Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Zatímco Bílý dům hovoří o „nepokoji ohrožujícím vládu USA“, guvernér Newsom označil zásah za „záměrně provokativní“ a nepotřebný. Nasazení vojáků se podle jeho úřadu odehrálo mezi 2. a 4. hodinou ranní v neděli a zatím zahrnuje především jednotky 79. pěší brigády Národní gardy.
Jedná se o první případ od roku 1992, kdy prezident USA federalizoval Národní gardu bez žádosti guvernéra. Tehdy prezident George H. W. Bush reagoval na rozsáhlé nepokoje po zproštění viny policistů, kteří brutálně zmlátili afroamerického řidiče Rodneyho Kinga. Na rozdíl od současné situace si tehdejší kalifornský guvernér Pete Wilson o vojenskou pomoc sám požádal.
Podobná federální nasazení proběhla v minulosti například v roce 1957 při desegregaci škol v Arkansasu, v roce 1967 během nepokojů v Detroitu, po vraždě Martina Luthera Kinga v roce 1968 nebo při newyorské poštovní stávce v roce 1970.
Trumpovo rozhodnutí se tak zapisuje do výjimečné linie prezidentských zásahů do vnitrostátní bezpečnosti prostřednictvím Národní gardy — s tím rozdílem, že tentokrát neproběhla žádná žádost od vedení státu.
Guvernér Newsom, starostka Los Angeles Karen Bassová i kongresmanka Nanette Barragánová (Demokratická strana) Trumpovu intervenci odmítli. Podle nich si místní policie s protesty poradí sama a přítomnost vojáků situaci spíše vyostřuje. Barragánová nasazení označila za krok, který „jen přilije olej do ohně“.
Naopak zástupci federální vlády Trumpův krok hájí. Ministr obrany Pete Hegseth jej označil za „zdravý rozum“ a dodal, že „násilí proti federálním úřadům a jejich pracovníkům nebude tolerováno“.
Protesty v Los Angeles vypukly po masivních raziích Imigračního a celního úřadu (ICE), během nichž bylo v pátek zatčeno přes 40 lidí. Operace probíhaly především v latinskoamerických čtvrtích. Některé zásahy skončily násilnými střety — federální agenti použili slzný plyn a oslepující granáty.
Trumpova administrativa přitom usiluje o rekordní počty deportací, přičemž média informovala i o případech, kdy byli migranti odváženi na vojenská letiště, zadržováni v Guantánamu nebo deportováni do zemí, odkud vůbec nepocházejí.
Z původně oznámených 2 000 příslušníků Národní gardy je zatím na místě asi 300. Podle amerického Severního velení (NORTHCOM) budou další jednotky nasazovány podle aktuální situace.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
