Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
V srpnu bylo zasaženo nejméně deset klíčových energetických zařízení. Mezi cíli byla i obří rafinerie Lukoil ve Volgogradu. Podle ukrajinské rozvědky rafinerie, které byly napadeny, zpracovávají ročně více než 44 milionů tun ropných produktů, což představuje přes 10 % celkové ruské kapacity.
V několika regionech Ruska i na anektovaném Krymu byl hlášen nedostatek benzínu. Ruský tisk uvedl, že nárůst cen je důsledkem nehod v ropných rafineriích, a analytici neočekávají brzké snížení cen. Vláda proto už v červenci zakázala vývoz benzínu, což vedlo k nárůstu vývozu ropy.
Ukrajinské vojenské a zpravodajské služby vyvinuly pro útoky na dlouhé vzdálenosti drony a rakety, které už způsobily škody v hodnotě 74 miliard dolarů. Téměř 40 % útoků proběhlo uvnitř Ruska. Opravy takto zasažené infrastruktury jsou navíc komplikovány západními sankcemi. V důsledku nedostatku paliva v Rusku musely ruské firmy začít urgentně nakupovat pohonné hmoty z Běloruska.
Ukrajina se snaží také narušit ruský vývoz ropy. Například minulé útoky dronů zasáhly ropovod Družba, který zásobuje ropou Maďarsko a Slovensko. Obě země si stěžovaly Evropské unii s tím, že útoky nepoškozují primárně Rusko, ale právě je. Dokonce i americký prezident Donald Trump napsal maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, že je „velmi naštvaný“ z narušení dodávek.
Pro Ukrajinu, která je pod tlakem na frontové linii, představují útoky na ruský energetický průmysl způsob, jak zvrátit ruský narativ o nevyhnutelnosti vítězství. Ukrajina neustále pracuje na rozšiřování svého arzenálu zbraní s dlouhým doletem a nedávno představila novou, doma vyrobenou střelu s plochou dráhou letu s názvem Flamingo, kterou chtějí vyrobit až 200 kusů za měsíc.
Experti na rakety předpokládají, že nová střela způsobí značné škody na ruských ropných rafinériích. Vojenský expert Mick Ryan říká, že ačkoli se nejedná o „zázračnou zbraň“, bude mít zásadní dopad na schopnost Ukrajiny zasahovat Rusko, protože je téměř nemožné obránit všechny rafinérie.
I přes narušení dodávek a rostoucí ceny se neočekává, že by tisíce čerpacích stanic v Rusku vyschly, ale narušení zřejmě zhorší už tak vysokou inflaci. Odborníci se domnívají, že ruská vláda bude muset prodloužit zákaz vývozu pohonných hmot až do podzimu, aby se pokusila snížit ceny a zajistit dodávky.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.