Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Trumpovo gesto, které umožňuje státům NATO předat Ukrajině moderní protivzdušné systémy, by mělo výrazně posílit obranu proti ruským balistickým raketám. Prezident dokonce naznačil, že jedna z členských zemí disponuje až 17 takovými systémy, z nichž část by mohla být poskytnuta. Přes tuto pozitivní zprávu však zůstává nejasné, zda se jedná o jednorázovou pomoc, nebo o začátek širší podpory.
To, co v Trumpově prohlášení zaznělo, je důležité – ale stejně důležité je i to, co v něm chybělo. Opomenutí zavedení tvrdých sekundárních sankcí vůči zemím, které stále kupují ruské energetické suroviny, vzbudilo kritiku. Návrh zákona, který by na obchod těchto států uvalil až 500% clo, by mohl být pro ruskou ekonomiku ničivý. Trump se však spokojil s neurčitou hrozbou sankcemi „za 50 dní“ – což Rusku poskytuje značný časový prostor pro manévrování.
Za rozhodnutím neeskalovat ekonomický tlak stojí obava z přímé konfrontace s Čínou a Indií. Obě země patří k největším odběratelům ruské ropy – a zároveň představují pro USA buď strategického rivala, nebo důležitého partnera. Tvrdší postoj vůči nim by mohl rozkolísat globální energetické trhy a zároveň poškodit americkou ekonomiku.
V důsledku toho zůstává výhrůžka novými sankcemi spíše symbolickým gestem. Obchodní výměna mezi USA a Ruskem je už nyní na minimu, a proto je dopad případných amerických kroků velmi omezený. Vladimir Putin tak získává čas – minimálně do září – aby buď posílil své postavení na bojišti, nebo přiměl Trumpovu administrativu ke změně kurzu.
Ani spojenci jako Indie a Čína nejeví známky toho, že by se chystali ruskou ropu opustit. Peking navíc opakovaně dává najevo, že ruská porážka je pro něj nepřijatelná – a že nebude vyvíjet tlak na Kreml.
Přestože Trump v některých výrocích mírní svůj tón – vyhýbá se například označení Putina za „vraha“ a připomíná, jak ho jeho manželka upozorňuje na ničivé útoky dronů na Kyjev – jeho základní představa zůstává nezměněná: že Rusko lze přivést k mírovému jednání. Je to víra, která přetrvává i přes šest měsíců diplomatických snah, z nichž většina byla spíše formální a na které Moskva reagovala maximalistickými požadavky.
Ve skutečnosti se Trumpův přístup proměnil spíše v atmosféře než v konkrétních činech. Ukrajině zatím neposílá nové finance, neoznámil ani žádné nové americké zbrojní dodávky. Jeho politika se opírá o známé prvky: Spojené státy neplatí, to dělají spojenci. Klíčová rozhodnutí se odkládají. A víra, že Putin hledá cestu k míru, zůstává navzdory důkazům neochvějná.
Pro Ukrajinu je současná situace krátkodobě pozitivní – posílená protivzdušná obrana může zachránit životy a ochránit infrastrukturu. Ale bez hlubšího strategického posunu ze strany USA hrozí, že po počáteční úlevě přijde další kolo frustrace a pocitu opuštěnosti.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.