Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Zatímco Bílý dům hovoří o „nepokoji ohrožujícím vládu USA“, guvernér Newsom označil zásah za „záměrně provokativní“ a nepotřebný. Nasazení vojáků se podle jeho úřadu odehrálo mezi 2. a 4. hodinou ranní v neděli a zatím zahrnuje především jednotky 79. pěší brigády Národní gardy.
Jedná se o první případ od roku 1992, kdy prezident USA federalizoval Národní gardu bez žádosti guvernéra. Tehdy prezident George H. W. Bush reagoval na rozsáhlé nepokoje po zproštění viny policistů, kteří brutálně zmlátili afroamerického řidiče Rodneyho Kinga. Na rozdíl od současné situace si tehdejší kalifornský guvernér Pete Wilson o vojenskou pomoc sám požádal.
Podobná federální nasazení proběhla v minulosti například v roce 1957 při desegregaci škol v Arkansasu, v roce 1967 během nepokojů v Detroitu, po vraždě Martina Luthera Kinga v roce 1968 nebo při newyorské poštovní stávce v roce 1970.
Trumpovo rozhodnutí se tak zapisuje do výjimečné linie prezidentských zásahů do vnitrostátní bezpečnosti prostřednictvím Národní gardy — s tím rozdílem, že tentokrát neproběhla žádná žádost od vedení státu.
Guvernér Newsom, starostka Los Angeles Karen Bassová i kongresmanka Nanette Barragánová (Demokratická strana) Trumpovu intervenci odmítli. Podle nich si místní policie s protesty poradí sama a přítomnost vojáků situaci spíše vyostřuje. Barragánová nasazení označila za krok, který „jen přilije olej do ohně“.
Naopak zástupci federální vlády Trumpův krok hájí. Ministr obrany Pete Hegseth jej označil za „zdravý rozum“ a dodal, že „násilí proti federálním úřadům a jejich pracovníkům nebude tolerováno“.
Protesty v Los Angeles vypukly po masivních raziích Imigračního a celního úřadu (ICE), během nichž bylo v pátek zatčeno přes 40 lidí. Operace probíhaly především v latinskoamerických čtvrtích. Některé zásahy skončily násilnými střety — federální agenti použili slzný plyn a oslepující granáty.
Trumpova administrativa přitom usiluje o rekordní počty deportací, přičemž média informovala i o případech, kdy byli migranti odváženi na vojenská letiště, zadržováni v Guantánamu nebo deportováni do zemí, odkud vůbec nepocházejí.
Z původně oznámených 2 000 příslušníků Národní gardy je zatím na místě asi 300. Podle amerického Severního velení (NORTHCOM) budou další jednotky nasazovány podle aktuální situace.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
