Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan měl o této citlivé záležitosti jednat s Vladimirem Putinem minulý týden během jejich setkání v Turkmenistánu, což naznačuje ochotu Turecka ke strategickému obratu.
Washington dlouhodobě trvá na tom, že přítomnost ruské techniky na území člena NATO představuje nepřijatelné bezpečnostní riziko. Americký velvyslanec v Ankaře Tom Barrack nedávno potvrdil, že pro návrat k projektu F-35 je nezbytné, aby Turecko ruské systémy přestalo provozovat. V diplomatických kruzích se nyní diskutuje o několika scénářích: od vrácení baterií S-400 zpět do Ruska přes jejich fyzickou likvidaci až po jejich předání pod americkou kontrolu.
Turecké ministerstvo obrany sice v oficiálních prohlášeních z poloviny prosince 2025 mírní spekulace a uvádí, že ohledně držení systémů S-400 nedošlo k žádné faktické změně, zároveň však potvrzuje probíhající dialog s USA.
Ankara doufá, že s nástupem druhé administrativy Donalda Trumpa se otevře prostor pro odstranění sankcí v rámci zákona CAATSA. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan dokonce vyjádřil přesvědčení, že řešení těchto překážek se podaří najít „velmi brzy“, což by výrazně posílilo obranné kapacity země.
Zatímco Washington vnímá S-400 jako hrozbu pro stealth technologie letounů F-35, Ankara se snaží argumentovat tím, že ruský systém nebude integrován do společných sítí NATO. Tento spor trvá již více než pět let a citelně ochladil vztahy mezi oběma spojenci. Turecko, které bylo původně jedním z klíčových výrobců komponentů pro F-35, nyní pociťuje technologickou mezeru ve svém letectvu a snaha o návrat do programu se tak stává prioritou národní bezpečnosti.
Rozhodnutí o osudu ruských raket bude mít dalekosáhlé geopolitické důsledky. Pokud by Turecko systém skutečně vrátilo nebo zlikvidovalo, znamenalo by to výrazné ochlazení vztahů s Moskvou, se kterou Ankara v posledních letech spolupracovala v mnoha oblastech. Pro NATO by však takový krok znamenal posílení jednoty a konec jednoho z největších vnitřních sporů v rámci Aliance. Celý proces je nyní v rukou nejvyšší diplomacie a očekává se, že výsledky jednání budou oznámeny v nejbližších měsících.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.