Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
V srpnu bylo zasaženo nejméně deset klíčových energetických zařízení. Mezi cíli byla i obří rafinerie Lukoil ve Volgogradu. Podle ukrajinské rozvědky rafinerie, které byly napadeny, zpracovávají ročně více než 44 milionů tun ropných produktů, což představuje přes 10 % celkové ruské kapacity.
V několika regionech Ruska i na anektovaném Krymu byl hlášen nedostatek benzínu. Ruský tisk uvedl, že nárůst cen je důsledkem nehod v ropných rafineriích, a analytici neočekávají brzké snížení cen. Vláda proto už v červenci zakázala vývoz benzínu, což vedlo k nárůstu vývozu ropy.
Ukrajinské vojenské a zpravodajské služby vyvinuly pro útoky na dlouhé vzdálenosti drony a rakety, které už způsobily škody v hodnotě 74 miliard dolarů. Téměř 40 % útoků proběhlo uvnitř Ruska. Opravy takto zasažené infrastruktury jsou navíc komplikovány západními sankcemi. V důsledku nedostatku paliva v Rusku musely ruské firmy začít urgentně nakupovat pohonné hmoty z Běloruska.
Ukrajina se snaží také narušit ruský vývoz ropy. Například minulé útoky dronů zasáhly ropovod Družba, který zásobuje ropou Maďarsko a Slovensko. Obě země si stěžovaly Evropské unii s tím, že útoky nepoškozují primárně Rusko, ale právě je. Dokonce i americký prezident Donald Trump napsal maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, že je „velmi naštvaný“ z narušení dodávek.
Pro Ukrajinu, která je pod tlakem na frontové linii, představují útoky na ruský energetický průmysl způsob, jak zvrátit ruský narativ o nevyhnutelnosti vítězství. Ukrajina neustále pracuje na rozšiřování svého arzenálu zbraní s dlouhým doletem a nedávno představila novou, doma vyrobenou střelu s plochou dráhou letu s názvem Flamingo, kterou chtějí vyrobit až 200 kusů za měsíc.
Experti na rakety předpokládají, že nová střela způsobí značné škody na ruských ropných rafinériích. Vojenský expert Mick Ryan říká, že ačkoli se nejedná o „zázračnou zbraň“, bude mít zásadní dopad na schopnost Ukrajiny zasahovat Rusko, protože je téměř nemožné obránit všechny rafinérie.
I přes narušení dodávek a rostoucí ceny se neočekává, že by tisíce čerpacích stanic v Rusku vyschly, ale narušení zřejmě zhorší už tak vysokou inflaci. Odborníci se domnívají, že ruská vláda bude muset prodloužit zákaz vývozu pohonných hmot až do podzimu, aby se pokusila snížit ceny a zajistit dodávky.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
Od začátku atomového věku před osmdesáti lety bylo ve světě odpáleno více než 2 000 jaderných zbraní. Jejich devastující účinky na lidské zdraví a životní prostředí pociťují lidé i dnes. Přestože od posledních nadzemních testů uplynuly desítky let, jaderné účty nejsou zdaleka vyrovnané. Mnoho komunit, které byly vystaveny radioaktivnímu spadu, stále bojuje s trvalými zdravotními a psychologickými následky.
Mimo západní svět Rusko v tichosti rozšiřuje svůj mediální vliv. Pomocí státem financovaných médií, jako jsou RT a Sputnik, se mu daří získávat si globální publikum, zvláště v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Tuto expanzi uspěchaně spustilo poté, co západní země zavedly rozsáhlé sankce a omezily vysílání těchto kanálů, které označily za nástroje šíření dezinformací.
Agáta Hanychová už má letos letní dovolenou za sebou, s manželem Mirkem Dopitou byla opět na indonéském ostrově Bali. Tentokrát ale zažila něco, co se jí zarylo opravdu hluboko do paměti.
Severokorejci před zraky diktátora Kim Čong-una provedli test dvou nových raket, informovala BBC s odkazem na prohlášení severokorejských státních médií. Rakety mají sloužit zejména k protivzdušné obraně.