Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Bushra Khalidiová z organizace Oxfam označila přístup EU za „nepochopitelný“ a upozornila, že „tweetem nikoho nenakrmíte“ a „prohlášeními se humanitární přechody neotevírají“. Na síti X označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen snímky z Gazy za „nesnesitelné“, přičemž zopakovala výzvu k otevření přístupu pro humanitární pomoc. Komise nedávno oznámila dohodu s Izraelem o zvýšení počtu kamionů s pomocí.
Přesto EU zvažuje další postup poté, co konstatovala porušení lidskoprávních závazků ze strany Izraele v rámci asociační dohody, která zajišťuje výhodné obchodní podmínky. Ministr zahraničí členských států mají diskutovat o možných důsledcích v příštím měsíci.
Amnesty International volá po pozastavení této dohody, neboť podle jejího zástupce Husseina Baoumiho je to jediný způsob, jak může EU ovlivnit situaci.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví Gazy zemřelo od 7. října 2023 již 113 lidí na podvýživu, včetně 81 dětí. Světová zdravotnická organizace mluví o „masovém hladomoru způsobeném lidskou činností“.
Izrael obviňuje OSN z neúčinného rozdělování pomoci, což organizace OSN a NGO odmítají. „Máme jídlo, máme pomoc. Ale nemůžeme ji doručit. Důvod? Izraelské úřady nám brání,“ uvedla Khalidiová.
Chris Lockyear z Lékařů bez hranic označil váhání EU za spoluvinu na pokračující genocidě a vyzval evropské lídry k rozhodnému jednání.
K výzvám se připojila i organizace Save the Children, která kritizuje „prázdná prohlášení“ a požaduje sankce. Omar Shakir z Human Rights Watch uvedl, že dosavadní nečinnost EU byla pro Izrael „zelenou k pokračování válečných zločinů“.
Na diplomatické scéně se objevují známky změny tónu. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie uzná palestinský stát. Britský premiér Keir Starmer označil utrpení v Gaze za „nesdělitelné a neobhajitelné“ a zdůraznil právo Palestinců na státnost. Británie plánuje nouzové konzultace s Francií, Německem a Itálií.
Skupina deseti zemí vyzvala Komisi k návrhům dalších opatření vůči Izraeli. Jejich prosazení však brání odpor čtyř států – Německa, Itálie, Česka a Maďarska.
EU stále hledá jednotnou pozici, zatímco některé členské státy uvažují o vlastních sankcích. Komise mezitím trvá na výzvě k „volnému, bezpečnému a rychlému“ přístupu humanitární pomoci.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.