Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Trump své nové záměry oznámil v Bílém domě po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Vyjádřil frustraci nad chováním ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého obvinil z klamání západních lídrů. Ačkoliv prý Putin „oklamal Clintona, Bushe, Obamu i Bidena“, Trump tvrdí, že jeho samotného ne – a že nyní nastal čas přejít od slov k činům.
Záměr poskytnout Ukrajině nové obranné (a možná i útočné) raketové systémy vysílá důležitý signál Moskvě. Ještě silnějším impulsem je ale Trumpova hrozba 100% cel na zboží z Ruska a sankcí vůči zemím, které jeho suroviny kupují – tedy především Číně a Indii.
Tato politika sekundárních sankcí má ve Washingtonu dlouhodobou podporu, zejména ze strany republikánského senátora Lindseyho Grahama. Až dosud však Trump váhal. Přijetí tohoto přístupu může představovat skutečný nátlakový nástroj na Putinův režim.
Podle D. H. Dunna by navíc mohlo dojít k uvolnění zmrazených ruských aktiv – především 8 miliard dolarů v USA a 223 miliard v Evropě. Tyto prostředky by mohly posloužit k financování americké vojenské pomoci Ukrajině.
Přesto má Trumpova politika k Ukrajině stále zásadní limity. Zatímco Bidenova administrativa označovala ruskou invazi za nelegální a trvala na obnově ukrajinské suverenity, Trump jen volá po příměří. Putina sice označil za zklamání, ale ne za agresora. A co víc – nežádá, aby Rusko opustilo 20 % ukrajinského území, které v současnosti okupuje.
Zásadní otázka, na kterou Trump neodpovídá, se týká bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení bojů. Zatímco evropské státy považují za nutné udržet v regionu stabilizační síly, Trump o žádné americké účasti mlčí. Spojenci v NATO však očekávají, že USA přispějí alespoň logisticky a zpravodajsky.
Zvláštní je také Trumpova lhůta – dává Rusku 50 dní na vyjednání příměří, než by začaly platit sankce. To ovšem Moskvě poskytuje značný časový prostor k další ofenzívě. Z vojenského hlediska je to potenciálně výhodné pro ruské jednotky, které by během léta mohly posílit své pozice na okupovaném území.
Na Wall Street se tomuto přístupu přezdívá „Taco“ – tedy „Trump always chickens out“ (Trump se vždycky stáhne). Je to narážka na jeho opakované vyhlašování a odkládání sankcí. Podobně reagovala i ruská burza, která po jeho projevu vzrostla o 2,7 %. Podle komentátorů to odráží přesvědčení, že skutečný dopad Trumpových slov může být omezený nebo odložený.
Ruský senátor Konstantin Kosačev pro BBC dokonce uvedl, že pokud to bylo vše, co měl Trump k Ukrajině říct, pak „to bylo mnoho povyku pro nic“.
Trump se sice stylizuje do role prezidenta, který je „tvrdší“ na Putina než jeho předchůdci, ale jeho slova zůstávají vágní. Nevyjasněná je otázka budoucnosti ukrajinského území, bezpečnostních záruk nebo dlouhodobého amerického závazku. Klíčové podle profesora Dunna bude, zda se Trumpovy výroky skutečně promění v konkrétní politiku – nebo půjde jen o další teatrální výstup bez podstatného dopadu.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.