Napjatá situace v americkém Los Angeles se v posledních dnech vyhrotila poté, co prezident Donald Trump nařídil nasazení Národní gardy proti pokojným protestům namířeným proti masovým deportacím prováděným imigračními úřady. Kritici tvrdí, že nejde jen o řešení bezpečnostní situace, ale o otevřený pokus umlčet nesouhlas a posílit autoritářské praktiky.
Události nabraly dramatický směr poté, co byla během živého vstupu zasažena australská novinářka Lauren Tomasiová gumovým projektilem, zřejmě mířeným přímo na ni. Ve stejný den podstoupil nouzovou operaci britský fotoreportér Nick Stern, který byl zasažen podobnou municí. Incidenty přispěly k rostoucím obavám, že americké bezpečnostní složky přestávají respektovat nezávislost médií.
Demonstrace vypukly po vlně zatýkání, během nichž agenti imigrační služby ICE údajně svévolně zadržovali i občany USA, děti a opatrovníky, čímž docházelo k oddělování rodin. Agenti podle svědků často působili v civilu a nosili masky. Prezident Trump protesty označil za „vzbouření proti autoritě Spojených států“ a vydal příkaz k nasazení armádních záloh.
Přestože se nejedná o první případ nasazení Národní gardy na americké půdě, kontext je znepokojivý. Trump se již během svého prvního prezidentského období netajil sympatiemi k násilnému řešení občanských nepokojů. Tehdejší ministr obrany Mark Esper uvedl, že Trump chtěl, aby byli demonstranti postřeleni – alespoň do nohou. Letos v kampani prezident prohlásil, že je třeba „vykořenit komunisty, marxisty, fašisty a radikální levici, která žije jako škodná v našem státě“.
Trump opakovaně označuje města jako Los Angeles za „útočiště nepřátel“ a „invazi přistěhovalců“. Právě v těchto městech se však formuje největší odpor vůči jeho politice. Kritici tvrdí, že prezident záměrně vytváří obraz chaosu, aby mohl ospravedlnit tvrdé zásahy.
Stephen Miller, poradce Bílého domu a autor deportační politiky, nazval demonstrace „povstáním proti zákonům a suverenitě Spojených států“. Prezident je označil za „násilné, povstalecké davy“. Oficiální memoranda přitom neurčují konkrétní místa zásahu, což podle pozorovatelů naznačuje, že administrativa záměrně nechává prostor pro další eskalaci a možné využití zákona o povstání (Insurrection Act).
Trumpova rétorika a činy jsou podle odborníků součástí širšího útoku na demokratické instituce v USA. Jeho administrativa otevřeně útočí na nezávislá média, univerzity jako Harvard či Columbia, i na soudní systém. Dochází k omezování práv menšin, trans lidí i žen – a objevují se pokusy oslabit Zákon o občanských právech.
Trump se k možnému nasazení mariňáků proti demonstrantům vyjádřil jednoduše: „Hranicí je to, co si myslím, že je.“ Takové prohlášení podle kritiků ilustruje naprosté pohrdání právními normami a ústavními zárukami.
Newyorský komentátor Jamelle Bouie nedávno napsal, že bychom Trumpa měli vnímat ne pouze jako selhání jednotlivce či strany, ale jako zásadní kolaps ústavního systému, který jej nedokáže omezit.
Zásah Národní gardy v Kalifornii – navíc proti vůli místních volených zástupců – představuje bezprecedentní krok a vyvolává obavy z další eskalace. Spojené státy se podle některých komentátorů nacházejí na prahu autoritářství.
V situaci, kdy jsou novináři terčem, demonstranti označováni za nepřátele a protesty za vzpouru, zůstává otázkou, zda americká demokracie dokáže takový tlak ustát.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
