Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Neobvyklý zásah předsedkyně Komise přichází jen několik dní před summitem Evropské rady. Zde se bude projednávat nový zastřešující cíl EU pro snížení emisí do roku 2040.
Vlády členských států se dosud nedokázaly na novém cíli shodnout. Několik zemí EU vyjádřilo obavy z ekonomického dopadu stávajících i nových klimatických opatření bloku. Lídři budou ve čtvrtek v Bruselu diskutovat právě o souvislosti mezi konkurenceschopností a klimatem.
Von der Leyenová ve svém dopise obhajuje nadcházející cíl a trvá na tom, že budoucí konkurenceschopnost Evropy vyžaduje dekarbonizované hospodářství. Zároveň naznačuje, že to bude znamenat opuštění některých odvětví. "Pokud je naším cílem robustní, odolná, udržitelná a inovativní ekonomika, pak dogmatické lpění na našich stávajících obchodních modelech, bez ohledu na jejich minulé úspěchy, není řešením," píše.
Dále zdůrazňuje, že Evropská unie si nemůže dovolit nečinnost. Obzvláště s ohledem na rostoucí dominanci Číny v oblasti čistých technologií a surovin. Upozorňuje také, že klimatické výzvy zahrnují "vědeckou realitu, že stále více ohrožujeme naši prosperitu a naše sociální modely, zatímco naše komunity riskují, že se stanou neobyvatelnými".
Von der Leyenová nicméně nabízí lídrům několik klíčových ústupků. Uznává, že "nikdo by neměl dovolit, aby naše ekonomická a sociální struktura byla vystavena tak velkému napětí, že se rozpadne."
Komise navrhla snížit emise bloku až o 90 procent pod úroveň roku 1990 do roku 2040. Současný návrh však umožňuje zemím outsourcovat až tři procentní body tohoto cíle nákupem uhlíkových kreditů od jiných zemí.
Předsedkyně Komise nyní otevírá dveře k navýšení využití kreditů. Uvádí, že část cíle – v návrhu Komise tři procenta, o nichž budou ministři dále jednat – lze dosáhnout prostřednictvím vysoce kvalitních mezinárodních kreditů. "Náš domácí cíl... může být nižší než 90 procent, pokud to bude kompenzováno podobnými... sníženími mimo EU," upřesňuje.
Zároveň reagovala na klíčový požadavek vlád na úpravu nového oceňování uhlíku pro dopravu a vytápění. Tyto plány byly od počátku kontroverzní, jelikož se očekávalo, že povedou k vyšším účtům za paliva pro většinu spotřebitelů.
Uhlíkový šéf EU Wopke Hoekstra má v úterý oznámit konkrétní úpravy opatření, které se zaměří na řešení "obav z příliš vysokých nebo nestabilních cen". Komise zvažuje zavedení "robustnějšího systému stabilizace cen" a možnosti poskytnout domácnostem dodatečnou podporu, aby se vyrovnaly se zvýšenými účty.
Von der Leyenová se také vyjádřila ke sdílení obav některých vlád ohledně uhlíkové ceny, kterou EU v současné době ukládá průmyslovým odvětvím s vysokým znečištěním, jako je ocelářství. Přislíbila "realistickou a proveditelnou" budoucí trajektorii, ačkoli neposkytla podrobnosti.
Dále poukázala na nadcházející změny v cílech EU týkajících se množství oxidu uhličitého absorbovaného lesy a půdou, známého jako LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry). Některé vlády označily současné cíle za nerealistické, přičemž některé poukazovaly na nárůst lesních požárů a jiné na potřeby svého lesnického průmyslu.
"Již nyní vidíme výzvy, kterým někteří z vás čelí... Pracujeme na pragmatických řešeních, jak tyto výzvy zmírnit v rámci stávajícího nařízení LULUCF," uvádí von der Leyenová. Pravidla pro trh s uhlíkem a LULUCF, spolu s národními emisními cíli, tvoří hlavní dílčí cíle klimatického rámce EU.
Dopis také opakuje již oznámené úpravy a plány, jako je zrychlená revize postupu postupného ukončení motorů s vnitřním spalováním v bloku. K tomu navíc obsahuje dlouhý dodatek, který nastiňuje všechna nadcházející oznámení.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.