Arturo Suarez, čtyřiatřicetiletý Venezuelan, který nikdy nebyl trestán v žádné ze čtyř zemí, kde žil, byl přesto deportován Trumpovou administrativou do vysoce střežené věznice v Salvadoru. Podle jeho slov tam strávil čtyři měsíce pekla – plného bití, psychického teroru a nelidských podmínek.
V březnu letošního roku byl zatčen imigračními úřady Spojených států a následně deportován do Salvadoru, kde skončil v nechvalně známé věznici CECOT – zařízení s nejvyšším stupněm ostrahy, určeném původně pro teroristy a nebezpečné gangstery. Podle Suareze byl tento krok součástí nové protiimigrační politiky administrativy Donalda Trumpa, který během svého druhého funkčního období výrazně zpřísnil postoj vůči přistěhovalcům, zejména z Latinské Ameriky.
Arturo, který se v USA legálně usadil a žil v Severní Karolíně, se přitom do Spojených států dostal po řádném azylovém řízení. Ve Venezuele čelil represím autoritářského režimu a rozhodl se odejít s nadějí na lepší budoucnost. Byl přesvědčen, že díky legálnímu vstupu se ho Trumpova tvrdá imigrační linie nedotkne. Mýlil se.
Vše se změnilo během natáčení hudebního videoklipu. Jako začínající zpěvák chtěl rozjet kariéru, ale místo toho skončil v poutech. Americké úřady ho na základě dosud nepodložených tvrzení obvinily z napojení na nechvalně proslulý venezuelský gang Tren De Aragua. Suarez tvrdí, že žádné důkazy mu nikdy nepředložili. Podle jeho slov jediným "důkazem" byla tetování, která měla vyjadřovat vzpomínky na jeho zesnulou matku.
Bez jakékoli možnosti právní obrany nebo kontaktu s rodinou byl deportován do Salvadoru – země, kde nikdy předtím nebyl. Tam začalo jeho čtyřměsíční věznění v zařízení, které je považováno za jedno z nejbrutálnějších v celé Latinské Americe. Věznice CECOT hostí ty nejnebezpečnější zločince, včetně členů mafií a drogových kartelů.
„Každý den jsme zažívali fyzické, psychické a verbální týrání,“ popisuje Arturo. „Byli jsme bití, ponižovaní, bylo nám upíráno jídlo i základní lidská důstojnost.“
V jedné cele se tísnilo až 19 lidí. Každé provinění – byť drobné – se trestalo odebráním matrací nebo jídla. I pokus o druhou sprchu po fyzické námaze mohl znamenat trest. „Pamatuju si, jak se jeden můj spoluvězeň slušně zeptal, jestli si může dát sprchu, protože jsme cvičili. Odpovědí mu bylo: ‚To není můj problém.‘“
Příchod do věznice doprovázel krutý uvítací rituál. „Po první bitce nám ředitel věznice řekl: ‚Vítejte v pekle‘. Tehdy jsem pochopil, co mě čeká.“
USA zaplatily Salvadoru miliony dolarů, aby tyto deportované muže přijaly a zadržely. Celkem šlo o 252 Venezuelanů, které administrativa označila za hrozbu a členy gangu – často jen na základě vzhledu. Arturo tvrdí, že skutečným důvodem deportace byla jejich národnost. „Nešlo o tetování, nešlo o gangy. Šlo o to, že jsme byli Venezuelané. Ale být Venezuelan není zločin.“
V březnu navštívila věznici i ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle Artura šlo o okázalé PR divadlo – kolem ní byli kamery, fotografové, média. Arturo a jeho spoluvězni se tehdy snažili upozornit na své utrpení. „Začali jsme dělat gesto pro pomoc, začali jsme volat po svobodě. Nelíbilo se jí to.“
Po čtyřech měsících byl Arturo propuštěn v rámci výměny vězňů mezi USA a Venezuelou – výměnou za deset amerických občanů a rezidentů zadržovaných režimem v Caracasu. Nyní je zpět u své rodiny ve Venezuele. Jeho příbuzní ho vítali s balónky, transparenty a slzami dojetí.
„Když jsem objal své sourozence, strýce, tetu, cítil jsem, že ten sen – spíš noční můra – skončil. Konečně jsem doma.“ Arturo v současnosti žije v Caracasu a snaží se znovu postavit na nohy. Do Spojených států se už nikdy vrátit nechce.
Původně tam přijel s nadějí, že zařídí lepší budoucnost své ženě a desetiměsíční dcerce, které zůstaly v Chile. Teď mu zbývá jediné – očistit své jméno. „Přijel jsem do Ameriky, abych vybudoval lepší život. Místo toho mě označili za kriminálníka. Teď chci, aby svět věděl, že jsem nic nespáchal. Jen jsem měl tu smůlu, že jsem se narodil jako Venezuelan.“
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.