Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Zatímco Bílý dům hovoří o „nepokoji ohrožujícím vládu USA“, guvernér Newsom označil zásah za „záměrně provokativní“ a nepotřebný. Nasazení vojáků se podle jeho úřadu odehrálo mezi 2. a 4. hodinou ranní v neděli a zatím zahrnuje především jednotky 79. pěší brigády Národní gardy.
Jedná se o první případ od roku 1992, kdy prezident USA federalizoval Národní gardu bez žádosti guvernéra. Tehdy prezident George H. W. Bush reagoval na rozsáhlé nepokoje po zproštění viny policistů, kteří brutálně zmlátili afroamerického řidiče Rodneyho Kinga. Na rozdíl od současné situace si tehdejší kalifornský guvernér Pete Wilson o vojenskou pomoc sám požádal.
Podobná federální nasazení proběhla v minulosti například v roce 1957 při desegregaci škol v Arkansasu, v roce 1967 během nepokojů v Detroitu, po vraždě Martina Luthera Kinga v roce 1968 nebo při newyorské poštovní stávce v roce 1970.
Trumpovo rozhodnutí se tak zapisuje do výjimečné linie prezidentských zásahů do vnitrostátní bezpečnosti prostřednictvím Národní gardy — s tím rozdílem, že tentokrát neproběhla žádná žádost od vedení státu.
Guvernér Newsom, starostka Los Angeles Karen Bassová i kongresmanka Nanette Barragánová (Demokratická strana) Trumpovu intervenci odmítli. Podle nich si místní policie s protesty poradí sama a přítomnost vojáků situaci spíše vyostřuje. Barragánová nasazení označila za krok, který „jen přilije olej do ohně“.
Naopak zástupci federální vlády Trumpův krok hájí. Ministr obrany Pete Hegseth jej označil za „zdravý rozum“ a dodal, že „násilí proti federálním úřadům a jejich pracovníkům nebude tolerováno“.
Protesty v Los Angeles vypukly po masivních raziích Imigračního a celního úřadu (ICE), během nichž bylo v pátek zatčeno přes 40 lidí. Operace probíhaly především v latinskoamerických čtvrtích. Některé zásahy skončily násilnými střety — federální agenti použili slzný plyn a oslepující granáty.
Trumpova administrativa přitom usiluje o rekordní počty deportací, přičemž média informovala i o případech, kdy byli migranti odváženi na vojenská letiště, zadržováni v Guantánamu nebo deportováni do zemí, odkud vůbec nepocházejí.
Z původně oznámených 2 000 příslušníků Národní gardy je zatím na místě asi 300. Podle amerického Severního velení (NORTHCOM) budou další jednotky nasazovány podle aktuální situace.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
