Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Neobvyklý zásah předsedkyně Komise přichází jen několik dní před summitem Evropské rady. Zde se bude projednávat nový zastřešující cíl EU pro snížení emisí do roku 2040.
Vlády členských států se dosud nedokázaly na novém cíli shodnout. Několik zemí EU vyjádřilo obavy z ekonomického dopadu stávajících i nových klimatických opatření bloku. Lídři budou ve čtvrtek v Bruselu diskutovat právě o souvislosti mezi konkurenceschopností a klimatem.
Von der Leyenová ve svém dopise obhajuje nadcházející cíl a trvá na tom, že budoucí konkurenceschopnost Evropy vyžaduje dekarbonizované hospodářství. Zároveň naznačuje, že to bude znamenat opuštění některých odvětví. "Pokud je naším cílem robustní, odolná, udržitelná a inovativní ekonomika, pak dogmatické lpění na našich stávajících obchodních modelech, bez ohledu na jejich minulé úspěchy, není řešením," píše.
Dále zdůrazňuje, že Evropská unie si nemůže dovolit nečinnost. Obzvláště s ohledem na rostoucí dominanci Číny v oblasti čistých technologií a surovin. Upozorňuje také, že klimatické výzvy zahrnují "vědeckou realitu, že stále více ohrožujeme naši prosperitu a naše sociální modely, zatímco naše komunity riskují, že se stanou neobyvatelnými".
Von der Leyenová nicméně nabízí lídrům několik klíčových ústupků. Uznává, že "nikdo by neměl dovolit, aby naše ekonomická a sociální struktura byla vystavena tak velkému napětí, že se rozpadne."
Komise navrhla snížit emise bloku až o 90 procent pod úroveň roku 1990 do roku 2040. Současný návrh však umožňuje zemím outsourcovat až tři procentní body tohoto cíle nákupem uhlíkových kreditů od jiných zemí.
Předsedkyně Komise nyní otevírá dveře k navýšení využití kreditů. Uvádí, že část cíle – v návrhu Komise tři procenta, o nichž budou ministři dále jednat – lze dosáhnout prostřednictvím vysoce kvalitních mezinárodních kreditů. "Náš domácí cíl... může být nižší než 90 procent, pokud to bude kompenzováno podobnými... sníženími mimo EU," upřesňuje.
Zároveň reagovala na klíčový požadavek vlád na úpravu nového oceňování uhlíku pro dopravu a vytápění. Tyto plány byly od počátku kontroverzní, jelikož se očekávalo, že povedou k vyšším účtům za paliva pro většinu spotřebitelů.
Uhlíkový šéf EU Wopke Hoekstra má v úterý oznámit konkrétní úpravy opatření, které se zaměří na řešení "obav z příliš vysokých nebo nestabilních cen". Komise zvažuje zavedení "robustnějšího systému stabilizace cen" a možnosti poskytnout domácnostem dodatečnou podporu, aby se vyrovnaly se zvýšenými účty.
Von der Leyenová se také vyjádřila ke sdílení obav některých vlád ohledně uhlíkové ceny, kterou EU v současné době ukládá průmyslovým odvětvím s vysokým znečištěním, jako je ocelářství. Přislíbila "realistickou a proveditelnou" budoucí trajektorii, ačkoli neposkytla podrobnosti.
Dále poukázala na nadcházející změny v cílech EU týkajících se množství oxidu uhličitého absorbovaného lesy a půdou, známého jako LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry). Některé vlády označily současné cíle za nerealistické, přičemž některé poukazovaly na nárůst lesních požárů a jiné na potřeby svého lesnického průmyslu.
"Již nyní vidíme výzvy, kterým někteří z vás čelí... Pracujeme na pragmatických řešeních, jak tyto výzvy zmírnit v rámci stávajícího nařízení LULUCF," uvádí von der Leyenová. Pravidla pro trh s uhlíkem a LULUCF, spolu s národními emisními cíli, tvoří hlavní dílčí cíle klimatického rámce EU.
Dopis také opakuje již oznámené úpravy a plány, jako je zrychlená revize postupu postupného ukončení motorů s vnitřním spalováním v bloku. K tomu navíc obsahuje dlouhý dodatek, který nastiňuje všechna nadcházející oznámení.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.