Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
V srpnu bylo zasaženo nejméně deset klíčových energetických zařízení. Mezi cíli byla i obří rafinerie Lukoil ve Volgogradu. Podle ukrajinské rozvědky rafinerie, které byly napadeny, zpracovávají ročně více než 44 milionů tun ropných produktů, což představuje přes 10 % celkové ruské kapacity.
V několika regionech Ruska i na anektovaném Krymu byl hlášen nedostatek benzínu. Ruský tisk uvedl, že nárůst cen je důsledkem nehod v ropných rafineriích, a analytici neočekávají brzké snížení cen. Vláda proto už v červenci zakázala vývoz benzínu, což vedlo k nárůstu vývozu ropy.
Ukrajinské vojenské a zpravodajské služby vyvinuly pro útoky na dlouhé vzdálenosti drony a rakety, které už způsobily škody v hodnotě 74 miliard dolarů. Téměř 40 % útoků proběhlo uvnitř Ruska. Opravy takto zasažené infrastruktury jsou navíc komplikovány západními sankcemi. V důsledku nedostatku paliva v Rusku musely ruské firmy začít urgentně nakupovat pohonné hmoty z Běloruska.
Ukrajina se snaží také narušit ruský vývoz ropy. Například minulé útoky dronů zasáhly ropovod Družba, který zásobuje ropou Maďarsko a Slovensko. Obě země si stěžovaly Evropské unii s tím, že útoky nepoškozují primárně Rusko, ale právě je. Dokonce i americký prezident Donald Trump napsal maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, že je „velmi naštvaný“ z narušení dodávek.
Pro Ukrajinu, která je pod tlakem na frontové linii, představují útoky na ruský energetický průmysl způsob, jak zvrátit ruský narativ o nevyhnutelnosti vítězství. Ukrajina neustále pracuje na rozšiřování svého arzenálu zbraní s dlouhým doletem a nedávno představila novou, doma vyrobenou střelu s plochou dráhou letu s názvem Flamingo, kterou chtějí vyrobit až 200 kusů za měsíc.
Experti na rakety předpokládají, že nová střela způsobí značné škody na ruských ropných rafinériích. Vojenský expert Mick Ryan říká, že ačkoli se nejedná o „zázračnou zbraň“, bude mít zásadní dopad na schopnost Ukrajiny zasahovat Rusko, protože je téměř nemožné obránit všechny rafinérie.
I přes narušení dodávek a rostoucí ceny se neočekává, že by tisíce čerpacích stanic v Rusku vyschly, ale narušení zřejmě zhorší už tak vysokou inflaci. Odborníci se domnívají, že ruská vláda bude muset prodloužit zákaz vývozu pohonných hmot až do podzimu, aby se pokusila snížit ceny a zajistit dodávky.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.