Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Bushra Khalidiová z organizace Oxfam označila přístup EU za „nepochopitelný“ a upozornila, že „tweetem nikoho nenakrmíte“ a „prohlášeními se humanitární přechody neotevírají“. Na síti X označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen snímky z Gazy za „nesnesitelné“, přičemž zopakovala výzvu k otevření přístupu pro humanitární pomoc. Komise nedávno oznámila dohodu s Izraelem o zvýšení počtu kamionů s pomocí.
Přesto EU zvažuje další postup poté, co konstatovala porušení lidskoprávních závazků ze strany Izraele v rámci asociační dohody, která zajišťuje výhodné obchodní podmínky. Ministr zahraničí členských států mají diskutovat o možných důsledcích v příštím měsíci.
Amnesty International volá po pozastavení této dohody, neboť podle jejího zástupce Husseina Baoumiho je to jediný způsob, jak může EU ovlivnit situaci.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví Gazy zemřelo od 7. října 2023 již 113 lidí na podvýživu, včetně 81 dětí. Světová zdravotnická organizace mluví o „masovém hladomoru způsobeném lidskou činností“.
Izrael obviňuje OSN z neúčinného rozdělování pomoci, což organizace OSN a NGO odmítají. „Máme jídlo, máme pomoc. Ale nemůžeme ji doručit. Důvod? Izraelské úřady nám brání,“ uvedla Khalidiová.
Chris Lockyear z Lékařů bez hranic označil váhání EU za spoluvinu na pokračující genocidě a vyzval evropské lídry k rozhodnému jednání.
K výzvám se připojila i organizace Save the Children, která kritizuje „prázdná prohlášení“ a požaduje sankce. Omar Shakir z Human Rights Watch uvedl, že dosavadní nečinnost EU byla pro Izrael „zelenou k pokračování válečných zločinů“.
Na diplomatické scéně se objevují známky změny tónu. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie uzná palestinský stát. Britský premiér Keir Starmer označil utrpení v Gaze za „nesdělitelné a neobhajitelné“ a zdůraznil právo Palestinců na státnost. Británie plánuje nouzové konzultace s Francií, Německem a Itálií.
Skupina deseti zemí vyzvala Komisi k návrhům dalších opatření vůči Izraeli. Jejich prosazení však brání odpor čtyř států – Německa, Itálie, Česka a Maďarska.
EU stále hledá jednotnou pozici, zatímco některé členské státy uvažují o vlastních sankcích. Komise mezitím trvá na výzvě k „volnému, bezpečnému a rychlému“ přístupu humanitární pomoci.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.