Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Neobvyklý zásah předsedkyně Komise přichází jen několik dní před summitem Evropské rady. Zde se bude projednávat nový zastřešující cíl EU pro snížení emisí do roku 2040.
Vlády členských států se dosud nedokázaly na novém cíli shodnout. Několik zemí EU vyjádřilo obavy z ekonomického dopadu stávajících i nových klimatických opatření bloku. Lídři budou ve čtvrtek v Bruselu diskutovat právě o souvislosti mezi konkurenceschopností a klimatem.
Von der Leyenová ve svém dopise obhajuje nadcházející cíl a trvá na tom, že budoucí konkurenceschopnost Evropy vyžaduje dekarbonizované hospodářství. Zároveň naznačuje, že to bude znamenat opuštění některých odvětví. "Pokud je naším cílem robustní, odolná, udržitelná a inovativní ekonomika, pak dogmatické lpění na našich stávajících obchodních modelech, bez ohledu na jejich minulé úspěchy, není řešením," píše.
Dále zdůrazňuje, že Evropská unie si nemůže dovolit nečinnost. Obzvláště s ohledem na rostoucí dominanci Číny v oblasti čistých technologií a surovin. Upozorňuje také, že klimatické výzvy zahrnují "vědeckou realitu, že stále více ohrožujeme naši prosperitu a naše sociální modely, zatímco naše komunity riskují, že se stanou neobyvatelnými".
Von der Leyenová nicméně nabízí lídrům několik klíčových ústupků. Uznává, že "nikdo by neměl dovolit, aby naše ekonomická a sociální struktura byla vystavena tak velkému napětí, že se rozpadne."
Komise navrhla snížit emise bloku až o 90 procent pod úroveň roku 1990 do roku 2040. Současný návrh však umožňuje zemím outsourcovat až tři procentní body tohoto cíle nákupem uhlíkových kreditů od jiných zemí.
Předsedkyně Komise nyní otevírá dveře k navýšení využití kreditů. Uvádí, že část cíle – v návrhu Komise tři procenta, o nichž budou ministři dále jednat – lze dosáhnout prostřednictvím vysoce kvalitních mezinárodních kreditů. "Náš domácí cíl... může být nižší než 90 procent, pokud to bude kompenzováno podobnými... sníženími mimo EU," upřesňuje.
Zároveň reagovala na klíčový požadavek vlád na úpravu nového oceňování uhlíku pro dopravu a vytápění. Tyto plány byly od počátku kontroverzní, jelikož se očekávalo, že povedou k vyšším účtům za paliva pro většinu spotřebitelů.
Uhlíkový šéf EU Wopke Hoekstra má v úterý oznámit konkrétní úpravy opatření, které se zaměří na řešení "obav z příliš vysokých nebo nestabilních cen". Komise zvažuje zavedení "robustnějšího systému stabilizace cen" a možnosti poskytnout domácnostem dodatečnou podporu, aby se vyrovnaly se zvýšenými účty.
Von der Leyenová se také vyjádřila ke sdílení obav některých vlád ohledně uhlíkové ceny, kterou EU v současné době ukládá průmyslovým odvětvím s vysokým znečištěním, jako je ocelářství. Přislíbila "realistickou a proveditelnou" budoucí trajektorii, ačkoli neposkytla podrobnosti.
Dále poukázala na nadcházející změny v cílech EU týkajících se množství oxidu uhličitého absorbovaného lesy a půdou, známého jako LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry). Některé vlády označily současné cíle za nerealistické, přičemž některé poukazovaly na nárůst lesních požárů a jiné na potřeby svého lesnického průmyslu.
"Již nyní vidíme výzvy, kterým někteří z vás čelí... Pracujeme na pragmatických řešeních, jak tyto výzvy zmírnit v rámci stávajícího nařízení LULUCF," uvádí von der Leyenová. Pravidla pro trh s uhlíkem a LULUCF, spolu s národními emisními cíli, tvoří hlavní dílčí cíle klimatického rámce EU.
Dopis také opakuje již oznámené úpravy a plány, jako je zrychlená revize postupu postupného ukončení motorů s vnitřním spalováním v bloku. K tomu navíc obsahuje dlouhý dodatek, který nastiňuje všechna nadcházející oznámení.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.