Arturo Suarez, čtyřiatřicetiletý Venezuelan, který nikdy nebyl trestán v žádné ze čtyř zemí, kde žil, byl přesto deportován Trumpovou administrativou do vysoce střežené věznice v Salvadoru. Podle jeho slov tam strávil čtyři měsíce pekla – plného bití, psychického teroru a nelidských podmínek.
V březnu letošního roku byl zatčen imigračními úřady Spojených států a následně deportován do Salvadoru, kde skončil v nechvalně známé věznici CECOT – zařízení s nejvyšším stupněm ostrahy, určeném původně pro teroristy a nebezpečné gangstery. Podle Suareze byl tento krok součástí nové protiimigrační politiky administrativy Donalda Trumpa, který během svého druhého funkčního období výrazně zpřísnil postoj vůči přistěhovalcům, zejména z Latinské Ameriky.
Arturo, který se v USA legálně usadil a žil v Severní Karolíně, se přitom do Spojených států dostal po řádném azylovém řízení. Ve Venezuele čelil represím autoritářského režimu a rozhodl se odejít s nadějí na lepší budoucnost. Byl přesvědčen, že díky legálnímu vstupu se ho Trumpova tvrdá imigrační linie nedotkne. Mýlil se.
Vše se změnilo během natáčení hudebního videoklipu. Jako začínající zpěvák chtěl rozjet kariéru, ale místo toho skončil v poutech. Americké úřady ho na základě dosud nepodložených tvrzení obvinily z napojení na nechvalně proslulý venezuelský gang Tren De Aragua. Suarez tvrdí, že žádné důkazy mu nikdy nepředložili. Podle jeho slov jediným "důkazem" byla tetování, která měla vyjadřovat vzpomínky na jeho zesnulou matku.
Bez jakékoli možnosti právní obrany nebo kontaktu s rodinou byl deportován do Salvadoru – země, kde nikdy předtím nebyl. Tam začalo jeho čtyřměsíční věznění v zařízení, které je považováno za jedno z nejbrutálnějších v celé Latinské Americe. Věznice CECOT hostí ty nejnebezpečnější zločince, včetně členů mafií a drogových kartelů.
„Každý den jsme zažívali fyzické, psychické a verbální týrání,“ popisuje Arturo. „Byli jsme bití, ponižovaní, bylo nám upíráno jídlo i základní lidská důstojnost.“
V jedné cele se tísnilo až 19 lidí. Každé provinění – byť drobné – se trestalo odebráním matrací nebo jídla. I pokus o druhou sprchu po fyzické námaze mohl znamenat trest. „Pamatuju si, jak se jeden můj spoluvězeň slušně zeptal, jestli si může dát sprchu, protože jsme cvičili. Odpovědí mu bylo: ‚To není můj problém.‘“
Příchod do věznice doprovázel krutý uvítací rituál. „Po první bitce nám ředitel věznice řekl: ‚Vítejte v pekle‘. Tehdy jsem pochopil, co mě čeká.“
USA zaplatily Salvadoru miliony dolarů, aby tyto deportované muže přijaly a zadržely. Celkem šlo o 252 Venezuelanů, které administrativa označila za hrozbu a členy gangu – často jen na základě vzhledu. Arturo tvrdí, že skutečným důvodem deportace byla jejich národnost. „Nešlo o tetování, nešlo o gangy. Šlo o to, že jsme byli Venezuelané. Ale být Venezuelan není zločin.“
V březnu navštívila věznici i ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle Artura šlo o okázalé PR divadlo – kolem ní byli kamery, fotografové, média. Arturo a jeho spoluvězni se tehdy snažili upozornit na své utrpení. „Začali jsme dělat gesto pro pomoc, začali jsme volat po svobodě. Nelíbilo se jí to.“
Po čtyřech měsících byl Arturo propuštěn v rámci výměny vězňů mezi USA a Venezuelou – výměnou za deset amerických občanů a rezidentů zadržovaných režimem v Caracasu. Nyní je zpět u své rodiny ve Venezuele. Jeho příbuzní ho vítali s balónky, transparenty a slzami dojetí.
„Když jsem objal své sourozence, strýce, tetu, cítil jsem, že ten sen – spíš noční můra – skončil. Konečně jsem doma.“ Arturo v současnosti žije v Caracasu a snaží se znovu postavit na nohy. Do Spojených států se už nikdy vrátit nechce.
Původně tam přijel s nadějí, že zařídí lepší budoucnost své ženě a desetiměsíční dcerce, které zůstaly v Chile. Teď mu zbývá jediné – očistit své jméno. „Přijel jsem do Ameriky, abych vybudoval lepší život. Místo toho mě označili za kriminálníka. Teď chci, aby svět věděl, že jsem nic nespáchal. Jen jsem měl tu smůlu, že jsem se narodil jako Venezuelan.“
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.