Napjatá situace v americkém Los Angeles se v posledních dnech vyhrotila poté, co prezident Donald Trump nařídil nasazení Národní gardy proti pokojným protestům namířeným proti masovým deportacím prováděným imigračními úřady. Kritici tvrdí, že nejde jen o řešení bezpečnostní situace, ale o otevřený pokus umlčet nesouhlas a posílit autoritářské praktiky.
Události nabraly dramatický směr poté, co byla během živého vstupu zasažena australská novinářka Lauren Tomasiová gumovým projektilem, zřejmě mířeným přímo na ni. Ve stejný den podstoupil nouzovou operaci britský fotoreportér Nick Stern, který byl zasažen podobnou municí. Incidenty přispěly k rostoucím obavám, že americké bezpečnostní složky přestávají respektovat nezávislost médií.
Demonstrace vypukly po vlně zatýkání, během nichž agenti imigrační služby ICE údajně svévolně zadržovali i občany USA, děti a opatrovníky, čímž docházelo k oddělování rodin. Agenti podle svědků často působili v civilu a nosili masky. Prezident Trump protesty označil za „vzbouření proti autoritě Spojených států“ a vydal příkaz k nasazení armádních záloh.
Přestože se nejedná o první případ nasazení Národní gardy na americké půdě, kontext je znepokojivý. Trump se již během svého prvního prezidentského období netajil sympatiemi k násilnému řešení občanských nepokojů. Tehdejší ministr obrany Mark Esper uvedl, že Trump chtěl, aby byli demonstranti postřeleni – alespoň do nohou. Letos v kampani prezident prohlásil, že je třeba „vykořenit komunisty, marxisty, fašisty a radikální levici, která žije jako škodná v našem státě“.
Trump opakovaně označuje města jako Los Angeles za „útočiště nepřátel“ a „invazi přistěhovalců“. Právě v těchto městech se však formuje největší odpor vůči jeho politice. Kritici tvrdí, že prezident záměrně vytváří obraz chaosu, aby mohl ospravedlnit tvrdé zásahy.
Stephen Miller, poradce Bílého domu a autor deportační politiky, nazval demonstrace „povstáním proti zákonům a suverenitě Spojených států“. Prezident je označil za „násilné, povstalecké davy“. Oficiální memoranda přitom neurčují konkrétní místa zásahu, což podle pozorovatelů naznačuje, že administrativa záměrně nechává prostor pro další eskalaci a možné využití zákona o povstání (Insurrection Act).
Trumpova rétorika a činy jsou podle odborníků součástí širšího útoku na demokratické instituce v USA. Jeho administrativa otevřeně útočí na nezávislá média, univerzity jako Harvard či Columbia, i na soudní systém. Dochází k omezování práv menšin, trans lidí i žen – a objevují se pokusy oslabit Zákon o občanských právech.
Trump se k možnému nasazení mariňáků proti demonstrantům vyjádřil jednoduše: „Hranicí je to, co si myslím, že je.“ Takové prohlášení podle kritiků ilustruje naprosté pohrdání právními normami a ústavními zárukami.
Newyorský komentátor Jamelle Bouie nedávno napsal, že bychom Trumpa měli vnímat ne pouze jako selhání jednotlivce či strany, ale jako zásadní kolaps ústavního systému, který jej nedokáže omezit.
Zásah Národní gardy v Kalifornii – navíc proti vůli místních volených zástupců – představuje bezprecedentní krok a vyvolává obavy z další eskalace. Spojené státy se podle některých komentátorů nacházejí na prahu autoritářství.
V situaci, kdy jsou novináři terčem, demonstranti označováni za nepřátele a protesty za vzpouru, zůstává otázkou, zda americká demokracie dokáže takový tlak ustát.
Podle aktuální předpovědi počasí pro Evropu bude letošní léto nejen opět horké, ale i převážně sušší, přičemž červen a červenec přinesou teploty nad dlouhodobým průměrem, zejména ve Spojeném království, západní a střední Evropě. O něco chladněji by podle předpovědi agentury DTN mohlo být v severovýchodní Evropě, Skandinávii a místy také v jihovýchodní Evropě a Turecku.
