Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
V srpnu bylo zasaženo nejméně deset klíčových energetických zařízení. Mezi cíli byla i obří rafinerie Lukoil ve Volgogradu. Podle ukrajinské rozvědky rafinerie, které byly napadeny, zpracovávají ročně více než 44 milionů tun ropných produktů, což představuje přes 10 % celkové ruské kapacity.
V několika regionech Ruska i na anektovaném Krymu byl hlášen nedostatek benzínu. Ruský tisk uvedl, že nárůst cen je důsledkem nehod v ropných rafineriích, a analytici neočekávají brzké snížení cen. Vláda proto už v červenci zakázala vývoz benzínu, což vedlo k nárůstu vývozu ropy.
Ukrajinské vojenské a zpravodajské služby vyvinuly pro útoky na dlouhé vzdálenosti drony a rakety, které už způsobily škody v hodnotě 74 miliard dolarů. Téměř 40 % útoků proběhlo uvnitř Ruska. Opravy takto zasažené infrastruktury jsou navíc komplikovány západními sankcemi. V důsledku nedostatku paliva v Rusku musely ruské firmy začít urgentně nakupovat pohonné hmoty z Běloruska.
Ukrajina se snaží také narušit ruský vývoz ropy. Například minulé útoky dronů zasáhly ropovod Družba, který zásobuje ropou Maďarsko a Slovensko. Obě země si stěžovaly Evropské unii s tím, že útoky nepoškozují primárně Rusko, ale právě je. Dokonce i americký prezident Donald Trump napsal maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, že je „velmi naštvaný“ z narušení dodávek.
Pro Ukrajinu, která je pod tlakem na frontové linii, představují útoky na ruský energetický průmysl způsob, jak zvrátit ruský narativ o nevyhnutelnosti vítězství. Ukrajina neustále pracuje na rozšiřování svého arzenálu zbraní s dlouhým doletem a nedávno představila novou, doma vyrobenou střelu s plochou dráhou letu s názvem Flamingo, kterou chtějí vyrobit až 200 kusů za měsíc.
Experti na rakety předpokládají, že nová střela způsobí značné škody na ruských ropných rafinériích. Vojenský expert Mick Ryan říká, že ačkoli se nejedná o „zázračnou zbraň“, bude mít zásadní dopad na schopnost Ukrajiny zasahovat Rusko, protože je téměř nemožné obránit všechny rafinérie.
I přes narušení dodávek a rostoucí ceny se neočekává, že by tisíce čerpacích stanic v Rusku vyschly, ale narušení zřejmě zhorší už tak vysokou inflaci. Odborníci se domnívají, že ruská vláda bude muset prodloužit zákaz vývozu pohonných hmot až do podzimu, aby se pokusila snížit ceny a zajistit dodávky.
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.