Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan měl o této citlivé záležitosti jednat s Vladimirem Putinem minulý týden během jejich setkání v Turkmenistánu, což naznačuje ochotu Turecka ke strategickému obratu.
Washington dlouhodobě trvá na tom, že přítomnost ruské techniky na území člena NATO představuje nepřijatelné bezpečnostní riziko. Americký velvyslanec v Ankaře Tom Barrack nedávno potvrdil, že pro návrat k projektu F-35 je nezbytné, aby Turecko ruské systémy přestalo provozovat. V diplomatických kruzích se nyní diskutuje o několika scénářích: od vrácení baterií S-400 zpět do Ruska přes jejich fyzickou likvidaci až po jejich předání pod americkou kontrolu.
Turecké ministerstvo obrany sice v oficiálních prohlášeních z poloviny prosince 2025 mírní spekulace a uvádí, že ohledně držení systémů S-400 nedošlo k žádné faktické změně, zároveň však potvrzuje probíhající dialog s USA.
Ankara doufá, že s nástupem druhé administrativy Donalda Trumpa se otevře prostor pro odstranění sankcí v rámci zákona CAATSA. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan dokonce vyjádřil přesvědčení, že řešení těchto překážek se podaří najít „velmi brzy“, což by výrazně posílilo obranné kapacity země.
Zatímco Washington vnímá S-400 jako hrozbu pro stealth technologie letounů F-35, Ankara se snaží argumentovat tím, že ruský systém nebude integrován do společných sítí NATO. Tento spor trvá již více než pět let a citelně ochladil vztahy mezi oběma spojenci. Turecko, které bylo původně jedním z klíčových výrobců komponentů pro F-35, nyní pociťuje technologickou mezeru ve svém letectvu a snaha o návrat do programu se tak stává prioritou národní bezpečnosti.
Rozhodnutí o osudu ruských raket bude mít dalekosáhlé geopolitické důsledky. Pokud by Turecko systém skutečně vrátilo nebo zlikvidovalo, znamenalo by to výrazné ochlazení vztahů s Moskvou, se kterou Ankara v posledních letech spolupracovala v mnoha oblastech. Pro NATO by však takový krok znamenal posílení jednoty a konec jednoho z největších vnitřních sporů v rámci Aliance. Celý proces je nyní v rukou nejvyšší diplomacie a očekává se, že výsledky jednání budou oznámeny v nejbližších měsících.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.