Ukrajinská armáda čelí sílícímu tlaku ze strany Ruska, které změnilo svůj způsob boje a místo velkých formací nasazuje menší útočné jednotky podporované drony. Kvůli tomu Ukrajina přechází na novou strategii opevňování – kratší obranné linie, nižší a lépe maskovaná opevnění, a větší důraz na ochranu proti bezpilotním prostředkům. Přesto se výstavba obrany potýká s chaosem, nedostatkem vojáků i špatnou koordinací mezi různými složkami státu.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov potvrdil, že kvůli proměně ruské taktiky buduje nyní Ukrajina opevnění pro menší jednotky – od praporů přes roty až po čety čítající 20 až 50 vojáků. Místo rozsáhlých zákopových systémů o délce několika kilometrů se tak budují krátké zákopy o délce 60 až 70 metrů s povinným zakrytím proti dronům.
Vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj vysvětlil, že nová opevnění jsou efektivní právě díky své nenápadnosti a nižší zranitelnosti vůči bezpilotním prostředkům. Za stávající obrannou linií pak Ukrajina buduje ještě dvě další vrstvy s protitankovými překážkami, minovými poli a dalšími zátarasy. Klíčovým cílem je podle Umerova adaptivní obranný systém, který reaguje na ruskou taktiku a chrání ukrajinské vojáky.
Přestože vrchní velení tvrdí, že většina obranných plánů byla již realizována, pohled z fronty ukazuje jiný obrázek. Například v Dnipru funguje spolupráce mezi armádou, místními samosprávami a dalšími institucemi velmi dobře a obranné linie byly vybudovány rychle a efektivně. Naopak na severovýchodě, kde nyní probíhá silná ruská ofenziva, panuje podle analytiků i vojáků zmatek.
Roman Pohorilyi, zakladatel ukrajinské OSINT skupiny DeepState, upozorňuje na chaotickou situaci v Sumské a Charkovské oblasti. Podle něj často nikdo přesně neví, kdo má výstavbu na starosti, což vede k nelogickému rozmístění zátarasů a zákopů. Upozornil také na hromady nevyužitých protitankových překážek, které v některých oblastech jen leží bez praktického využití.
Za stavbu obranných linií odpovídá ministerstvo obrany, ale na provedení se podílí řada subjektů – armáda, Státní speciální dopravní služba, ale i místní civilní a vojenské orgány. Premiér Denys Šmyhal uvedl, že loni stát investoval 930 milionů eur do výstavby 3 000 obranných bodů.
Problémem ale zůstává nedostatek vojáků. Syrskyj zdůrazňuje, že i ta nejlepší obrana selže, pokud v ní není dostatek obránců. Rusko má na 1 200 kilometrů dlouhé frontové linii stále početní převahu. V praxi to znamená, že některé silné pozice zůstávají neobsazené nebo jsou drženy jen dvěma či třemi vojáky.
Dva ukrajinští vojáci, kteří poskytli informace anonymně, potvrdili, že Rusové systematicky hledají slabá místa v obranné linii. Jakmile je najdou, koncentrují na ně útoky a prorážejí je. To potvrzuje i Pohorilyi, který říká, že ruské jednotky „tlačí všude“, dokud nenajdou problémovou oblast, kterou pak intenzivně útočí.
Frustraci vyjadřují i ukrajinští vojáci, kteří upozorňují na to, že jejich úspěchy nejsou využívány k rychlému budování obrany. Například ukrajinské jednotky působící v ruské Kurské oblasti zadržely více než 60 000 ruských vojáků po dobu šesti měsíců, čímž měly úřady dostatek času na přípravu hranic. Podle vojáka Artema Kariakina však byla většina opatření zahájena až poté, co se ukrajinské jednotky stáhly.
„Ochranné sítě proti dronům nad zásobovacími cestami se začaly instalovat až v lednu, ačkoli útoky dronů začaly dávno předtím. Klíčové pozice se začaly budovat teprve tehdy, když už se Rusové blížili. Výsledkem je, že mnoho úkrytů bylo dokončeno, až když už neměly smysl,“ řekl Kariakin a obvinil odpovědné z promarnění času a neefektivního řízení.
Podle DeepState Rusko jen během června obsadilo 500 km² ukrajinského území – nejrychlejší tempo postupu za poslední měsíce. Ukrajina tak čelí stále větším výzvám nejen na frontě, ale i ve vlastní organizaci obrany.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.