Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Trump své nové záměry oznámil v Bílém domě po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Vyjádřil frustraci nad chováním ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého obvinil z klamání západních lídrů. Ačkoliv prý Putin „oklamal Clintona, Bushe, Obamu i Bidena“, Trump tvrdí, že jeho samotného ne – a že nyní nastal čas přejít od slov k činům.
Záměr poskytnout Ukrajině nové obranné (a možná i útočné) raketové systémy vysílá důležitý signál Moskvě. Ještě silnějším impulsem je ale Trumpova hrozba 100% cel na zboží z Ruska a sankcí vůči zemím, které jeho suroviny kupují – tedy především Číně a Indii.
Tato politika sekundárních sankcí má ve Washingtonu dlouhodobou podporu, zejména ze strany republikánského senátora Lindseyho Grahama. Až dosud však Trump váhal. Přijetí tohoto přístupu může představovat skutečný nátlakový nástroj na Putinův režim.
Podle D. H. Dunna by navíc mohlo dojít k uvolnění zmrazených ruských aktiv – především 8 miliard dolarů v USA a 223 miliard v Evropě. Tyto prostředky by mohly posloužit k financování americké vojenské pomoci Ukrajině.
Přesto má Trumpova politika k Ukrajině stále zásadní limity. Zatímco Bidenova administrativa označovala ruskou invazi za nelegální a trvala na obnově ukrajinské suverenity, Trump jen volá po příměří. Putina sice označil za zklamání, ale ne za agresora. A co víc – nežádá, aby Rusko opustilo 20 % ukrajinského území, které v současnosti okupuje.
Zásadní otázka, na kterou Trump neodpovídá, se týká bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení bojů. Zatímco evropské státy považují za nutné udržet v regionu stabilizační síly, Trump o žádné americké účasti mlčí. Spojenci v NATO však očekávají, že USA přispějí alespoň logisticky a zpravodajsky.
Zvláštní je také Trumpova lhůta – dává Rusku 50 dní na vyjednání příměří, než by začaly platit sankce. To ovšem Moskvě poskytuje značný časový prostor k další ofenzívě. Z vojenského hlediska je to potenciálně výhodné pro ruské jednotky, které by během léta mohly posílit své pozice na okupovaném území.
Na Wall Street se tomuto přístupu přezdívá „Taco“ – tedy „Trump always chickens out“ (Trump se vždycky stáhne). Je to narážka na jeho opakované vyhlašování a odkládání sankcí. Podobně reagovala i ruská burza, která po jeho projevu vzrostla o 2,7 %. Podle komentátorů to odráží přesvědčení, že skutečný dopad Trumpových slov může být omezený nebo odložený.
Ruský senátor Konstantin Kosačev pro BBC dokonce uvedl, že pokud to bylo vše, co měl Trump k Ukrajině říct, pak „to bylo mnoho povyku pro nic“.
Trump se sice stylizuje do role prezidenta, který je „tvrdší“ na Putina než jeho předchůdci, ale jeho slova zůstávají vágní. Nevyjasněná je otázka budoucnosti ukrajinského území, bezpečnostních záruk nebo dlouhodobého amerického závazku. Klíčové podle profesora Dunna bude, zda se Trumpovy výroky skutečně promění v konkrétní politiku – nebo půjde jen o další teatrální výstup bez podstatného dopadu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.