Napjatá situace v americkém Los Angeles se v posledních dnech vyhrotila poté, co prezident Donald Trump nařídil nasazení Národní gardy proti pokojným protestům namířeným proti masovým deportacím prováděným imigračními úřady. Kritici tvrdí, že nejde jen o řešení bezpečnostní situace, ale o otevřený pokus umlčet nesouhlas a posílit autoritářské praktiky.
Události nabraly dramatický směr poté, co byla během živého vstupu zasažena australská novinářka Lauren Tomasiová gumovým projektilem, zřejmě mířeným přímo na ni. Ve stejný den podstoupil nouzovou operaci britský fotoreportér Nick Stern, který byl zasažen podobnou municí. Incidenty přispěly k rostoucím obavám, že americké bezpečnostní složky přestávají respektovat nezávislost médií.
Demonstrace vypukly po vlně zatýkání, během nichž agenti imigrační služby ICE údajně svévolně zadržovali i občany USA, děti a opatrovníky, čímž docházelo k oddělování rodin. Agenti podle svědků často působili v civilu a nosili masky. Prezident Trump protesty označil za „vzbouření proti autoritě Spojených států“ a vydal příkaz k nasazení armádních záloh.
Přestože se nejedná o první případ nasazení Národní gardy na americké půdě, kontext je znepokojivý. Trump se již během svého prvního prezidentského období netajil sympatiemi k násilnému řešení občanských nepokojů. Tehdejší ministr obrany Mark Esper uvedl, že Trump chtěl, aby byli demonstranti postřeleni – alespoň do nohou. Letos v kampani prezident prohlásil, že je třeba „vykořenit komunisty, marxisty, fašisty a radikální levici, která žije jako škodná v našem státě“.
Trump opakovaně označuje města jako Los Angeles za „útočiště nepřátel“ a „invazi přistěhovalců“. Právě v těchto městech se však formuje největší odpor vůči jeho politice. Kritici tvrdí, že prezident záměrně vytváří obraz chaosu, aby mohl ospravedlnit tvrdé zásahy.
Stephen Miller, poradce Bílého domu a autor deportační politiky, nazval demonstrace „povstáním proti zákonům a suverenitě Spojených států“. Prezident je označil za „násilné, povstalecké davy“. Oficiální memoranda přitom neurčují konkrétní místa zásahu, což podle pozorovatelů naznačuje, že administrativa záměrně nechává prostor pro další eskalaci a možné využití zákona o povstání (Insurrection Act).
Trumpova rétorika a činy jsou podle odborníků součástí širšího útoku na demokratické instituce v USA. Jeho administrativa otevřeně útočí na nezávislá média, univerzity jako Harvard či Columbia, i na soudní systém. Dochází k omezování práv menšin, trans lidí i žen – a objevují se pokusy oslabit Zákon o občanských právech.
Trump se k možnému nasazení mariňáků proti demonstrantům vyjádřil jednoduše: „Hranicí je to, co si myslím, že je.“ Takové prohlášení podle kritiků ilustruje naprosté pohrdání právními normami a ústavními zárukami.
Newyorský komentátor Jamelle Bouie nedávno napsal, že bychom Trumpa měli vnímat ne pouze jako selhání jednotlivce či strany, ale jako zásadní kolaps ústavního systému, který jej nedokáže omezit.
Zásah Národní gardy v Kalifornii – navíc proti vůli místních volených zástupců – představuje bezprecedentní krok a vyvolává obavy z další eskalace. Spojené státy se podle některých komentátorů nacházejí na prahu autoritářství.
V situaci, kdy jsou novináři terčem, demonstranti označováni za nepřátele a protesty za vzpouru, zůstává otázkou, zda americká demokracie dokáže takový tlak ustát.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
