Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Duffy řekl v ranním pořadu CNBC: "Posouvají své termíny, a my závodíme s Čínou." Odkazoval přitom na vývoj lodi Starship od SpaceX, kterou má společnost použít jako lunární modul pro NASA. "Takže ten kontrakt otevřu. Umožním dalším vesmírným společnostem, aby se SpaceX utkaly v soutěži," dodal.
Zrušení nebo úprava smlouvy se SpaceX by mohla znamenat pozoruhodný zvrat v plánu, který měla NASA od roku 2021. Tehdy vybrala Starship pro historickou misi Artemis III, přestože je plavidlo stále v raných fázích vývoje a má za sebou tři selhání během letu a jen několik úspěšných suborbitálních testů v roce 2025.
Duffyho poznámky přicházejí v době, kdy rozhodnutí z roku 2021 čelí nové kritice od lídrů vesmírného průmyslu. Ti se obávají, že logistika spojená s použitím Starship je příliš složitá a může způsobit, že NASA v novém závodu o Měsíc prohraje. Přistání mise Artemis III na Měsíci je v současné době naplánováno na polovinu roku 2027.
Přesný harmonogram, kdy by NASA mohla změnit dohodu se SpaceX nebo přibrat nového dodavatele, zatím není jasný. V samostatném rozhovoru pro Fox News Duffy uvedl, že je "v procesu otevírání tohoto kontraktu," čímž odkazoval na dohodu o lunárním modulu pro Artemis.
NASA má již nyní smlouvy se dvěma různými společnostmi na dodávku lunárních modulů. Kromě SpaceX se Starship je to Blue Origin, vesmírný podnik miliardáře Jeffa Bezose, který vyvíjí modul s názvem Blue Moon. Starship má nicméně letět při misi Artemis III v roce 2027. To by bylo poprvé, kdy by astronauti vkročili na měsíční povrch od ukončení programu Apollo před pěti desítkami let. Modul Blue Moon je určen pro pozdější mise, jako je Artemis V.
Mluvčí NASA Bethany Stevens uvedla v prohlášení, že NASA dala SpaceX a Blue Origin čas do 29. října na předložení "přístupů k urychlení" vývoje lunárního modulu. "NASA také bude požadovat plány od celého komerčního vesmírného průmyslu – prostřednictvím RFI (Žádosti o informace) – pro to, jak může NASA zvýšit tempo našich misí na Měsíc," uvádí se v prohlášení. Cílem prezidenta Trumpa a ministra Duffyho je porazit Čínu v návratu na Měsíc, a proto využívají sílu amerického vesmírného průmyslu a hledají řešení pro více způsobů přistání.
Časový plán mise Artemis III je v centru pozornosti kvůli obavám jestřábích zákonodárců. Ti se obávají, že přistání neproběhne dříve, než na Měsíc dorazí čínští taikonauti. Čína uvedla, že tohoto cíle dosáhne do roku 2030.
Ve svých poznámkách pro CNBC Duffy naznačil, že by to mohl být právě Blue Origin, kdo by převzal pozici SpaceX v misi Artemis III. Blue Origin v reakci na dotaz CNN uvedl pouze, že je "připraven podpořit". Duffy však také varoval, že NASA se může rozhodnout otevřít soutěž šířeji i poskytovatelům, kteří dosud nemají smlouvy. "Pokud SpaceX zaostává, ale Blue Origin to dokáže dříve, dobře pro Blue Origin," řekl Duffy. "Ale... nebudeme čekat na jednu společnost. Posuneme to vpřed a vyhrajeme druhý vesmírný závod proti Číňanům."
Není jisté, zda plány NASA na vydání RFI povedou k získání smluv novými společnostmi. Žádosti o informace jsou obecně považovány za neformální proces zjišťování faktů. Experti vesmírného průmyslu vyjádřili obavy ohledně časových plánů jak pro Starship, tak pro Blue Moon. Upozorňují na to, že obě plavidla jsou složitá a mohou vyžadovat tankování na oběžné dráze. Tankování na oběžné dráze nebylo dosud nikdy provedeno. Lunární moduly vyžadující takový krok by mohly mít nepřípustně dlouhé doby vývoje.
Mezi společnostmi, které původně soutěžily o kontrakt na lunární modul, byla i Dynetics se sídlem v Alabamě. Zatím však není jasné, jaké další americké společnosti by mohly konkurovat SpaceX a Blue Origin o kontrakty Artemis.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.
Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.
Americký záchranný systém tísňové linky 911 čelí zásadním technologickým problémům, které zpomalují pomoc lidem v ohrožení života. Volající na tísňovou linku stále častěji slýchají dotaz na přesné místo události namísto tradičního dotazu na povahu nouzové situace. Operátoři tísňových linek totiž mnohdy nedokážou automaticky určit přesnou polohu volajícího. Tato časová prodleva při zjišťování lokace může mít pro lidi v krizových situacích fatální následky.
Představitelé Íránu oznámili záměr vyhlásit novou zakázanou zónu v blízkosti Hormuzského průlivu. K tomuto kroku Teherán přistupuje po sérii víkendových vojenských střetů se Spojenými státy americkými. Nové opatření dále zvyšuje nejistotu ohledně možného ukončení několik měsíců trvajícího ozbrojeného konfliktu.
Čína požádala Ukrajinu, aby neútočila na ruské město Vladivostok v době, kdy se v tomto přístavu konalo Východní ekonomické fórum. O diplomatické žádosti informovala japonská agentura Kjódó s odkazem na své zdroje. Peking chtěl tímto krokem zajistit bezpečnost své vysoké delegace, kterou vedl čínský vicepremiér Ting Süe-siang. Ukrajinská strana podle dostupných zpráv webu Kyiv Post žádost přijala a souhlasila s tím, že se během konání akce zdrží jakýchkoli úderů na tuto oblast.