Arturo Suarez, čtyřiatřicetiletý Venezuelan, který nikdy nebyl trestán v žádné ze čtyř zemí, kde žil, byl přesto deportován Trumpovou administrativou do vysoce střežené věznice v Salvadoru. Podle jeho slov tam strávil čtyři měsíce pekla – plného bití, psychického teroru a nelidských podmínek.
V březnu letošního roku byl zatčen imigračními úřady Spojených států a následně deportován do Salvadoru, kde skončil v nechvalně známé věznici CECOT – zařízení s nejvyšším stupněm ostrahy, určeném původně pro teroristy a nebezpečné gangstery. Podle Suareze byl tento krok součástí nové protiimigrační politiky administrativy Donalda Trumpa, který během svého druhého funkčního období výrazně zpřísnil postoj vůči přistěhovalcům, zejména z Latinské Ameriky.
Arturo, který se v USA legálně usadil a žil v Severní Karolíně, se přitom do Spojených států dostal po řádném azylovém řízení. Ve Venezuele čelil represím autoritářského režimu a rozhodl se odejít s nadějí na lepší budoucnost. Byl přesvědčen, že díky legálnímu vstupu se ho Trumpova tvrdá imigrační linie nedotkne. Mýlil se.
Vše se změnilo během natáčení hudebního videoklipu. Jako začínající zpěvák chtěl rozjet kariéru, ale místo toho skončil v poutech. Americké úřady ho na základě dosud nepodložených tvrzení obvinily z napojení na nechvalně proslulý venezuelský gang Tren De Aragua. Suarez tvrdí, že žádné důkazy mu nikdy nepředložili. Podle jeho slov jediným "důkazem" byla tetování, která měla vyjadřovat vzpomínky na jeho zesnulou matku.
Bez jakékoli možnosti právní obrany nebo kontaktu s rodinou byl deportován do Salvadoru – země, kde nikdy předtím nebyl. Tam začalo jeho čtyřměsíční věznění v zařízení, které je považováno za jedno z nejbrutálnějších v celé Latinské Americe. Věznice CECOT hostí ty nejnebezpečnější zločince, včetně členů mafií a drogových kartelů.
„Každý den jsme zažívali fyzické, psychické a verbální týrání,“ popisuje Arturo. „Byli jsme bití, ponižovaní, bylo nám upíráno jídlo i základní lidská důstojnost.“
V jedné cele se tísnilo až 19 lidí. Každé provinění – byť drobné – se trestalo odebráním matrací nebo jídla. I pokus o druhou sprchu po fyzické námaze mohl znamenat trest. „Pamatuju si, jak se jeden můj spoluvězeň slušně zeptal, jestli si může dát sprchu, protože jsme cvičili. Odpovědí mu bylo: ‚To není můj problém.‘“
Příchod do věznice doprovázel krutý uvítací rituál. „Po první bitce nám ředitel věznice řekl: ‚Vítejte v pekle‘. Tehdy jsem pochopil, co mě čeká.“
USA zaplatily Salvadoru miliony dolarů, aby tyto deportované muže přijaly a zadržely. Celkem šlo o 252 Venezuelanů, které administrativa označila za hrozbu a členy gangu – často jen na základě vzhledu. Arturo tvrdí, že skutečným důvodem deportace byla jejich národnost. „Nešlo o tetování, nešlo o gangy. Šlo o to, že jsme byli Venezuelané. Ale být Venezuelan není zločin.“
V březnu navštívila věznici i ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle Artura šlo o okázalé PR divadlo – kolem ní byli kamery, fotografové, média. Arturo a jeho spoluvězni se tehdy snažili upozornit na své utrpení. „Začali jsme dělat gesto pro pomoc, začali jsme volat po svobodě. Nelíbilo se jí to.“
Po čtyřech měsících byl Arturo propuštěn v rámci výměny vězňů mezi USA a Venezuelou – výměnou za deset amerických občanů a rezidentů zadržovaných režimem v Caracasu. Nyní je zpět u své rodiny ve Venezuele. Jeho příbuzní ho vítali s balónky, transparenty a slzami dojetí.
„Když jsem objal své sourozence, strýce, tetu, cítil jsem, že ten sen – spíš noční můra – skončil. Konečně jsem doma.“ Arturo v současnosti žije v Caracasu a snaží se znovu postavit na nohy. Do Spojených států se už nikdy vrátit nechce.
Původně tam přijel s nadějí, že zařídí lepší budoucnost své ženě a desetiměsíční dcerce, které zůstaly v Chile. Teď mu zbývá jediné – očistit své jméno. „Přijel jsem do Ameriky, abych vybudoval lepší život. Místo toho mě označili za kriminálníka. Teď chci, aby svět věděl, že jsem nic nespáchal. Jen jsem měl tu smůlu, že jsem se narodil jako Venezuelan.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.
Luxusní superjachta Nord, jejíž hodnota se odhaduje na 500 milionů dolarů, o víkendu proplula Hormuzským průlivem. Toto plavidlo je spojováno s jedním z klíčových spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Alexejem Mordašovem. Jachta Nord absolvovala trasu z Dubaje do ománského Maskatu navzdory probíhající blokádě této strategické námořní cesty.
Česko vstoupilo do nového kalendářního týdne, který má pouze čtyři pracovní dny. Následovat po nich bude prodloužený víkend. Státní svátek ovlivní i výplatní termíny důchodů. Senioři by se tak měli informovat o změnách.
Češi dnes na poslední cestu vyprovodí jedinečného herce Jana Potměšila, ale jedno poslední rozloučení proběhlo již v pondělí. Zpěváci, hudebníci či herci dali sbohem kapelníkovi Václavu Hybšovi, který v průběhu dubna zemřel ve věku 90 let.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).