Arturo Suarez, čtyřiatřicetiletý Venezuelan, který nikdy nebyl trestán v žádné ze čtyř zemí, kde žil, byl přesto deportován Trumpovou administrativou do vysoce střežené věznice v Salvadoru. Podle jeho slov tam strávil čtyři měsíce pekla – plného bití, psychického teroru a nelidských podmínek.
V březnu letošního roku byl zatčen imigračními úřady Spojených států a následně deportován do Salvadoru, kde skončil v nechvalně známé věznici CECOT – zařízení s nejvyšším stupněm ostrahy, určeném původně pro teroristy a nebezpečné gangstery. Podle Suareze byl tento krok součástí nové protiimigrační politiky administrativy Donalda Trumpa, který během svého druhého funkčního období výrazně zpřísnil postoj vůči přistěhovalcům, zejména z Latinské Ameriky.
Arturo, který se v USA legálně usadil a žil v Severní Karolíně, se přitom do Spojených států dostal po řádném azylovém řízení. Ve Venezuele čelil represím autoritářského režimu a rozhodl se odejít s nadějí na lepší budoucnost. Byl přesvědčen, že díky legálnímu vstupu se ho Trumpova tvrdá imigrační linie nedotkne. Mýlil se.
Vše se změnilo během natáčení hudebního videoklipu. Jako začínající zpěvák chtěl rozjet kariéru, ale místo toho skončil v poutech. Americké úřady ho na základě dosud nepodložených tvrzení obvinily z napojení na nechvalně proslulý venezuelský gang Tren De Aragua. Suarez tvrdí, že žádné důkazy mu nikdy nepředložili. Podle jeho slov jediným "důkazem" byla tetování, která měla vyjadřovat vzpomínky na jeho zesnulou matku.
Bez jakékoli možnosti právní obrany nebo kontaktu s rodinou byl deportován do Salvadoru – země, kde nikdy předtím nebyl. Tam začalo jeho čtyřměsíční věznění v zařízení, které je považováno za jedno z nejbrutálnějších v celé Latinské Americe. Věznice CECOT hostí ty nejnebezpečnější zločince, včetně členů mafií a drogových kartelů.
„Každý den jsme zažívali fyzické, psychické a verbální týrání,“ popisuje Arturo. „Byli jsme bití, ponižovaní, bylo nám upíráno jídlo i základní lidská důstojnost.“
V jedné cele se tísnilo až 19 lidí. Každé provinění – byť drobné – se trestalo odebráním matrací nebo jídla. I pokus o druhou sprchu po fyzické námaze mohl znamenat trest. „Pamatuju si, jak se jeden můj spoluvězeň slušně zeptal, jestli si může dát sprchu, protože jsme cvičili. Odpovědí mu bylo: ‚To není můj problém.‘“
Příchod do věznice doprovázel krutý uvítací rituál. „Po první bitce nám ředitel věznice řekl: ‚Vítejte v pekle‘. Tehdy jsem pochopil, co mě čeká.“
USA zaplatily Salvadoru miliony dolarů, aby tyto deportované muže přijaly a zadržely. Celkem šlo o 252 Venezuelanů, které administrativa označila za hrozbu a členy gangu – často jen na základě vzhledu. Arturo tvrdí, že skutečným důvodem deportace byla jejich národnost. „Nešlo o tetování, nešlo o gangy. Šlo o to, že jsme byli Venezuelané. Ale být Venezuelan není zločin.“
V březnu navštívila věznici i ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle Artura šlo o okázalé PR divadlo – kolem ní byli kamery, fotografové, média. Arturo a jeho spoluvězni se tehdy snažili upozornit na své utrpení. „Začali jsme dělat gesto pro pomoc, začali jsme volat po svobodě. Nelíbilo se jí to.“
Po čtyřech měsících byl Arturo propuštěn v rámci výměny vězňů mezi USA a Venezuelou – výměnou za deset amerických občanů a rezidentů zadržovaných režimem v Caracasu. Nyní je zpět u své rodiny ve Venezuele. Jeho příbuzní ho vítali s balónky, transparenty a slzami dojetí.
„Když jsem objal své sourozence, strýce, tetu, cítil jsem, že ten sen – spíš noční můra – skončil. Konečně jsem doma.“ Arturo v současnosti žije v Caracasu a snaží se znovu postavit na nohy. Do Spojených států se už nikdy vrátit nechce.
Původně tam přijel s nadějí, že zařídí lepší budoucnost své ženě a desetiměsíční dcerce, které zůstaly v Chile. Teď mu zbývá jediné – očistit své jméno. „Přijel jsem do Ameriky, abych vybudoval lepší život. Místo toho mě označili za kriminálníka. Teď chci, aby svět věděl, že jsem nic nespáchal. Jen jsem měl tu smůlu, že jsem se narodil jako Venezuelan.“
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.