Napjatá situace v americkém Los Angeles se v posledních dnech vyhrotila poté, co prezident Donald Trump nařídil nasazení Národní gardy proti pokojným protestům namířeným proti masovým deportacím prováděným imigračními úřady. Kritici tvrdí, že nejde jen o řešení bezpečnostní situace, ale o otevřený pokus umlčet nesouhlas a posílit autoritářské praktiky.
Události nabraly dramatický směr poté, co byla během živého vstupu zasažena australská novinářka Lauren Tomasiová gumovým projektilem, zřejmě mířeným přímo na ni. Ve stejný den podstoupil nouzovou operaci britský fotoreportér Nick Stern, který byl zasažen podobnou municí. Incidenty přispěly k rostoucím obavám, že americké bezpečnostní složky přestávají respektovat nezávislost médií.
Demonstrace vypukly po vlně zatýkání, během nichž agenti imigrační služby ICE údajně svévolně zadržovali i občany USA, děti a opatrovníky, čímž docházelo k oddělování rodin. Agenti podle svědků často působili v civilu a nosili masky. Prezident Trump protesty označil za „vzbouření proti autoritě Spojených států“ a vydal příkaz k nasazení armádních záloh.
Přestože se nejedná o první případ nasazení Národní gardy na americké půdě, kontext je znepokojivý. Trump se již během svého prvního prezidentského období netajil sympatiemi k násilnému řešení občanských nepokojů. Tehdejší ministr obrany Mark Esper uvedl, že Trump chtěl, aby byli demonstranti postřeleni – alespoň do nohou. Letos v kampani prezident prohlásil, že je třeba „vykořenit komunisty, marxisty, fašisty a radikální levici, která žije jako škodná v našem státě“.
Trump opakovaně označuje města jako Los Angeles za „útočiště nepřátel“ a „invazi přistěhovalců“. Právě v těchto městech se však formuje největší odpor vůči jeho politice. Kritici tvrdí, že prezident záměrně vytváří obraz chaosu, aby mohl ospravedlnit tvrdé zásahy.
Stephen Miller, poradce Bílého domu a autor deportační politiky, nazval demonstrace „povstáním proti zákonům a suverenitě Spojených států“. Prezident je označil za „násilné, povstalecké davy“. Oficiální memoranda přitom neurčují konkrétní místa zásahu, což podle pozorovatelů naznačuje, že administrativa záměrně nechává prostor pro další eskalaci a možné využití zákona o povstání (Insurrection Act).
Trumpova rétorika a činy jsou podle odborníků součástí širšího útoku na demokratické instituce v USA. Jeho administrativa otevřeně útočí na nezávislá média, univerzity jako Harvard či Columbia, i na soudní systém. Dochází k omezování práv menšin, trans lidí i žen – a objevují se pokusy oslabit Zákon o občanských právech.
Trump se k možnému nasazení mariňáků proti demonstrantům vyjádřil jednoduše: „Hranicí je to, co si myslím, že je.“ Takové prohlášení podle kritiků ilustruje naprosté pohrdání právními normami a ústavními zárukami.
Newyorský komentátor Jamelle Bouie nedávno napsal, že bychom Trumpa měli vnímat ne pouze jako selhání jednotlivce či strany, ale jako zásadní kolaps ústavního systému, který jej nedokáže omezit.
Zásah Národní gardy v Kalifornii – navíc proti vůli místních volených zástupců – představuje bezprecedentní krok a vyvolává obavy z další eskalace. Spojené státy se podle některých komentátorů nacházejí na prahu autoritářství.
V situaci, kdy jsou novináři terčem, demonstranti označováni za nepřátele a protesty za vzpouru, zůstává otázkou, zda americká demokracie dokáže takový tlak ustát.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
