Útok Ukrajiny na čtyři ruská letiště, který způsobil škody odhadované na 7 miliard dolarů, přinesl světu jasné varování: válečné vedení se zásadně změnilo. Kyjev ukázal, že levné bezpilotní prostředky mohou ochromit miliardové vojenské systémy – a Blízký východ tento trend rychle následuje.
V utajené operaci „Pavučina“ použila ukrajinská tajná služba SBU 117 levných FPV dronů (First-Person-View), které byly do Ruska propašovány v nákladních vozech. Cílem byly ruské strategické bombardéry – více než 40 z nich bylo zničeno nebo poškozeno. Výsledkem byl nejen taktický úder, ale i psychologický otřes: Rusko přišlo o část svých nejchráněnějších zbraní.
Rusko bylo nuceno přesunout své letouny Tu-95 a Tu-160 až na Dálný východ, což prodloužilo dobu jejich úderů na Ukrajinu na téměř 23 hodin. NATO a americké velení mezitím začaly přehodnocovat vlastní zranitelnost – nejen vůči útokům podobnými drony, ale i vůči hrozbám skrytým v čínských nákladních lodích.
Ironií je, že mnoho součástek ukrajinských dronů, jako jsou baterie a elektromotory, pochází právě z Číny. Pentagon a členské státy NATO sice investují do obranných systémů proti dronům, jako jsou rušičky či přepadové systémy, ale plošná obrana je stále vzdálenou realitou – stejně jako pro samotný Kyjev, který dál čelí útokům ruských dronů Šáhid.
Když Rusko na počátku války zničilo ukrajinské námořnictvo, Kyjev odpověděl jinak – postavil flotilu námořních dronů. Tyto bezposádkové lodě dnes představují moderní obdobu „ohnivých lodí“ z dob plachetnic: levná zařízení se navádějí na nepřátelské cíle a způsobují zmatek. Výsledek? Třetina ruské Černomořské flotily byla zničena či poškozena. Ruské lodě, které kdysi blokovaly ukrajinské přístavy, se dnes samy schovávají v přístavech.
Námořní drony navíc ničí i vrtulníky a stíhačky, a to v hodnotě desítek milionů dolarů. Ukrajina tak názorně ukazuje, jak technologie vyrovnává síly i v asymetrických konfliktech.
Oblast Blízkého východu, kde jsou asymetrické útoky běžnou součástí konfliktů, velmi rychle reflektuje změny ve způsobu vedení války. Podle Omara Al-Ubaydliho z Mercatus Center přehodnocují státy Perského zálivu své obranné strategie. V Jemenu sestřelili Hútíové během šesti týdnů sedm amerických dronů MQ-9 Reaper – škody přesáhly 200 milionů dolarů. Americká armáda si uvědomila, že používat dvoumilionové střely proti desetitisícovým dronům je neudržitelné.
„Poměr nákladů je naprosto převrácený,“ komentoval generál Bryan Fenton.
V červenci 2024 zasáhl dlouhý let Hútíů Tel Aviv – dron urazil přes 1 600 kilometrů a odhalil mezery v izraelské protivzdušné obraně. Izrael odpověděl rychle: po vzoru Ukrajiny propašoval Mosad do Íránu díly na stovky výbušných dronů, které byly následně použity při masivním leteckém úderu na íránské jaderné zařízení. Drony pomohly zneškodnit íránské protiletecké systémy a umožnily izraelskému letectvu převzít kontrolu nad vzdušným prostorem.
Hútíové i Írán by mohli brzy využít námořní drony k zablokování klíčových námořních tras, jako je průliv Bab-al-Mandab nebo dokonce Perský záliv. Drony by mohly pokládat miny, útočit na tankery či ochromit vojenské lodě USA, což by mělo globální dopady na energetické trhy.
Spojené státy začínají do svých rozpočtů zahrnovat masivní investice do malých dronů a střel. Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že dříve koupené zbraně mohou být na zítřejším bojišti už neefektivní. Rychlost výroby a adaptace se tak stává klíčovou.
„Ať už tomu chcete věřit nebo ne, ať už máte podepsané smlouvy na tanky či vrtulníky na dalších deset let, povaha vojenské síly se už změnila,“ prohlásil bývalý ukrajinský generál Valerij Zalužnyj.
Arabské státy si to začínají uvědomovat. Po nedávné návštěvě Donalda Trumpa souhlasila Saúdská Arábie s investicemi přes 100 miliard dolarů do amerických zbrojních systémů, Katar dělá totéž. Ale inspiraci by měli hledat i v Kyjevě – tamější dronová strategie ukazuje, jak lze s omezenými prostředky dosáhnout zásadního vojenského efektu.
Ukrajina totiž nezměnila jen průběh vlastní války – redefinovala, jak se povedou konflikty v celém 21. století.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.