Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Trumpovo gesto, které umožňuje státům NATO předat Ukrajině moderní protivzdušné systémy, by mělo výrazně posílit obranu proti ruským balistickým raketám. Prezident dokonce naznačil, že jedna z členských zemí disponuje až 17 takovými systémy, z nichž část by mohla být poskytnuta. Přes tuto pozitivní zprávu však zůstává nejasné, zda se jedná o jednorázovou pomoc, nebo o začátek širší podpory.
To, co v Trumpově prohlášení zaznělo, je důležité – ale stejně důležité je i to, co v něm chybělo. Opomenutí zavedení tvrdých sekundárních sankcí vůči zemím, které stále kupují ruské energetické suroviny, vzbudilo kritiku. Návrh zákona, který by na obchod těchto států uvalil až 500% clo, by mohl být pro ruskou ekonomiku ničivý. Trump se však spokojil s neurčitou hrozbou sankcemi „za 50 dní“ – což Rusku poskytuje značný časový prostor pro manévrování.
Za rozhodnutím neeskalovat ekonomický tlak stojí obava z přímé konfrontace s Čínou a Indií. Obě země patří k největším odběratelům ruské ropy – a zároveň představují pro USA buď strategického rivala, nebo důležitého partnera. Tvrdší postoj vůči nim by mohl rozkolísat globální energetické trhy a zároveň poškodit americkou ekonomiku.
V důsledku toho zůstává výhrůžka novými sankcemi spíše symbolickým gestem. Obchodní výměna mezi USA a Ruskem je už nyní na minimu, a proto je dopad případných amerických kroků velmi omezený. Vladimir Putin tak získává čas – minimálně do září – aby buď posílil své postavení na bojišti, nebo přiměl Trumpovu administrativu ke změně kurzu.
Ani spojenci jako Indie a Čína nejeví známky toho, že by se chystali ruskou ropu opustit. Peking navíc opakovaně dává najevo, že ruská porážka je pro něj nepřijatelná – a že nebude vyvíjet tlak na Kreml.
Přestože Trump v některých výrocích mírní svůj tón – vyhýbá se například označení Putina za „vraha“ a připomíná, jak ho jeho manželka upozorňuje na ničivé útoky dronů na Kyjev – jeho základní představa zůstává nezměněná: že Rusko lze přivést k mírovému jednání. Je to víra, která přetrvává i přes šest měsíců diplomatických snah, z nichž většina byla spíše formální a na které Moskva reagovala maximalistickými požadavky.
Ve skutečnosti se Trumpův přístup proměnil spíše v atmosféře než v konkrétních činech. Ukrajině zatím neposílá nové finance, neoznámil ani žádné nové americké zbrojní dodávky. Jeho politika se opírá o známé prvky: Spojené státy neplatí, to dělají spojenci. Klíčová rozhodnutí se odkládají. A víra, že Putin hledá cestu k míru, zůstává navzdory důkazům neochvějná.
Pro Ukrajinu je současná situace krátkodobě pozitivní – posílená protivzdušná obrana může zachránit životy a ochránit infrastrukturu. Ale bez hlubšího strategického posunu ze strany USA hrozí, že po počáteční úlevě přijde další kolo frustrace a pocitu opuštěnosti.
Britská policie se začala zabývat novým obviněním, podle kterého Jeffrey Epstein v roce 2010 zajistil Andreu Mountbatten-Windsorovi ženu pro sexuální účely v jeho tehdejším sídle Royal Lodge. Tato informace se objevila v době, kdy bývalý princ své sídlo ve Windsoru opustil. Podle amerického právníka Brada Edwardse jde o ženu jiné než britské národnosti, které bylo v té době přes dvacet let.
Nově zveřejněné e-maily a cestovní itineráře odhalily, že Jeffrey Epstein i roky po svém odsouzení za kuplířství nezletilých udržoval úzké vazby na elitu ze Silicon Valley. Dokumenty, které v pátek zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, ukazují, že se tento zdiskreditovaný finančník účastnil exkluzivních akcí po boku nejslavnějších miliardářů světa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý obvinil Rusko z porušení dohody s Donaldem Trumpem. Tato úmluva se týkala zastavení útoků na ukrajinské energetické systémy během mrazivé zimy. Moskva však v předvečer trojstranných rozhovorů v Abú Dhabí podnikla rozsáhlé letecké údery na Kyjev.
Evropské vlády a korporace se v reakci na ochlazení transatlantických vztahů snaží urychleně snížit svou závislost na amerických technologiích, vojenském vybavení a energetických zdrojích. Po desetiletí se EU opírala o bezpečnostní záruky NATO a americké inovace, avšak nedávné hrozby administrativy Donalda Trumpa týkající se převzetí Grónska a agresivní rétorika vůči kontinentu dodaly evropskému volání po nezávislosti nový impuls.
Klimatická změna představuje pro budoucnost zimních olympijských her existenční hrozbu. Zatímco při premiéře v Chamonix v roce 1924 se všech 16 disciplín konalo pod širým nebem na přírodním sněhu a ledu, dnešní realita je radikálně odlišná. Hry v Pekingu 2022 se již spoléhaly na 100% podíl technického sněhu a čtyři původní sporty (krasobruslení, rychlobruslení, curling a hokej) se natrvalo přesunuly do klimatizovaných hal.
Administrativa Donalda Trumpa nasadila do boje za oživení uhelného průmyslu neobvyklou zbraň – kreslenou postavičku jménem „Coalie“. Jde o antropomorfní kus uhlí s obříma očima, žlutou hornickou helmou, botami a rukavicemi. Maskota, který byl pravděpodobně vytvořen pomocí umělé inteligence, představil na síti X americký ministr vnitra Doug Burgum s heslem: „Těžte, miláčci, těžte!“ (v originále „Mine, Baby, Mine!“).
Nejnovější vlna odtajněných dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina otřásá světem celebrit i vysoké politiky. Miliony stran materiálů, které zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, obsahují jména jako Donald Trump, Bill Clinton, Bill Gates či Elon Musk. Přestože pouhé uvedení v souborech neznamená automatické obvinění z trestného činu, detaily v e-mailech a fotografiích vykreslují znepokojivý obraz společenské smetánky, která se kolem Epsteina pohybovala i dlouho po jeho prvním odsouzení v roce 2008.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Smlouva New START, poslední zbývající dohoda omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, vyprší již tento týden, konkrétně 4. února 2026. Vzhledem k tomu, že neprobíhají žádná jednání o jejím prodloužení, ocitá se svět na prahu nové éry nekontrolovaného zbrojení. Americký prezident Donald Trump se k situaci vyjádřil odmítavě s tím, že pokud smlouva skončí, prostě skončí, čímž podtrhl alarmující konec jaderné zdrženlivosti mezi dvěma největšími mocnostmi.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během svého úterního projevu ukrajinském parlamentu vzkázal, že Rusko za svou útočnou válku platí vysokou cenu. Podle jeho slov dosavadní počet ruských obětí přesáhl hranici 1 000 000 a toto číslo i nadále stoupá. Navzdory ochotě Vladimira Putina obětovat obrovské množství vlastních lidí však Rusko na bojišti nevítězí a jeho postupy jsou podle Rutteho „drásavě pomalé“.
Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.