Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Bushra Khalidiová z organizace Oxfam označila přístup EU za „nepochopitelný“ a upozornila, že „tweetem nikoho nenakrmíte“ a „prohlášeními se humanitární přechody neotevírají“. Na síti X označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen snímky z Gazy za „nesnesitelné“, přičemž zopakovala výzvu k otevření přístupu pro humanitární pomoc. Komise nedávno oznámila dohodu s Izraelem o zvýšení počtu kamionů s pomocí.
Přesto EU zvažuje další postup poté, co konstatovala porušení lidskoprávních závazků ze strany Izraele v rámci asociační dohody, která zajišťuje výhodné obchodní podmínky. Ministr zahraničí členských států mají diskutovat o možných důsledcích v příštím měsíci.
Amnesty International volá po pozastavení této dohody, neboť podle jejího zástupce Husseina Baoumiho je to jediný způsob, jak může EU ovlivnit situaci.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví Gazy zemřelo od 7. října 2023 již 113 lidí na podvýživu, včetně 81 dětí. Světová zdravotnická organizace mluví o „masovém hladomoru způsobeném lidskou činností“.
Izrael obviňuje OSN z neúčinného rozdělování pomoci, což organizace OSN a NGO odmítají. „Máme jídlo, máme pomoc. Ale nemůžeme ji doručit. Důvod? Izraelské úřady nám brání,“ uvedla Khalidiová.
Chris Lockyear z Lékařů bez hranic označil váhání EU za spoluvinu na pokračující genocidě a vyzval evropské lídry k rozhodnému jednání.
K výzvám se připojila i organizace Save the Children, která kritizuje „prázdná prohlášení“ a požaduje sankce. Omar Shakir z Human Rights Watch uvedl, že dosavadní nečinnost EU byla pro Izrael „zelenou k pokračování válečných zločinů“.
Na diplomatické scéně se objevují známky změny tónu. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie uzná palestinský stát. Britský premiér Keir Starmer označil utrpení v Gaze za „nesdělitelné a neobhajitelné“ a zdůraznil právo Palestinců na státnost. Británie plánuje nouzové konzultace s Francií, Německem a Itálií.
Skupina deseti zemí vyzvala Komisi k návrhům dalších opatření vůči Izraeli. Jejich prosazení však brání odpor čtyř států – Německa, Itálie, Česka a Maďarska.
EU stále hledá jednotnou pozici, zatímco některé členské státy uvažují o vlastních sankcích. Komise mezitím trvá na výzvě k „volnému, bezpečnému a rychlému“ přístupu humanitární pomoci.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.