Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.
Život Ukrajinců se nyní řídí přísnými harmonogramy plánovaných odstávek. Matky malých dětí okamžitě zapínají pračky, jakmile se rozsvítí světla, zatímco senioři trpělivě čekají na elektřinu, aby mohli použít výtah a vyjít ven. Mnohé kavárny a restaurace musely upravit své jídelníčky i ceny podle toho, zda zrovna běží na proud ze sítě, nebo na drahý provoz naftových generátorů, jejichž hluk se stal novou zvukovou kulisou ukrajinských měst.
Například v Kyjevě zůstalo po prosincových útocích bez vytápění přes 40 % obytných budov. Pro čtyřicetiletou Ludmylu Šramko, která se svými dvojčaty uprchla z metropole na západ země, je nejhorší nejistota. I v novém bydlišti se musí potýkat s mrazem a tmou, ale tentokrát se připravila lépe – hledala byt s plynovým sporákem, aby mohla dětem uvařit i v nejhorších chvílích. Její dcery si na hluk generátorů zvykly natolik, že při něm klidně spí.
Kromě tepla a světla často chybí i voda. Když prosincový útok na Oděsu vyřadil vodovodní síť, sólista tamního baletu Pavlo Smyrnov si vyrobil provizorní sprchu z kancelářského barelu na vodu a powerbanky. Video svého „nepřemožitelného sprchování“ sdílel na sociálních sítích, aby povzbudil ostatní. Podobně kreativní jsou i v kyjevských sportovních školách; mladí šermíři trénují i za tmy, přičemž trenéři počítají zásahy bez elektronických senzorů, které vyžadují proud.
Oksana Daniluk, matka tří dětí z Kyjeva, zdůrazňuje, že nedostatek světla není důvodem k tomu, aby člověk přestal žít. Školy dál trénují budoucí šampiony a hudební kroužky připravují koncerty, i když si diváci v sále musí svítit mobilními telefony. Tato nezdolná vůle pokračovat v běžných činnostech se stala formou tichého odporu proti snaze nepřítele ochromit každodenní existenci.
Ukrajinci nechtějí, aby je svět litoval, ale aby je i v roce 2026 nadále podporoval. Čtyři roky války sice změnily jejich životy k nepoznání, ale jak říká Ludmyla Šramko, každá taková zkouška je dělá silnějšími. Navzdory „apokalyptickým“ nocím plným balistických střel a dronů se lidé v hallways a krytech stále dokážou smát a plánovat budoucnost, protože věří, že světlo se do jejich domovů nakonec vrátí.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.