Ukrajinská armáda čelí sílícímu tlaku ze strany Ruska, které změnilo svůj způsob boje a místo velkých formací nasazuje menší útočné jednotky podporované drony. Kvůli tomu Ukrajina přechází na novou strategii opevňování – kratší obranné linie, nižší a lépe maskovaná opevnění, a větší důraz na ochranu proti bezpilotním prostředkům. Přesto se výstavba obrany potýká s chaosem, nedostatkem vojáků i špatnou koordinací mezi různými složkami státu.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov potvrdil, že kvůli proměně ruské taktiky buduje nyní Ukrajina opevnění pro menší jednotky – od praporů přes roty až po čety čítající 20 až 50 vojáků. Místo rozsáhlých zákopových systémů o délce několika kilometrů se tak budují krátké zákopy o délce 60 až 70 metrů s povinným zakrytím proti dronům.
Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj vysvětlil, že nová opevnění jsou efektivní právě díky své nenápadnosti a nižší zranitelnosti vůči bezpilotním prostředkům. Za stávající obrannou linií pak Ukrajina buduje ještě dvě další vrstvy s protitankovými překážkami, minovými poli a dalšími zátarasy. Klíčovým cílem je podle Umerova adaptivní obranný systém, který reaguje na ruskou taktiku a chrání ukrajinské vojáky.
Přestože vrchní velení tvrdí, že většina obranných plánů byla již realizována, pohled z fronty ukazuje jiný obrázek. Například v Dnipru funguje spolupráce mezi armádou, místními samosprávami a dalšími institucemi velmi dobře a obranné linie byly vybudovány rychle a efektivně. Naopak na severovýchodě, kde nyní probíhá silná ruská ofenziva, panuje podle analytiků i vojáků zmatek.
Roman Pohorilyi, zakladatel ukrajinské OSINT skupiny DeepState, upozorňuje na chaotickou situaci v Sumské a Charkovské oblasti. Podle něj často nikdo přesně neví, kdo má výstavbu na starosti, což vede k nelogickému rozmístění zátarasů a zákopů. Upozornil také na hromady nevyužitých protitankových překážek, které v některých oblastech jen leží bez praktického využití.
Za stavbu obranných linií odpovídá ministerstvo obrany, ale na provedení se podílí řada subjektů – armáda, Státní speciální dopravní služba, ale i místní civilní a vojenské orgány. Premiér Denys Šmyhal uvedl, že loni stát investoval 930 milionů eur do výstavby 3 000 obranných bodů.
Problémem ale zůstává nedostatek vojáků. Syrskyj zdůrazňuje, že i ta nejlepší obrana selže, pokud v ní není dostatek obránců. Rusko má na 1 200 kilometrů dlouhé frontové linii stále početní převahu. V praxi to znamená, že některé silné pozice zůstávají neobsazené nebo jsou drženy jen dvěma či třemi vojáky.
Dva ukrajinští vojáci, kteří poskytli informace anonymně, potvrdili, že Rusové systematicky hledají slabá místa v obranné linii. Jakmile je najdou, koncentrují na ně útoky a prorážejí je. To potvrzuje i Pohorilyi, který říká, že ruské jednotky „tlačí všude“, dokud nenajdou problémovou oblast, kterou pak intenzivně útočí.
Frustraci vyjadřují i ukrajinští vojáci, kteří upozorňují na to, že jejich úspěchy nejsou využívány k rychlému budování obrany. Například ukrajinské jednotky působící v ruské Kurské oblasti zadržely více než 60 000 ruských vojáků po dobu šesti měsíců, čímž měly úřady dostatek času na přípravu hranic. Podle vojáka Artema Kariakina však byla většina opatření zahájena až poté, co se ukrajinské jednotky stáhly.
„Ochranné sítě proti dronům nad zásobovacími cestami se začaly instalovat až v lednu, ačkoli útoky dronů začaly dávno předtím. Klíčové pozice se začaly budovat teprve tehdy, když už se Rusové blížili. Výsledkem je, že mnoho úkrytů bylo dokončeno, až když už neměly smysl,“ řekl Kariakin a obvinil odpovědné z promarnění času a neefektivního řízení.
Podle DeepState Rusko jen během června obsadilo 500 km² ukrajinského území – nejrychlejší tempo postupu za poslední měsíce. Ukrajina tak čelí stále větším výzvám nejen na frontě, ale i ve vlastní organizaci obrany.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.