Ukrajina mění obrannou strategii, aby čelila novým ruským taktikám

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov potvrdil, že kvůli proměně ruské taktiky buduje nyní Ukrajina opevnění pro menší jednotky – od praporů přes roty až po čety čítající 20 až 50 vojáků. Místo rozsáhlých zákopových systémů o délce několika kilometrů se tak budují krátké zákopy o délce 60 až 70 metrů s povinným zakrytím proti dronům.

Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj vysvětlil, že nová opevnění jsou efektivní právě díky své nenápadnosti a nižší zranitelnosti vůči bezpilotním prostředkům. Za stávající obrannou linií pak Ukrajina buduje ještě dvě další vrstvy s protitankovými překážkami, minovými poli a dalšími zátarasy. Klíčovým cílem je podle Umerova adaptivní obranný systém, který reaguje na ruskou taktiku a chrání ukrajinské vojáky.

Přestože vrchní velení tvrdí, že většina obranných plánů byla již realizována, pohled z fronty ukazuje jiný obrázek. Například v Dnipru funguje spolupráce mezi armádou, místními samosprávami a dalšími institucemi velmi dobře a obranné linie byly vybudovány rychle a efektivně. Naopak na severovýchodě, kde nyní probíhá silná ruská ofenziva, panuje podle analytiků i vojáků zmatek.

Roman Pohorilyi, zakladatel ukrajinské OSINT skupiny DeepState, upozorňuje na chaotickou situaci v Sumské a Charkovské oblasti. Podle něj často nikdo přesně neví, kdo má výstavbu na starosti, což vede k nelogickému rozmístění zátarasů a zákopů. Upozornil také na hromady nevyužitých protitankových překážek, které v některých oblastech jen leží bez praktického využití.

Za stavbu obranných linií odpovídá ministerstvo obrany, ale na provedení se podílí řada subjektů – armáda, Státní speciální dopravní služba, ale i místní civilní a vojenské orgány. Premiér Denys Šmyhal uvedl, že loni stát investoval 930 milionů eur do výstavby 3 000 obranných bodů.

Problémem ale zůstává nedostatek vojáků. Syrskyj zdůrazňuje, že i ta nejlepší obrana selže, pokud v ní není dostatek obránců. Rusko má na 1 200 kilometrů dlouhé frontové linii stále početní převahu. V praxi to znamená, že některé silné pozice zůstávají neobsazené nebo jsou drženy jen dvěma či třemi vojáky.

Dva ukrajinští vojáci, kteří poskytli informace anonymně, potvrdili, že Rusové systematicky hledají slabá místa v obranné linii. Jakmile je najdou, koncentrují na ně útoky a prorážejí je. To potvrzuje i Pohorilyi, který říká, že ruské jednotky „tlačí všude“, dokud nenajdou problémovou oblast, kterou pak intenzivně útočí.

Frustraci vyjadřují i ukrajinští vojáci, kteří upozorňují na to, že jejich úspěchy nejsou využívány k rychlému budování obrany. Například ukrajinské jednotky působící v ruské Kurské oblasti zadržely více než 60 000 ruských vojáků po dobu šesti měsíců, čímž měly úřady dostatek času na přípravu hranic. Podle vojáka Artema Kariakina však byla většina opatření zahájena až poté, co se ukrajinské jednotky stáhly.

„Ochranné sítě proti dronům nad zásobovacími cestami se začaly instalovat až v lednu, ačkoli útoky dronů začaly dávno předtím. Klíčové pozice se začaly budovat teprve tehdy, když už se Rusové blížili. Výsledkem je, že mnoho úkrytů bylo dokončeno, až když už neměly smysl,“ řekl Kariakin a obvinil odpovědné z promarnění času a neefektivního řízení.

Podle DeepState Rusko jen během června obsadilo 500 km² ukrajinského území – nejrychlejší tempo postupu za poslední měsíce. Ukrajina tak čelí stále větším výzvám nejen na frontě, ale i ve vlastní organizaci obrany.