Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Trump své nové záměry oznámil v Bílém domě po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Vyjádřil frustraci nad chováním ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého obvinil z klamání západních lídrů. Ačkoliv prý Putin „oklamal Clintona, Bushe, Obamu i Bidena“, Trump tvrdí, že jeho samotného ne – a že nyní nastal čas přejít od slov k činům.
Záměr poskytnout Ukrajině nové obranné (a možná i útočné) raketové systémy vysílá důležitý signál Moskvě. Ještě silnějším impulsem je ale Trumpova hrozba 100% cel na zboží z Ruska a sankcí vůči zemím, které jeho suroviny kupují – tedy především Číně a Indii.
Tato politika sekundárních sankcí má ve Washingtonu dlouhodobou podporu, zejména ze strany republikánského senátora Lindseyho Grahama. Až dosud však Trump váhal. Přijetí tohoto přístupu může představovat skutečný nátlakový nástroj na Putinův režim.
Podle D. H. Dunna by navíc mohlo dojít k uvolnění zmrazených ruských aktiv – především 8 miliard dolarů v USA a 223 miliard v Evropě. Tyto prostředky by mohly posloužit k financování americké vojenské pomoci Ukrajině.
Přesto má Trumpova politika k Ukrajině stále zásadní limity. Zatímco Bidenova administrativa označovala ruskou invazi za nelegální a trvala na obnově ukrajinské suverenity, Trump jen volá po příměří. Putina sice označil za zklamání, ale ne za agresora. A co víc – nežádá, aby Rusko opustilo 20 % ukrajinského území, které v současnosti okupuje.
Zásadní otázka, na kterou Trump neodpovídá, se týká bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení bojů. Zatímco evropské státy považují za nutné udržet v regionu stabilizační síly, Trump o žádné americké účasti mlčí. Spojenci v NATO však očekávají, že USA přispějí alespoň logisticky a zpravodajsky.
Zvláštní je také Trumpova lhůta – dává Rusku 50 dní na vyjednání příměří, než by začaly platit sankce. To ovšem Moskvě poskytuje značný časový prostor k další ofenzívě. Z vojenského hlediska je to potenciálně výhodné pro ruské jednotky, které by během léta mohly posílit své pozice na okupovaném území.
Na Wall Street se tomuto přístupu přezdívá „Taco“ – tedy „Trump always chickens out“ (Trump se vždycky stáhne). Je to narážka na jeho opakované vyhlašování a odkládání sankcí. Podobně reagovala i ruská burza, která po jeho projevu vzrostla o 2,7 %. Podle komentátorů to odráží přesvědčení, že skutečný dopad Trumpových slov může být omezený nebo odložený.
Ruský senátor Konstantin Kosačev pro BBC dokonce uvedl, že pokud to bylo vše, co měl Trump k Ukrajině říct, pak „to bylo mnoho povyku pro nic“.
Trump se sice stylizuje do role prezidenta, který je „tvrdší“ na Putina než jeho předchůdci, ale jeho slova zůstávají vágní. Nevyjasněná je otázka budoucnosti ukrajinského území, bezpečnostních záruk nebo dlouhodobého amerického závazku. Klíčové podle profesora Dunna bude, zda se Trumpovy výroky skutečně promění v konkrétní politiku – nebo půjde jen o další teatrální výstup bez podstatného dopadu.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.