Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.
Život Ukrajinců se nyní řídí přísnými harmonogramy plánovaných odstávek. Matky malých dětí okamžitě zapínají pračky, jakmile se rozsvítí světla, zatímco senioři trpělivě čekají na elektřinu, aby mohli použít výtah a vyjít ven. Mnohé kavárny a restaurace musely upravit své jídelníčky i ceny podle toho, zda zrovna běží na proud ze sítě, nebo na drahý provoz naftových generátorů, jejichž hluk se stal novou zvukovou kulisou ukrajinských měst.
Například v Kyjevě zůstalo po prosincových útocích bez vytápění přes 40 % obytných budov. Pro čtyřicetiletou Ludmylu Šramko, která se svými dvojčaty uprchla z metropole na západ země, je nejhorší nejistota. I v novém bydlišti se musí potýkat s mrazem a tmou, ale tentokrát se připravila lépe – hledala byt s plynovým sporákem, aby mohla dětem uvařit i v nejhorších chvílích. Její dcery si na hluk generátorů zvykly natolik, že při něm klidně spí.
Kromě tepla a světla často chybí i voda. Když prosincový útok na Oděsu vyřadil vodovodní síť, sólista tamního baletu Pavlo Smyrnov si vyrobil provizorní sprchu z kancelářského barelu na vodu a powerbanky. Video svého „nepřemožitelného sprchování“ sdílel na sociálních sítích, aby povzbudil ostatní. Podobně kreativní jsou i v kyjevských sportovních školách; mladí šermíři trénují i za tmy, přičemž trenéři počítají zásahy bez elektronických senzorů, které vyžadují proud.
Oksana Daniluk, matka tří dětí z Kyjeva, zdůrazňuje, že nedostatek světla není důvodem k tomu, aby člověk přestal žít. Školy dál trénují budoucí šampiony a hudební kroužky připravují koncerty, i když si diváci v sále musí svítit mobilními telefony. Tato nezdolná vůle pokračovat v běžných činnostech se stala formou tichého odporu proti snaze nepřítele ochromit každodenní existenci.
Ukrajinci nechtějí, aby je svět litoval, ale aby je i v roce 2026 nadále podporoval. Čtyři roky války sice změnily jejich životy k nepoznání, ale jak říká Ludmyla Šramko, každá taková zkouška je dělá silnějšími. Navzdory „apokalyptickým“ nocím plným balistických střel a dronů se lidé v hallways a krytech stále dokážou smát a plánovat budoucnost, protože věří, že světlo se do jejich domovů nakonec vrátí.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.