Napjatá situace v americkém Los Angeles se v posledních dnech vyhrotila poté, co prezident Donald Trump nařídil nasazení Národní gardy proti pokojným protestům namířeným proti masovým deportacím prováděným imigračními úřady. Kritici tvrdí, že nejde jen o řešení bezpečnostní situace, ale o otevřený pokus umlčet nesouhlas a posílit autoritářské praktiky.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte v pondělí v Londýně apeloval na alianční státy, aby výrazně navýšily své výdaje na obranu a urychlily výrobu zbraní. Ve svém projevu v prestižním think-tanku Chatham House zdůraznil, že Západ čelí bezpečnostní hrozbě, která nezmizí ani s koncem války na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vsadit na strategii digitální autonomie – a kontroly. V rámci novely zákona, představené koncem května v ruském parlamentu, má vzniknout nový státem podporovaný messenger, který by měl nabídnout funkce, jaké žádná jiná platforma neposkytuje. Záměr má plnou podporu Kremlu.
Děti a teenageři po celém světě stále častěji sdílejí své každodenní kosmetické rutiny na sociálních sítích, zejména v populárních videích typu “Get Ready With Me”. Nová studie zveřejněná v odborném časopise Pediatrics však varuje, že tento trend může být pro mladé uživatele nejen nevhodný, ale i škodlivý.
Donald Trump i Vladimir Putin stále usilují o získávání nových území – přestože samotná půda dnes zdaleka nemá takovou hodnotu jako dříve. Přesto oba politici pokračují ve své strategii, jako by byl svět stále řízen logikou impérií 19. století.
Ukrajina zažila v noci na pondělí mimořádně silný vzdušný útok ze strany Ruska, který tamní letectvo označilo za nejrozsáhlejší noční bombardování od začátku invaze v roce 2022. Hlavním terčem byla centrální a západní část země – oblasti, které se doposud většinou vyhýbaly podobně masivnímu ostřelování. Incident přiměl Polsko a další spojenecké státy k okamžitému nasazení letectva k ochraně vlastního vzdušného prostoru.
Veřejná a ostrá přestřelka mezi prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem v posledních dnech ovládla sociální sítě. Oba si vyměnili vážná obvinění, přičemž Trump varoval Muska před „velmi vážnými důsledky“, pokud v nadcházejících volbách do Kongresu v roce 2026 podpoří demokraty. Ačkoli Musk smazal některé ze svých nejostřejších výroků, prezident se zatím ke smíru nemá.
Od brutálního útoku Hamasu ze 7. října 2023 uplynulo už dvacet měsíců. Při tomto útoku zemřelo více než 1 200 Izraelců a dalších 250 osob bylo uneseno. Izrael okamžitě reagoval vyhlášením války a zahájením rozsáhlé vojenské operace proti Hamasu v Pásmu Gazy. Od té doby přišlo o život přes 54 000 Palestinců, z toho převážně ženy a děti. Premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě tvrdí, že Izrael jedná v rámci mezinárodního práva – konkrétně podle článku 51 Charty OSN, který zaručuje státům „přirozené právo na sebeobranu“.
Na první pohled vypadá přístav v Plymouthu idylicky – lodě všech velikostí kloužou po vodní hladině, v dálce se rýsuje Drakeův ostrov a klidné vody kanálu lákají rybáře i turisty. Jen pár kilometrů od pobřeží však pluje žlutá bóje, která monitoruje něco mnohem méně viditelného – dramatické změny v chemickém složení oceánu.
Izraelská armáda v noci na pondělí zadržela loď „Madleen“ patřící humanitární flotile Freedom Flotilla Coalition, která směřovala do Pásma Gazy s cílem doručit pomoc civilnímu obyvatelstvu. Mezi zadrženými je i známá švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová a francouzská europoslankyně Rima Hassanová. Izrael loď odklonil do svého přístavu a všechny cestující plánuje deportovat zpět do jejich zemí.
Americké letectvo se rozhodlo vzkřísit svůj ambiciózní program hypersonických střel AGM-183A ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon), který byl původně spuštěn v roce 2018, ale kvůli neuspokojivým výsledkům v testování a upřednostnění jiných projektů byl později opuštěn.
