Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
V srpnu bylo zasaženo nejméně deset klíčových energetických zařízení. Mezi cíli byla i obří rafinerie Lukoil ve Volgogradu. Podle ukrajinské rozvědky rafinerie, které byly napadeny, zpracovávají ročně více než 44 milionů tun ropných produktů, což představuje přes 10 % celkové ruské kapacity.
V několika regionech Ruska i na anektovaném Krymu byl hlášen nedostatek benzínu. Ruský tisk uvedl, že nárůst cen je důsledkem nehod v ropných rafineriích, a analytici neočekávají brzké snížení cen. Vláda proto už v červenci zakázala vývoz benzínu, což vedlo k nárůstu vývozu ropy.
Ukrajinské vojenské a zpravodajské služby vyvinuly pro útoky na dlouhé vzdálenosti drony a rakety, které už způsobily škody v hodnotě 74 miliard dolarů. Téměř 40 % útoků proběhlo uvnitř Ruska. Opravy takto zasažené infrastruktury jsou navíc komplikovány západními sankcemi. V důsledku nedostatku paliva v Rusku musely ruské firmy začít urgentně nakupovat pohonné hmoty z Běloruska.
Ukrajina se snaží také narušit ruský vývoz ropy. Například minulé útoky dronů zasáhly ropovod Družba, který zásobuje ropou Maďarsko a Slovensko. Obě země si stěžovaly Evropské unii s tím, že útoky nepoškozují primárně Rusko, ale právě je. Dokonce i americký prezident Donald Trump napsal maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, že je „velmi naštvaný“ z narušení dodávek.
Pro Ukrajinu, která je pod tlakem na frontové linii, představují útoky na ruský energetický průmysl způsob, jak zvrátit ruský narativ o nevyhnutelnosti vítězství. Ukrajina neustále pracuje na rozšiřování svého arzenálu zbraní s dlouhým doletem a nedávno představila novou, doma vyrobenou střelu s plochou dráhou letu s názvem Flamingo, kterou chtějí vyrobit až 200 kusů za měsíc.
Experti na rakety předpokládají, že nová střela způsobí značné škody na ruských ropných rafinériích. Vojenský expert Mick Ryan říká, že ačkoli se nejedná o „zázračnou zbraň“, bude mít zásadní dopad na schopnost Ukrajiny zasahovat Rusko, protože je téměř nemožné obránit všechny rafinérie.
I přes narušení dodávek a rostoucí ceny se neočekává, že by tisíce čerpacích stanic v Rusku vyschly, ale narušení zřejmě zhorší už tak vysokou inflaci. Odborníci se domnívají, že ruská vláda bude muset prodloužit zákaz vývozu pohonných hmot až do podzimu, aby se pokusila snížit ceny a zajistit dodávky.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.