Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
Rozhodnutí o stažení vojáků přišlo poté, co se Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Americký prezident nejnověji připustil, že z Německa bude odvoláno více příslušníků, než se uvádí. "Výrazně snížíme počet a snížíme ho mnohem víc než o pět tisíc," řekl šéf Bílého domu novinářům v sobotu.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell v týdnu uvedl, že stažení pěti tisícovek příslušníků nařídil ministr obrany Pete Hegseth. "Rozhodnutí přichází po zevrubné revizi nasazení jednotek v Evropě a je v souladu s požadavky a podmínkami na místě. Očekáváme, že stažení bude dokončeno během následujících šesti až dvanácti měsíců," prohlásil Parnell.
Hegseth rozhodl o stažení amerických vojáků poté, co Merz v týdnu řekl, že Američané v jednáních s Íránem nemají žádnou strategii. "Íránci jsou evidentně velmi schopní ve vyjednávání, respektive neschopní, když nechají Američany cestovat do Islámábádu a vrátit se bez jakéhokoliv výsledku," poznamenal.
Německo již reagovalo na americké rozhodnutí. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Pistorius zároveň podle BBC zdůraznil, že přítomnost amerických vojáků v Evropě a konkrétně i v Německu je v zájmu evropských zemí i Spojených států amerických. Podle ministra obrany musí státy na starém kontinentu převzít větší zodpovědnost za svou bezpečnost, na čemž chce Berlín spolupracovat se spojenci.
"Německo je na správné cestě," podotkl Pistorius s ohledem na rostoucí obranné výdaje. Německo je pod vedením kancléře Friedricha Merze rychle zvyšuje, v příštím roce hodlá utratit přes 105 miliard eur. Investice tak dosáhnou výše přes tři procenta hrubého domácího produktu.
Americké vojenské nasazení v Německu čítá 36 tisíc vojáků a je suverénně nejpočetnější v rámci evropského kontinentu. Například v Itálii se nachází 12 tisíc a ve Velké Británii 10 tisíc příslušníků.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.