Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Trump své nové záměry oznámil v Bílém domě po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Vyjádřil frustraci nad chováním ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého obvinil z klamání západních lídrů. Ačkoliv prý Putin „oklamal Clintona, Bushe, Obamu i Bidena“, Trump tvrdí, že jeho samotného ne – a že nyní nastal čas přejít od slov k činům.
Záměr poskytnout Ukrajině nové obranné (a možná i útočné) raketové systémy vysílá důležitý signál Moskvě. Ještě silnějším impulsem je ale Trumpova hrozba 100% cel na zboží z Ruska a sankcí vůči zemím, které jeho suroviny kupují – tedy především Číně a Indii.
Tato politika sekundárních sankcí má ve Washingtonu dlouhodobou podporu, zejména ze strany republikánského senátora Lindseyho Grahama. Až dosud však Trump váhal. Přijetí tohoto přístupu může představovat skutečný nátlakový nástroj na Putinův režim.
Podle D. H. Dunna by navíc mohlo dojít k uvolnění zmrazených ruských aktiv – především 8 miliard dolarů v USA a 223 miliard v Evropě. Tyto prostředky by mohly posloužit k financování americké vojenské pomoci Ukrajině.
Přesto má Trumpova politika k Ukrajině stále zásadní limity. Zatímco Bidenova administrativa označovala ruskou invazi za nelegální a trvala na obnově ukrajinské suverenity, Trump jen volá po příměří. Putina sice označil za zklamání, ale ne za agresora. A co víc – nežádá, aby Rusko opustilo 20 % ukrajinského území, které v současnosti okupuje.
Zásadní otázka, na kterou Trump neodpovídá, se týká bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení bojů. Zatímco evropské státy považují za nutné udržet v regionu stabilizační síly, Trump o žádné americké účasti mlčí. Spojenci v NATO však očekávají, že USA přispějí alespoň logisticky a zpravodajsky.
Zvláštní je také Trumpova lhůta – dává Rusku 50 dní na vyjednání příměří, než by začaly platit sankce. To ovšem Moskvě poskytuje značný časový prostor k další ofenzívě. Z vojenského hlediska je to potenciálně výhodné pro ruské jednotky, které by během léta mohly posílit své pozice na okupovaném území.
Na Wall Street se tomuto přístupu přezdívá „Taco“ – tedy „Trump always chickens out“ (Trump se vždycky stáhne). Je to narážka na jeho opakované vyhlašování a odkládání sankcí. Podobně reagovala i ruská burza, která po jeho projevu vzrostla o 2,7 %. Podle komentátorů to odráží přesvědčení, že skutečný dopad Trumpových slov může být omezený nebo odložený.
Ruský senátor Konstantin Kosačev pro BBC dokonce uvedl, že pokud to bylo vše, co měl Trump k Ukrajině říct, pak „to bylo mnoho povyku pro nic“.
Trump se sice stylizuje do role prezidenta, který je „tvrdší“ na Putina než jeho předchůdci, ale jeho slova zůstávají vágní. Nevyjasněná je otázka budoucnosti ukrajinského území, bezpečnostních záruk nebo dlouhodobého amerického závazku. Klíčové podle profesora Dunna bude, zda se Trumpovy výroky skutečně promění v konkrétní politiku – nebo půjde jen o další teatrální výstup bez podstatného dopadu.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
