Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Neobvyklý zásah předsedkyně Komise přichází jen několik dní před summitem Evropské rady. Zde se bude projednávat nový zastřešující cíl EU pro snížení emisí do roku 2040.
Vlády členských států se dosud nedokázaly na novém cíli shodnout. Několik zemí EU vyjádřilo obavy z ekonomického dopadu stávajících i nových klimatických opatření bloku. Lídři budou ve čtvrtek v Bruselu diskutovat právě o souvislosti mezi konkurenceschopností a klimatem.
Von der Leyenová ve svém dopise obhajuje nadcházející cíl a trvá na tom, že budoucí konkurenceschopnost Evropy vyžaduje dekarbonizované hospodářství. Zároveň naznačuje, že to bude znamenat opuštění některých odvětví. "Pokud je naším cílem robustní, odolná, udržitelná a inovativní ekonomika, pak dogmatické lpění na našich stávajících obchodních modelech, bez ohledu na jejich minulé úspěchy, není řešením," píše.
Dále zdůrazňuje, že Evropská unie si nemůže dovolit nečinnost. Obzvláště s ohledem na rostoucí dominanci Číny v oblasti čistých technologií a surovin. Upozorňuje také, že klimatické výzvy zahrnují "vědeckou realitu, že stále více ohrožujeme naši prosperitu a naše sociální modely, zatímco naše komunity riskují, že se stanou neobyvatelnými".
Von der Leyenová nicméně nabízí lídrům několik klíčových ústupků. Uznává, že "nikdo by neměl dovolit, aby naše ekonomická a sociální struktura byla vystavena tak velkému napětí, že se rozpadne."
Komise navrhla snížit emise bloku až o 90 procent pod úroveň roku 1990 do roku 2040. Současný návrh však umožňuje zemím outsourcovat až tři procentní body tohoto cíle nákupem uhlíkových kreditů od jiných zemí.
Předsedkyně Komise nyní otevírá dveře k navýšení využití kreditů. Uvádí, že část cíle – v návrhu Komise tři procenta, o nichž budou ministři dále jednat – lze dosáhnout prostřednictvím vysoce kvalitních mezinárodních kreditů. "Náš domácí cíl... může být nižší než 90 procent, pokud to bude kompenzováno podobnými... sníženími mimo EU," upřesňuje.
Zároveň reagovala na klíčový požadavek vlád na úpravu nového oceňování uhlíku pro dopravu a vytápění. Tyto plány byly od počátku kontroverzní, jelikož se očekávalo, že povedou k vyšším účtům za paliva pro většinu spotřebitelů.
Uhlíkový šéf EU Wopke Hoekstra má v úterý oznámit konkrétní úpravy opatření, které se zaměří na řešení "obav z příliš vysokých nebo nestabilních cen". Komise zvažuje zavedení "robustnějšího systému stabilizace cen" a možnosti poskytnout domácnostem dodatečnou podporu, aby se vyrovnaly se zvýšenými účty.
Von der Leyenová se také vyjádřila ke sdílení obav některých vlád ohledně uhlíkové ceny, kterou EU v současné době ukládá průmyslovým odvětvím s vysokým znečištěním, jako je ocelářství. Přislíbila "realistickou a proveditelnou" budoucí trajektorii, ačkoli neposkytla podrobnosti.
Dále poukázala na nadcházející změny v cílech EU týkajících se množství oxidu uhličitého absorbovaného lesy a půdou, známého jako LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry). Některé vlády označily současné cíle za nerealistické, přičemž některé poukazovaly na nárůst lesních požárů a jiné na potřeby svého lesnického průmyslu.
"Již nyní vidíme výzvy, kterým někteří z vás čelí... Pracujeme na pragmatických řešeních, jak tyto výzvy zmírnit v rámci stávajícího nařízení LULUCF," uvádí von der Leyenová. Pravidla pro trh s uhlíkem a LULUCF, spolu s národními emisními cíli, tvoří hlavní dílčí cíle klimatického rámce EU.
Dopis také opakuje již oznámené úpravy a plány, jako je zrychlená revize postupu postupného ukončení motorů s vnitřním spalováním v bloku. K tomu navíc obsahuje dlouhý dodatek, který nastiňuje všechna nadcházející oznámení.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.