Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Trumpovo gesto, které umožňuje státům NATO předat Ukrajině moderní protivzdušné systémy, by mělo výrazně posílit obranu proti ruským balistickým raketám. Prezident dokonce naznačil, že jedna z členských zemí disponuje až 17 takovými systémy, z nichž část by mohla být poskytnuta. Přes tuto pozitivní zprávu však zůstává nejasné, zda se jedná o jednorázovou pomoc, nebo o začátek širší podpory.
To, co v Trumpově prohlášení zaznělo, je důležité – ale stejně důležité je i to, co v něm chybělo. Opomenutí zavedení tvrdých sekundárních sankcí vůči zemím, které stále kupují ruské energetické suroviny, vzbudilo kritiku. Návrh zákona, který by na obchod těchto států uvalil až 500% clo, by mohl být pro ruskou ekonomiku ničivý. Trump se však spokojil s neurčitou hrozbou sankcemi „za 50 dní“ – což Rusku poskytuje značný časový prostor pro manévrování.
Za rozhodnutím neeskalovat ekonomický tlak stojí obava z přímé konfrontace s Čínou a Indií. Obě země patří k největším odběratelům ruské ropy – a zároveň představují pro USA buď strategického rivala, nebo důležitého partnera. Tvrdší postoj vůči nim by mohl rozkolísat globální energetické trhy a zároveň poškodit americkou ekonomiku.
V důsledku toho zůstává výhrůžka novými sankcemi spíše symbolickým gestem. Obchodní výměna mezi USA a Ruskem je už nyní na minimu, a proto je dopad případných amerických kroků velmi omezený. Vladimir Putin tak získává čas – minimálně do září – aby buď posílil své postavení na bojišti, nebo přiměl Trumpovu administrativu ke změně kurzu.
Ani spojenci jako Indie a Čína nejeví známky toho, že by se chystali ruskou ropu opustit. Peking navíc opakovaně dává najevo, že ruská porážka je pro něj nepřijatelná – a že nebude vyvíjet tlak na Kreml.
Přestože Trump v některých výrocích mírní svůj tón – vyhýbá se například označení Putina za „vraha“ a připomíná, jak ho jeho manželka upozorňuje na ničivé útoky dronů na Kyjev – jeho základní představa zůstává nezměněná: že Rusko lze přivést k mírovému jednání. Je to víra, která přetrvává i přes šest měsíců diplomatických snah, z nichž většina byla spíše formální a na které Moskva reagovala maximalistickými požadavky.
Ve skutečnosti se Trumpův přístup proměnil spíše v atmosféře než v konkrétních činech. Ukrajině zatím neposílá nové finance, neoznámil ani žádné nové americké zbrojní dodávky. Jeho politika se opírá o známé prvky: Spojené státy neplatí, to dělají spojenci. Klíčová rozhodnutí se odkládají. A víra, že Putin hledá cestu k míru, zůstává navzdory důkazům neochvějná.
Pro Ukrajinu je současná situace krátkodobě pozitivní – posílená protivzdušná obrana může zachránit životy a ochránit infrastrukturu. Ale bez hlubšího strategického posunu ze strany USA hrozí, že po počáteční úlevě přijde další kolo frustrace a pocitu opuštěnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.