Útok Ukrajiny na čtyři ruská letiště, který způsobil škody odhadované na 7 miliard dolarů, přinesl světu jasné varování: válečné vedení se zásadně změnilo. Kyjev ukázal, že levné bezpilotní prostředky mohou ochromit miliardové vojenské systémy – a Blízký východ tento trend rychle následuje.
V utajené operaci „Pavučina“ použila ukrajinská tajná služba SBU 117 levných FPV dronů (First-Person-View), které byly do Ruska propašovány v nákladních vozech. Cílem byly ruské strategické bombardéry – více než 40 z nich bylo zničeno nebo poškozeno. Výsledkem byl nejen taktický úder, ale i psychologický otřes: Rusko přišlo o část svých nejchráněnějších zbraní.
Rusko bylo nuceno přesunout své letouny Tu-95 a Tu-160 až na Dálný východ, což prodloužilo dobu jejich úderů na Ukrajinu na téměř 23 hodin. NATO a americké velení mezitím začaly přehodnocovat vlastní zranitelnost – nejen vůči útokům podobnými drony, ale i vůči hrozbám skrytým v čínských nákladních lodích.
Ironií je, že mnoho součástek ukrajinských dronů, jako jsou baterie a elektromotory, pochází právě z Číny. Pentagon a členské státy NATO sice investují do obranných systémů proti dronům, jako jsou rušičky či přepadové systémy, ale plošná obrana je stále vzdálenou realitou – stejně jako pro samotný Kyjev, který dál čelí útokům ruských dronů Šáhid.
Když Rusko na počátku války zničilo ukrajinské námořnictvo, Kyjev odpověděl jinak – postavil flotilu námořních dronů. Tyto bezposádkové lodě dnes představují moderní obdobu „ohnivých lodí“ z dob plachetnic: levná zařízení se navádějí na nepřátelské cíle a způsobují zmatek. Výsledek? Třetina ruské Černomořské flotily byla zničena či poškozena. Ruské lodě, které kdysi blokovaly ukrajinské přístavy, se dnes samy schovávají v přístavech.
Námořní drony navíc ničí i vrtulníky a stíhačky, a to v hodnotě desítek milionů dolarů. Ukrajina tak názorně ukazuje, jak technologie vyrovnává síly i v asymetrických konfliktech.
Oblast Blízkého východu, kde jsou asymetrické útoky běžnou součástí konfliktů, velmi rychle reflektuje změny ve způsobu vedení války. Podle Omara Al-Ubaydliho z Mercatus Center přehodnocují státy Perského zálivu své obranné strategie. V Jemenu sestřelili Hútíové během šesti týdnů sedm amerických dronů MQ-9 Reaper – škody přesáhly 200 milionů dolarů. Americká armáda si uvědomila, že používat dvoumilionové střely proti desetitisícovým dronům je neudržitelné.
„Poměr nákladů je naprosto převrácený,“ komentoval generál Bryan Fenton.
V červenci 2024 zasáhl dlouhý let Hútíů Tel Aviv – dron urazil přes 1 600 kilometrů a odhalil mezery v izraelské protivzdušné obraně. Izrael odpověděl rychle: po vzoru Ukrajiny propašoval Mosad do Íránu díly na stovky výbušných dronů, které byly následně použity při masivním leteckém úderu na íránské jaderné zařízení. Drony pomohly zneškodnit íránské protiletecké systémy a umožnily izraelskému letectvu převzít kontrolu nad vzdušným prostorem.
Hútíové i Írán by mohli brzy využít námořní drony k zablokování klíčových námořních tras, jako je průliv Bab-al-Mandab nebo dokonce Perský záliv. Drony by mohly pokládat miny, útočit na tankery či ochromit vojenské lodě USA, což by mělo globální dopady na energetické trhy.
Spojené státy začínají do svých rozpočtů zahrnovat masivní investice do malých dronů a střel. Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že dříve koupené zbraně mohou být na zítřejším bojišti už neefektivní. Rychlost výroby a adaptace se tak stává klíčovou.
„Ať už tomu chcete věřit nebo ne, ať už máte podepsané smlouvy na tanky či vrtulníky na dalších deset let, povaha vojenské síly se už změnila,“ prohlásil bývalý ukrajinský generál Valerij Zalužnyj.
Arabské státy si to začínají uvědomovat. Po nedávné návštěvě Donalda Trumpa souhlasila Saúdská Arábie s investicemi přes 100 miliard dolarů do amerických zbrojních systémů, Katar dělá totéž. Ale inspiraci by měli hledat i v Kyjevě – tamější dronová strategie ukazuje, jak lze s omezenými prostředky dosáhnout zásadního vojenského efektu.
Ukrajina totiž nezměnila jen průběh vlastní války – redefinovala, jak se povedou konflikty v celém 21. století.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.