Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Trump své nové záměry oznámil v Bílém domě po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Vyjádřil frustraci nad chováním ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého obvinil z klamání západních lídrů. Ačkoliv prý Putin „oklamal Clintona, Bushe, Obamu i Bidena“, Trump tvrdí, že jeho samotného ne – a že nyní nastal čas přejít od slov k činům.
Záměr poskytnout Ukrajině nové obranné (a možná i útočné) raketové systémy vysílá důležitý signál Moskvě. Ještě silnějším impulsem je ale Trumpova hrozba 100% cel na zboží z Ruska a sankcí vůči zemím, které jeho suroviny kupují – tedy především Číně a Indii.
Tato politika sekundárních sankcí má ve Washingtonu dlouhodobou podporu, zejména ze strany republikánského senátora Lindseyho Grahama. Až dosud však Trump váhal. Přijetí tohoto přístupu může představovat skutečný nátlakový nástroj na Putinův režim.
Podle D. H. Dunna by navíc mohlo dojít k uvolnění zmrazených ruských aktiv – především 8 miliard dolarů v USA a 223 miliard v Evropě. Tyto prostředky by mohly posloužit k financování americké vojenské pomoci Ukrajině.
Přesto má Trumpova politika k Ukrajině stále zásadní limity. Zatímco Bidenova administrativa označovala ruskou invazi za nelegální a trvala na obnově ukrajinské suverenity, Trump jen volá po příměří. Putina sice označil za zklamání, ale ne za agresora. A co víc – nežádá, aby Rusko opustilo 20 % ukrajinského území, které v současnosti okupuje.
Zásadní otázka, na kterou Trump neodpovídá, se týká bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení bojů. Zatímco evropské státy považují za nutné udržet v regionu stabilizační síly, Trump o žádné americké účasti mlčí. Spojenci v NATO však očekávají, že USA přispějí alespoň logisticky a zpravodajsky.
Zvláštní je také Trumpova lhůta – dává Rusku 50 dní na vyjednání příměří, než by začaly platit sankce. To ovšem Moskvě poskytuje značný časový prostor k další ofenzívě. Z vojenského hlediska je to potenciálně výhodné pro ruské jednotky, které by během léta mohly posílit své pozice na okupovaném území.
Na Wall Street se tomuto přístupu přezdívá „Taco“ – tedy „Trump always chickens out“ (Trump se vždycky stáhne). Je to narážka na jeho opakované vyhlašování a odkládání sankcí. Podobně reagovala i ruská burza, která po jeho projevu vzrostla o 2,7 %. Podle komentátorů to odráží přesvědčení, že skutečný dopad Trumpových slov může být omezený nebo odložený.
Ruský senátor Konstantin Kosačev pro BBC dokonce uvedl, že pokud to bylo vše, co měl Trump k Ukrajině říct, pak „to bylo mnoho povyku pro nic“.
Trump se sice stylizuje do role prezidenta, který je „tvrdší“ na Putina než jeho předchůdci, ale jeho slova zůstávají vágní. Nevyjasněná je otázka budoucnosti ukrajinského území, bezpečnostních záruk nebo dlouhodobého amerického závazku. Klíčové podle profesora Dunna bude, zda se Trumpovy výroky skutečně promění v konkrétní politiku – nebo půjde jen o další teatrální výstup bez podstatného dopadu.
Devítiletý trest vězení dostal od královéhradeckého krajského soudu sedmnáctiletý mladík v případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Po pobytu za mřížemi bude následovat ještě zabezpečovací detence.
Od pátku víme, že předchozí sezóna nebyla tou poslední. Jaromír Jágr totiž konečně naskočil za Kladno i v probíhajícím extraligovém ročníku. Nyní ale hokejové fanoušky, kteří s legendou na ledě tak nějak počítají, vyděsil. Připustil totiž, že konec kariéry může přijít ze dne na den, tedy bez předchozího oznámení.
Obavy z eskalace napětí prudce narůstají poté, co uniklé dokumenty Kremlu odhalily, že Rusko objednalo velkou sérii raket. Zpráva hovoří o nové várce střel Kalibr vyzbrojených jadernými hlavicemi. Tyto dodávky mají probíhat v průběhu dvou let, tedy od roku 2024 do roku 2026.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.