Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Duffy řekl v ranním pořadu CNBC: "Posouvají své termíny, a my závodíme s Čínou." Odkazoval přitom na vývoj lodi Starship od SpaceX, kterou má společnost použít jako lunární modul pro NASA. "Takže ten kontrakt otevřu. Umožním dalším vesmírným společnostem, aby se SpaceX utkaly v soutěži," dodal.
Zrušení nebo úprava smlouvy se SpaceX by mohla znamenat pozoruhodný zvrat v plánu, který měla NASA od roku 2021. Tehdy vybrala Starship pro historickou misi Artemis III, přestože je plavidlo stále v raných fázích vývoje a má za sebou tři selhání během letu a jen několik úspěšných suborbitálních testů v roce 2025.
Duffyho poznámky přicházejí v době, kdy rozhodnutí z roku 2021 čelí nové kritice od lídrů vesmírného průmyslu. Ti se obávají, že logistika spojená s použitím Starship je příliš složitá a může způsobit, že NASA v novém závodu o Měsíc prohraje. Přistání mise Artemis III na Měsíci je v současné době naplánováno na polovinu roku 2027.
Přesný harmonogram, kdy by NASA mohla změnit dohodu se SpaceX nebo přibrat nového dodavatele, zatím není jasný. V samostatném rozhovoru pro Fox News Duffy uvedl, že je "v procesu otevírání tohoto kontraktu," čímž odkazoval na dohodu o lunárním modulu pro Artemis.
NASA má již nyní smlouvy se dvěma různými společnostmi na dodávku lunárních modulů. Kromě SpaceX se Starship je to Blue Origin, vesmírný podnik miliardáře Jeffa Bezose, který vyvíjí modul s názvem Blue Moon. Starship má nicméně letět při misi Artemis III v roce 2027. To by bylo poprvé, kdy by astronauti vkročili na měsíční povrch od ukončení programu Apollo před pěti desítkami let. Modul Blue Moon je určen pro pozdější mise, jako je Artemis V.
Mluvčí NASA Bethany Stevens uvedla v prohlášení, že NASA dala SpaceX a Blue Origin čas do 29. října na předložení "přístupů k urychlení" vývoje lunárního modulu. "NASA také bude požadovat plány od celého komerčního vesmírného průmyslu – prostřednictvím RFI (Žádosti o informace) – pro to, jak může NASA zvýšit tempo našich misí na Měsíc," uvádí se v prohlášení. Cílem prezidenta Trumpa a ministra Duffyho je porazit Čínu v návratu na Měsíc, a proto využívají sílu amerického vesmírného průmyslu a hledají řešení pro více způsobů přistání.
Časový plán mise Artemis III je v centru pozornosti kvůli obavám jestřábích zákonodárců. Ti se obávají, že přistání neproběhne dříve, než na Měsíc dorazí čínští taikonauti. Čína uvedla, že tohoto cíle dosáhne do roku 2030.
Ve svých poznámkách pro CNBC Duffy naznačil, že by to mohl být právě Blue Origin, kdo by převzal pozici SpaceX v misi Artemis III. Blue Origin v reakci na dotaz CNN uvedl pouze, že je "připraven podpořit". Duffy však také varoval, že NASA se může rozhodnout otevřít soutěž šířeji i poskytovatelům, kteří dosud nemají smlouvy. "Pokud SpaceX zaostává, ale Blue Origin to dokáže dříve, dobře pro Blue Origin," řekl Duffy. "Ale... nebudeme čekat na jednu společnost. Posuneme to vpřed a vyhrajeme druhý vesmírný závod proti Číňanům."
Není jisté, zda plány NASA na vydání RFI povedou k získání smluv novými společnostmi. Žádosti o informace jsou obecně považovány za neformální proces zjišťování faktů. Experti vesmírného průmyslu vyjádřili obavy ohledně časových plánů jak pro Starship, tak pro Blue Moon. Upozorňují na to, že obě plavidla jsou složitá a mohou vyžadovat tankování na oběžné dráze. Tankování na oběžné dráze nebylo dosud nikdy provedeno. Lunární moduly vyžadující takový krok by mohly mít nepřípustně dlouhé doby vývoje.
Mezi společnostmi, které původně soutěžily o kontrakt na lunární modul, byla i Dynetics se sídlem v Alabamě. Zatím však není jasné, jaké další americké společnosti by mohly konkurovat SpaceX a Blue Origin o kontrakty Artemis.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.