Federální odvolací soud dočasně pozastavil středeční verdikt Obchodního soudu Spojených států, který zrušil cla prezidenta Donalda Trumpa. Tím prezident znovu získal pravomoc zavádět cla, jak oznámil začátkem roku na základě mimořádných pravomocí. Obě strany nyní musí předložit soudu písemné vyjádření – termíny jsou stanoveny na začátek června.
Tento vývoj dále zvyšuje právní nejistotu kolem celní politiky, která patří k hlavním bodům Trumpovy ekonomické strategie. Obchodní soud ve středu rozhodl, že Trump neměl podle zákona IEEPA (zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických opatřeních) oprávnění zavádět rozsáhlá cla.
Trumpova administrativa na rozhodnutí okamžitě reagovala odvoláním a začala připravovat právní protiútok. Sama Trumpova reakce na platformě Truth Social byla ostrá – označil verdikt za ohrožení prezidentských pravomocí a vyzval Nejvyšší soud, aby zásah Obchodního soudu co nejdříve zrušil.
„Tři soudci z Obchodního soudu rozhodli proti zájmům Spojených států. Jejich rozhodnutí může způsobit škody. Je to snad kvůli nenávisti k Trumpovi?“ napsal prezident. Zároveň vyzval k rychlému zásahu Nejvyššího soudu a varoval před tím, že „zákulisní hráči“ chtějí zničit zemi.
Prezidentův obchodní poradce Peter Navarro oznámil, že Bílý dům zvažuje všechny možné právní i strategické kroky a že Trumpova cla budou prosazena „na ochranu pracovních míst a americké výroby“. Podle něj zůstává celní agenda prezidenta „silná a plně platná“.
Organizace Liberty Justice Center, která zastupuje podniky napadající cla, uvedla, že jde pouze o procesní rozhodnutí, a věří, že odvolací soud vládní žádost o trvalejší odklad brzy zamítne.
Rozporuplná soudní rozhodnutí během jediného dne ještě víc znejasnila situaci kolem Trumpových cel. Ve středu večer soudci USCIT rozhodli, že Trump nesmí v rámci IEEPA zavádět nové celní tarify – a to jak nová cla oznámená 2. dubna, tak ta uvalená na dovoz z Číny, Mexika a Kanady kvůli fentanylu. Verdikt se však netýkal cel podle jiného zákona (sekce 232), tedy např. 25% cla na auta, ocel či hliník.
Obchodní soud řešil dvě samostatné žaloby – jednu podalo libertariánské právní centrum zastupující malé podniky, druhou podala koalice 12 demokratických států. Soud rozhodl ve zrychleném řízení a dal vládě 10 dní na zrušení daných cel.
Trumpův tým se proti rozhodnutí obratem odvolal a pohrozil, že v případě neúspěchu se obrátí na Nejvyšší soud. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt označila tříčlenný senát Obchodního soudu za „aktivistický“, ačkoliv v něm zasedal i soudce jmenovaný samotným Trumpem. Podle Leavitt soud porušil ústavní rovnováhu moci.
Odvolací soud později ten samý den vydal rozhodnutí o dočasném pozastavení verdiktu Obchodního soudu. Strany musí dodat svá stanoviska nejpozději do 5. a 9. června.
Ve čtvrtek padlo ještě jedno rozhodnutí – federální soudce v hlavním městě USA Rudolph Contreras konstatoval, že dvě americké rodinné firmy, které vyrábějí hračky (Learning Resources a hand2mind), by Trumpova cla vážně poškodila. Podle soudce navíc zákon IEEPA vůbec neumožňuje, aby se podle něj zaváděla cla.
Contreras vydal předběžné opatření chránící tyto firmy, ale jeho účinnost pozastavil na dva týdny, protože očekává odvolání vlády. Trumpova administrativa se skutečně obratem odvolala k odvolacímu soudu ve Washingtonu.
Právní přetahovaná o platnost Trumpových cel tedy pokračuje na několika frontách a výsledek může mít zásadní dopad na americkou obchodní politiku i domácí trh.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
