Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Klíčovým faktorem, který donutil americkou administrativu k výrazným ústupkům, se stal Hormuzský průliv. Tuto strategickou námořní trasu dokázal Írán podle předpokladů rychle zablokovat. Aby Trumpova vláda dosáhla jeho opětovného zprovoznění a odvrátila hrozbu globální ekonomické krize, musela slevit ze svých širokých požadavků. Podle Barbary Leaf z Middle East Institute vstoupily Spojené státy do konfliktu s nereálným odhadem odolnosti íránského režimu a jeho ochoty zaútočit na americká i zahraniční zařízení v Perském zálivu.
Washington brzy zjistil, že boj proti protivníkovi, který desítky let zdokonaloval asymetrické vedení války, neodpovídá původním vojenským plánům. Rychlý nárůst globálních ekonomických problémů, které nakonec pocítili i američtí spotřebitelé, učinil pokračování bojů neudržitelným. Donald Trump se tak ocitl v situaci, kdy se sice nechce vrátit k aktivnímu válčení, ale zároveň se vzdal většiny pák, které mohl vůči Teheránu uplatnit, pokud by konflikt skončil hned v prvních týdnech.
Opatrnost Bílého domu při zveřejňování textu memoranda pramenila z očekávaných politických dopadů, neboť řada vlivných osobností v Trumpově vlastní politické straně s dohodou nesouhlasí. Republikánský senátor Bill Cassidy označil krok za největší zahraničněpolitický přešlap za poslední desetiletí s tím, že Írán se naučil využívat hrozby v Hormuzském průlivu jako účinné oběživo pro budoucnost. Další z republikánských senátorů Thom Tillis pak uvedl, že čtrnáct publikovaných bodů nepovažuje za dostatečné k tomu, aby dohodu podpořil.
Donald Trump v minulosti ostře kritizoval jadernou dohodu z doby prezidenta Baracka Obamy a tvrdil, že tehdejší administrativa poslala Íránu hotovost, aby ho uplatila. Nyní však sám musel před veřejností obhajovat uvolnění podstatně většího objemu zmrazených aktiv i další finanční stimuly pro Teherán. Svůj postoj Trump hájil prohlášením, že se nejedná o americké peníze, nývhodou jde o majetek samotného Íránu, který byl dříve zablokován a Spojené státy ho zkrátka musí vrátit.
Americký prezident v některých momentech fakticky převzal rétoriku Teheránu, když uznal íránské argumenty ohledně balistických raket s poukazem na to, že je vlastní i sousední Saúdská Arábie. Podobně se vyjádřil i k obohacování uranu pro energetické účely, které je podle něj s ohledem na okolní státy legitimní. Výsledné memorandum tak představuje pragmatické rozhodnutí Trumpovy administrativy ukončit konflikt co nejrychleji bez ohledu na vnitropolitické náklady, přestože podle analytiků neexistuje záruka, že se země do války časem opět nepropadnou.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.