Ukrajinská revoluce v dronovém boji mění války na celém světě

V utajené operaci „Pavučina“ použila ukrajinská tajná služba SBU 117 levných FPV dronů (First-Person-View), které byly do Ruska propašovány v nákladních vozech. Cílem byly ruské strategické bombardéry – více než 40 z nich bylo zničeno nebo poškozeno. Výsledkem byl nejen taktický úder, ale i psychologický otřes: Rusko přišlo o část svých nejchráněnějších zbraní.

Rusko bylo nuceno přesunout své letouny Tu-95 a Tu-160 až na Dálný východ, což prodloužilo dobu jejich úderů na Ukrajinu na téměř 23 hodin. NATO a americké velení mezitím začaly přehodnocovat vlastní zranitelnost – nejen vůči útokům podobnými drony, ale i vůči hrozbám skrytým v čínských nákladních lodích.

Ironií je, že mnoho součástek ukrajinských dronů, jako jsou baterie a elektromotory, pochází právě z Číny. Pentagon a členské státy NATO sice investují do obranných systémů proti dronům, jako jsou rušičky či přepadové systémy, ale plošná obrana je stále vzdálenou realitou – stejně jako pro samotný Kyjev, který dál čelí útokům ruských dronů Šáhid.

Když Rusko na počátku války zničilo ukrajinské námořnictvo, Kyjev odpověděl jinak – postavil flotilu námořních dronů. Tyto bezposádkové lodě dnes představují moderní obdobu „ohnivých lodí“ z dob plachetnic: levná zařízení se navádějí na nepřátelské cíle a způsobují zmatek. Výsledek? Třetina ruské Černomořské flotily byla zničena či poškozena. Ruské lodě, které kdysi blokovaly ukrajinské přístavy, se dnes samy schovávají v přístavech.

Námořní drony navíc ničí i vrtulníky a stíhačky, a to v hodnotě desítek milionů dolarů. Ukrajina tak názorně ukazuje, jak technologie vyrovnává síly i v asymetrických konfliktech.

Oblast Blízkého východu, kde jsou asymetrické útoky běžnou součástí konfliktů, velmi rychle reflektuje změny ve způsobu vedení války. Podle Omara Al-Ubaydliho z Mercatus Center přehodnocují státy Perského zálivu své obranné strategie. V Jemenu sestřelili Hútíové během šesti týdnů sedm amerických dronů MQ-9 Reaper – škody přesáhly 200 milionů dolarů. Americká armáda si uvědomila, že používat dvoumilionové střely proti desetitisícovým dronům je neudržitelné.

„Poměr nákladů je naprosto převrácený,“ komentoval generál Bryan Fenton.

V červenci 2024 zasáhl dlouhý let Hútíů Tel Aviv – dron urazil přes 1 600 kilometrů a odhalil mezery v izraelské protivzdušné obraně. Izrael odpověděl rychle: po vzoru Ukrajiny propašoval Mosad do Íránu díly na stovky výbušných dronů, které byly následně použity při masivním leteckém úderu na íránské jaderné zařízení. Drony pomohly zneškodnit íránské protiletecké systémy a umožnily izraelskému letectvu převzít kontrolu nad vzdušným prostorem.

Hútíové i Írán by mohli brzy využít námořní drony k zablokování klíčových námořních tras, jako je průliv Bab-al-Mandab nebo dokonce Perský záliv. Drony by mohly pokládat miny, útočit na tankery či ochromit vojenské lodě USA, což by mělo globální dopady na energetické trhy.

Spojené státy začínají do svých rozpočtů zahrnovat masivní investice do malých dronů a střel. Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že dříve koupené zbraně mohou být na zítřejším bojišti už neefektivní. Rychlost výroby a adaptace se tak stává klíčovou.

„Ať už tomu chcete věřit nebo ne, ať už máte podepsané smlouvy na tanky či vrtulníky na dalších deset let, povaha vojenské síly se už změnila,“ prohlásil bývalý ukrajinský generál Valerij Zalužnyj.

Arabské státy si to začínají uvědomovat. Po nedávné návštěvě Donalda Trumpa souhlasila Saúdská Arábie s investicemi přes 100 miliard dolarů do amerických zbrojních systémů, Katar dělá totéž. Ale inspiraci by měli hledat i v Kyjevě – tamější dronová strategie ukazuje, jak lze s omezenými prostředky dosáhnout zásadního vojenského efektu.

Ukrajina totiž nezměnila jen průběh vlastní války – redefinovala, jak se povedou konflikty v celém 21. století.