Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.
Život Ukrajinců se nyní řídí přísnými harmonogramy plánovaných odstávek. Matky malých dětí okamžitě zapínají pračky, jakmile se rozsvítí světla, zatímco senioři trpělivě čekají na elektřinu, aby mohli použít výtah a vyjít ven. Mnohé kavárny a restaurace musely upravit své jídelníčky i ceny podle toho, zda zrovna běží na proud ze sítě, nebo na drahý provoz naftových generátorů, jejichž hluk se stal novou zvukovou kulisou ukrajinských měst.
Například v Kyjevě zůstalo po prosincových útocích bez vytápění přes 40 % obytných budov. Pro čtyřicetiletou Ludmylu Šramko, která se svými dvojčaty uprchla z metropole na západ země, je nejhorší nejistota. I v novém bydlišti se musí potýkat s mrazem a tmou, ale tentokrát se připravila lépe – hledala byt s plynovým sporákem, aby mohla dětem uvařit i v nejhorších chvílích. Její dcery si na hluk generátorů zvykly natolik, že při něm klidně spí.
Kromě tepla a světla často chybí i voda. Když prosincový útok na Oděsu vyřadil vodovodní síť, sólista tamního baletu Pavlo Smyrnov si vyrobil provizorní sprchu z kancelářského barelu na vodu a powerbanky. Video svého „nepřemožitelného sprchování“ sdílel na sociálních sítích, aby povzbudil ostatní. Podobně kreativní jsou i v kyjevských sportovních školách; mladí šermíři trénují i za tmy, přičemž trenéři počítají zásahy bez elektronických senzorů, které vyžadují proud.
Oksana Daniluk, matka tří dětí z Kyjeva, zdůrazňuje, že nedostatek světla není důvodem k tomu, aby člověk přestal žít. Školy dál trénují budoucí šampiony a hudební kroužky připravují koncerty, i když si diváci v sále musí svítit mobilními telefony. Tato nezdolná vůle pokračovat v běžných činnostech se stala formou tichého odporu proti snaze nepřítele ochromit každodenní existenci.
Ukrajinci nechtějí, aby je svět litoval, ale aby je i v roce 2026 nadále podporoval. Čtyři roky války sice změnily jejich životy k nepoznání, ale jak říká Ludmyla Šramko, každá taková zkouška je dělá silnějšími. Navzdory „apokalyptickým“ nocím plným balistických střel a dronů se lidé v hallways a krytech stále dokážou smát a plánovat budoucnost, protože věří, že světlo se do jejich domovů nakonec vrátí.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.