Přibližně 300 příslušníků Kalifornské národní gardy bylo v noci na neděli nasazeno na třech místech v okolí Los Angeles, oznámila mluvčí guvernéra Gavina Newsoma Izzy Gardonová. Nasazení přišlo krátce poté, co prezident Donald Trump podepsal prezidentské memorandum o mobilizaci až 2 000 příslušníků Národní gardy kvůli pokračujícím protestům proti imigračním raziím v Kalifornii.
Zatímco Bílý dům hovoří o „nepokoji ohrožujícím vládu USA“, guvernér Newsom označil zásah za „záměrně provokativní“ a nepotřebný. Nasazení vojáků se podle jeho úřadu odehrálo mezi 2. a 4. hodinou ranní v neděli a zatím zahrnuje především jednotky 79. pěší brigády Národní gardy.
Jedná se o první případ od roku 1992, kdy prezident USA federalizoval Národní gardu bez žádosti guvernéra. Tehdy prezident George H. W. Bush reagoval na rozsáhlé nepokoje po zproštění viny policistů, kteří brutálně zmlátili afroamerického řidiče Rodneyho Kinga. Na rozdíl od současné situace si tehdejší kalifornský guvernér Pete Wilson o vojenskou pomoc sám požádal.
Podobná federální nasazení proběhla v minulosti například v roce 1957 při desegregaci škol v Arkansasu, v roce 1967 během nepokojů v Detroitu, po vraždě Martina Luthera Kinga v roce 1968 nebo při newyorské poštovní stávce v roce 1970.
Trumpovo rozhodnutí se tak zapisuje do výjimečné linie prezidentských zásahů do vnitrostátní bezpečnosti prostřednictvím Národní gardy — s tím rozdílem, že tentokrát neproběhla žádná žádost od vedení státu.
Guvernér Newsom, starostka Los Angeles Karen Bassová i kongresmanka Nanette Barragánová (Demokratická strana) Trumpovu intervenci odmítli. Podle nich si místní policie s protesty poradí sama a přítomnost vojáků situaci spíše vyostřuje. Barragánová nasazení označila za krok, který „jen přilije olej do ohně“.
Naopak zástupci federální vlády Trumpův krok hájí. Ministr obrany Pete Hegseth jej označil za „zdravý rozum“ a dodal, že „násilí proti federálním úřadům a jejich pracovníkům nebude tolerováno“.
Protesty v Los Angeles vypukly po masivních raziích Imigračního a celního úřadu (ICE), během nichž bylo v pátek zatčeno přes 40 lidí. Operace probíhaly především v latinskoamerických čtvrtích. Některé zásahy skončily násilnými střety — federální agenti použili slzný plyn a oslepující granáty.
Trumpova administrativa přitom usiluje o rekordní počty deportací, přičemž média informovala i o případech, kdy byli migranti odváženi na vojenská letiště, zadržováni v Guantánamu nebo deportováni do zemí, odkud vůbec nepocházejí.
Z původně oznámených 2 000 příslušníků Národní gardy je zatím na místě asi 300. Podle amerického Severního velení (NORTHCOM) budou další jednotky nasazovány podle aktuální situace.
Americkou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 84 let zemřel známý republikánský politik Dick Cheney, který byl v letech 2001 až 2009 viceprezidentem za vlády George W. Bushe. Bylo mu 84 let. Cheney podlehl komplikacím spojeným se zápalem plic a kardiovaskulárními problémy.
Česko zasáhla smutná zpráva. V noci z pondělí na úterý zemřel kardinál Dominik Duka, bylo mu 82 let. Od rána na jeho odchod reagují politici. Premiér Petr Fiala (ODS) označil zesnulého za významnou osobnost. Podle Andreje Babiše byl Duka mužem pevné víry.
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
