Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Trumpovo gesto, které umožňuje státům NATO předat Ukrajině moderní protivzdušné systémy, by mělo výrazně posílit obranu proti ruským balistickým raketám. Prezident dokonce naznačil, že jedna z členských zemí disponuje až 17 takovými systémy, z nichž část by mohla být poskytnuta. Přes tuto pozitivní zprávu však zůstává nejasné, zda se jedná o jednorázovou pomoc, nebo o začátek širší podpory.
To, co v Trumpově prohlášení zaznělo, je důležité – ale stejně důležité je i to, co v něm chybělo. Opomenutí zavedení tvrdých sekundárních sankcí vůči zemím, které stále kupují ruské energetické suroviny, vzbudilo kritiku. Návrh zákona, který by na obchod těchto států uvalil až 500% clo, by mohl být pro ruskou ekonomiku ničivý. Trump se však spokojil s neurčitou hrozbou sankcemi „za 50 dní“ – což Rusku poskytuje značný časový prostor pro manévrování.
Za rozhodnutím neeskalovat ekonomický tlak stojí obava z přímé konfrontace s Čínou a Indií. Obě země patří k největším odběratelům ruské ropy – a zároveň představují pro USA buď strategického rivala, nebo důležitého partnera. Tvrdší postoj vůči nim by mohl rozkolísat globální energetické trhy a zároveň poškodit americkou ekonomiku.
V důsledku toho zůstává výhrůžka novými sankcemi spíše symbolickým gestem. Obchodní výměna mezi USA a Ruskem je už nyní na minimu, a proto je dopad případných amerických kroků velmi omezený. Vladimir Putin tak získává čas – minimálně do září – aby buď posílil své postavení na bojišti, nebo přiměl Trumpovu administrativu ke změně kurzu.
Ani spojenci jako Indie a Čína nejeví známky toho, že by se chystali ruskou ropu opustit. Peking navíc opakovaně dává najevo, že ruská porážka je pro něj nepřijatelná – a že nebude vyvíjet tlak na Kreml.
Přestože Trump v některých výrocích mírní svůj tón – vyhýbá se například označení Putina za „vraha“ a připomíná, jak ho jeho manželka upozorňuje na ničivé útoky dronů na Kyjev – jeho základní představa zůstává nezměněná: že Rusko lze přivést k mírovému jednání. Je to víra, která přetrvává i přes šest měsíců diplomatických snah, z nichž většina byla spíše formální a na které Moskva reagovala maximalistickými požadavky.
Ve skutečnosti se Trumpův přístup proměnil spíše v atmosféře než v konkrétních činech. Ukrajině zatím neposílá nové finance, neoznámil ani žádné nové americké zbrojní dodávky. Jeho politika se opírá o známé prvky: Spojené státy neplatí, to dělají spojenci. Klíčová rozhodnutí se odkládají. A víra, že Putin hledá cestu k míru, zůstává navzdory důkazům neochvějná.
Pro Ukrajinu je současná situace krátkodobě pozitivní – posílená protivzdušná obrana může zachránit životy a ochránit infrastrukturu. Ale bez hlubšího strategického posunu ze strany USA hrozí, že po počáteční úlevě přijde další kolo frustrace a pocitu opuštěnosti.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).