Arturo Suarez, čtyřiatřicetiletý Venezuelan, který nikdy nebyl trestán v žádné ze čtyř zemí, kde žil, byl přesto deportován Trumpovou administrativou do vysoce střežené věznice v Salvadoru. Podle jeho slov tam strávil čtyři měsíce pekla – plného bití, psychického teroru a nelidských podmínek.
V březnu letošního roku byl zatčen imigračními úřady Spojených států a následně deportován do Salvadoru, kde skončil v nechvalně známé věznici CECOT – zařízení s nejvyšším stupněm ostrahy, určeném původně pro teroristy a nebezpečné gangstery. Podle Suareze byl tento krok součástí nové protiimigrační politiky administrativy Donalda Trumpa, který během svého druhého funkčního období výrazně zpřísnil postoj vůči přistěhovalcům, zejména z Latinské Ameriky.
Arturo, který se v USA legálně usadil a žil v Severní Karolíně, se přitom do Spojených států dostal po řádném azylovém řízení. Ve Venezuele čelil represím autoritářského režimu a rozhodl se odejít s nadějí na lepší budoucnost. Byl přesvědčen, že díky legálnímu vstupu se ho Trumpova tvrdá imigrační linie nedotkne. Mýlil se.
Vše se změnilo během natáčení hudebního videoklipu. Jako začínající zpěvák chtěl rozjet kariéru, ale místo toho skončil v poutech. Americké úřady ho na základě dosud nepodložených tvrzení obvinily z napojení na nechvalně proslulý venezuelský gang Tren De Aragua. Suarez tvrdí, že žádné důkazy mu nikdy nepředložili. Podle jeho slov jediným "důkazem" byla tetování, která měla vyjadřovat vzpomínky na jeho zesnulou matku.
Bez jakékoli možnosti právní obrany nebo kontaktu s rodinou byl deportován do Salvadoru – země, kde nikdy předtím nebyl. Tam začalo jeho čtyřměsíční věznění v zařízení, které je považováno za jedno z nejbrutálnějších v celé Latinské Americe. Věznice CECOT hostí ty nejnebezpečnější zločince, včetně členů mafií a drogových kartelů.
„Každý den jsme zažívali fyzické, psychické a verbální týrání,“ popisuje Arturo. „Byli jsme bití, ponižovaní, bylo nám upíráno jídlo i základní lidská důstojnost.“
V jedné cele se tísnilo až 19 lidí. Každé provinění – byť drobné – se trestalo odebráním matrací nebo jídla. I pokus o druhou sprchu po fyzické námaze mohl znamenat trest. „Pamatuju si, jak se jeden můj spoluvězeň slušně zeptal, jestli si může dát sprchu, protože jsme cvičili. Odpovědí mu bylo: ‚To není můj problém.‘“
Příchod do věznice doprovázel krutý uvítací rituál. „Po první bitce nám ředitel věznice řekl: ‚Vítejte v pekle‘. Tehdy jsem pochopil, co mě čeká.“
USA zaplatily Salvadoru miliony dolarů, aby tyto deportované muže přijaly a zadržely. Celkem šlo o 252 Venezuelanů, které administrativa označila za hrozbu a členy gangu – často jen na základě vzhledu. Arturo tvrdí, že skutečným důvodem deportace byla jejich národnost. „Nešlo o tetování, nešlo o gangy. Šlo o to, že jsme byli Venezuelané. Ale být Venezuelan není zločin.“
V březnu navštívila věznici i ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle Artura šlo o okázalé PR divadlo – kolem ní byli kamery, fotografové, média. Arturo a jeho spoluvězni se tehdy snažili upozornit na své utrpení. „Začali jsme dělat gesto pro pomoc, začali jsme volat po svobodě. Nelíbilo se jí to.“
Po čtyřech měsících byl Arturo propuštěn v rámci výměny vězňů mezi USA a Venezuelou – výměnou za deset amerických občanů a rezidentů zadržovaných režimem v Caracasu. Nyní je zpět u své rodiny ve Venezuele. Jeho příbuzní ho vítali s balónky, transparenty a slzami dojetí.
„Když jsem objal své sourozence, strýce, tetu, cítil jsem, že ten sen – spíš noční můra – skončil. Konečně jsem doma.“ Arturo v současnosti žije v Caracasu a snaží se znovu postavit na nohy. Do Spojených států se už nikdy vrátit nechce.
Původně tam přijel s nadějí, že zařídí lepší budoucnost své ženě a desetiměsíční dcerce, které zůstaly v Chile. Teď mu zbývá jediné – očistit své jméno. „Přijel jsem do Ameriky, abych vybudoval lepší život. Místo toho mě označili za kriminálníka. Teď chci, aby svět věděl, že jsem nic nespáchal. Jen jsem měl tu smůlu, že jsem se narodil jako Venezuelan.“
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.