Ukrajinská armáda čelí sílícímu tlaku ze strany Ruska, které změnilo svůj způsob boje a místo velkých formací nasazuje menší útočné jednotky podporované drony. Kvůli tomu Ukrajina přechází na novou strategii opevňování – kratší obranné linie, nižší a lépe maskovaná opevnění, a větší důraz na ochranu proti bezpilotním prostředkům. Přesto se výstavba obrany potýká s chaosem, nedostatkem vojáků i špatnou koordinací mezi různými složkami státu.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov potvrdil, že kvůli proměně ruské taktiky buduje nyní Ukrajina opevnění pro menší jednotky – od praporů přes roty až po čety čítající 20 až 50 vojáků. Místo rozsáhlých zákopových systémů o délce několika kilometrů se tak budují krátké zákopy o délce 60 až 70 metrů s povinným zakrytím proti dronům.
Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj vysvětlil, že nová opevnění jsou efektivní právě díky své nenápadnosti a nižší zranitelnosti vůči bezpilotním prostředkům. Za stávající obrannou linií pak Ukrajina buduje ještě dvě další vrstvy s protitankovými překážkami, minovými poli a dalšími zátarasy. Klíčovým cílem je podle Umerova adaptivní obranný systém, který reaguje na ruskou taktiku a chrání ukrajinské vojáky.
Přestože vrchní velení tvrdí, že většina obranných plánů byla již realizována, pohled z fronty ukazuje jiný obrázek. Například v Dnipru funguje spolupráce mezi armádou, místními samosprávami a dalšími institucemi velmi dobře a obranné linie byly vybudovány rychle a efektivně. Naopak na severovýchodě, kde nyní probíhá silná ruská ofenziva, panuje podle analytiků i vojáků zmatek.
Roman Pohorilyi, zakladatel ukrajinské OSINT skupiny DeepState, upozorňuje na chaotickou situaci v Sumské a Charkovské oblasti. Podle něj často nikdo přesně neví, kdo má výstavbu na starosti, což vede k nelogickému rozmístění zátarasů a zákopů. Upozornil také na hromady nevyužitých protitankových překážek, které v některých oblastech jen leží bez praktického využití.
Za stavbu obranných linií odpovídá ministerstvo obrany, ale na provedení se podílí řada subjektů – armáda, Státní speciální dopravní služba, ale i místní civilní a vojenské orgány. Premiér Denys Šmyhal uvedl, že loni stát investoval 930 milionů eur do výstavby 3 000 obranných bodů.
Problémem ale zůstává nedostatek vojáků. Syrskyj zdůrazňuje, že i ta nejlepší obrana selže, pokud v ní není dostatek obránců. Rusko má na 1 200 kilometrů dlouhé frontové linii stále početní převahu. V praxi to znamená, že některé silné pozice zůstávají neobsazené nebo jsou drženy jen dvěma či třemi vojáky.
Dva ukrajinští vojáci, kteří poskytli informace anonymně, potvrdili, že Rusové systematicky hledají slabá místa v obranné linii. Jakmile je najdou, koncentrují na ně útoky a prorážejí je. To potvrzuje i Pohorilyi, který říká, že ruské jednotky „tlačí všude“, dokud nenajdou problémovou oblast, kterou pak intenzivně útočí.
Frustraci vyjadřují i ukrajinští vojáci, kteří upozorňují na to, že jejich úspěchy nejsou využívány k rychlému budování obrany. Například ukrajinské jednotky působící v ruské Kurské oblasti zadržely více než 60 000 ruských vojáků po dobu šesti měsíců, čímž měly úřady dostatek času na přípravu hranic. Podle vojáka Artema Kariakina však byla většina opatření zahájena až poté, co se ukrajinské jednotky stáhly.
„Ochranné sítě proti dronům nad zásobovacími cestami se začaly instalovat až v lednu, ačkoli útoky dronů začaly dávno předtím. Klíčové pozice se začaly budovat teprve tehdy, když už se Rusové blížili. Výsledkem je, že mnoho úkrytů bylo dokončeno, až když už neměly smysl,“ řekl Kariakin a obvinil odpovědné z promarnění času a neefektivního řízení.
Podle DeepState Rusko jen během června obsadilo 500 km² ukrajinského území – nejrychlejší tempo postupu za poslední měsíce. Ukrajina tak čelí stále větším výzvám nejen na frontě, ale i ve vlastní organizaci obrany.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
