Generální tajemník NATO Mark Rutte a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupili na společné tiskové konferenci v Kyjevě, kde zhodnotili aktuální bezpečnostní situaci a vyhlídky na budoucí mírová jednání. Podle Rutteho je Ukrajina „připravena hrát fér“ a dospět k dohodě, která pro ni bude přijatelná. Zároveň však zdůraznil, že Rusko svými brutálními útoky na civilní infrastrukturu záměrně vytváří chaos a vysílá „velmi špatný signál“ před nadcházejícími diplomatickými schůzkami.
Zelenskyj během tiskové konference zdůraznil, že za masivní noční nálet musí následovat jasné důsledky. Podle něj Rusko těmito údery porušilo podmínky dočasného energetického příměří, které minulý týden oznámily Spojené státy. Prezident varoval partnery před mlčením a vyzval k poskytnutí licencí a střel, které jsou klíčové pro systémy protivzdušné obrany, jimiž disponují USA, aby se Evropa mohla adekvátně bránit.
Významným bodem jednání byla shoda na budoucí podobě ukrajinských ozbrojených sil. Zelenskyj i Rutte se shodli, že armáda o síle 800 000 příslušníků je pro Ukrajinu přijatelnou velikostí. Tento postoj je v přímém rozporu s požadavky Kremlu, který opakovaně deklaroval, že se bude cítit bezpečně pouze v případě, že ukrajinská armáda bude omezena na maximálně 600 000 vojáků.
V otázce bezpečnostních záruk Rutte zopakoval, že Ukrajina potřebuje závazné sliby pro případ budoucí ruské agrese. Ty má zajistit takzvaná „koalice ochotných“, která počítá s nasazením evropských sil a klíčovou americkou pojistkou (backstop). Šéf NATO vyjádřil přesvědčení, že spojenci v rámci programu PURL vyčlení v letošním roce 15 000 000 000 dolarů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, přičemž do iniciativy jsou zapojeny dvě třetiny členů Aliance.
Rutte rovněž apeloval na spravedlivější sdílení nákladů mezi spojenci. Zatímco země jako Norsko, Nizozemsko, Německo, Dánsko, Kanada a Švédsko přispívají významně, některé jiné státy podle něj nedělají „vůbec nic“. Zelenskyj k tomu dodal, že členství v EU je sice klíčovým prvkem záruk, ale nejdůležitější bude reálná ochota Evropanů a Američanů jednat, pokud by Rusko zaútočilo znovu.
Noční útok měl kromě energetiky i symbolické dopady, když poškodil část monumentu Matka Ukrajina v Kyjevě. Tato 62 metrů vysoká socha se symbolem ukrajinského trojzubce je ikonickou dominantou metropole a památníkem bojů druhé světové války. Ukrajinská ministryně kultury označila zásah tohoto památníku za projev ruského cynismu, který útočí na místa připomínající historický boj proti agresi.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.