Ukrajina prožívá začátek roku v temnotě a mrazu. Rusko stupňuje útoky na energetické cíle

Ukrajina, ilustrační foto
Ukrajina, ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 13:30
Sdílej:

Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.

Život Ukrajinců se nyní řídí přísnými harmonogramy plánovaných odstávek. Matky malých dětí okamžitě zapínají pračky, jakmile se rozsvítí světla, zatímco senioři trpělivě čekají na elektřinu, aby mohli použít výtah a vyjít ven. Mnohé kavárny a restaurace musely upravit své jídelníčky i ceny podle toho, zda zrovna běží na proud ze sítě, nebo na drahý provoz naftových generátorů, jejichž hluk se stal novou zvukovou kulisou ukrajinských měst.

Například v Kyjevě zůstalo po prosincových útocích bez vytápění přes 40 % obytných budov. Pro čtyřicetiletou Ludmylu Šramko, která se svými dvojčaty uprchla z metropole na západ země, je nejhorší nejistota. I v novém bydlišti se musí potýkat s mrazem a tmou, ale tentokrát se připravila lépe – hledala byt s plynovým sporákem, aby mohla dětem uvařit i v nejhorších chvílích. Její dcery si na hluk generátorů zvykly natolik, že při něm klidně spí.

Kromě tepla a světla často chybí i voda. Když prosincový útok na Oděsu vyřadil vodovodní síť, sólista tamního baletu Pavlo Smyrnov si vyrobil provizorní sprchu z kancelářského barelu na vodu a powerbanky. Video svého „nepřemožitelného sprchování“ sdílel na sociálních sítích, aby povzbudil ostatní. Podobně kreativní jsou i v kyjevských sportovních školách; mladí šermíři trénují i za tmy, přičemž trenéři počítají zásahy bez elektronických senzorů, které vyžadují proud.

Oksana Daniluk, matka tří dětí z Kyjeva, zdůrazňuje, že nedostatek světla není důvodem k tomu, aby člověk přestal žít. Školy dál trénují budoucí šampiony a hudební kroužky připravují koncerty, i když si diváci v sále musí svítit mobilními telefony. Tato nezdolná vůle pokračovat v běžných činnostech se stala formou tichého odporu proti snaze nepřítele ochromit každodenní existenci.

Ukrajinci nechtějí, aby je svět litoval, ale aby je i v roce 2026 nadále podporoval. Čtyři roky války sice změnily jejich životy k nepoznání, ale jak říká Ludmyla Šramko, každá taková zkouška je dělá silnějšími. Navzdory „apokalyptickým“ nocím plným balistických střel a dronů se lidé v hallways a krytech stále dokážou smát a plánovat budoucnost, protože věří, že světlo se do jejich domovů nakonec vrátí.

Stalo se