Napjatá situace v americkém Los Angeles se v posledních dnech vyhrotila poté, co prezident Donald Trump nařídil nasazení Národní gardy proti pokojným protestům namířeným proti masovým deportacím prováděným imigračními úřady. Kritici tvrdí, že nejde jen o řešení bezpečnostní situace, ale o otevřený pokus umlčet nesouhlas a posílit autoritářské praktiky.
Události nabraly dramatický směr poté, co byla během živého vstupu zasažena australská novinářka Lauren Tomasiová gumovým projektilem, zřejmě mířeným přímo na ni. Ve stejný den podstoupil nouzovou operaci britský fotoreportér Nick Stern, který byl zasažen podobnou municí. Incidenty přispěly k rostoucím obavám, že americké bezpečnostní složky přestávají respektovat nezávislost médií.
Demonstrace vypukly po vlně zatýkání, během nichž agenti imigrační služby ICE údajně svévolně zadržovali i občany USA, děti a opatrovníky, čímž docházelo k oddělování rodin. Agenti podle svědků často působili v civilu a nosili masky. Prezident Trump protesty označil za „vzbouření proti autoritě Spojených států“ a vydal příkaz k nasazení armádních záloh.
Přestože se nejedná o první případ nasazení Národní gardy na americké půdě, kontext je znepokojivý. Trump se již během svého prvního prezidentského období netajil sympatiemi k násilnému řešení občanských nepokojů. Tehdejší ministr obrany Mark Esper uvedl, že Trump chtěl, aby byli demonstranti postřeleni – alespoň do nohou. Letos v kampani prezident prohlásil, že je třeba „vykořenit komunisty, marxisty, fašisty a radikální levici, která žije jako škodná v našem státě“.
Trump opakovaně označuje města jako Los Angeles za „útočiště nepřátel“ a „invazi přistěhovalců“. Právě v těchto městech se však formuje největší odpor vůči jeho politice. Kritici tvrdí, že prezident záměrně vytváří obraz chaosu, aby mohl ospravedlnit tvrdé zásahy.
Stephen Miller, poradce Bílého domu a autor deportační politiky, nazval demonstrace „povstáním proti zákonům a suverenitě Spojených států“. Prezident je označil za „násilné, povstalecké davy“. Oficiální memoranda přitom neurčují konkrétní místa zásahu, což podle pozorovatelů naznačuje, že administrativa záměrně nechává prostor pro další eskalaci a možné využití zákona o povstání (Insurrection Act).
Trumpova rétorika a činy jsou podle odborníků součástí širšího útoku na demokratické instituce v USA. Jeho administrativa otevřeně útočí na nezávislá média, univerzity jako Harvard či Columbia, i na soudní systém. Dochází k omezování práv menšin, trans lidí i žen – a objevují se pokusy oslabit Zákon o občanských právech.
Trump se k možnému nasazení mariňáků proti demonstrantům vyjádřil jednoduše: „Hranicí je to, co si myslím, že je.“ Takové prohlášení podle kritiků ilustruje naprosté pohrdání právními normami a ústavními zárukami.
Newyorský komentátor Jamelle Bouie nedávno napsal, že bychom Trumpa měli vnímat ne pouze jako selhání jednotlivce či strany, ale jako zásadní kolaps ústavního systému, který jej nedokáže omezit.
Zásah Národní gardy v Kalifornii – navíc proti vůli místních volených zástupců – představuje bezprecedentní krok a vyvolává obavy z další eskalace. Spojené státy se podle některých komentátorů nacházejí na prahu autoritářství.
V situaci, kdy jsou novináři terčem, demonstranti označováni za nepřátele a protesty za vzpouru, zůstává otázkou, zda americká demokracie dokáže takový tlak ustát.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
