Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Duffy řekl v ranním pořadu CNBC: "Posouvají své termíny, a my závodíme s Čínou." Odkazoval přitom na vývoj lodi Starship od SpaceX, kterou má společnost použít jako lunární modul pro NASA. "Takže ten kontrakt otevřu. Umožním dalším vesmírným společnostem, aby se SpaceX utkaly v soutěži," dodal.
Zrušení nebo úprava smlouvy se SpaceX by mohla znamenat pozoruhodný zvrat v plánu, který měla NASA od roku 2021. Tehdy vybrala Starship pro historickou misi Artemis III, přestože je plavidlo stále v raných fázích vývoje a má za sebou tři selhání během letu a jen několik úspěšných suborbitálních testů v roce 2025.
Duffyho poznámky přicházejí v době, kdy rozhodnutí z roku 2021 čelí nové kritice od lídrů vesmírného průmyslu. Ti se obávají, že logistika spojená s použitím Starship je příliš složitá a může způsobit, že NASA v novém závodu o Měsíc prohraje. Přistání mise Artemis III na Měsíci je v současné době naplánováno na polovinu roku 2027.
Přesný harmonogram, kdy by NASA mohla změnit dohodu se SpaceX nebo přibrat nového dodavatele, zatím není jasný. V samostatném rozhovoru pro Fox News Duffy uvedl, že je "v procesu otevírání tohoto kontraktu," čímž odkazoval na dohodu o lunárním modulu pro Artemis.
NASA má již nyní smlouvy se dvěma různými společnostmi na dodávku lunárních modulů. Kromě SpaceX se Starship je to Blue Origin, vesmírný podnik miliardáře Jeffa Bezose, který vyvíjí modul s názvem Blue Moon. Starship má nicméně letět při misi Artemis III v roce 2027. To by bylo poprvé, kdy by astronauti vkročili na měsíční povrch od ukončení programu Apollo před pěti desítkami let. Modul Blue Moon je určen pro pozdější mise, jako je Artemis V.
Mluvčí NASA Bethany Stevens uvedla v prohlášení, že NASA dala SpaceX a Blue Origin čas do 29. října na předložení "přístupů k urychlení" vývoje lunárního modulu. "NASA také bude požadovat plány od celého komerčního vesmírného průmyslu – prostřednictvím RFI (Žádosti o informace) – pro to, jak může NASA zvýšit tempo našich misí na Měsíc," uvádí se v prohlášení. Cílem prezidenta Trumpa a ministra Duffyho je porazit Čínu v návratu na Měsíc, a proto využívají sílu amerického vesmírného průmyslu a hledají řešení pro více způsobů přistání.
Časový plán mise Artemis III je v centru pozornosti kvůli obavám jestřábích zákonodárců. Ti se obávají, že přistání neproběhne dříve, než na Měsíc dorazí čínští taikonauti. Čína uvedla, že tohoto cíle dosáhne do roku 2030.
Ve svých poznámkách pro CNBC Duffy naznačil, že by to mohl být právě Blue Origin, kdo by převzal pozici SpaceX v misi Artemis III. Blue Origin v reakci na dotaz CNN uvedl pouze, že je "připraven podpořit". Duffy však také varoval, že NASA se může rozhodnout otevřít soutěž šířeji i poskytovatelům, kteří dosud nemají smlouvy. "Pokud SpaceX zaostává, ale Blue Origin to dokáže dříve, dobře pro Blue Origin," řekl Duffy. "Ale... nebudeme čekat na jednu společnost. Posuneme to vpřed a vyhrajeme druhý vesmírný závod proti Číňanům."
Není jisté, zda plány NASA na vydání RFI povedou k získání smluv novými společnostmi. Žádosti o informace jsou obecně považovány za neformální proces zjišťování faktů. Experti vesmírného průmyslu vyjádřili obavy ohledně časových plánů jak pro Starship, tak pro Blue Moon. Upozorňují na to, že obě plavidla jsou složitá a mohou vyžadovat tankování na oběžné dráze. Tankování na oběžné dráze nebylo dosud nikdy provedeno. Lunární moduly vyžadující takový krok by mohly mít nepřípustně dlouhé doby vývoje.
Mezi společnostmi, které původně soutěžily o kontrakt na lunární modul, byla i Dynetics se sídlem v Alabamě. Zatím však není jasné, jaké další americké společnosti by mohly konkurovat SpaceX a Blue Origin o kontrakty Artemis.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.