Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Neobvyklý zásah předsedkyně Komise přichází jen několik dní před summitem Evropské rady. Zde se bude projednávat nový zastřešující cíl EU pro snížení emisí do roku 2040.
Vlády členských států se dosud nedokázaly na novém cíli shodnout. Několik zemí EU vyjádřilo obavy z ekonomického dopadu stávajících i nových klimatických opatření bloku. Lídři budou ve čtvrtek v Bruselu diskutovat právě o souvislosti mezi konkurenceschopností a klimatem.
Von der Leyenová ve svém dopise obhajuje nadcházející cíl a trvá na tom, že budoucí konkurenceschopnost Evropy vyžaduje dekarbonizované hospodářství. Zároveň naznačuje, že to bude znamenat opuštění některých odvětví. "Pokud je naším cílem robustní, odolná, udržitelná a inovativní ekonomika, pak dogmatické lpění na našich stávajících obchodních modelech, bez ohledu na jejich minulé úspěchy, není řešením," píše.
Dále zdůrazňuje, že Evropská unie si nemůže dovolit nečinnost. Obzvláště s ohledem na rostoucí dominanci Číny v oblasti čistých technologií a surovin. Upozorňuje také, že klimatické výzvy zahrnují "vědeckou realitu, že stále více ohrožujeme naši prosperitu a naše sociální modely, zatímco naše komunity riskují, že se stanou neobyvatelnými".
Von der Leyenová nicméně nabízí lídrům několik klíčových ústupků. Uznává, že "nikdo by neměl dovolit, aby naše ekonomická a sociální struktura byla vystavena tak velkému napětí, že se rozpadne."
Komise navrhla snížit emise bloku až o 90 procent pod úroveň roku 1990 do roku 2040. Současný návrh však umožňuje zemím outsourcovat až tři procentní body tohoto cíle nákupem uhlíkových kreditů od jiných zemí.
Předsedkyně Komise nyní otevírá dveře k navýšení využití kreditů. Uvádí, že část cíle – v návrhu Komise tři procenta, o nichž budou ministři dále jednat – lze dosáhnout prostřednictvím vysoce kvalitních mezinárodních kreditů. "Náš domácí cíl... může být nižší než 90 procent, pokud to bude kompenzováno podobnými... sníženími mimo EU," upřesňuje.
Zároveň reagovala na klíčový požadavek vlád na úpravu nového oceňování uhlíku pro dopravu a vytápění. Tyto plány byly od počátku kontroverzní, jelikož se očekávalo, že povedou k vyšším účtům za paliva pro většinu spotřebitelů.
Uhlíkový šéf EU Wopke Hoekstra má v úterý oznámit konkrétní úpravy opatření, které se zaměří na řešení "obav z příliš vysokých nebo nestabilních cen". Komise zvažuje zavedení "robustnějšího systému stabilizace cen" a možnosti poskytnout domácnostem dodatečnou podporu, aby se vyrovnaly se zvýšenými účty.
Von der Leyenová se také vyjádřila ke sdílení obav některých vlád ohledně uhlíkové ceny, kterou EU v současné době ukládá průmyslovým odvětvím s vysokým znečištěním, jako je ocelářství. Přislíbila "realistickou a proveditelnou" budoucí trajektorii, ačkoli neposkytla podrobnosti.
Dále poukázala na nadcházející změny v cílech EU týkajících se množství oxidu uhličitého absorbovaného lesy a půdou, známého jako LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry). Některé vlády označily současné cíle za nerealistické, přičemž některé poukazovaly na nárůst lesních požárů a jiné na potřeby svého lesnického průmyslu.
"Již nyní vidíme výzvy, kterým někteří z vás čelí... Pracujeme na pragmatických řešeních, jak tyto výzvy zmírnit v rámci stávajícího nařízení LULUCF," uvádí von der Leyenová. Pravidla pro trh s uhlíkem a LULUCF, spolu s národními emisními cíli, tvoří hlavní dílčí cíle klimatického rámce EU.
Dopis také opakuje již oznámené úpravy a plány, jako je zrychlená revize postupu postupného ukončení motorů s vnitřním spalováním v bloku. K tomu navíc obsahuje dlouhý dodatek, který nastiňuje všechna nadcházející oznámení.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.