Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Bushra Khalidiová z organizace Oxfam označila přístup EU za „nepochopitelný“ a upozornila, že „tweetem nikoho nenakrmíte“ a „prohlášeními se humanitární přechody neotevírají“. Na síti X označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen snímky z Gazy za „nesnesitelné“, přičemž zopakovala výzvu k otevření přístupu pro humanitární pomoc. Komise nedávno oznámila dohodu s Izraelem o zvýšení počtu kamionů s pomocí.
Přesto EU zvažuje další postup poté, co konstatovala porušení lidskoprávních závazků ze strany Izraele v rámci asociační dohody, která zajišťuje výhodné obchodní podmínky. Ministr zahraničí členských států mají diskutovat o možných důsledcích v příštím měsíci.
Amnesty International volá po pozastavení této dohody, neboť podle jejího zástupce Husseina Baoumiho je to jediný způsob, jak může EU ovlivnit situaci.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví Gazy zemřelo od 7. října 2023 již 113 lidí na podvýživu, včetně 81 dětí. Světová zdravotnická organizace mluví o „masovém hladomoru způsobeném lidskou činností“.
Izrael obviňuje OSN z neúčinného rozdělování pomoci, což organizace OSN a NGO odmítají. „Máme jídlo, máme pomoc. Ale nemůžeme ji doručit. Důvod? Izraelské úřady nám brání,“ uvedla Khalidiová.
Chris Lockyear z Lékařů bez hranic označil váhání EU za spoluvinu na pokračující genocidě a vyzval evropské lídry k rozhodnému jednání.
K výzvám se připojila i organizace Save the Children, která kritizuje „prázdná prohlášení“ a požaduje sankce. Omar Shakir z Human Rights Watch uvedl, že dosavadní nečinnost EU byla pro Izrael „zelenou k pokračování válečných zločinů“.
Na diplomatické scéně se objevují známky změny tónu. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie uzná palestinský stát. Britský premiér Keir Starmer označil utrpení v Gaze za „nesdělitelné a neobhajitelné“ a zdůraznil právo Palestinců na státnost. Británie plánuje nouzové konzultace s Francií, Německem a Itálií.
Skupina deseti zemí vyzvala Komisi k návrhům dalších opatření vůči Izraeli. Jejich prosazení však brání odpor čtyř států – Německa, Itálie, Česka a Maďarska.
EU stále hledá jednotnou pozici, zatímco některé členské státy uvažují o vlastních sankcích. Komise mezitím trvá na výzvě k „volnému, bezpečnému a rychlému“ přístupu humanitární pomoci.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.