Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Bushra Khalidiová z organizace Oxfam označila přístup EU za „nepochopitelný“ a upozornila, že „tweetem nikoho nenakrmíte“ a „prohlášeními se humanitární přechody neotevírají“. Na síti X označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen snímky z Gazy za „nesnesitelné“, přičemž zopakovala výzvu k otevření přístupu pro humanitární pomoc. Komise nedávno oznámila dohodu s Izraelem o zvýšení počtu kamionů s pomocí.
Přesto EU zvažuje další postup poté, co konstatovala porušení lidskoprávních závazků ze strany Izraele v rámci asociační dohody, která zajišťuje výhodné obchodní podmínky. Ministr zahraničí členských států mají diskutovat o možných důsledcích v příštím měsíci.
Amnesty International volá po pozastavení této dohody, neboť podle jejího zástupce Husseina Baoumiho je to jediný způsob, jak může EU ovlivnit situaci.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví Gazy zemřelo od 7. října 2023 již 113 lidí na podvýživu, včetně 81 dětí. Světová zdravotnická organizace mluví o „masovém hladomoru způsobeném lidskou činností“.
Izrael obviňuje OSN z neúčinného rozdělování pomoci, což organizace OSN a NGO odmítají. „Máme jídlo, máme pomoc. Ale nemůžeme ji doručit. Důvod? Izraelské úřady nám brání,“ uvedla Khalidiová.
Chris Lockyear z Lékařů bez hranic označil váhání EU za spoluvinu na pokračující genocidě a vyzval evropské lídry k rozhodnému jednání.
K výzvám se připojila i organizace Save the Children, která kritizuje „prázdná prohlášení“ a požaduje sankce. Omar Shakir z Human Rights Watch uvedl, že dosavadní nečinnost EU byla pro Izrael „zelenou k pokračování válečných zločinů“.
Na diplomatické scéně se objevují známky změny tónu. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie uzná palestinský stát. Britský premiér Keir Starmer označil utrpení v Gaze za „nesdělitelné a neobhajitelné“ a zdůraznil právo Palestinců na státnost. Británie plánuje nouzové konzultace s Francií, Německem a Itálií.
Skupina deseti zemí vyzvala Komisi k návrhům dalších opatření vůči Izraeli. Jejich prosazení však brání odpor čtyř států – Německa, Itálie, Česka a Maďarska.
EU stále hledá jednotnou pozici, zatímco některé členské státy uvažují o vlastních sankcích. Komise mezitím trvá na výzvě k „volnému, bezpečnému a rychlému“ přístupu humanitární pomoci.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.