která by podkopala globální růst, polevily.
Dohoda mezi USA a Čínou poskytuje oběma stranám tři měsíce na vyjednání dlouhodobějšího kompromisu. Bessent zdůraznil, že i když „ani jedna strana neusiluje o rozchod“, strukturální změny v globální ekonomice už jsou v pohybu.
Napětí kolem snah o dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se dále stupňuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí označil požadavky některých lídrů Evropské unie, aby Rusko do pondělní půlnoci souhlasilo s příměřím, za „nepřijatelné ultimátum“.
Zatímco mnozí demokraté vítají zvolení amerického papeže Lva XIV. jako jasný signál proti Donaldu Trumpovi, v jeho nejbližší rodině panují poněkud smíšené pocity. Louis Prevost, papežův starší bratr žijící na Floridě, se v posledních dnech dostal do středu pozornosti poté, co se ukázalo, že na svém facebookovém profilu dlouhodobě sdílí extrémně konzervativní, často vulgární a dezinformacemi nabité příspěvky.
Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
Zpráva investigativní novinářky Lilie Japarovové pro server Meduza odhaluje nelítostnou realitu ruských vojáků i civilistů, kteří ve snaze vyhnout se účasti na válce na Ukrajině utrácejí statisíce rublů, riskují zdraví nebo dokonce život. Od podplacených lékařů přes simulované nemoci až po černý trh s falešnými dokumenty – metody, jak se vyhnout vojenské službě, jsou četné, ale čím dál nákladnější a nebezpečnější.
Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.
Spojené státy a Čína oznámily výrazné uvolnění napětí v obchodní válce: po víkendových jednáních ve Švýcarsku obě mocnosti přistoupily na 90denní snížení cel, a to o pozoruhodných 115 %. Dohoda znamená zásadní obrat ve vyhroceném obchodním konfliktu, který naplno propukl minulý měsíc.
Ve městečku Serrinha dos Pintos na severovýchodě Brazílie, kde žije méně než 5 000 obyvatel, dlouhá léta nikdo netušil, proč tolik dětí ztrácí schopnost chodit. Až do příchodu bioložky a genetičky Silvany Santos. Ta před více než dvaceti lety odhalila neznámé genetické onemocnění, které dostalo název Spoan syndrom, píše BBC.
Odraz vůči americkému stylu politiky typu MAGA přispěl k volebním vítězstvím levostředových stran v Kanadě a Austrálii – a to paradoxně právě díky osobě Donalda Trumpa. Zatímco Mark Carney v Kanadě a Anthony Albanese v Austrálii využili jeho neoblíbenosti jako zbraně, konzervativní kandidáti, kteří se k americkému prezidentovi hlásili, na to doplatili.
S rostoucím napětím kolem íránského jaderného programu a po prohlášení prezidenta Trumpa, že íránské centrifugy „buď vybuchnou v rámci dohody, nebo bez ní“, se zvyšuje pravděpodobnost vojenského útoku na Írán. Vyvstává tedy otázka: pokud selžou jednání v Ománu, na co by mohly Spojené státy nebo Izrael zaútočit? Byly by cílem pouze centrifugy, nebo i velká jaderná elektrárna v Búšehru?
Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.
Americký viceprezident JD Vance se odmítl nechat zatáhnout do politického konfliktu s nově zvoleným papežem Leo XIV., dříve kardinálem Robertem Prevostem, navzdory tomu, že se na sociálních sítích začaly objevovat ostře kritické příspěvky podepsané jeho jménem, které přímo útočily na imigrační politiku administrativy Donalda Trumpa.