Spojené státy zažívají další bouřlivý den na politické scéně. Prezident Donald Trump se dnes chystá vystoupit na tiskové konferenci v Oválné pracovně společně s technologickým magnátem Elonem Muskem – ve chvíli, kdy čelí velké právní výzvě ohledně svého celosvětově kritizovaného systému cel.
Ve středu newyorský soud pro mezinárodní obchod rozhodl, že prezidentova tarifní politika překračuje zákonné pravomoci, které mu byly svěřeny, a označil jeho režim cel za nezákonný. Soud tak dal za pravdu několika žalobám, které tvrdily, že Trumpova obchodní opatření jsou svévolná a destabilizují globální ekonomiku.
Ve čtvrtek však Trumpova administrativa získala dočasnou úlevu – odvolací soud nařídil pozastavení rozhodnutí, dokud se neprojedná odvolání. Pokud Trump prohraje i tuto fázi, očekává se, že případ zamíří až k Nejvyššímu soudu.
Prezident se snaží posílit svůj mediální obraz právě prostřednictvím očekávané tiskové konference s Elonem Muskem, která se má konat dnes v 19:30 středoevropského času v Bílém domě. Musk formálně končí svou roli poradce ve vládě, ale podle Trumpa „s námi zůstane vždy“.
Na své síti Truth Social prezident včera o majiteli platformy X napsal: „Budu mít zítra tiskovku ve 13:30 s Elonem Muskem v Oválné pracovně. Bude to jeho poslední den, ale vlastně ne, protože s námi bude dál – pomáhá nám na každém kroku. Elon je skvělý! Uvidíme se zítra v Bílém domě.“
Zda přinese tisková konference skutečně nějaké konkrétní sdělení, zatím není jasné. Napětí mezi Spojenými státy a Čínou navíc opět eskaluje. Trump dnes na Truth Social uvedl, že Čína „zcela porušila“ dohodu o clech s USA:
„Čína, což možná nikoho nepřekvapí, ZCELA PORUŠILA NAŠI DOHODU. Tak tolik k tomu, že jsem se snažil být milý!“ napsal.
Jeho prohlášení se okamžitě odrazilo na trzích – americké burzovní futures výrazně oslabily. Dow E-minis klesly o 153 bodů, S&P 500 E-minis o 26,5 bodu a Nasdaq 100 E-minis ztratily přes 100 bodů.
Očekává se, že dnešní den přinese další politické i ekonomické otřesy, zejména v souvislosti s pokračující právní bitvou o tarifní politiku a budoucí rolí Elona Muska v okolí prezidenta Trumpa.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
